19 C 339/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem v [katastrální uzemí], obci [část obce] – [část obce], a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa], část [územní celek], pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo], se zrušuje.

II. Nemovitosti v [katastrální uzemí], obci [část obce] – [část obce], a to pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa], část [územní celek], pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo], se přikazují do vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Bruntále č. ú. [číslo] [variabilní symbol] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Bruntále č. ú. [číslo] [variabilní symbol] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem v [katastrální uzemí], obci [část obce] – [část obce], a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa], část [územní celek], pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo]. Navrhovala, aby nemovitosti byly reálně rozděleny, a to budova [adresa] podle jednotlivých místností, a dále pozemek podle grafického nákresu přiloženého k žalobě. Uvedla, že žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 2/3, žalovaný ve výši 1/3. Dům s pozemky byl zakoupen před manželstvím účastníků s tím, že podíl 1/3 nabyl syn žalobkyně, podíl 1/3 nabyla žalobkyně a podíl 1/3 dala žalobkyně žalovanému před manželstvím. Nemovitosti po rozvodu manželství, který proběhl [datum], užívá žalobkyně se svým současným manželem, který se do domu přistěhoval po podání žádosti žalobkyně o rozvod se žalovaným, neboť žalovaný žalobkyni vyhrožoval fyzickou likvidací a ona se obávala o svůj život. Proti žalovanému je vedeno trestní stíhání za ublížení na zdraví, když žalovaný fyzicky napadl žalobkyni a rodina žalovaného napadla manžela žalobkyně. Koupě domu byla financovaná z peněz syna žalobkyně. Žalovaný neuhradil ničeho. Poté, co mezi účastníky nastaly konfliktní situace a žalovaný začal po žalobkyni a jejím synovi vymáhat některé věci, daroval syn podíl 1/3 žalobkyni, aby byl uchráněn soudním sporům a zásahům policie, ke kterým občas docházelo. Při odročeném jednání po koncentraci řízení žalobkyně pro případ, že nebude možné nemovitosti dělit, souhlasila s návrhem žalovaného, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví, neboť žalobkyně není schopna vyplatit žalovanému vypořádací podíl. Navrhovala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 580 000 Kč, kterou odůvodnila tím, že žalobkyně sama z účtu svého syna uhradila kupní cenu za nemovitosti ve výši 280 000 Kč, dále, že v létě 2022 investovala do nemovitosti v rámci rekonstrukce a vybudování kuchyně s obývacím prostorem částku 300 000 Kč.

2. Žalovaný se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasil, přičemž po podání žaloby podal proti žalobkyni samostatnou žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem ze dne [datum] (řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]). Ve své žalobě navrhoval, aby nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalobkyně. Při jednání své stanovisko změnil tak, že navrhoval, aby nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalovaného, když nemovitosti nejsou dělitelné a vztahy mezi účastníky jsou konfliktní. Uvedl, že od prosince 2021 si žalobkyně do domu přivedla svého současného manžela v době, kdy žalovaný prodělával onkologické onemocnění. Od této doby docházelo ze strany žalobkyně ke slovnímu i fyzickému napadání žalovaného, což bylo řešeno u orgánů policie i na Městském úřadě v [obec]. Uvedl, že nemovitosti byly pořízeny kupní smlouvou do podílového spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného a syna žalobkyně se stejnými podíly, kupní cena byla uhrazena ze společných prostředků našetřených za dobu společného soužití účastníků. Žalovaný dále uvedl, že na rekonstrukci nemovitosti byly čerpány dva úvěry ze stavebního spoření a dále klasický úvěr v celkové výši 970 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 11 500 Kč, a to v době po uzavření manželství. Žalovaný dále hradí poplatky za televizi, rozhlas, daň z nemovitosti. Do června 2022 sám platil i dodávky elektřiny. V závěrečném návrhu žalovaný navrhoval přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví, přičemž žádal, aby vypořádací podíl byl ponížen o uhrazené závazky v době od právní moci rozvodu manželství do srpna 2023 ve výši 94 715 Kč a zůstatek úvěrů ve výši 577 353 Kč, kdy celkovou částku by měl soud rozdělit na polovinu nebo 2/3 a odečíst od vypořádacího podílu pro žalobkyni.

3. Návrh žalobkyně na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, kterým se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 580 000 Kč, soud podle § 112 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu vyloučil k samostatnému řízení.

4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem ve výši 2/3 a žalovaný ve výši 1/3 nemovitostí v [katastrální uzemí], obci [část obce] – [část obce], a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [adresa], část [územní celek], pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo]. Na základě smlouvy kupní ze dne [datum] nemovitosti za kupní cenu ve výši 280 000 Kč nabyly do podílového spoluvlastnictví každý ve výši 1/3 žalovaný, žalobkyně a syn žalobkyně za kupní cenu 280 000 Kč. Žalobkyně smlouvou darovací ze dne [datum] nabyla spoluvlastnický podíl 1/3 od svého syna (výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva). Z úřední činnosti soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne [datum]. Znaleckým posudkem vypracovaným soudní znalkyní [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] byla srovnávací metodou stanovena obvyklá cena nemovitostí ve výši [částka], přičemž znalkyně vycházela z porovnání cen z prodeje podobných nemovitostí v obcích [obec], [obec], [obec], [část obce] a [obec]. Ve znaleckém posudku znalkyně uvedla, že dům je rozdělen na dvě jednotky přístupné ze společné haly. Jednotka 1 sestává z obytné kuchyně, odkud je vstup do ložnice a přes ní do další ložnice. Jednotce náleží koupelna. Jednotka 2 je blíže k hlavnímu vstupu a sestává z místnosti sloužící jako obytná kuchyně. K jednotce náleží koupelna, která v současnosti není dokončena a slouží jako dílna. Vůči znaleckému posudku žádný z účastníků nevznesl žádné námitky (znalecký posudek). Z výpovědi žalovaného má soud za prokázáno, že s žalobkyní žil v druhovském poměru od roku 2004 ve společné domácnosti se synem žalobkyně. Na rekonstrukci domu získali účastníci prostředky z úvěrů na základě smluv uzavřených v letech 2014 až 2018. Podle žaloby žalovaného ve věci sp. zn. [spisová značka] byl první úvěr sjednán v červnu 2014. V nemovitostech bydlel žalovaný do [datum], kdy manželka přišla s návrhem na rozvod. V této době už se žalovaný léčil s onkologickým onemocněním. Po návratu z nemocnice byl dům pro žalovaného nepřístupný. Od února 2022 nemovitosti výlučně užívá žalobkyně se svým manželem. Užívání nemovitosti žalovaným brání rozepře se žalobkyní. Z úřední činnosti, a to trestního řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že u zdejšího soudu byla proti žalovanému podána obžaloba z přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl žalovaný dopustit tak, že dne [datum] kolem 14.30 hodin v [obec] [číslo] okres [okres], v rodinném domě, který obýval, po předešlé slovní rozepři rukama uchopil svou bývalou manželku [jméno] [příjmení], zatáhl ji do ložnice, srazil na zem, kde ji 2x pěstí udeřil do pravého spánku a 2x kopl nohou do oblasti pravé hýždě, přičemž jí tímto útokem způsobil pohmoždění tváře v oblasti pravého oka a zhmoždění pravého ramene s dobou léčení a omezením v běžném způsobu života v trvání 2 až 3 týdnů. Ze shodných tvrzení účastníků soud vyvodil skutková zjištění, že vztahy mezi účastníky jsou narušené, konfliktní. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce se zapůjčitelem [jméno] [příjmení], na základě které se zapůjčitel zavázal žalovanému přenechat peněžitou částku [částka], kterou poskytne do tří dnů ode dne, kdy bude žalovaným požádán (smlouva o zápůjčce).

6. Důkazní návrhy žalovaného na provedení důkazu výslechem žalobkyně, smlouvami o úvěrech, potvrzením o splácení úvěru, potvrzením o zůstatku úvěru soud zamítl, neboť jsou nepodstatné pro právní posouzení věci. Za nadbytečné soud považoval též hodnocení důkazů provedených fotodokumentací, nákresy půdorysu budovy.

7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

8. Podle ust. § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

10. Podle ust. § 1147 odst. 1 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

11. Oba účastníci navrhovali zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, kterými jsou budova rodinného domu po částečné rekonstrukci s vedlejšími hospodářskými stavbami a pozemky zastavěnou plochou a zahradou tvořícími jeden funkční celek. Podle § 1144 občanského zákoníku při zrušení podílového spoluvlastnictví zákon preferuje jako primární způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělení společné věci, což navrhovala také žalobkyně. Z obsahu žaloby včetně přiložených listin (nákresy půdorysu), skutečností tvrzených účastníky do konce lhůty koncentrace řízení (skončení prvního jednání) soud neměl k dispozici skutková tvrzení, ze kterých bylo možno odvodit dělitelnost nemovitostí, zvláště rodinného domu na samostatné bytové jednotky. Tato možnost vyplynula až z obsahu znaleckého posudku, ve které soudní znalkyně pouze zmínila dvě bytové jednotky, ale více znalecký posudek problematiku rozdělení nemovitosti na dvě bytové jednotky s podrobným vymezením bytových jednotek a společných částí budovy, grafického znázornění, neřešil. Soud se však otázkou faktické možnosti rozdělení věci nezabýval s ohledem na okolnost, která rozdělení věci brání, a to konfliktní vztahy mezi účastníky. Oba účastníci potvrdili, že mezi nimi jsou vztahy velmi narušené. Mezi účastníky dochází ke konfliktům včetně fyzického napadení. Žalovaný z tohoto důvodu nemovitosti nijak neužívá. Z tohoto pohledu je velmi nepravděpodobné, že v budoucnu by účastníci byli schopni nemovitosti užívat společně jako vlastníci nově vytvořených bytových jednotek. Jelikož soud považuje rozdělení věci za nemožné, rozhodl soud o přikázání nemovitostí do vlastnictví žalovaného, který s přikázáním souhlasil a doložil důkaz o zajištění finančních prostředků pro vyplacení vypořádacího podílu. Pokud žalobkyně zpochybnila důkaz smlouvou o zápůjčce nesolventností zapůjčitele, soud považuje důkaz za dostačující i s tím, že žalovaný se v případě nesplnění povinnosti zaplatit vypořádací podíl vystavuje riziku exekučního vymáhání závazku na vyplacení vypořádacího podílu i formou prodeje předmětných nemovitostí. Pokud se týče výše vypořádacího podílu, vycházel soud z obvyklé ceny nemovitostí podle znaleckého posudku soudní znalkyně v celkové výši 3 693 080 Kč, ze které dvě třetiny odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalobkyně činí 2 462 053 Kč. Pokud žalovaný požadoval v rámci závěrečného návrhu ve výši vypořádacího podílu zohlednit zůstatek nesplacených úvěrů čerpaných na rekonstrukci nemovitostí a částku 94 715 Kč uhrazenou žalovaným od právní moci rozsudku o rozvodu do vyhlášení rozsudku ve věci, soud k těmto skutečnostem nepřihlížel, když vyjádření žalovaného nepovažoval za návrh na zahájení řízení o vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu dle ust. § 1148 občanského zákoníku, navíc závazky z úvěru spadají do zaniklého společného jmění manželů účastníků a nemohou být předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví, a pokud se jedná o částku 94 715 Kč, tuto skutečnost soud považuje za nepřípustnou novotu uvedenou účastníkem po nastalé koncentraci řízení. Pariční lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, tuto považuje za zcela dostatečnou s ohledem na obsah smlouvy o zápůjčce a předpokládané datum nabytí právní moci rozsudku.

12. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1, kdy s ohledem na odůvodnění výroku o nákladech řízení mezi účastníky má za to, že každý z účastníků je povinen hradit náklady státu ve výši 8 064 Kč za vypracování znaleckého posudku stejným dílem, přičemž žalovaný již část ve výši 4 000 Kč uhradil formou zálohy na provedení důkazu.

13. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s odkazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu České republiky, kdy zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám, pokud by výkon práva ze strany účastníka neměl šikanózní charakter (nález ÚS sp. zn. IV.ÚS 404/22).