207 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 9 523 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 7 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 625 Kč ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 335,67 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 7 625 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 4. 2021 do zaplacení, částku ve výši 1 898, 33 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,95% p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28. 1. 2021 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % p.a. z částky 18 147,32 Kč od 28. 1. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 2 308,95 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % p.a. z částky 5 528,51 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 1. 2021 dosáhne částky 76 953 Kč, <b>se zamítá.</b>

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 9523 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 25. 6. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr 20 000 Kč, který byl vyplacen dne 26. 6. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % řádně a včas splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 336 Kč spatných k 22. dni každého kalendářního měsíce. Před uzavřením byla věřitelem řádné prověřena úvěruschopnost žalované, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná do data zesplatnění uhradila v období od 22. 7. 2019 do 10. 12. 2020 celkovou částku 21 404 Kč. Po zesplatnění uhradila dne [datum] částku 16 000 Kč. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná dluží: a) částku odpovídající nové jistině úvěru v celkové výši 5 528,51 Kč (k datu zesplatnění přitom činila nová jistina úvěru částku 21 528,51 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 18 147,32 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 381,19 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlené o délce 30 dnů, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smluv ve výši 600 Kč (ve výši 3x 200 Kč tj. za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů – u splátek [číslo]) s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 28. 1. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 1356,39 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 5 528,51 Kč od 1.4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, v celkové výši 1898,33 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od dne 28. 1. 2021 do zaplacení. Jedná se o úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,95 %, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Tj. úrok z částky 18 147,32 Kč od 28. 1.2021 do 31. 3. 2021 ve výši 2308,95 Kč a úrok z poskytnutí úvěru z částky 5 528,51 Kč od [číslo] do zaplacení. Z dlužných částek uvedených pod písm. a) b) c) tedy u celkové částky ve výši 7625 Kč požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po zesplatnění úvěru. Výše úroku pod písm. e) je limitována na 120 %, kterou žádá po žalované zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 76 953 Kč.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Žalovaná měla čistý příjem ve výši 18 000 Kč, celkové měsíční náklady ve výši 9 010 Kč, tedy volné zdroje ke splácení činily 7 990 Kč. Byla doložena pracovní smlouva a dodatek [číslo] o změně pracovní smlouvy, výplatní pásky za 4 a 5/ 2019, dílčí výpisy z účtu, výpisy z nebankovního registru klientských informací, výpisu z registru SOLUS. Ač je uvedeno, že byla vdaná, příjmy manžela nejsou vyplněny. K výdajové stránce bylo vycházeno z údajů uvedených žalovanou: výdaje na vlastní bydlení 2000 Kč, uvedla 2 vyživované osoby v domácnosti, což představovalo částku 3 500 Kč, v době vzniku úvěrové smlouvy neměla uzavřenu žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu, ani neuvedl žádné výdaje spojené se splátkami úvěrů. K ostatním výdajům, které uvedla částkou 100 Kč (doprava, kurzy, záliby) žalobce nemá další doklady, kdy k jejímu paušálnímu určení, by měly postačovat údaje o životním minimum tj. částka 3 410 Kč Nebyla evidována v době žádosti v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl neplatný, obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. Při posouzení výdajů žalované bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost.

3. Žalovaná připustila dluh vůči žalobkyni a potvrdila, že jí byla poskytnuta částka 20 000 Kč, na kterou uhradila celkem 37 404 Kč. Co do posuzování úvěruschopnosti doplnila, že v době uzavření smlouvy byla vdaná, žila s manželem, nikdo se jí neptal na manžela a jeho příjmy, ani výši výživného, mě-la vyživovací povinnost k dětem. Nebyla schopna objasnit částku 100 Kč na ostatní výdaje, připustila však, že do zaměstnání dojíždí z [územní celek] do [obec] s vyššími výdaji. Rovněž připustila, že s manželem měli vyšší výdaje na bydlení, než jsou uvedeny v kartě klienta, náklady na bydlení hradili s manželem, včetně úvěru na pořízení domu.

4. Soud vzal za zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 6. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] s celkovou výši úvěru 20 000 Kč, celkovou výši, kterou má klient uhradit 64 128 Kč, na dobu trvání 48 měsíců a výši měsíčních splátek 1336 Kč hrazených nejpozději k 22 dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 108,84 p.a. a byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácené úvěru. Část B smlouvy obsahuje smluvní podmínky (hustě psaný formulářový text), pod bodem 6.1„ Jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vniká jim povinnost zaplatit smluvní pokuta ve výši 499 Kč, za každou splátku, u které se klient ocitne prodlení o délce 30 dnů.“ Bod 6.2„ Poskytovatel má vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů částku 200 Kč“ Bod 6.5„ Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení“. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla dne [datum] provedena platba na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Dle pracovní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] [obec] a žalovanou, byla žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou. Dle výplatní listiny bylo žalované za měsíc duben 2019 vyplaceno na účet 18 318 Kč, za květen 2019 částka 17986 Kč (potvrzeno [ulice] spořitelnou). Ve formuláři hodnocení klienta je uveden příjem klienta ze zaměstnání 18 000 Kč, manžel 0, ostatní příjmy (výživné, soc. dávky) 0 Kč. Výdaje uvedeny takto: životní minimum klienta 3 410 Kč, druhá osoba v domácnosti 0, děti v domácnosti 2 ([číslo]), spoření 0, splátky úvěru, zápůjčky, leasing, výživné hypotéky 0, splátky [právnická osoba] 0, bydlení (nájem, inkaso) 2 000 Kč, ostatní (doprava, kurzy) 100 Kč, celkem výdaje 9 010 Kč, rezerva 1 000 Kč, volné zdroje 7 990 Kč. K dalším osobním údajům uveden zaměstnavatel, na dobu neurčitou, stav vdaná, nežije ve společné domácnosti s partnerem, vzdělání maturita, forma bydlení vlastní. Současně doložena fotokopie OP žalované. Výzvami ze dne [datum], [datum], [datum] byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátek. Oznámením ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalované zesplatnění všech závazků ze smlouvy s výzvou k okamžité úhradě dosud nesplatné části ve výši 23 625 Kč. Dle karty klienta žalovaná zaplatila celkovou částku 37404 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k plnění.

5. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval v postavení spotřebitele (§409 o. z.) a žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem), včetně příjmů manžela ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač žalobkyně doplnila skutková tvrzení a zaslala listiny předložené žalovanou před uzavřením smlouvy, jejichž obsah byl shrnut v odst. 4 odůvodnění, tyto nelze považovat za dostatečné. Ač je příjmová stránka doložena dostatečně potvrzením měsíčního příjmu za dva měsíce předcházející uzavření smlouvy, žádným způsobem neprověřovala příjmy manžela, přičemž žalovaná připustila, že se jí nikdo na tyto ani neptal. Výdaje na bydlení uváděné částkou 2 000 Kč nejsou ničím podloženy, má se jednat o vlastní bydlení v domě, pravidelnými poplatky spojenými s bydlením v této výši jsou v dnešní době málo pravděpodobné a nebyly ověřovány. Rovněž náklady na dojíždění do zaměstnání uvedené v částce 100 Kč jsou nereální, při dojíždění žalované z [územní celek] do [obec]. Nelze akceptovat uvedení pouze částky životního minima. Výdajová stránka nebyla žádným způsobem prověřována. Při výkladu ustanovení § 86ZoSÚ se musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

11. Neposoudila-li žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání / v tomto směru je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie – Lavický, P.a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář l Vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 2084 Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZoSÚ. Toto ustanovení v případě neplatné smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, ukládá spotřebiteli vrátit poskytnutou listinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (viz. rozsudek KS Ostrava 15 Co 227/2021-111) Plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V daném případě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, fakticky uhradila částku 37 404 Kč, tedy částku převyšující bezdůvodné obohacení, proto byl žalobní nárok co do jistiny zcela zamítnut. Je-li smlouva o úvěru jako celek neplatná, není dán rovněž nárok ani na sjednaný úrok a smluvní pokutu, proto byla žaloba zamítnuta i v tomto rozsahu.

12. O nákladech řízení rozhodoval soud v souladu ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že plně úspěšná žalovaná náklady řízení neúčtovala.