208 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6.763 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.131 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 4.632 Kč a v tomto rozsahu se po právní moci tohoto rozsudku postupuje Českému telekomunikačnímu úřadu jako orgánu oprávněnému k rozhodnutí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6.763 Kč s tím, že si žalovaný dne [datum] objednal u žalobkyně službu internetové televize Lepší.TV a součástí objednávky byl pronájem Lepší.TV boxu na dobu 24 měsíců. Za službu Lepší.TV měl žalovaný hradil 199 Kč měsíčně a za pronájem [anonymizováno] boxu 89 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že„ Lepší.TV“ je sledování 110+ televizních stanic online s modernímu funkcemi a pro příjem stačí internetové připojení a [anonymizováno] Box. Smlouva byla uzavřena na 24 měsíců a žalovaný převzal od žalobkyně TV Box, a zavázal se po skončení smlouvy, že vrátí toto zařízení žalobkyni nebo jej odkoupí za částku 1.999 Kč. Žalovaný však nehradil ceny za služby a pronájem a TV box si ponechal. Žalobkyně pak po žalovaném požaduje uhradit za nedodržení smlouvy a hrazení služby včetně pronájmu částku ve výši 6.763 Kč. Požaduje částku ve výši 294 Kč za„ Služba Lepší.TV“ za období od 17. 2. 2017 do 3. 4. 2017 a částku ve výši 4.338 Kč jako sankci do konce období dle smlouvy služba Lepší.TV od 3. 4. 2017 – 2 roky, tj. 199 Kč/30 * 654 Kč. Dále požaduje žalobkyně částku ve výši 132 Kč za pronájem poskytnutého TV boxu za období od 17. 2. 2017 do 3. 4. 2017 za 45 dnů a dále sankci za nevrácení TV Boxu, tj. odkoupení Boxu žalovaným ve výši 1.999 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 5. 5. 2022, ke kterému nikdo z účastníků nedorazil. Žalobkyně omluvila svou neúčast s tím, že doložila vše potřebné a nemá k tomu co dodat.

4. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav věci, který má za prokázaný. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o užívání služby Lepší.TV. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 24 měsíců od data uzavření s automatickou prolongací o stejnou dobu. Žalovanému bylo poskytnuto zařízení [příjmení] Box do nájmu ve smyslu čl. 4 .2.3 podmínek za nájemné stanovené ceníkem. Žalovaný uvedené zařízení od žalobkyně převzal. Předmětem smlouvy bylo poskytování Lepší.TV spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání prostřednictvím zařízení poskytnutého poskytovatelem ([příjmení] Box) a prostřednictvím internetového rozhraní dostupného na [webová adresa] za cenu stanovenou ceníkem dle podmínek žalobkyně. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni nájemné za poskytnutí [anonymizováno] Boxu a dále hradit poskytovateli – žalobkyni – cenu služby dle ceníku. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně na dobu trvání smlouvy za sjednané nájemné dle ceníku poskytuje žalovanému k pronájmu [příjmení] Box. Nájemné má být placeno společně s cenou služby. Dále bylo sjednáno, že trvá-li prodlení uživatele s úhradou pravidelné platby po dobu dalších 30 dní, poskytovatel odstoupí od smlouvy ve smyslu čl. 7 podmínek. V případě odstoupení vzniká poskytovateli nárok na smluvní pokutu za porušení povinnosti včasné úhrady pravidelných plateb ze strany uživatele ve výši souhrnu všech plateb ceny služby na níž má poskytovatel nárok dle této smlouvy za období od okamžiku, kdy nastalo prodlení uživatele do konce doby určité dle této smlouvy a plné ceny [anonymizováno] Boxu dle ceníku poskytovatele. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů od doručení písemné výzvy poskytovatelem k její úhradě (smlouva o užívání služby Lepší.TV). Dopisem ze dne 29. 11. 2017 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 426 Kč (dluh nezaplacených služeb Lepší.TV) a smluvní pokuty ve výši 6.337 Kč (plná cena [anonymizováno] boxu + součet plateb za služby Lepší.TV sjednaných na dobu určitou do konce trvání smlouvy) a odstoupila od smlouvy užívání služby Lepší.TV k datu 3. 4. 2017 (odstoupení ze dne 29. 11. 2017 a poštovní dodejka). Dle čl. 4 .3.4 podmínek je uživatel povinen v případě ukončení smlouvy na dobu určitou jakýmkoliv způsobem vrátit poskytovateli [příjmení] Box do 10 dnů. V čl. 7 podmínek bylo sjednáno přerušení poskytování služby a ukončení smlouvy poskytovatelem, a to písemným odstoupením zaslaným uživateli. Je uvedeno, že nárok poskytovatele na úhradu smluvních pokut není odstoupením od smlouvy dotčen (obchodní podmínky a poskytování služby Lepší.TV). Dle ceníku žalobkyně činila„ Služba Lepší.TV“ 199 Kč za měsíc,„ [příjmení] Box pronájem“ 89 Kč za měsíc,„ [příjmení] Box – odkup“ 1.999 Kč (ceník služeb Lepší.TV). Žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 488 Kč na fakturu ze 17. 1. 2017, částku 288 Kč na fakturu z 23. 1. 2017 a dále byl vystaven dobropis 23. 1. 2017 na částku 288 Kč (faktura [číslo] [číslo] [číslo]). Výsledný dluh pak představuje žalovanou částku ve výši 6.763 Kč.

5. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

7. Po právní stránce kvalifikoval soud účastníky uzavřenou smlouvu o užívání služeb dle ust. § 1746 odst. 2 obč. zákoníku jako tzv. nepojmenovanou smlouvu, jíž neodpovídá žádný ustálený typ smlouvy předvídaný obč. zákoníkem, když tato smlouva má znaky více smluv, tj. kupní smlouvy a nájemní smlouvy. Tuto smlouvu pak soud hodnotí jako platnou a účinnou, když je z pohledu vymezení práv a povinností účastníků dostatečně určitá. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému službu spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání a žalovaný hradil za tuto službu sjednanou cenu. Současně pronajala žalobkyně žalovanému shora uvedené zařízení a žalovaný za tuto službu hradil žalobkyni sjednaný nájem. Žalovaný pak sjednané povinnosti řádně neplnil a žalobkyně proto platně od uzavřené smlouvy odstoupila k datu 3. 4. 2017. Žalobkyně touto žalobou požaduje jednak neuhrazené vyúčtování za poskytnuté služby žalovanému - za poskytování televizního vysílání - a dále smluvní pokutu s poskytováním této služby související. Dále žalobkyně požaduje doplatek, tedy odkoupení pronajatého TV.boxu žalovaným ve výši 1.999 Kč a doplatek pronájmu za toto pronajaté zařízení.

8. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudu nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

9. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, jakož i obchodních vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských), pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

10. Podle § 108 odst. 1 písm. g) zákona č. 127/2005 Sb. Úřad podle tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon.

11. Podle § 129 odst. 1, věty první, zákona č. 127/2005 Sb. Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. V dané věci se soud zabýval posouzením právní otázky, zda je soud ve smyslu § 7 odst. 1 občanského soudního řádu pravomocný o nároku žalobkyně rozhodovat. Soud vycházel z právních závěrů Zvláštního senátu v Brně uvedeného v usnesení tohoto senátu ze dne 9. 9. 2008 sp. zn. Konf 27 /2008 jak jsou uvedeny dále. Smluvní pokuta je typickým soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku, jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti (§ 544 odst. 1 obč. zák.). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je však nutné především vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem příčiny a následku, které nelze posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní pokuta vymáhána. Ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; podle § 129 odst. 1 zákona pak Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Pokud by tedy ve smlouvě mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, byl by k rozhodování o smluvní pokutě příslušný navrhovatel, neboť neuhrazení ceny za poskytnutou službu je porušením povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu je na toto porušení přímo navázán. Kdyby v takovém případě rozhodoval o smluvní pokutě soud, musel by nejprve posoudit, zda došlo k porušení povinnosti uhradit cenu za poskytnutou službu, což by však znamenalo nepřípustnou ingerenci do pravomoci navrhovatele, která je mu svěřena v citovaném § 127 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Výpůjčka věci je běžný soukromoprávní vztah a rozhodování o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce přísluší soudu. Jak ostatně zvláštní senát uvedl ve svém usnesení ze dne 13. 10. 2005, č. j. Konf 99/2004-5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), spor o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad (§ 129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodování o nárocích plynoucích z porušení povinnosti vrátit vypůjčenou věc (byť k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací) tedy zákon o elektronických komunikacích nesvěřuje navrhovateli; z pravomoci soudů se tak tyto věci nevymykají (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

12. Daný právní názor pak lze použít i na tento případ, když předmětem tohoto řízení je smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit pronajaté/vypůjčené zařízení [příjmení] Box, tedy požadavek na jeho odkoupení ve výši 1.999 Kč. Tato smluvní pokuta souvisí se zapůjčením uvedeného zařízení a je požadována za porušení povinnosti vrátit toto zařízení. Současně je požadováno nájemné dle smlouvy a ceníku do doby odstoupení od smlouvy ve výši 132 Kč. Co se týká těchto částek ve výši 132 Kč a 1.999 Kč, vyplývají z běžného soukromoprávního vztahu, tedy ze smlouvy o zápůjčce a ze smlouvy nájemní a soud dovodil, že rozhodování o těchto nárocích a také o smluvní sankci plynoucí z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce a nájmu přísluší soudu. S tímto závěrem tedy soud žalobě částečně vyhověl co do požadované částky ve výši 132 Kč a co do částky 1.999 Kč.

13. Co se týká nároku žalobkyně na zaplacení služby Lepší.TV ve výši 294 Kč a související smluvní pokuty ve výši 4.338 Kč, dospěl soud k závěru, že v tomto případě se spor týká povinností uložených zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Jedná se o veřejně dostupné služby elektronických komunikacích, které žalobkyně poskytovala žalovanému dle ceníku žalobkyně. S ohledem na ust. § 129 odst. 1 a § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikací je v tomto případě založena pravomoc Úřadu rozhodovat tyto spory včetně požadované smluvní pokuty související s porušením této povinnosti, neboť neuhrazení ceny za poskytnutou službu je porušení povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu je na toto porušení přímo navázán. S ohledem na výše uvedené tak rozhodnutí o těchto nárocích nepřísluší soudu (§ 7 odst. 1 občanského soudního řádu). S ohledem na výše uvedené pak soud v souladu s ust. § 104 odst. 1 občanského soudního řádu dovodil takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit a v této části řízení zastavil. Po právní moci rozhodnutí soud postoupí věc příslušnému orgánu k projednání a rozhodnutí.

14. Co se týká náhrady nákladů řízení, posuzoval soud poměr úspěchu účastníků ve věci. Co do částky 4.632 Kč musel soud řízení zastavit, když dovodil, že není pravomocný danou věc rozhodnout. Zavinění zastavení řízení shledal soud na straně žalobkyně ve smyslu ust. § 146 odst. 2 věta první občanského soudního řádu, když žalobkyně podala žalobu k nesprávnému orgánu. Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 2.131 Kč. Soud tedy dovodil převažující úspěch žalovaného ve věci a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu lze dovodit, že mu žádné nevznikly. S ohledem na ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích nepřistoupil soud k vrácení části zaplaceného soudního poplatku.