208 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 799,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 799,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 799,68 Kč od 14. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 799,68 Kč s úrokem z prodlení s tím, že dne 23. 6. 2020 hlídka Policie ČR dopravila žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v obec a za dopravu vynaložila částku 799,68 Kč, kterou požaduje po žalovaném uhradit.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.

4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Dne datum v 0:20 hodin byl žalovaný hlídkou Policie ČR, obvodní oddělení obec dopraven z obec – část obce a číslo do Protialkoholní záchytné stanice obec, kde byl dne datum v 0:20 hodin přijat k vystřízlivění a žalovanému bylo přístrojem příjmení naměřeno 2,34 ‰ alkoholu (úřední záznam ze dne datum, dechová zkouška přístrojem Dräger ze dne datum, úřední záznam o zajištění osoby ze dne datum, rozhodnutí o eskortě ze dne datum, záznam o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice ze dne datum, úřední záznam o převozu osoby k ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici ze dne datum).

5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný byl dne datum převezen do Protialkoholní záchytné stanice obec s tím, že mu bylo naměřeno 2,34 ‰ alkoholu v krvi. Byl tedy převezen do protialkoholní stanice z důvodu opilosti. Policie ČR žalovaného převezla služebním vozem a za dopravu vznikly policii náklady ve výši 799,68 Kč, které požaduje po žalovaném uhradit (shora uvedené listinné důkazy, velký technický průkaz vozidla, výpočet nákladů na dopravu). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (předžalobní výzva a doručenka).

6. Podle § 89e zák. č. 373/2011 o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice obec uhradila Policie ČR, přičemž žalovaný byl jednoznačně opilý, o čemž svědčí záznam Policie ČR a záznam o přijetí žalovaného do záchytné stanice. Podle § 89e odst. 1 zák. číslo o specifických zdravotních službách, byl povinen žalovaný uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice v obec. Soud proto žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení ve lhůtě 15 dnů od doručení, doručena byla výzva dne 29. 7. 2020, a v prodlení je žalovaný od 14. 8. 2020. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 občanského zákoníku má na něj žalobce právo ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.

9. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11odst. 2 písm. a) ZoSP osvobozen. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).