207 C 23/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kotrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 258 543,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 239 893,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 239 893,96 Kč od 4. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba co do částky 18 650,01 Kč, smluvního úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 249 500 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z částky 249 500 Kč od 1. 12. 2017 do 3. 7. 2018 a zákonného úroku z prodlení v zákonné výši z částky 9 606,04 Kč od 4. 7. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 771,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 258 543,97 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na základě níž bylo umožněno žalované načerpat úvěr ve výši 250 000 Kč. Tento se žalovaná zavázala splácet formou měsíčních splátek ve výši 3 673 Kč, splatných vždy k 14. dni příslušného měsíce připadající na splatnou část jistiny a smluvního úroku. Splatnost byla stanovena na den 14. 7. 2017 a plánované datum splatnosti poslední splátky bylo 14. 6. 2025. Úroková sazba byla stanovena ve výši 8,99 % p.a. a RPSN bylo stanoveno ve výši 9,51%. Strany si dále ujednaly pojištění schopnosti splácet, když pojistné bylo stanoveno na 184 Kč měsíčně. Úvěr načerpala žalovaná ve dvou platbách, a to v částce 152 366 Kč dne 21. 6. 2017 v částce 97 664 Kč dne 26. 6. 2017. Před uzavřením byla věřitelem řádné prověřena úvěruschopnost žalované, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované při osobním pohovoru, přičemž získané informace si ověřila nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy shledala, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet Žalovaná nehradila jednotlivé splátky řádně a včas, a proto původní věřitel zesplatnil celkovou dlužnou částku ke dni 30. 11. 2017 v souladu s čl. IX. Smlouvy o úvěru a vyzval žalovanou k zaplacení. Před postoupení pohledávky uhradila žalovaná dne 11. 1. 2018 částku 1606,04 Kč, dne 12. 2. 2018 částku 2 000 Kč, dne 3. 4. 2018 částku 4 000 Kč, dne 15. 6. 2018 částku 500 Kč. Po postoupení pohledávky uhradila dne 20. 8. 2018 částku 1 500 Kč Celkem bylo zaplaceno 9 606,04 Kč. Pohledávka ke dni zesplatnění představuje nesplatnou jistinu úvěru ve výši 250 000 Kč, smluvní úrok, splatný přede dnem zesplatnění dlužné částky ve výši 5783,24 Kč, zákonný úrok zi prodlení a z poplatku za upomínání splatných před dnem zesplatnění dlužné částky ve výši 819,73 Kč, smluvní úrok, který přede dnem zesplatnění dlužné částky nebyl splatný ve výši 961,59 Kč, zákonný úrok z prodlení, který před dnem zesplatnění dlužné částky nebyl splatný ve výši 497,41 Kč, poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 1 000 Kč. Na tuto pohledávku uhradila toliko 500 Kč, když o tuto částku je dluh ponížen. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána opětovně k plnění, nic nebylo zaplaceno.

2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitel vycházel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru, kdy byl dotazován s ohledem na výši úvěru na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Dále bylo nahlédnuto do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, tj. do BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku, rovněž posoudil dostupné pohyby na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb. o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. V části I. žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná potvrdila, že se seznámila s obsahem, vysvětlením a poučením obsaženým v dokumentech„ informace banky“.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. K soudnímu jednání se nedostavila bez omluvy.

4. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] se sídlem u Trezorky [číslo], [PSČ] [obec] l postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, čímž na ni přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalované bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] a současně předžalobní upomínkou ze dne [datum].

6. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [příjmení] konsolidace, dle žádosti [anonymizováno] ze dne [datum], s celkovou výši úvěru 250 000 Kč, celkovou částkou splatnou s bonusem 352 608 Kč, na dobu trvání 96 měsíců a výši měsíčních splátek 3673 Kč hrazených nejpozději k 14. dni každého kalendářního měsíce, datem první splátky 14.7.2017, datem poslední splátky [datum], úrokovou sazbou s bonusem 8,99 % p.a. RPSN s bonusem 9,51% p.a., poplatkem za pojištění 184 Kč, měsíční splátkou úvěru včetně pojištění 3857 Kč. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla svobodná, bydlela v bytě v osobním vlastnictví, zaměstnaná u [právnická osoba] na dobu určitou od [datum] do [datum], s čistým příjmem [částka] (doloženo potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] o příjmu za posledních dvanáct měsíců [částka], měsíce 2/ [částka], 3/ [částka], 4/ [částka], mzda zasílána do AIR bank, smlouva na dobu určitou 1.2. – [datum]). K výdajům bylo uvedeno, že celkové splátky (včetně leasingu) činily [částka], nájem nemovitosti 0, další výdaje 0, Dle protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta při schválení žádosti o úvěr ze dne [datum] je uveden hlavní příjem žadatele [částka], splátky konsolidovaných úvěrů [částka], ostatní výdaje [částka] bez specifikace, výdaje celkem [částka], splátka nového úvěru [částka], volné cash-fow po poskytnutí [částka]. Ověření v rejstříku BRKI, interní exekuce, interní back list, kontrola OP, insolvenční rejstřík zamítnuté žádosti, interní platební morálka.

7. Dne výpisu dokladu o načerpání bylo žalované poskytnuto dne 21. 6. 2017 částka 152 336 Kč a dne 26. 6. 2017 částka 97 664 Kč.

8. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru vystupoval v postavení spotřebitele (§409 o. z.) a žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem), ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač žalobkyně doplnila skutková tvrzení a zaslala listiny předložené žalovanou před uzavřením smlouvy, jejichž obsah byl shrnut v odst. 6 odůvodnění, tyto nelze považovat za dostatečné. Příjmová stránka je doložena dostatečně potvrzením měsíčního příjmu za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy. Výdaje uváděné částkou 9 500 Kč nejsou nijak konkretizovány, resp. jsou uvedeny souhrnně obecnými pojmy náklady na bydlení, stravu, ošacení hygienu, příp. alimenty, ani nejsou ničím podloženy. Není zřejmé, jak byla výdajová stránka prověřována, uvádí-li žalobce zjištění osobním pohovorem. Při výkladu ustanovení § 86ZoSÚ se musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V daném případě dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně, ač se jednalo o banku, neposoudil úvěruschopnost žalované pečlivě, zejména neprověřil výdajovou stránku, neboť nelze vycházet pouze z tvrzení žadatele o úvěr.

14. Neposoudila-li žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání / v tomto směru je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie – Lavický, P.a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář l Vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s . 2084 Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZoSÚ. Toto ustanovení v případě neplatné smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, ukládá spotřebiteli vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za tohoto stavu je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru a žalobní nárok z titulu bezdůvodného obohacení by byl důvodný. Žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 250 000 Kč, žalovaná uhradila částku 10 106,04 Kč, proto byla zavázána vrátit zbývající část poskytnuté jistiny ve výši 239 893,96 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Jde-li o splatnost tohoto závazku žalované k vrácení poskytnuté jistiny, tato dle názoru soudu nastala ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce odeslané 28.6.2018, kterou byla vyzvána k úhradě žalované částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou, a to bez ohledu na to, že bylo požadováno plnění ze smlouvy, nikoliv z titulu bezdůvodného obohacení, ve lhůtě 5 dnů od odeslání, tj. od 4.7.2018 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. l věta před středníkem o. s . Je-li smlouva o úvěru jako celek neplatná, není dán rovněž nárok ani na sjednaný úrok a poplatky, proto byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

1. O nákladech řízení rozhodoval soud v souladu ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř. v sazbách dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to s ohledem na poměr úspěch a neúspěchu. Žalovaná částka spolu s kapitalizovanými úroky a úroky ke dni rozhodnutí 6. 1. 2022 činila 418 807,93 Kč, což představuje 100%. Žalobkyni byla přiznána částka 315 726,74 Kč (239 893,96 Kč + úrok 75 832,78 Kč) odpovídající úspěchu 75%. Nepřiznaná částka 103 081,19 Kč (18 650,01 Kč + smluv. úrok 69 563,88 + zák. úrok 11 830,74 Kč a 3 036,56 Kč), což odpovídá 25%. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení dle poměru ve výši 50 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 12 550 Kč, a odměně za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 9 340 Kč (převzetí a příprava, žaloba, předžalobní upomínka) + 3x režijní paušál po 300 Kč, + 21% DPH 6 073 Kč, výše odměny 34 993 Kč Náklady řízení celkem 47 543 Kč. Dle poměrů úspěchu věci byla žalobkyni přiznána částka 50% tj. 23 771,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.