208 C 52/2017

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 780.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na vydání sladovnického ječmene MALZ v množství 141 t, in eventum nárok na zaplacení hodnoty tohoto zboží v částce 719.200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 930 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo], [variabilní symbol].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 385.562,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 28. 12.2017 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 780.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že mezi ní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva ze dne [datum] na dodávku 150 t sladovnického ječmene. Splatnost kupní ceny byla sjednána do 40 dnů od dodávky zboží, která se uskuteční v termínu do 20. 12. 2014. Žalobkyně tvrdila, že v této věci činil za žalobkyni veškerá právní jednání [jméno] [příjmení] jménem žalobkyně na základě písemné plné moci ze dne 1. 5. 2014, která byla žalované při sjednávání kupní smlouvy předložena. Žalobkyně tvrdila, že zboží řádně a včas dodala žalované a žalovaná jí neuhradila kupní cenu. Žalobkyně požadovala zaplatit celkovou kupní cenu 780.000 Kč odpovídající jednotkové ceně 5.200 Kč t při dodaném množství 150 t sladovnického ječmene. Žalobkyně tvrdila, že předmětná kupní smlouva byla sjednána mezi žalobkyní a žalovanou a [jméno] [příjmení] smlouvu uzavíral toliko jako zmocněnec na základě plné moci za žalobkyni, a nikoliv svým vlastním jménem. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 1. 2. 2015 do zaplacení, když vycházela ze sjednané splatnosti kupní ceny do 40 dnů a ze sjednaného termínu dodání do 20. 12. 2014.

2. Žalovaná s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná tvrdila, že žalovaná dne [datum] se žalobkyní žádnou kupní smlouvu neuzavřela. Při sjednávání kupní smlouvy [jméno] [příjmení] žalované žádnou plnou moc ze dne 1. 5. 2014 nepředložil, a ani se nezmínil o tom, že by jednal jménem žalobkyně. Žalovaná tvrdila, že kupní smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako kupující a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím. [jméno] [příjmení] pak žalované dodal ječmen, avšak nikoliv sladovnický. Žalovaná tvrdila, že s žalobkyní žádnou kupní smlouvu na dodávku sladovnického ječmene neuzavřela, sladovnický ječmen dle této kupní smlouvy žalované dodán nebyl a žalovaná své závazky vůči skutečnému prodávajícímu z kupní smlouvy a dodavateli ječmene, panu [jméno] [příjmení], splnila, a proto navrhla zamítnutí nedůvodné žaloby v celém rozsahu.

3. O podané žalobě bylo rozhodnuto Okresním soudem v Bruntále, rozsudkem č. j. 208 C 52/2017-131 ze dne 9. 4. 2019, kterým okresní soud ve výroku I. a II. řízení částečně zastavil co do částky ve výši 60.800 Kč s příslušenstvím a vrátil žalobkyni část zaplaceného soudního poplatku. Řízení bylo částečně zastaveno v důsledku částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní, učiněným před zahájením jednání. Předmětem řízení pak zůstala částka ve výši 719.200 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 719.200 Kč za dobu od 1. 2. 2015 do zaplacení. Žaloba byla vzata částečně zpět z důvodu, že žalobkyně původně vycházela z toho, že bylo dodáno 150 t sladovnického ječmene při ceně 5.200 Kč t, avšak po kompletaci podkladů vyšlo najevo, že bylo dodáno pouze 141 t, z toho 70 t za částku 5.000 Kč t a 71 t za částku 5.200 Kč t. O zbývajícím nároku žalobkyně rozhodl okresní soud ve výroku III. rozsudku, když nárok na zaplacení částky ve výši 719.200 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2015 do zaplacení, zamítl. Následně byl rozsudek Okresního soudu v Bruntále potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 15 Co 241/2019-176 ze dne 13. 5. 2020, o kterém rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem č. j. 23 Cdo 3203/2020-194 ze dne 29. 11. 2021 a to tak, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Následně Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 15 Co 241/2019-212 ze dne 31. 1. 2022 zrušil ve výrocích III. a IV. rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 9. 4. 2019 č. j. 208 C 52/2017-131 a v tomto rozsahu vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení s pokynem, nechť okresní soud věc projedná v intencích změny žaloby učiněné žalobkyní v rámci jednání okresního soudu dne 2. 4. 2019, s tím, že se bude zabývat nárokem žalobkyně na vydání 141 t sladovnického ječmene, in eventum nárokem na zaplacení jeho hodnoty v částce 719.200 Kč.

4. S ohledem na výše uvedené, okresní soud znovu projednal žalobu žalobkyně, a to v intencích změny žaloby učiněné žalobkyní v rámci jednání okresního soudu dne 2. 4. 2019 a zabýval se nárokem žalobkyně na vydání 141 t sladovnického ječmene, in eventum nárokem na zaplacení jeho hodnoty v částce 719.200 Kč Okresní soud zopakoval provedené dokazování, provedl nové účastníky navržené důkazy, zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva č. M 16 na dodávku sladovnického ječmene ze sklizně 2014, a to mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a žalovanou jako kupující. Za prodávajícího vystupoval osobně [jméno] [příjmení]. Za kupujícího podepsal kupní smlouvu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalované. Předmětem smlouvy byla sjednána dodávka sladovnického ječmene odrůda MALZ v množství 150 t. (kupní smlouva, opakovaný výslech [jméno] [příjmení], výslech [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]). Dále má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] a žalovaná uzavřeli dodatek č. 1 ke kupní smlouvě č. [anonymizována dvě slova] na dodávku sladovnického ječmene ze sklizně 2014 uzavřené [anonymizována dvě slova] a dodatek byl podepsán [datum] [jméno] [příjmení] a jednatelem žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] Smluvní strany konstatovaly, že prodávající [jméno] [příjmení], na základě uvedené kupní smlouvy, prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] z [obec], dodal žalované namísto sladovnického ječmene odrůdy MALZ, ječmen krmný. Dle přiloženého rozboru [právnická osoba], a.s. ze dne 11. 11. 2014. V důsledku toho nově sjednali kupní cenu dodaného ječmene na částku 3.400 Kč t. Dále se smluvní strany dohodly na vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, mimo jiné, i co se týká předmětné kupní smlouvy (dodatek č. 1 z [datum], výslech [jméno] [příjmení]). Z rozboru [právnická osoba], a.s. ze dne 11. 11. 2014 vyplývá, mimo jiné, vlhkost 12,2 %, nečistoty 0,2, klíčivost 92 %. Je tu uvedeno označení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno]. sklad [obec]. Rozbor je datován v [obec] nad [anonymizováno] dne 11. 11. 2014 (přiložený rozbor ze dne 11. 11.2014). Z výpisu [anonymizováno] ze dne 1. 2. 2017 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] obdržel od žalované částku 12.188 Kč (výpis z účtu). [jméno] [příjmení] ve svém výslechu konaném dne 27. 8. 2018 a dále ve výslechu, ve kterém pokračoval soud na jednání dne 2. 12. 2022, opakovaně vypověděl, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena mezi ním jako prodávajícím a žalovanou jako kupující. Svědek opakovaně uvedl, že nikdy neobchodoval se žalobkyní. Uvedl, že měl na jaře 2014 pouze dohodu s [jméno] [příjmení], v tom smyslu„ že ve [část obce] [obec] je 38 ha zem, kdy se domluvili s [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení] tuto půdu obdělá, zaseje, udělá veškeré knouw-how, pokud jde o postřiky a různé chemie a po sklizni se o zisk rozdělí“. Pak nesměl z pokynu [jméno] [příjmení] ječmen sklízet a sklizeň provedla žalobkyně, tzn. [právnická osoba] s.r.o. Svědek dále potvrdil, že následně [jméno] [příjmení] po něm vyžadoval podepsat plnou moc, tedy že je zastupoval ve věci obchodního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Soud má za prokázané, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovanou jako kupující. Tento závěr je prokázaný opakovaným výslechem [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] pak potvrdil při svém výslechu i [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], který za žalovanou kupní smlouvu uzavíral. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dosvědčil, že smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou. Dále vypověděl, že žalovaná s panem [příjmení] uzavírá takové smlouvy každoročně. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] potvrdil, že [jméno] [příjmení] při uzavírání smlouvy vystupoval pouze sám za sebe. Konkrétní obsah smlouvy dojednali účastníci předem telefonicky a smlouvu pak uzavřeli osobně. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] k vytvoření smlouvy použil vzor, který má v počítači (výslech svědek [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], kupní smlouva). Co se týká tvrzení žalobkyně, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena jejím jménem zástupcem [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne 13. 5. 2014, pak tato tvrzení žalobkyně neprokázala. Soud vychází zejména ze svědectví [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na plné moci je sice podpis [jméno] [příjmení], což tento svědek dosvědčil, plná moc však nebyla podepsána před předmětnou kupní smlouvou, ale následně, a proto nemá žádné právní účinky. Plná moc také nebyla předložena žalované při podpisu předmětné kupní smlouvy. Svědek [jméno] [příjmení] výslovně uvedl, že pan [příjmení] a pan [jméno] za ním přijeli a 21. 8. 2014 po něm vyžadovali, aby podepsal plnou moc se zpětným datem na tu kupní smlouvu (výslech [jméno] [příjmení]). Toto bylo potvrzeno i výslechem [anonymizováno] [jméno] [jméno], který uvedl, že tu danou plnou moc vyhotovil (výslech [anonymizováno] [jméno] [jméno]).

5. Bylo prokázáno, že předmětný ječmen zasadil [jméno] [příjmení] na základě dohody s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – jednatelem žalované (výslech [jméno] [příjmení]). Ječmen byl zasazen, vyrostl a byl sklizen na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně - parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [územní celek] (výslech [jméno] [příjmení], kombajnér [jméno] [příjmení], kombajnér [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], informace z KN). Sklizeň ječmene provedla [právnická osoba] s.r.o., na základě pokynu (dohody) s Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] obilí sklízel kombajnem. Obilí se vozilo na silo do [obec] (výslech [jméno] [příjmení], výslech [anonymizováno] [příjmení] [jméno]). Bylo prokázáno, že sklizené obilí odvezla [právnická osoba] s.r.o. do sila v [obec] [právnická osoba] zajistil pro odvoz obilí a pro sklizeň [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Toto potvrdil ve svém výslechu kombajnér [jméno] [příjmení].

6. Dále soud vyslechl [jméno] [příjmení], obchodního zástupce – zaměstnance žalované. Svědek uvedl, že se sladovnickým ječmenem v roce 2014 obchodoval, ale s tím [příjmení] nic. Svědek je uveden na kupní smlouvě, protože obchodoval se sladovnickým ječmenem, ale [příjmení] nikdy ani neviděl. Uvedl, že vzal vzorky ječmene, když byl na skladě a nechal udělat rozbor. Svědek se vyjádřil k tabulce jakostních ukazatelů na č. l. 50 a uvedl, že ten ječmen nevyhovoval na základě klíčivosti 92 % a kvůli tzv. zahnědlým špičkám 3,8. Uvedl, že praxe funguje tak, že pokud by vyšly parametry sladovnického ječmene, a když to odpovídá parametrům v jakostní tabulce, tak se vyplní i karta agrobiologické kontroly sladovnického ječmene (na č. l. 51). Svědek uvedl, že odebraný vzorek neodpovídal sladovnickému ječmeni a tím to pro něj skončilo. Výpovědí tohoto svědka bylo prokázáno, že sklizený a dovezený ječmen do sila [obec] neodpovídal parametrům sladovnického ječmene (výslech svědka). [anonymizováno] [příjmení] [jméno] ve svém výslechu uvedl, že v roce 2014 pomáhal panu [příjmení] s pozemky a zajišťoval mu např. znalecké posudky na pozemky. Potvrdil, že [jméno] [příjmení] měl pole u [obec] zhruba přes 30 ha, na které nechal zasít ječmen a po sklizni ho poprosil, aby se správně zvážilo. Tento svědek byl u toho, když se vozil ječmen na silo a vážilo se auto. Svědek uvedl, že mu pan [příjmení] říkal, že tam má pole, a že tam zasel. Svědek byl pověřen [jméno] [příjmení], aby zkontroloval množství přivezeného ječmene, to, co se vymlátilo na poli a co se odvezlo na silo do [obec] (výslech svědka, faktura na č. l. 263). Bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] zaplatil [anonymizováno] [jméno] [jméno] za to, že kontroloval množství zváženého zboží. Svědek nebyl na sile a pole přítomen pořád, měl na to 2 kluky. Svědek potvrdil, že mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla nějaká spolupráce, ale blíže se k tomu nevyjádřil (výslech svědka). Bylo prokázáno, že předmětné obilí v množství 141 t sklidila a zavezla na silo [obec] firma [právnická osoba] (výslechy svědků shora). Co se týká dodaného množství tun, tedy 141 t ječmene, je prokázáno dodacími listy na č. l. 65-73. Tvrzení žalobkyně, že je vlastnicí pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] bylo prokázáno předloženými výpisy z katastru nemovitostí. Dále soud vyslechl [jméno] [příjmení], který je zaměstnán u žalované jako silomistr ve [část obce] [obec]. Kontroluje a eviduje zboží, které je přijímáno a následně vydáváno. Svědek uvedl, že dostal od nadřízeného [jméno] [příjmení] příkaz, že pan [příjmení] bude žalované dodávat ječmen a on ho má převzít a odložit bokem, a že se pak bude zjišťovat jeho jakost. Svědek odebral vzorky a udělal základní rozbor a zkoušky klíčivosti. Svědek potvrdil, že ohledně obilí, ohledně dodávek, byla dohoda mezi žalovanou a [jméno] [příjmení]. Uvedl, že panovala vědomost, že prodávajícím byl právě [jméno] [příjmení]. Dále svědek potvrdil, co se týká kvality dodaného ječmene, že byla zjištěna špatná sladovnická kvalita. Následně byl tento ječmen smíchaný s ječmenem krmným. Svědek potvrdil, že bylo dodáno přes 130 – 140 t ječmene. Svědek uvedl, že předpokládal, že ječmen patří panu [příjmení], když ho dodával pan [příjmení]. Svědek potvrdil, že [jméno] [příjmení] se chodil informovat na váhy navozeného ječmene a také na základní rozbor ječmene a svědek mu tyto informace poskytoval. Svědek potvrdil u dodacích listů [číslo], že se jedná o dodaný ječmen, a že toto zboží převzal. Svědek poukázal na dodací listy, kde je uvedena vysoká vlhkost i 15 %. Běžná vlhkost je 12,5 %. Svědek uvedl, že dodavatele [příjmení] tam uvedl do dodacích listů na popud pana [příjmení]. Svědek uvedl, že dodavatelem zboží byl pan [příjmení], což dovodil z toho, že mu to pan [příjmení] sdělil a následně i od pana [příjmení], který se k tomu choval jako ke svému zboží. I výpovědí tohoto svědka bylo prokázané, že [jméno] [příjmení] vystupoval jako prodávající a dodavatel co se týká uvedeného zboží. Svědek uvedl, že na sile funguje praxe tak, že přijme pouze zboží od známé osoby. Pokud by zboží přivezl někdo neznámý, volal by svědek nadřízenému a bez toho, aniž by věděl, co to je za zboží, by ho ani nepřijal. V tomto případě pak věděl, že se jedná o zboží od [jméno] [příjmení] (výslech svědka). Svědek [jméno] [příjmení] pak při osobní konfrontaci na jednání soudu uvedl, že zná svědka [jméno] [příjmení], a že se jedná o řidiče nákladního auta a tento vozil zboží na silo. Dále zná [jméno] [příjmení] a ten chodil kolem zboží a měl být panem [příjmení] určený, že bude kolem toho chodit, takto bylo svědkovi řečeno panem [příjmení] (výslech svědka). Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v roce 2014 vozil sklizený ječmen z pozemků žalobkyně na silo v [obec]. Uvedl, že vozil vzorky na silo panu [příjmení] a bylo mu řečeno, že vzorky jsou dobré, že je to sladovnický ječmen. Uvedl, že vzorky předával panu [příjmení] a vyšly vynikající. Uvedl, že když se zboží vozilo na silo, přebíral si ho [jméno] [příjmení]. Svědek uvedl, že vzorky první dělal kvůli vlhkosti, jestli kombajn může vyjet do pole a vlhkost byla pokaždé dobrá (výslech svědka). Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že je běžnou obchodní praxí mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], že každoročně uzavírají smlouvy. Dále uvedl, že ječmen dodal [jméno] [příjmení], a že ječmen se prodal jako krmný (výslech svědka). Svědek [jméno] [příjmení] po zhlédnutí dodacích listů na č. l. 65-73 uvedl, že na silo v [obec] obilí asi vozil, neví, kdo to odebíral. Uvedl, že nevzpomíná, co vozil, jestli to byla pšenice nebo ječmen. Svědek uvedl, že neví, kdo byl dodavatelem toho zboží, které vozil (výslech svědka). Dále byl vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení], který uvedl, že žalovaná měla u nich ve vesnici silo a on byl v roce 2014 soukromník a o této věci nic neví. Pak uvedl, že ví, že se jedná o to pole necelých 40 ha za benzínkou ve [část obce] [obec] a [příjmení] se měl o pole postarat, když k tomu měl techniku a domluvil se se žalobkyní a začal se o to starat (výslech svědka). Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 780.000 Kč s příslušenstvím (předžalobní výzva z 28. 8. 2017).

7. Bylo prokázáno, že za žalovanou převzal dodávku ječmene skladník žalované – [jméno] [příjmení], a to v období od 10. 8. 2014 do 18. 8. 2014. Bylo dodáno 141 t ječmene (výslech [jméno] [příjmení], dodací listy [číslo], rukou psané množství ječmene na č. l. 232 a 233). [jméno] [příjmení] soudu sdělil, že po svém výslechu u soudu prověřil skladování ječmene dodaného [příjmení] – [obec] (za pana [příjmení]) a z jeho vedené skladové karty vyplývá, že byl v hlubinné buňce [číslo] sila ve [část obce] [obec] odděleně skladován až do 1. 9. 2016, kdy byl k němu přimíchán ječmen dodaný panem [jméno]. Pak byl v listopadu 2016 vyskladněn pro [právnická osoba] (sdělení [jméno] [příjmení] silomistr a předložená skladová karta, dodací list [číslo] 2016, dodací listy [číslo] 2016, [číslo] 2016, [anonymizováno] 2016, [anonymizováno] 2016, faktura [číslo] ze dne 14. 11. 2016 na částku ve výši 461.328 Kč na ječmen krmný 136,480 t, výpis z účtu ČSOB za leden 2017). Bylo prokázáno, že se nejednalo o ječmen sladovnický, ale o ječmen krmný, když ječmen neměl požadovanou klíčivost. Toto je prokázáno rozborem [právnická osoba], a.s. a výslechy shora uvedených svědků. Žádný z vyslechnutých svědků pak nepotvrdil, že se jednalo o ječmen ve sladovnické kvalitě. Tomu i odpovídá korespondence mezi účastníky založená ve spise, kde je vždy odkázáno pouze na ječmen krmný. Bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], prostřednictvím třetí osoby ([příjmení] [obec]) dodal žalované 141 t ječmene, který nesplňoval kvalitativní požadavky uvedené v příloze č. 1 kupní smlouvy, když nedosáhl požadovaného procenta klíčivosti, a tudíž se nejednalo o sladovnický ječmen. Po odstranění vlhkosti a nečistot z takto dodaného ječmene činila čistá hmotnost dodávky 136,12 t (viz skladová tabulka na č. l. 111 spisu).

8. Bylo prokázáno, že osivo ječmene bylo zaseto a sklizeno na uvedených pozemcích žalobkyně. Sklizeň proběhla od 10. 8. do 18. 8. 2014 a provedla ji [právnická osoba] s.r.o. na základě pokynu [jméno] [příjmení]. Sklizený ječmen odváželi a předávali do sila [obec] do rukou skladníka [jméno] [příjmení]. Zboží bylo dodáváno na základě smluvního vztahu mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou dle předmětné kupní smlouvy. Dodavatel ječmene pak byl [jméno] [příjmení], který ječmen dodal prostřednictvím třetí osoby – [příjmení] [spisová značka] [anonymizováno] [právnická osoba] vystavila odběrateli – žalobkyni fakturu [číslo] za sklizeň, odvoz, čekání dne 9. 9. 2014 splatnou 23. 9. 2014 za odvoz předmětného obilí z pozemku žalobkyně do sila [obec] (faktura, výslech [anonymizováno] [příjmení] [jméno]).

9. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [anonymizováno] s uvedením: Fakturujeme vám za odběr sladovnického ječmene z výnosu roku 2014 dle kupní smlouvy ze dne [datum]. K úhradě celkem 719.200 Kč. Den vystavení 3. 9. 2015 a datum uskutečnění zdanitelného plnění 3. 9. 2015 (faktura). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zaslal 15. 9. 2015 [jméno] [příjmení] přípis, ve kterém uvádí, že by chtěl vzniklou situaci dořešit a že zboží nevyšlo do skladu, jelikož to neklíčilo a pivovar zboží odmítl (přípis z 15. 9. 2015). Fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2014 žalovaná vyfakturovala žalobkyni dusíkaté hnojivo LAV 27 na částku 43.560 Kč. Fakturou [číslo] žalovaná žalobkyni vyfakturovala dusíkaté hnojivo LAV 27 za částku 8.886 Kč dne 19. 5. 2014 a dále fakturou [číslo] na částku 52.621 Kč (faktury). K tomu byly předloženy dodací listy k dodání těchto hnojiv [číslo] ze dne 7. 5. 2014, [číslo] ze dne 9. 5. 2014 a [číslo] ze dne 14. 5. 2014 (dodací listy). Další hnojiva a chemické směsi žalovaná žalobkyni vyfakturovala fakturou [číslo] ze dne 15. 5. 2014 na částku 112.608 Kč (faktura). Žalovaná žalobkyni fakturovala osivo ječmen jarní MALZ fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2014, datum uskutečnění zdanitelného plnění 1. 4. 2014 na částku 95.680 Kč (faktura). Dle dodacího listu [anonymizováno] 2014 odebral [jméno] [příjmení] od dodavatele žalované osivo ječmen jarní MALZ, vystaveno dne 4. 3. 2014 (dodací list). Přípisem ze dne 15. 1. 2016 žalobkyně vrátila žalované zpět fakturu [číslo] z důvodu, že jsme u vás neměli uskladněný ječmen. Dále vás touto cestou žádáme o zaplacení odebraného ječmene (přípis, faktura [číslo] skladovací lístek). Žalobkyně v přípise z 12. 2. 2016 adresovaného žalobkyni uvedla, že faktura [číslo] neevidujeme v naší účetní evidenci z důvodu neodebrání zboží žalobkyní, které v těchto fakturách fakturujete (přípis, inventarizace pohledávek). Žalovaná jako dodavatel vystavila žalobkyni jako odběrateli fakturu za odebrané zboží na částku 112.608 Kč faktura [číslo] předložila výpis z účtu k platbě na částku 112.608 Kč dne 23. 5. 2014.

10. Bylo prokázáno, že žalovaná dodala [jméno] [příjmení] osivo ječmen jarní, počet kusů 16, celkem 8 t, vystaveno 4. 3. 2014 (dodací list [číslo] 2014 a faktura [číslo]). Dodání předmětného osiva [jméno] [příjmení] žalovanou pak vyplývá i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že [jméno] [příjmení] přebíral osivo dle dodacího listu [anonymizováno] 2014. [jméno] [příjmení] od žalované odebral osivo a hnojivo na základě dodacích listů [číslo] 2014, [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], které žalovaná vyúčtovala fakturami [číslo] (dodací listy, faktury).

11. Skutečnost, že jde o ječmen vypěstovaný [jméno] [příjmení] a dodaný prostřednictvím třetí osoby jako plnění jeho závazku z předmětné kupní smlouvy, bylo prokázáno i výpověďmi [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Množství dodaného ječmene 141 t bylo prokázáno dodacími listy [anonymizováno] 2014 – [anonymizováno] 2014 (č. l. 65-73 spisu) a i ve vztahu k listině psané rukou – poznámky založené ve spise na č. l. 232 a 232 a také tabulkou založenou na č. l. 111 spisu. Nesplnění kvalitativních požadavků uvedených v příloze č. 1 kupní smlouvy ohledně jakosti sladovnického ječmene, tedy vlhkosti, prokazují i dodací listy [číslo] 2014 a [anonymizováno] 2014, dále rozbor [právnická osoba] ze dne 11. 11. 2014 a dále výslechy shora uvedených svědků.

12. Žalovaná prokázala, že mezi účastníky probíhala korespondence v letech 2015 a 2016, když účastníci spolu jednali o vyřešení nastalé situace, a to tak, že jednání iniciovala žalobkyně svým jednatelem [jméno] [příjmení], žalovaná v souladu s uvedeným dohodnutým řešením postupovala, a to tak, že osivo, hnojivo a pesticidy, které dodala a původně vyfakturovala žalovaná [jméno] [příjmení], nově stejnými fakturami vyfakturuje žalobkyni, [jméno] [příjmení] žalobkyni postoupí pohledávku z kupní smlouvy a účastnice spolu započtou tyto vzájemné pohledávky. Žalovaná v souladu s uvedeným dohodnutým řešením postupovala a žalobkyni vystavila nově uvedené faktury, ale k započtení vzájemných pohledávek nedošlo, protože žalobkyně změnila své stanovisko. Žalovaná však nejednala se žalobkyní jako s prodávající. Žalovaná předložila 4 výstupy ze svého účetního programu, kterými doložila vystavení faktury [číslo] když tyto nejprve vystavila [jméno] [příjmení], který v nich vyúčtované zboží odebral, a následně k žádosti žalobkyně je žalovaná vystavila žalobkyni. Poté, co žalobkyně uvedla, že faktury neeviduje v její účetní evidenci z důvodu neodebrání předmětného zboží žalobkyní, je žalovaná vystavila opět na [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] pak žalovaná vzájemné pohledávky a závazky vypořádala dodatkem č. 1 ze dne [datum] k předmětné kupní smlouvě (výstupy z účetního programu, faktury, dodatek [číslo]). Žalovaná prokázala, že i tímto jednáním (podpisem dodatku [číslo]) utvrdil [jméno] [příjmení] žalovanou, že předmětný ječmen jí byl dodán [jméno] [příjmení] na plnění jeho závazku z uvedené kupní smlouvy třetí osobou [příjmení] – [obec] (kupní smlouva, obsah dodatku 1 ke kupní smlouvě, výslech [jméno] [příjmení]).

13. Na jednání soudu dne 2. 4. 2019 žalobkyně uvedla, že odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum], a to z důvodu nezaplacení kupní ceny. Toto odstoupení soud vyhodnotil jako neplatný a neúčinný právní úkon. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně smlouvu ze dne [datum] jako prodávající neuzavřela, a proto nemá oprávnění od takové smlouvy odstoupit a nemá oprávnění vyzvat žalovanou k vrácení dodaného zboží, příp. k zaplacení částky 719.200 Kč jako hodnoty tohoto zboží. V řízení žalobkyně neprokázala dodání ječmene sladovnického, a proto není oprávněná požadovat vydání či vrácení sladovnického ječmene. Žalobkyni tedy nevznikly žádné nároky z titulu odstoupení od předmětné kupní smlouvy. Žalobkyně pouze měla smluvní vztah se [jméno] [příjmení], kdy byli domluveni, že [jméno] [příjmení]„ zaseje, sklidí, prodá a pak se rozdělí“. Žalobkyně pak zajistila sklizeň a převoz předmětného ječmene do sila ve [část obce] [obec]. Převozem a předáním ječmene do rukou skladníka žalované pak ale samotná kupní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nebyla, když vůle k uzavření takové kupní smlouvy nebyla ani na jedné ze stran prokázána. Žalovaná prokázala, že dodaný ječmen přijala v dobré víře, že jde o plnění závazku [jméno] [příjmení] z předmětné kupní smlouvy třetí osobou, označenou slovy [příjmení] [jméno]. Bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] sdělil žalované, že se jedná o jeho ječmen, který on udělal. Toto potvrdil i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále toto potvrdil i skladník [jméno] [příjmení]. Ujednání mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní soud posoudil podle ust. § 2332 odst. 1 obč. zákoníku, podle které se pachtovní smlouvou propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnou poměrnou část výnosu z věci. Pachtýř má právo na plody a užitky, přičemž i podle ust. § 2 odst. 2 zákona o půdě – poslední věta platí, že u pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel.

14. Žalobkyně tvrdila, že žalované dodala v srpnu 2014 ječmen v přesvědčení, že plnila dle kupní smlouvy, kterou na základě zmocnění jejím jménem na straně prodávající uzavřel [jméno] [příjmení]. Žalobkyně pak tato tvrzení neprokázala. Oproti tomu žalovaná prokázala, že předmětný ječmen jí byl dodán prostřednictvím třetí osoby [příjmení] – [obec] prodávajícím dle předmětné kupní smlouvy, [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tvrdila, že až v průběhu soudního sporu se dozvěděla, že k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky nedošlo, a to konkrétně až z rozsudku nalézacího soudu ze dne 9. 4. 2019. V řízení pak bylo prokázáno, že již v srpnu 2014 si žalobkyně byla vědoma toho, že k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky nedošlo, když v srpnu 2014 jednatel žalobkyně přesvědčil [jméno] [příjmení] ke zpětnému podepsání plné moci v srpnu 2014 k předmětné kupní smlouvě (viz výslech [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně si však musela být vědoma toho, že mezi účastníky k uzavření žádné kupní smlouvy nedošlo již v průběhu provádění dodávek ječmene žalované, když žalobkyně se žalovanou žádnou kupní smlouvu uzavřenou neměla (a nebyla ani podepsána plná moc pro [jméno] [příjmení]), a to ani prostřednictvím [jméno] [příjmení] (viz obsah spisu). Bylo prokázáno, že nejpozději v srpnu 2014 si žalobkyně byla vědoma toho, že nemá uzavřenou kupní smlouvu se žalovanou.

15. Soud dle § 90 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu zkoumal, kdo je účastníkem řízení. Věcná legitimace je předmětem dokazování v řízení před soudem a nachází svůj výraz v rozhodnutí soudu ve věci samé. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který podle výsledku dokazování a na základě právního posouzení věci je nositelem práva, o něž ve sporu šlo, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Nedostatek aktivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby. Pokud se otázka týká žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Pasivní věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení žalovaný povinnost, jejíhož splnění se žalobce domáhal. Nedostatek pasivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby.

16. Po právní stránce posoudil soud tento případ podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to dle § 2079 a následujících upravujících kupní smlouvu. Na základě kupní smlouvy se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Prodávajícím z kupní smlouvy, která je předmětem žaloby, byl [jméno] [příjmení] a kupujícím žalovaná a dle citovaného ustanovení byla tedy žalovaná povinna uhradit sjednanou kupní cenu dodaného zboží prodávajícímu [jméno] [příjmení]. Předmětný ječmen dodal žalované [jméno] [příjmení] prostřednictvím třetí osoby a žalovaná ječmen přijala v dobré víře, že je dodán prodávajícím [jméno] [příjmení]. Na základě provedeného dokazování a právního posouzení věci tedy soud dospěl soud k závěru, že u žalobkyně není dána aktivní věcná legitimace. V řízení bylo prokázáno, že ve smluvním vtahu byl pouze [jméno] [příjmení] se žalovanou a dále pak [jméno] [příjmení] se žalobkyní. Předmětný ječmen dodal žalované [jméno] [příjmení] Smluvní vztah pak nevznikl mezi účastníky tohoto řízení a žalobkyně nemá právo domáhat se na žalované splnění povinnosti, jejíhož splnění se touto žalobou domáhá. Žalovaná není nositelkou tvrzeného hmotného práva. S ohledem na výše uvedené pak není žalobkyně oprávněna vyžadovat po žalované splnění povinnosti, a to vydání předmětného ječmene, případně uhrazení jeho hodnoty. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně není aktivně legitimována. Ze stejných důvodů dospěl soud k závěru, že žalovaná není v tomto řízení pasivně legitimovaná, když se žalobkyní kupní smlouvu neuzavřela, a od žalobkyně ječmen neodebrala.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nicméně pokud by soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 a násl. obč. zákoníku, dovodil by oprávněnost vznesené námitky promlčení žalovanou, tj. s ohledem na uskutečnění dodávky zboží od 11. 8. 2014 do 18. 8. 2014 při sjednané splatnosti do 40 dnů od dodání zboží a podání žaloby dne 28. 12. 2017. Podle ustanovení § 609 občanského zákoníku tak bylo právo promlčeno a dlužník není povinen plnit (dle ustanovení § 629 občanského zákoníku).

18. Žalobkyně se, po učiněné změně žaloby, domáhala svého nároku z titulu vlastnického práva a uváděla, že vlastnické právo se nepromlčuje (vzhledem k námitce promlčení vznesené žalovanou). S ohledem na ust. § 614 občanského zákoníku je pak nutno přisvědčit žalobkyni, že se vlastnické právo nepromlčuje. Dle závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2649/2006 ze dne 30. 9. 2008, se zásadně promlčují všechna majetková práva, s výjimkou práva vlastnického. Zákon zajišťuje ochranu vlastnického práva, jehož obsahem je oprávnění předmět vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním, pomocí dvou základních druhů žalob. Zatímco žaloba na vydání věci (vindikační) má místo tam, kde k porušení vlastnického práva dochází neoprávněným zadržováním věci, tzv. zápůrčí (negatorní) žaloba směřuje k odstranění jiných zásahů do vlastnického práva, než je neoprávněné zadržování věci. Vzhledem k nepromlčitelnosti vlastnického práva může vlastník věci kteroukoliv z uvedených žalob podat kdykoliv po rušebním jednání (neoprávněném zásahu do vlastnictví), tedy v neomezené lhůtě, aniž by žalovaný mohl úspěšně uplatnit námitku promlčení. V daném případě pak majetkové právo žalobkyně promlčeno není, avšak v tomto případě, pokud je nárok požadovaný po žalované, tak tu nemá místo, když k porušení vlastnického práva v daném případě nedochází neoprávněným zadržováním věcí žalovanou. I s ohledem na závěr o nepromlčitelnosti vlastnického práva, pak z tohoto důvodu, nemůže být žalobkyně v tomto řízení úspěšná. Soud tedy opět dovodil, že žalovaná není pasivně legitimována. Předpokladem úspěšnosti žaloby na vydání věci, je kromě prokázané existence vlastnického práva žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu, i okolnost, že žalovaná věc neoprávněně k tomuto okamžiku skutečně drží. V případě, že právě z tohoto důvodu žalobě na ochranu vlastnického práva vyhovět nelze, zůstává vlastníku věci možnost domáhat se náhrady škody spočívající v tom, že ten, kdo věc neoprávněně zadržoval, vlastníka o věc připravil a její ztrátou mu způsobil škodu. Žaloba, jíž se při neúspěšnosti vindikační žaloby vlastník věci domáhá alespoň peněžité náhrady, nemá již charakter vlastnické žaloby, neboť není způsobilým prostředkem k opětovnému uchopení držby a obnovení výkonu vlastnických oprávnění k předmětné věci; její smysl spočívá v zajištění náhrady (kompenzace) za porušení vlastnického práva a jde proto o žalobu na náhradu škody, která má reparační funkci. Nárok na náhradu škody se nutně musí promlčovat ve lhůtách upravených v ustanoveních občanského zákoníku. Na tom nic nemění ani obvyklá praxe, kdy se zejména z důvodu procesní ekonomie nárok na náhradu škody připojuje k vindikační žalobě formou tzv. eventuálního petitu (žaloba na zaplacení pro případ, že povinnost vydat věc nebude možno z uvedeného důvodu uložit). Ani v tomto případě totiž požadavek na zaplacení peněžité částky nepřestává mít charakter nároku na náhradu škody se všemi již zmíněnými důsledky a podle ustanovení občanského zákoníku se tedy promlčuje i nárok na náhradu škody uplatněný v žalobě na vydání věci formou tzv. eventuálního petitu. V daném případě žalobkyně neprokázala existenci jejího vlastnického práva k předmětnému zboží ke dni rozhodnutí soudu. Dále bylo prokázáno, že žalovaná nedržela (neoprávněně) předmětné zboží k datu rozhodnutí soudu (a ani k datu podání žaloby). Bylo prokázáno, že předmětný ječmen byl v roce 2016 prodán, jak je uvedeno shora. Z těchto důvodů nelze vyhovět žalobě žalobkyně na ochranu vlastnického práva, tedy nelze vyhovět nároku na vydání věci, tak jak to žalobkyně vyžaduje po změně žaloby. Dále nelze žalobě vyhovět, ani co se týká eventuálního petitu, tedy přiznání náhrady škody spočívající v peněžité náhradě, když pro to nebyly splněny podmínky na straně žalované, a to: neoprávněné zadržování věci, připravení vlastníka o věc, způsobení škody vlastníkovi ztrátou věci.

19. S ohledem na výše uvedené, se pak nárok na náhradu škody promlčuje ve lhůtách stanovených občanským zákoníkem. Je tedy nutno přihlédnout k námitce promlčení vznesené žalovanou a je nutno dovodit důvodnost podané námitky promlčení dle ust. § 620 odst. 1 a 2 obč. zákoníku ve spojení s § 609 obč. zákoníku. I s ohledem na tyto závěry byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

20. Co se týká kompenzační námitky, uplatněné žalovanou podáním ze dne 3. 2. 2023, předložené na závěrečném jednání soudu dne 6. 2. 2023, dospěl soud k následujícím závěrům. Žalovaná uvedla, že z opatrnosti uplatňuje a kompenzační námitkou započítává svou pohledávku za žalobkyní na zaplacení ceny osiva a hnojiva, které žalobkyně dle svého tvrzení pro vysazení a vypěstování předmětného ječmene u žalované nakoupila, když tvrzení žalobkyně takové je označeno v jejím podání ze dne 26. 8. 2018 a poukázala na konkrétní faktury. Celkem žalovaná uvedla, že výše této pohledávky žalované činí 200.747 Kč. Dále proti uvedené pohledávce žalobkyně žalovaná kompenzační námitkou započítává i svou pohledávku na zaplacení ceny skladování předmětného ječmene, služeb s tím spojených a jeho naskladnění a vyskladnění, kterou žalobkyni vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 179.014 Kč. Žalovaná uvedla, že žádné uvedené faktury jí žalobkyně nezaplatila a dopisem ze dne 15. 1. 2016 fakturu žalované vrátila s tím, že u ní neměla uskladněný ječmen. Celkem tedy žalovaná proti pohledávce žalobkyně na náhradu hodnoty předmětného ječmene uplatnila a kompenzační námitkou započítává své uvedené pohledávky za žalobkyni v celkové výši 379.761 Kč. Tuto kompenzační námitku posoudil soud dle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem a dále dle ust. § 1987 občanského zákoníku, dle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Důvodová zpráva k ust. § 1987 občanského zákoníku zdůrazňuje, že„ započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů“. Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění, či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny především dohodou stran (např. narovnáním dle § 1903, případně zrušením dohodou dle § 1981). Nemohou být ale jednostranně„ řešeny“ jen započítacím úkonem jedné ze stran. Ze zřejmých důvodů je třeba druhou stranu chránit před tím, aby byly na její úkor započítávány pohledávky, které by si započítávající strana vzhledem k jejich neurčitým či nejistým parametrům„ přizpůsobovala“ tak, aby jí to bylo ku prospěchu. Co se týká pohledávky žalobkyně uplatněné touto žalobou a stejně tak pohledávek žalované uvedených v podání ze dne 3. 2. 2023 (kompenzační námitka žalované) posoudil soud všechny uvedené pohledávky jako nezpůsobilé k započtení dle ust. § 1987 občanského zákoníku, když se v případech žalobkyně jedná ve vztahu k žalované o pohledávky neexistující, jak je vysvětleno shora. Pokud se týká pohledávek žalované uplatněných v kompenzační námitce, tak se jedná o pohledávky nejisté a neurčité a nejsou proto způsobilé k započtení. Z uvedených důvodů posoudil soud provedený zápočet žalované jako neplatný.

21. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal plnou úhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované. Náklady žalované v prvostupňovém řízení sestávají z odměny advokáta zastupujícího žalovanou za 8 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif - dále jen„ advokátní tarif“), za sepis vyjádření k žalobě ze dne 1. 2. 2018 (dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), za sepis vyjádření ze dne 25. 6. 2018 učiněného na výzvu soudu (dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), za další poradu s klientem ze dne 25. 6. 2018 nutnou k sepisu vyjádření ze dne 25. 6. 2018 (dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu), za účast u jednání okresního soudu dne 27. 8. 2018 (dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) v rozsahu dvou úkonů právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, za účast u výslechu svědka [příjmení] [příjmení] dožádaným soudem dne 26. 9. 2018 (dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) a za účast u jednání okresního soudu dne 2. 4. 2019 (dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Soud nepovažuje za účelně učiněné úkony právní služby spočívající v dalších poradách s klientem ze dnů 22. 8. 2018 a 25. 9. 2018. První porada konaná dne 22. 8. 2018 byla učiněna před jednáním okresního soudu dne 27. 8. 2018, přičemž od poslední porady s klientem konané dne 25. 6. 2018 se v řízení neudála žádná skutečnost, která by potřebu této porady vyvolala (např. podání učiněné žalobkyní obsahující nová tvrzení či návrhy nových důkazů). Druhá porada ze dne 25. 9. 2018 byla učiněna před výslechem svědka [příjmení] [příjmení], který navrhla sama žalovaná a měla tudíž již v tuto chvíli mít jasno, za jakým účelem tento důkaz navrhuje a jaké skutečnosti je možno a nutno tímto výslechem zjistit. Další porada ohledně jeho výslechu tak zcela zjevně nebyla účelná. Pokud se týče výše odměny za jednotlivé úkony právní služby, tak s ohledem na částku, která byla předmětem řízení (780.000 Kč), je nutno určit ve smyslu § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. advokátního tarifu výši odměny v částce 11.420 Kč. Tato odměna se však týká pouze úkonů učiněných do 27. 8. 2018, neboť toho dne vzala žalobkyně na začátku jednání u okresního soudu svou žalobu částečně zpět ohledně částky 60.800 Kč a nadále tak trvala pouze na zaplacení částky 719 200 Kč, která se tak stala tarifní hodnotou, a z níž činí výše odměny dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. advokátního tarifu částku 11.180 Kč. Odměna za zastupování žalované tak činila za první 4 úkony právní služby částku 45.680 Kč (4 x 11.420 Kč) a za další 4 úkony právní služby částku 44.720 Kč (4 x 11.180 Kč), celkem tedy částku 90.400 Kč. Ke každému z výše uvedených úkonů právní služby pak zástupci žalované náleží náhrada paušálních výdajů v částce 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tedy celkem částka 2.400 Kč. Dále dle § 14 citované vyhlášky byla přiznána náhrada za promeškaný čas při cestě na účast u jednání před Okresním soudem v Bruntále dne 27. 8. 2018 a dne 2. 4. 2019, vždy při cestě z [obec] do [obec] a zpět, celkem tedy za 2 x 4 započaté půlhodiny, tj. celkem ve výši 800 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále osobním automobilem [registrační značka], ŠKODA SUPERB, průměrná spotřeba 6 l /100 km, NM, a to cestovné k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále dne 27. 8. 2018 při ceně NM 29,80 Kč, náhrada jízdy za 1 km činí 4 Kč, ujeto 80 km z [obec] do [obec] a zpět. Celkem 463,04 Kč (4 Kč x 80 km + spotřebováno 4,8 l NM). Dále bylo přiznáno cestovné k jednání u Okresního soudu v Bruntále osobním automobilem [registrační značka], ŠKODA SUPERB, průměrná spotřeba 6 l /100 km, NM, a to cestovné k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále dne 2. 4. 2019, cena NM 33,60 Kč, náhrada jízdy za 1 km 4,1 Kč (80 km x 4,1 Kč + spotřeba NM 4,8 l) ve výši 489,28 Kč Tyto náklady celkem činí částku 1.752 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, vznikl mu dále ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok na náhradu za 21% DPH z výše uvedených nákladů ve výši 19.856 Kč. Celková výše nákladů žalované před okresním soudem tak činí částku 114.408 Kč.

22. Ohledně nákladů řízení před odvolacím soudem dospěl soud ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na plný procesní úspěch žalované v odvolacím řízení k závěru, že žalobkyně je povinna nahradit žalované veškeré účelně vynaložené náklady, které jí v průběhu odvolacího řízení vznikly. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta zastupujícího žalovanou za dva úkony právní služby, a to za sepis vyjádření k odvolání (dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu) a za účast u jednání odvolacího soudu (dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu), ve výši 11.180 Kč za každý z těchto úkonů (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. advokátního tarifu při tarifní hodnotě 719.200 Kč) a z náhrady hotových výdajů zástupci žalované ve výši 300 Kč ke každému z výše uvedených dvou úkonů právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Žalované byl dále přiznán nárok na cestovné jejího zástupce za jízdu k jednání odvolacího soudu dne 13. 5. 2020 osobním vozidlem zn. Škoda Superb, [registrační značka], ze sídla zástupce žalované k odvolacímu soudu v celkové délce 80 km tam i zpět, při průměrné spotřebě 6 l motorové nafty na 100 km a její ceně ve výši 31,80 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb., a základní náhradu ve výši 4,20 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky, tedy v celkové částce 489 Kč. Za tuto cestu zástupci žalované rovněž přísluší náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč, a to za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, vznikl mu ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok na náhradu za 21% DPH z celkové částky odvolacích nákladů 23 849 Kč ve výši 5.009 Kč. Žalované tak vznikly za odvolací řízení náklady v celkové výši 28.858 Kč.

23. Ohledně nákladů řízení před dovolacím soudem přiznal okresní soud plně procesně úspěšné žalované dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady sestávající z odměny advokáta zastupujícího žalovanou za 2 úkony právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení v dovolacím řízení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a dále za sepis vyjádření k podanému dovolání, tedy za vykonané úkony právní služby 2 x 11.180 Kč a ke každému z těchto vykonaných právních úkonů náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tedy 2 x 300 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalované je plátcem DPH, bylo přiznáno DPH ve výši 4.821,60 Kč. Přiznané náklady dovolacího řízení činí částku celkem ve výši 27.781,60 Kč.

24. O náhradě nákladů řízení před Okresním soudem v Bruntále po vrácení věci okresnímu soudu zpět k projednání, rozhodl také o těchto nákladech okresní soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plnou úhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované. Náklady žalované sestávají z odměny advokáta zastupujícího žalovanou za 15 úkonů právní služby, a to za účast u jednání okresního soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a to za účast na jednání soudu dne 14. 7. 2022 od 10.00 hod. do 11.16 hod. za 1 úkon, když jednání nepřesáhlo 2 hodiny, další účast na jednání u okresního soudu dne 20. 9. 2022, celkem 3 x úkon, když jednání se konalo od 9.00 hod. do 13.15 hod., další účast na jednání u okresního soudu dne 1. 12. 2022 přiznány 3 úkony právní služby, když bylo jednáno od 9.00 hod. do 13.16 hod., další účast na jednání okresního soudu dne 2. 12. 2022, přiznány 2 úkony právní služby, když bylo jednáno od 9.00 hod. do 11.13 hod. a další účast na jednání okresního soudu dne 6. 2. 2023 od 9.00 hod. do 10.59 hod., přiznána odměna za 1 úkon právní služby. Dále byla přiznána odměna za sepis vyjádření ze dne 2. 9. 2022 ke změněným tvrzením žalobkyně ze dne 10. 8 2022, za sepis doplnění tvrzení a důkazů k výzvě soudu učiněné dne 19. 10. 2022. Dále byla přiznána odměna za další poradu s klientem ze dne 2. 9. 2022 a další poradu s klientem ze dne 5. 10. 2022 dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, které soud považuje za účelně provedené s ohledem na následující jednání soudu, na které bylo vždy předvoláno několik svědků k výslechu. Dále byla přiznána odměna za sepis kompenzační námitky ze dne 3. 2. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu Celkem tedy byla přiznána odměna za 15 vykonaných úkonů právní služby x 11.180 Kč, což je celkem částka ve výši 167.700 Kč. Ke každému z vykonaných úkonů právní služby byl přiznán RP dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 15 x 300 Kč = 4.500 Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas dle § 14 cit. vyhlášky při cestě na účast na jednání před Okresním soudem v Bruntále dne 14. 7. 2022, dne 20. 9. 2022, dne 1. 12. 2022, dne 2. 12 2022 a dne 6. 2. 2023. Náhrada za ztrátu promeškaného času tedy činí za 5 x 4 započaté půlhodiny celkem částku ve výši 2.000 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále osobním automobilem, [registrační značka] Škoda Superb, průměrná spotřeba 6 l /100 km, nafta motorové, a to cestovné k jednání Okresního soudu v Bruntále dne 14. 7. 2022 a dne 20. 9. 2022, při ceně nafta motorová 47,10 Kč a náhradě za použití silničního motorového vozidla 4,70 Kč km dle vyhl. č. 511/2021 Celkem ujeto při každé cestě z [obec] do [obec] a zpět 80 km. Náhrada jízdného tedy činí 2 x 226,08 Kč a náhrada opotřebení 2 x 376 Kč. Celkem jízdné za tyto dny představuje částku 603 Kč x 2. Dále bylo přiznáno cestovné k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále osobním motorovým vozidlem, [registrační značka] Škoda AA Sedan, palivo benzín, při cestě k jednání k Okresnímu soudu v Bruntále dne 1. 12. 2022 a 2. 12. 202, kdy za 1 cestu ujeto 80 km. Cena benzínu 51,40 Kč a sazba za použití silničního motorového vozidla 4,70 Kč dle vyhl. č. 511/2021 Sb. Za každou vykonanou cestu činí spotřeba paliva 246,72 Kč a náhrada za použití vozidla částku 376 Kč. Za každou cestu tedy bylo přiznáno cestovné 2 x 623 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné k jednání soudu dne 6. 3. 2023 z [obec] do [obec] a zpět, použito motorové vozidlo [registrační značka], průměrná spotřeba 6 l benzínu /100 km při ceně vyhlášky č. 467/2022 Sb. benzín 51,40 Kč a za použití silničního motorového vozidlo 4,70 Kč, ujeto 80 km. Za náhradu přiznáno 416 Kč a spotřebované palivo 216,96 Kč Celkem za tuto cestu 633 Kč. Cestovné tedy celkem činí částku ve výši 3.085 Kč (603 Kč + 603 Kč + 623 Kč + 623 Kč + 633 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované plátcem DPH, bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 37.229,85 Kč. Přiznaná náhrada nákladů žalované za řízení v tomto stupni představuje částku ve výši 214.514,85 Kč. Žalovaná pak uplatnila nárok na přiznání odměny za prostudování spisu u Okresního soudu v Bruntále dne 7. 7. 2022 a tato odměna jí nebyla přiznána, když se nejedná o úkon v rámci civilního řízení, za který by bylo možné přiznat odměny dle cit. vyhlášky a v této návaznosti pak nebylo přiznáno ani požadované cestovné, a to nárok za ztrátu času k nahlédnutí do spisu dne 17. 7. 2022 při cestě na okresní soud v Bruntále. Přiznaná náhrada nákladů řízení celkem žalované pak představuje částku ve výši 385.562,45 Kč (114.408 Kč + 28.858 Kč + 27.781,60 Kč + 214.514,85 Kč), a jsou splatné k rukám jejího právního zástupce.

25. Ve výroku II. rozsudku rozhodl soud o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu v souladu s ust. § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého má stát podle výsledku řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni právo na náhradu řízení, které platil. V dané věci pak vznikly státu následující náklady řízení, které platil. V dané věci Okresní soud v Bruntále přiznal usnesením č. j. 208 C 52/2017-309 náhradu nákladu spojených s podáním svědecké výpovědi dne 1. 12. 2022, a to náhradu ušlého výdělku ve výši 853 Kč sníženou o příslušné odvody. Skutečné náklady, které stát v daném případě zaplatil, činily částku ve výši 930 Kč. Proto soud ve výroku II. rozsudku uložil žalobkyni povinnost nahradit státu náklady ve výši 930 Kč, které platil.