214 C 10/2024
č. j. 214 C 10/2024-24
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále rozhodl ve věci o náhradě nákladů na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, když byl žalovaný zadržen v důsledku zneužití alkoholu. Soud vyhověl žalobkyni v celém rozsahu, protože žalovaný byl podle zákona povinen uhradit náklady na dopravu, které mu byly předloženy. Nárok na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně byl vypočítán podle občanského zákoníku od dne, kdy byla žaloba podána. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč a povinnost žalovaného zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 957 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 957 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 957 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol]. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 957 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 957 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení, z titulu bezdůvodného obohacení, když dne [datum] byl žalovaný dopraven hlídkou [stát. instituce] z [obec] do protialkoholní záchytné stanice ve [anonymizováno] nemocnici [obec] z důvodu jeho ovlivnění alkoholem a náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobkyně na trase [obec] – [obec] činily 957 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že dne [datum] byl žalovaný hlídkou [stát. instituce], OO [obec], dopraven z [obec] do protialkoholní záchytné stanice ve [anonymizováno] nemocnici [obec], přičemž mu bylo naměřeno 2,41 promile alkoholu v dechu. Žalobkyně vynaložila náklady na přepravu žalovaného ve výši 957 Kč a žalovaný jí za tuto přepravu neuhradil ničeho, a to i přestože mu zaslala výzva k zaplacení, dle které měl zaplatit do 5. 4. 2024. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je žalovaný povinný uhradit náklady žalobkyně na dopravu do protialkoholní záchytné stanice ve Anonymizováno nemocnici [obec]. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má na něj žalobkyně právo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 6. 4. 2024 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku III. rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na nařízení exekuce podle exekučního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.