19 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci manželky: osobní údaje manželky manžela: osobní údaje manžela bytem adresa , země o: uznání cizího rozhodnutí

I. Rozsudek Soudu pro střední [země], pracoviště [anonymizováno], Nizozemsko, ze dne [datum], číslo jednací/číslo složky: [spisová značka] [číslo] / [anonymizována dvě slova] [číslo], jímž bylo rozhodnuto o rozvodu manželství [jméno] [celé jméno manželky] a [celé jméno manželky] dříve [příjmení], rozené [příjmení], uzavřeného dne [datum] před oddávajícím orgánem ve [anonymizováno], se uznává na území České republiky.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem došlým dne [datum] soudu se manželka domáhala uznání rozsudku Soudu pro střední [země], pracoviště [anonymizováno], [země], ze dne [datum], číslo jednací/číslo složky: [spisová značka] [číslo] / [anonymizována dvě slova] [číslo], jímž bylo rozhodnuto o rozvodu manželství [jméno] [celé jméno manželky] a [celé jméno manželky] dříve [příjmení], rozené [příjmení], uzavřeného dne [datum] před oddávajícím orgánem ve [anonymizováno]. Uvedla, že rozsudek [anonymizováno] soudu nebyl napaden odvoláním. K návrhu doložila oddací list, rozsudek Soudu pro střední [země], pracoviště [anonymizováno], [země], ze dne [datum], číslo jednací/číslo složky: [spisová značka] [číslo] / [anonymizována dvě slova] [číslo], jímž bylo rozhodnuto o rozvodu manželství [jméno] [celé jméno manželky] a [celé jméno manželky] v originále opatřeného apostillou s překladem soudem jmenovaného tlumočníka do českého jazyka, osvědčení podle čl. 39 Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] soudu členského státu původu.

2. Podle ust. čl. 21 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v jiných členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.

3. Podle ust. čl. 21 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, aniž je dotčen odstavec 3, nevyžaduje se zejména žádné zvláštní řízení v případě aktualizace záznamů o osobním stavu v jednom členském státě na základě rozhodnutí týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, která byla vydána v jiném členském státě a proti kterým podle práva tohoto jiného členského státu není možné podat opravný prostředek.

4. Podle ust. čl. 21 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, aniž je dotčen oddíl 4 této kapitoly, může kterákoliv dotčená osoba postupy uvedenými v oddílu 2 této kapitoly požádat o vydání rozhodnutí o uznání nebo neuznání rozhodnutí. Místní příslušnost soudů uvedených v seznamu, který každý členský stát zašle Komisi na základě článku 68, se určuje podle vnitrostátního práva členského státu, ve kterém je návrh na uznání nebo neuznání rozhodnutí podáván.

5. Podle ust. čl. 22 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné se neuzná, a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá; b) jestliže odpůrce, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl písemně vyrozuměn o zahájení řízení v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který by mu umožnil přípravu na jednání před soudem, pokud není zjištěno, že odpůrce rozhodnutí jednoznačným způsobem přijal; c) jestliže je neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi stejnými stranami v členském státě, v němž se o uznání rozhodnutí žádá; nebo d) jestliže je neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v řízení mezi stejnými stranami v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, za předpokladu, že toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné k uznání rozhodnutí v členském státě, v němž se o uznání žádá.

6. Podle ust. čl. 31 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, soud, u kterého byl návrh podán, neprodleně rozhodne, přičemž ani osoba, vůči níž je výkon navrhován, ani dítě, nejsou v tomto stadiu řízení oprávněny podat k návrhu jakékoli připomínky.

7. Podle ust. čl. 31 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, návrh může být zamítnut pouze na základě některého z důvodů uvedených v článcích 22, 23 a 24.

8. Podle ust. čl. 31 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, rozhodnutí nesmí být za žádných okolností přezkoumáváno ve věci samé.

9. Podle ust. čl. 37 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, Strana, která žádá o uznání rozhodnutí nebo je napadá nebo navrhuje vydání prohlášení o jeho vykonatelnosti, musí předložit a) jedno vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro uznání jeho pravosti, b) osvědčení uvedené v článku 39.

10. Podle ust. § 16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají na základě zvláštního rozhodnutí, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení. I v případě, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení, lze je na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, jestliže zákon nestanoví něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.

11. Manželka k návrhu přiložila vyhotovení rozsudku nizozemského soudu o rozvodu manželství opatřené apostillou dle Haagské Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961 s překladem do českého jazyka. Rozsudek byl vydán k návrhu obou manželů. Z osvědčení soudu členského státu původu podle čl. 39 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 soud zjistil, že rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne [datum], není proti němu dále přípustný opravný prostředek.

12. Podle ust. čl. 21 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v jiných členských státech uznávána, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení. Podle ust. l. 21 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, aniž je dotčen odstavec 3, nevyžaduje se zejména žádné zvláštní řízení v případě aktualizace záznamů o osobním stavu v jednom členském státě na základě rozhodnutí týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, která byla vydána v jiném členském státě a proti kterým podle práva tohoto jiného členského státu není možné podat opravný prostředek.. Manželka podle čl. 21 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 podala přesto návrh na uznání rozsudku o rozvodu soudu jiného členského státu na uzemí České republiky. Rozsudek Soudu pro střední [země], pracoviště [anonymizováno], [země], ze dne [datum], číslo jednací/číslo složky: [spisová značka] [číslo] / [anonymizována dvě slova] [číslo], jímž bylo rozhodnuto o rozvodu manželství [jméno] [celé jméno manželky] a [celé jméno manželky] dříve [příjmení], rozené [příjmení], uzavřeného dne [datum] před oddávajícím orgánem ve [anonymizováno], byl vydán soudem členského státu EU, je pravomocný. Řízení bylo zahájeno k návrhu obou manželů. Rozsudek je pravomocný. Rozsudek není zjevně v rozporu s veřejným pořádkem České republiky. Nebylo zjištěno, že by rozsudek byl neslučitelný s jiným dřívějším rozhodnutím v řízení mezi účastníky v České republice nebo třetí zemi. Soud proto rozhodl o uznání rozsudku na území České republiky podle ust. čl. 31 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, neboť nebyl naplněn ani jeden z důvodů neuznání rozsudku o rozvodu dle čl. 22 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil.