209 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Daříčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 443 225 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 443 225 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 093 225 Kč od 11. 4. 2020 do 11. 8. 2020, z částky 1 893 225 Kč od 12. 8. 2020 do 27. 8. 2020, z částky 1 743 225 Kč od 28. 8. 2020 do 30. 9. 2020, z částky 1 643 225 Kč od 1. 10. 2020 do 27. 10. 2020 a z částky 1 443 225 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 170 201,22 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V žalobě podané dne [datum] žalobce uvedl, že si u něho žalovaný objednal provedení zemních prací, které spočívaly ve skrývkové činnosti na zakázku v lomu [anonymizováno]. Práce probíhaly prostřednictvím jeho těžkých strojů, které musely být přepravovány na trase [obec] – [anonymizováno]. Tyto práce provedl, o čemž svědčí mimo jiné výkazy práce. Práce byly provedeny na konci roku 2019 a na počátku roku 2020. Souhrnnou cenu za provedené práce vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 4. 3. 2020, znějící na částku 2 093 225 Kč. Žalovaný na danou fakturu uhradil tyto částky: -) dne 11. 8. 2020 částku 200 000 Kč, -) dne 27. 8. 2020 částku 150 000 Kč, -) dne 30. 9. 2020 částku 100 000 Kč a -) dne 27. 10. 2020 částku 200 000 Kč. Celkem tak žalovaný zaplatil částku 650 000 Kč. Při platbách vždy uvedl jako variabilní symbol číslo faktury a u tří plateb uvedl rovněž, že jde o částečnou úhradu předmětné faktury. Tím, že žalovaný částečně na dluh plnil, došlo k uznání dluhu, když žalovaný nikdy nedal najevo, že by zbytek dluhu uhradit nechtěl. Žalovaný dokonce v dokumentu Inventarizace pohledávek ke dni 31. 12. 2020 odsouhlasil výši zbytku dluhu, když tento dokument podepsal a opatřil razítkem. Svého dluhu si tedy byl nepochybně vědom. K doplacení celé částky zbývá 1 443 225 Kč, které žalovaný neuhradil ani přes další výzvu a k zaplacení této částky s příslušenstvím by měl být zavázán soudním rozhodnutím.

2. Žalovaný proti žalobě namítl, že dílo nikdy protokolárně nepřevzal, částečnou úhradu poskytl z dobré vůle a nikdy tím nechtěl uznat i zbytek částky.

3. Soud rozhodoval na základě takto zjištěného skutkového stavu věci:

4. Z faktury [číslo] ze dne 4. 3. 2020 soud zjistil, že ji vystavil žalobce na žalovaného, fakturována byla částka 2 093 225 Kč, fakturovány byly zemní práce v lomu [anonymizováno] dle přílohy, datum uskutečnění zdanitelného plnění byla 2. 3. 2020, faktura je splatná dne 10. 4. 2020. Provedení prací bylo doloženo výkazy provedených prací, vždy s označením dnů a hodin provádění prací, strojů, které se prací zúčastnily, a řidičů, kteří práce provedli.

5. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalovaný uhradil na fakturu splátky popsané v žalobě, kdy skutečně u každé platby je jako variabilní symbol uvedeno číslo faktury a u tří plateb je uvedeno, ve zprávě pro příjemce, že jde o částečnou úhradu předmětné faktury.

6. Z dokumentu nazvaného Inventarizace pohledávek k [datum] soud zjistil, že žalobce v tomto dokumentu žádá žalovaného o odsouhlasení pohledávek a zpětné zaslání dokumentu na jeho adresu. V dokumentu je uvedeno, že na fakturu [číslo] zbývá zaplatit částka 1 443 225 Kč. Dokument je opatřen razítkem žalovaného s podpisem.

7. Zjištěný skutkový stav věci posuzoval soud podle této právní úpravy:

8. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Důsledkem uznání dluhu je tedy vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval.

10. Tuto je nutno hodnotil podle § 133 občanského soudního řádu, podle kterého skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

11. Věřitel tedy nemusí prokazovat ani důvod vzniku dluhu ani rozsah plnění. Celé důkazní břemeno ohledně případné neexistence dluhu se přesouvá na dlužníka.

12. Podle § 2054, odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Částečné plnění podle tohoto právního ustanovení má účinky uznání dluhu, pokud lze z chování dlužníka vyvodit, že dluh uznává. Takovým případem je například situace, kdy dlužník věřiteli plní na vystavenou fakturu, aniž by vznesl námitky proti fakturované částce a aniž by se vymezil proti skutečnosti, že byl závazek ze strany dodavatele řádně splněn. I zde pak vzniká vyvratitelná právní domněnka existence předmětného závazku a to v plném rozsahu.

14. Po aplikaci citované právní úpravy musel soud konstatovat, že se žalobci podařilo prokázat uznání závazku ze strany žalovaného a tím také vznik domněnky o existenci závazku. Žalovaný totiž žádným způsobem při částečných platbách nedal najevo, že by s fakturovanou částkou nesouhlasil. Plnil částečně dokonce několikrát v rozmezí dvou měsíců, při platbách se vždy odvolával na fakturu a dokonce opakovaně uvedl, že se jedná o částečnou úhradu faktury. Ačkoliv byla faktura splatná již v dubnu 2020, částečné plnění proběhlo až v měsících srpnu, září a říjnu 2020, tedy asi půl roku po provedení prací, kdy si již žalovaný rozhodně musel ujasnit, jestli práce byly řádně provedeny a vyúčtovány. Pokud tedy bez jakýchkoliv výhrad na fakturu opakovaně plnil, je zcela očividné, že s fakturou neměl problémy a fakturovanou částku uznával. Svůj souhlas s fakturovanou částkou dokonce stvrdil v inventarizaci pohledávek v prosince 2020, kdy potvrdil výši dlužné částky.

15. Pokud žalovaný za takové situace proti existenci závazku vznesl pouze vágní a nijak nepodložené námitky, konstatoval soud, že se mu domněnku o existenci závazku nepodařilo vyvrátit a je proto namístě žalobě vyhovět, což bylo učiněno ve výroku tohoto rozsudku.

16. Kromě zaplacení dlužné částky zavázal soud žalovaného také k zaplacení zákonných úroků z prodlení, účtovaných řádně podle § 1970 občanského zákoníku.

17. Pokud jde o náklady řízení, na ty má žalobce právo podle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 72 162 Kč a v nákladech žalobce na právní zastoupení. Právní zástupce žalobce učinil v řízení šest úkonů právní služby (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, podání žaloby, podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]), za které náleží odměna 5,5 x 14 100 Kč a 6 x režijní paušál 300 Kč. Za účast u jednání má právní zástupce žalobce právo na jízdné ve výši 1 074,15 Kč a na náhradu za ztrátu času 600 Kč. Z nákladů na právní zastoupení náleží právnímu zástupci žalobce DPH ve výši 17 015,07 Kč. Celkové náklady žalobce tak činí částku 170 201,22 Kč.