207 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 28 550 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, co do částky 3 527 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 527 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 1. 2020 do zaplacení, co do pohledávky ve výši 5 023,51 Kč a co do úroku ve výši 43,21 % p. a. z částky 20 000 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 43 200 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 413 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení celkové částky 28 550 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru [číslo] (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to osobní zabezpečené stránky žalované v klientské zóně nacházející se na adrese [webová adresa] -zóna), na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, a to na účet uvedený ve smlouvě, K vyplacení došlo 16. 10. 2019. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 52,88 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy k 12.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno]. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, do data zesplatnění nebyla uhrazena ani jediná splátka. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (smluvní pokuta za každou splátku ve výši 499 Kč, která je dle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení). V důsledku prodlení dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení v délce 15 dnů, tj. u splátky [číslo]) K datu 16.1.2020 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, kdy výše nové jistiny činila částku 22 129,82 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění. Pro případ, že nová jistina nebude uhrazena v den zesplatnění, vznikla povinnost platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné nové jistiny úvěru za každý dne prodlení s její úhradou, tedy od 18.1.2020 do úplného zaplacení. Žalovaná částka představuje aktuální dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 22 129,82 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč s přísl., smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, od 18.1.2020 do dne podání žaloby v celkové výši 5 023,51 Kč, a úrok za poslytnutí úvěru ve výši 43,21 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, z původní jistiny úvěru 20 000 Kč od 18.1.2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, nic nezaplatila.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. U příjmů a výdajů žalované bylo vycházeno z výpisu z účtu za období [datum] – [datum], který potvrzoval pravidelný měsíční příjem ve výši [částka], a to že je žalovaná zaměstnaná a výdajů, které zahrnují životní minimum jednotlivce a povinnou rezervu. Zároveň bylo výpisy z účtu ověřeno bankovní spojení. Byla provedena lustrace žalované v registrech, přičemž dotaz do registru [příjmení] by proveden s výsledkem negativním informace, výpis z registru NRKI – kde byl proveden skóring žalované v registru, výpis z [jméno] risk enginu, kde byl proveden skóring žalované z hlediska rizikovosti klienta. Při posouzení výdajů žalované bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. K soudnímu jednání se nedostavila bez omluvy, proto bylo jednáno v její nepřítomnosti.

4. Soud vzal za zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] listinu označenou jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na internetových stránkách [webová adresa], na základě níž byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč na účet (dne [datum] č. účtu [bankovní účet]) a žalovaná se zavázal vrátit úvěr a sjednaný úroku za poskytnutí v celkové výši [částka], a to v 36 měsíčních splátkách po [částka]. Výpůjční úroková sazba činila 52,88 % p.a., (roční efektivní úroková míra), výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr: 52,88 %, poplatek na jednorázový odklad splátky 199 Kč. V čl. 6 upraveny důsledky vyplývající z prodlení klienta, zesplatnění úvěru, 6.1 pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky či její částky v délce 30 dnů činí smluvní pokuta [částka], a to za každou Splátku. Čl. 6.2 právo poskytovatele vůči klientovi na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta, pro případ prodlení v délce 15 dnů, částka 200 Kč. Čl. 6.3 b) v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Čl. 6.5 – jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novu jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné [příjmení] jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. (jedná se o formulářový text smlouvy. K úvěruschopnosti uvedena osobní data, bydliště a doloženy výpisy z bankovního účtu žalované u [právnická osoba] za období [datum] do [datum] počáteční stav [částka], konečný stav [částka], s pravidelnou měsíční mzdou v průměrné výši [částka], dále výpis z běžného účtu u [jméno] bank ze dne [datum] s počátečním zůstatkem [částka], konečným zůstatkem mínus [částka], kdy z pohybů je zřejmé čerpání úvěru [částka] dne [datum], převod částky [částka] [příjmení] [jméno] a.s dne [datum] a částky [částka] [příjmení] [jméno] dne [datum]. Dle karty klienta byla poskytnuta částka [částka] dne [datum], splaceno [částka], zbývá doplatit NH [částka], doplatit celkem [částka]. Výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení 1. a 2. splátky, Oznámením ze dne [datum] vyzvána ke splacení celého úvěru a poté i předložalobní upomínkou ze dne [datum]. Po podání žaloby nebylo nic zaplaceno, žalovaná byla zcela nečinná.

5. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru vystupovala v postavení spotřebitele (§409 o. z.) a žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti zajišťuje náš zákonodárce ochranu spotřebitele toliko formou relativní neplatnosti, což neodpovídá Evropským směrnicím č. 93/11/EHS a č. 208/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Dle závěrů rozhodnutí Evropského soudního dvora, účelu směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách by nebylo dosaženo, kdyby spotřebitel měl sám mít povinnost uplatnit nepřiměřených charakter takové podmínky, proto má soud otázku neplatnosti takového ujednání posuzovat z vlastního podnětu, tedy ne jen v případech, že se neplatnosti některé ze stran dovolá.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. V takovém případě soud hodnotil platnost smlouvy, s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, jediným podkladem byly výpisy dvou účtu klienta, které prokazovaly jednak pravidelnou měsíční mzdu, ale i četné výběry hotovosti a čerpání dalších nebankovních úvěrů, včetně nulového a mínusového zůstatku na účtu před datem poskytnutí úvěru. K pravidelným měsíčním výdajům žalované nebylo nic tvrzeno, nebyla doložena minimálně nájemní smlouva, ani splátky nebankovních úvěrů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má soud za to, že žalobkyně před poskytnutím úvěru aktivně nezjišťovala a neprověřovala úvěruschopnost žalované, což musí být součást odborné péče poskytovatele úvěru. Nedostála tak své povinnosti s odbornou péčí posuzovat poměry klienta, které musí vést k odpovídajícímu zjištění, zda bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Předmětnou smlouvu soud vyhodnotit jako absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o.z. (odkaz na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/2018 a rozsudku Evropského soudního dvora z 5.3.2020 ve věci C -679/2018)

12. Jedná-li se o právní úkon absolutně neplatný, není možno přihlížet k ujednání smlouvy. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu. Na základě neplatného právního úkonu žalobkyně poskytla žalované plnění, kdy jí byla zaslána na účet částka 20 000Kč, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování vyplývá, žalovaná nezaplatila žádnou částku, proto byla zavázána k zaplacení částky, kterou obdržela, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Je-li smlouva o úvěru jako celek neplatná, není dán rovněž nárok ani na sjednaný úrok a smluvní pokutu. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., byla-li žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, přičemž poměr úspěchu a neúspěchu stran sporu hodnotil soud co do hodnoty částek přisouzených žalobkyni výrokem I. tj. ke dni rozhodnutí soudu k 18.2.2021 co do částky 21 180 Kč (sestávající z pohledávky 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky do zaplacení, přičemž soud pro účely poměření úspěchu a neúspěchu výši zkapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu, tj. úrok odpovídá částce 1 180 Kč) Naopak žalovaná byla úspěšná co do částky 18 358, 43 Kč (sestávající z částky 3 527 Kč + 384,59 Kč - zákonného úroku z prodlení z této částky kapitalizovaného do dne rozhodnutí soudu, + 5023,51 Kč + 9 423.33 Kč - úroku ve výši 43,21% p.a. z částky 20 000 Kč od 18.1.2020 v kapitalizované výši ke dni rozhodnutí soudu 18.2.2021) Rozdíl úspěchu a neúspěchu tak činí 54% - 46% = 8% Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 408 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, l úkon za účast při soudním jednání dne 18. 2. 2021 dle. § 7 bod 5 vyhlášky § 11 a),d) dle citované vyhlášky po 2260 Kč, dle 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 5x režijní paušál po 300 Kč. Jiné náklady právní zástupce nevyúčtoval, ač se k tomu zavázal v závěrečném návrhu, soud tedy vycházel z úkonů zřejmých ze spisu. Neosvědčil před soudem, že je plátcem DPH. Náklady řízení představuje celkovou částku 5 168 Kč, z to dle poměru úspěchu ve věci 8% činí 413 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

13. Lhůty k plnění ve výroku I. a II. byly stanoveny dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.