208 C 18/2022
č. j. 208 C 18/2022-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále vyhověl žalobě o náhradu nákladů na dopravu do záchytné stanice, kterou Policie ČR vynaložila při přepravě opilého osoby. Soud uznal, že žalovaný je povinen uhradit částku 548,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 24. dne po doručení výzvy. Rozsudek se opřel o § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, podle něhož je řidič povinen uhradit náklady na dopravu za svou opilost. Soud také přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč a povinnost žalovaného zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 548,93 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 548,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 548,93 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet číslo variabilní symbol.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 548,93 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 3. 5. 2022 hlídka Policie ČR dopravila žalovaného do záchytné stanice v obec a za dopravu vynaložila částku 548,93 Kč, kterou požaduje po žalovaném uhradit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Z listinných důkazů předložených žalobcem zjistil soud následující skutkový stav věci, který má za prokázaný. Dne datum byl žalovaný hlídkou Policie ČR, obvodní oddělení obec dopraven do Protialkoholní záchytné stanice obec, kde mu bylo naměřeno 3,62 ‰ alkoholu v dechu. Za dopravu žalovaného, která byla uskutečněna vozidlem Policie ČR, žalobkyně vynaložila a vyúčtovala žalovanému částku ve výši 548,93 Kč (úřední záznam ze dne datum, ÚZ o dechových zkouškách ze dne datum, rozhodnutí o eskortě, záznam o předání osoby do záchytné stanice, doprava osoby do protialkoholní záchytné stanice, kopie velkého TP). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2022, kterou žalovaný osobně převzal (výzva včetně doručenky). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný byl dne datum převezen hlídkou Policie ČR z obec do Protialkoholní záchytné stanice obec z důvodu opilosti. Policie ČR dopravila žalovaného služebním vozem a za to požaduje zaplatit částku ve výši 548,93 Kč O tom, že byl žalovaný opilý svědčí uvedený záznam Policie ČR o přijetí do záchytné stanice. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 o specifických zdravotních službách je žalovaný povinen uhradit náklady na dopravu do Záchytné stanice v obec, které za jeho dopravu vynaložila žalobkyně.
5. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy ze dne 2. 6. 2022. Výzva byla žalovanému doručena dne 8. 6. 2022, a proto je žalovaný povinen od 24. 6. 2022 uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, když od tohoto data je v prodlení s úhradou dlužné částky. Na zákonný úrok z prodlení má žalobce nárok podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.
7. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11odst. 2 písm. a) ZoSP osvobozen. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.