19 C 385/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 8 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 7 690 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 403,98 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 850,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 400,93 Kč od 30. 11. 2019 do 28. 12. 2019, z částky 5 640,93 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 400,93 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 8 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 29. 11. 2019 ve výši 850,88 Kč, úrokem kapitalizovaným ke dni 29. 11. 2019 ve výši 2 403,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 430,93 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 400,93 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, když žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne 28. 3. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč, který byla povinna uhradit s úrokem v částce 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 290 Kč, formou 58ti týdenních splátek. Žalovaná uhradila celkem 9 240 Kč. Dlužná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 6 400,93 Kč, poplatku za inkaso splátek 1 910,55 Kč, poplatku za pojištění 138,52 Kč, dále příslušenství představované úrokem z úvěru a z prodlení uvedených v odstavci výše. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala 8. 5. 2018. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne 28. 3. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč, který byla povinna uhradit s úrokem v částce 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 290 Kč, formou 58mi týdenních splátek. Úrok činil 23,72 % ročně, RPSN výši 206 % (smlouva). Žalovaná uhradila celkem částku 9 240 Kč (přehled splátek). Pohledávka ze smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10ti dnů ode dne doručení (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, podací lístek). Úvěruschopnost žalované poskytovatel úvěru ověřil z informací od žalované, která uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti, žije s rodiči, je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], má mzdu 12 589 Kč, výdaje na bydlení 3 700 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, jiné příjmy ani výdaje nemá (karta zákazníka). Žalobkyně dále k důkazu doložila pracovní smlouvu a mzdový list žalované.

5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

6. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť vycházel pouze z doloženého příjmu žalované. Nedostatečným způsobem byly zkoumány její výdaje, a to i s přihlédnutím k podprůměrné výši příjmu žalované. Nebylo prokázáno předložení výpisu bankovního účtu žalované. Nebyly prověřeny její možné závazky ze spotřebitelských úvěrů v příslušných databázích. Soud má proto za to, že žalobkyně nesprávně a hlavně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované. Porušení povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost smlouvy podle eurokonformního výkladu ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku. Účastníci neplatného závazku jsou povinni si navzájem vydat poskytnutá plnění (§ 2991, § 2993 občanského zákoníku). Žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni částku 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení po skončení lhůty k plnění dle oznámení o zesplatnění úvěru (§ 573, § 1959 písm. e) občanského zákoníku). Ve zbytku soud žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalovaná úspěšná ve sporu náhradu nákladů nepožadovala.