19 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa vyloučení věcí z exekuce

I. Žaloba na vyloučení nemovitých věcí z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Jablonec nad Nisou, pod sp. zn. 090 EX 82/21, na základě pověření Okresního soudu v Berouně ze dne 22. 7. 2021, č. j. 14 EXE 1092/2021-16, uvedených v exekučním příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 23. 7. 2021, č. j. 090 EX 82/21-8, a to -) pozemku parc. [číslo] o výměře 3 091 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 15 721 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 16 203 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 18 664 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 17 533 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 16 778 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 22 102 m2, -) pozemku parc. [číslo] o výměře 110 m2, nacházejících se v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 11.839 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by z exekuce specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku bylo vyloučeno celkem osm pozemků nacházejících se v [katastrální uzemí] specifikovaných rovněž ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil takto: Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Jablonec nad Nisou byl dne 22. 7. 2021 Okresním soudem v Berouně, pod č. j. 14 EXE 1092/2021-16, na základě exekučního titulu, kterým je rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 29. 6. 2020, č. j. 964/2019-131, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka [obec], ze dne 31. 5. 2021, č. j. 15 Co 302/2020-273, pověřen vedením exekuce v exekuční věci oprávněného [celé jméno žalovaného] proti povinné [jméno] [příjmení] Soudní exekutor v této exekuční věci vydal dne 25. 4. 2022 dražební vyhlášku č. j. 090 EX 82/21-67, kterou nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí a jejich příslušenství ve vlastnictví povinné, konkrétně pozemků specifikovaných ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobce má za to, že soudní exekutor není oprávněn předmětné nemovité věci v rámci exekuce prodat, neboť povinná není jejich vlastníkem. Výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce, neboť předmětné nemovité věci nabyl od povinné do svého vlastnictví. Povinná v průběhu doby opakovaně žalobci přislíbila, že předmětné nemovité věci, ke kterým měla vlastnické právo, převede na žalobce, nicméně do současné doby tak neučinila. Tento slib povinná opakovaně uvedla při jednáních s žalobcem. Povinná proto nedisponuje vlastnickým právem k předmětným nemovitostem, a proto tyto nemovitosti nelze zahrnout do exekuce a nemohou být zpeněženy. Exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. [příjmení] tak postihuje věci, k nimž má žalobce právo nepřipouštějící výkon exekuce. Proto je odůvodněn postup na vyloučení věcí z exekuce podle § 267 o. s. ř.. V podání ze dne 12. 7. 2022 žalobce doplnil žalobu tak, že povinnou [jméno] [příjmení] opakovaně vyzval, aby učinila právní jednání, ke kterým se ústně zavázala, a to prostřednictvím darovací smlouvy, kterou by vlastnické právo k předmětným nemovitostem převedla na žalobce. Mezi žalobcem a povinnou [jméno] [příjmení] byla sjednána smlouva o budoucí smlouvě darovací a uzavření uvedené smlouvy darovací bylo zmařeno pouze z důvodu na straně [jméno] [příjmení], s níž nebylo možné projednat ani skutečný text smlouvy darovací. Žalobce je z těchto důvodů přesvědčen, že je vlastníkem předmětných pozemků. Nemá jinou možnost než podat žalobu na určení vlastnického práva, což učinil u Okresního soudu v Rokycanech, kde je řízení o ní vedeno pod sp. zn. 5 C 140/2022.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nejsou splněny zákonné podmínky, aby žalobě mohlo být vyhověno. Je přesvědčen, že celý návrh žalobce je jasné zneužití hmotného i procesního práva. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], který vede exekuční řízení na základě pověření Okresního soudu v Berouně, vydal 25. 4. 2022 dražební vyhlášku, kterou rozhodl o prodeji nemovitých věcí ve vlastnictví povinné, která je dcerou žalobce. Prodej předmětných nemovitých věcí byl nařízen formou dražby. Žalovaný poukazuje na to, že v exekučním řízení povinná [jméno] [příjmení] do vydání exekučního příkazu brojila proti ustanovenému znalci a odvolávala se proti jakémukoliv usnesení soudního exekutora. Tvrzení povinné o podjatosti znalce bylo učiněno bez jakéhokoliv odůvodnění. Aktuálně zcela účelově„ zablokovala“ prostřednictvím svého otce (žalobce) dražbu nemovitých věcí nacházejících se v [katastrální uzemí]. Její jednání nelze posoudit jinak než jako zneužití procesního práva, usilující o zmaření řádného postupu řízení. Vlastnické právo k nemovitým věcem se nabývá zápisem (vkladem) vlastnického práva do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Navíc je zcela zásadní, že pro převod nemovitostí je předepsaná písemná forma.

3. Podáním doručeným soudu dne 5. 9. 2022 uplatnil žalobce námitku věcné nepříslušnosti. Uvedl, že Okresní soud v Berouně není v souladu s ustanovením § 9 o. s. ř. věcně příslušný k této projednání věci v prvním stupni. Má za to, že má být určeno, že věcně příslušným pro projednání věci v prvním stupni je místně příslušný krajský soud. Navrhl, aby s přihlédnutím k okolnostem, které tu byly v době zahájení řízení, o věcné příslušnosti rozhodl Vrchní soud v Praze.

4. K ústnímu jednání nařízenému na 6. 9. 2022 se žalobce nedostavil; svoji nepřítomnost nijak neomluvil.

5. Soud se v projednávané věci nejprve zabýval žalobcem uplatněnou námitkou věcné nepříslušnosti. Vycházel z toho, že v žalobce ve své námitce správně označil procesní ustanovení upravující věcnou příslušnost soudu (§ 9 o. s. ř.), nijak však neupřesnil, ze které části tohoto ustanovení, věcnou nepříslušnost okresního soudu k projednání předmětné věci dovozuje. Toto ustanovení definuje nejméně 18 různých řízení představujících výjimku z obecné úpravy věcné příslušnosti, tzn. definuje jednotlivá řízení, v nichž v prvním stupni na místo okresního soudu věc projednává a rozhoduje soud krajský. Žalobce v námitce neuvedl nic bližšího v tomto směru ani žádný argument, proč by k projednání jeho žaloby o vyloučení věcí z exekuce měl být Okresní soud v Berouně věcně nepříslušný. Navíc nikterak neosvětlil, proč řízení o své žalobě zahájil u soudu, a o němž nyní s poukazem na to, že rozhodné jsou okolnosti, které zde byly v době zahájení řízení, tvrdí, že je věcně nepříslušný.

6. Soud v této souvislosti nemohl přehlédnout, že povinná, která je dcerou žalobce, v exekučním řízením vedeném soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. učinila více procesních úkonů způsobilých oddálit provedení exekuce. O těchto procesních úkonech muselo být rozhodováno v odvolacím řízením – ve všech případech v neprospěch povinné. Konkrétně bylo podáno odvolání proti usnesení soudního exekutora o ceně nemovitých věcí a námitka podjatosti soudního exekutora. Následně v projednávané věci byl žalobcem po nařízení ústního jednání na 6. 9. 2022 podán návrh na přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (o němž soud zamítavě rozhodl usnesením, ze dne 2. 9. 2022, č. j. 19 C 40/2022-34) s odůvodněním, že ve vztahu k předmětným pozemkům podal u Okresního soudu v Rokycanech žalobu na určení vlastnictví.

7. Podle § 6 zákona č. 99/19 63 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, a které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

8. Soud uzavřel, že žalobcem uplatněná námitka věcné nepříslušnosti je zcela jednoznačně účelovým procesním úkonem a postup předvídaný v ustanovení § 104a odst. 2, odst. 5 o. s. ř. by v dané věci představoval zneužití tohoto procesního ustanovení, což procení úprava zakotvená v ustanovení § 6 věta druhá o. s. ř. nepřipouští. K tomuto závěru dospěl soud zejména na základě toho, že žalobce své přesvědčení o věcné nepříslušnosti okresního soudu jako soudu prvního stupně nijak neosvětlil; navíc to byl on sám, kdo žalobou u Okresního soudu v Berouně podal, a který je pánem sporu (dominus litis), tzn. účastníkem, jemuž svědčí právo vyvolat (nové) řízení u soudu, který je dle jeho přesvědčení soudem věcně příslušným. Pro závěr o účelovosti uplatněné námitky věcné nepříslušnosti svědčí i časové okolnosti, kdy tato námitka byla uplatněna po zamítnutí žalobcova návrhu na přerušení řízení, dne 5. 9. 2022, tj. pouze jeden den před termínem nařízeného ústního jednáním.

9. Za situace, kdy uplatněná námitka věcné nepříslušnosti byla soudem vyhodnocena jako jednoznačné zneužití procesního ustanovení, a současně při závěru, k němuž Okresní soud v Berouně dospěl, tj. že je věcně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí žalobcem podané excindační žaloby, neboť z žádné části ustanovení § 9 o. s. ř. nevyplývá, že by v řízení měl v prvním stupni být věcně příslušný krajský soud, a rovněž že je i soudem příslušným místně, neboť pověření k provedení exekuce bylo vydáno tímto soudem, postupoval soud v projednávané věci tak, že věc nepředkládal k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze (po předchozím vyjádření žalovaného dne v otázce věcné příslušnosti) a věc projednal při ústním jednání nařízeném na 6. 9. 2022. Za situace, kdy se řádně předvolaný žalobce k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti.

10. V řízení bylo spisem Okresního soudu v Berouně sp. zn. 14 EXE 1092/2021 a spisem Exekutorského úřadu Jablonec nad Nisou sp. zn. 090 EX 80/21 prokázáno, že žalovaný v procesním postavení oprávněného podal dne 14. 7. 2021 exekuční návrh proti povinné [jméno] [příjmení]. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce podal u Okresního soudu [obec] dne 27. 5. 2022 žalobu na určení vlastnictví k nemovitým věcem – k pozemkům, které jsou předmětem tohoto řízení. Řízení o této žalobě se u Okresního soudu [obec] vede pod sp. zn. 5 C 140/2022 a dosud v něm nebylo rozhodnuto. Žalobce svou určovací žalobu směřuje proti povinné [jméno] [příjmení] (své dceři) a argumentuje v ní, že mu žalovaná opakovaně přislíbila darovat předmětné pozemky v [katastrální uzemí], nicméně do současné doby tak neučinila. Žalobce má v současné době za to, že žalovaná [jméno] [příjmení] jednala v mnoha záležitostech nerozvážně a mohla by naložit s nemovitými věcmi neadekvátním způsobem. Žalobce opakovaně vyzval žalovanou k tomu, aby učinila právní jednání, ke kterým se prokazatelně ústně zavázala, a to prostřednictvím darovacích smluv, v nichž by převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobce. Žalobce má se zřetelem ke slibu, který žalovaná [jméno] [příjmení] učinila, za to, že tento měla najisto dodržet, nicméně se tak prozatím nestalo.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Proti povinné [jméno] [příjmení] (dceři žalobce) je vedeno exekuční řízení k uspokojení pohledávky ve výši převyšující částku 1,25 miliónu Kč. Vedením exekuce pověřil Okresní soud v Berouně soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.. Soudní exekutor exekučním příkazem k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí nařídil prodej osmi pozemků v [katastrální uzemí]. Žalobce ohledně těchto pozemků tvrdí, že mu povinná [jméno] [příjmení]„ v průběhu doby“ přislíbila, že na něj převede vlastnické právo k nim resp. že mu je daruje (vyjádření ze dne 12. 7. 2022). Žalobce je přesvědčen, že se zřetelem k učiněnému slibu, došlo mezi ním a [jméno] [příjmení] k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací, kterou se jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu darovací.

12. Soud nepřistoupil k provádění dalších důkazů navržených žalobcem (účastnický výslech žalobce, výslech svědkyně [jméno] [příjmení]), neboť uzavřel, že v , že by jimi nemohl být prokázány žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí v projednávané věci, s ohledem právní hodnocení uvedené níže.

13. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

14. Podle § 268 odst. 1 písm. f) o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouští nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267).

15. Ustanovení § 267 upravuje žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, tzv. excindační žalobu, která se aplikuje i v řízení exekučním. Touto žalobou lze uplatnit práva k věcem movitým, nemovitostem i k právům nebo jiným majetkovým hodnotám, která jsou předmětem nařízeného výkonu rozhodnutí. Právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí je v první řadě právo, které jeho nositele opravňuje požadovat od každého, aby do něho neoprávněně nezasahoval. Jde především o vlastnické právo třetí osoby. Právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí má rovněž oprávněný držitel věci nebo práva a nepravý dědic. Aby mohl být žalobce ohledně své excindační žaloby úspěšný, musel by prokázat, že mu svědčí právo k předmětným pozemkům nepřipouštějící výkon rozhodnutí, tj. že vlastníkem předmětných pozemků je on a nikoliv povinná [jméno] [příjmení]. Žalobce přitom ale sám připouští, že vlastníkem předmětných pozemků je žalovaná a že tyto pozemky mu měly být darovány, nicméně že se tak (navzdory slibům učiněným povinnou [jméno] [příjmení]) nastalo.

16. Zároveň je třeba vycházet z toho, že slib k darování věci postižené exekucí k vyloučení takové věci z exekuce rozhodně nepostačuje (i kdyby bylo učinění slibu prokázáno). Dokonce ani v případě, že by uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací mezi povinnou [jméno] [příjmení] a žalobcem (k jejímuž uzavření mělo dojít na základě ústního příslibu povinné) bylo prokázáno, nepředstavuje takováto okolnost právo třetí osoby, které nepřipouští výkon rozhodnutím (exekuci) postižením v této věci.

17. Soud se zřetelem k výše uvedenému uzavřel, že ze samotných tvrzení žalobce nevyplývají okolnosti, které by byly způsobilé dosáhnout vyloučení předmětných pozemků z exekuce. Žalobcova žaloba je proto nedůvodná a jako takovou ji soud v celém rozsahu zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Procesně úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spočívajících v nákladech právního zastoupení, jejichž celková výše činí 11 839 Kč Tyto náklady tvoří odměna za zastupování za celkem 4 úkony právní služby po 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb, advokátní tarif). Oproti předloženému vyúčtování nepřiznal soud odměnu za zastupování spočívající v replice žalovaného ze dne 1. 9. 2022 formulované k replice žalobce k vyjádření žalovaného, neboť nejde o účelně vynaložený náklad právního zastoupení za situace, kdy soud nevyzýval k jejímu učinění a navíc bylo možné obsah tohoto podání sdělit soudu při ústním jednání, které následovalo. Dále náklady řízení tvoří náhrada hotových výdajů v rozsahu 4 režijních paušálů po 300 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s cestou právního zástupce žalovaného k jednání k soudu. Tyto představuje jednak náhrada za ztrátu času za celkem 4 půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 1 advokátního tarifu) a jednak náhrada za použití motorového vozidla, konkrétně motocyklu BMW, typ [anonymizováno], na trase [obec a číslo] – [obec] a zpět, tj. celkem 79 km, při ceně pohonných hmot stanovených vyhláškou č. 116/2022 Sb. (44,50 Kč l) a sazbě základní náhrady 1,20 Kč km. K náhradě nákladů byla stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.) a zákonné místo placení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).