214 C 8/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 884,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 884,17 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 884,17 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet číslo variabilní symbol. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 884,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byl žalovaný dopraven hlídkou stát. instituce z OOP ČR obec na záchytnou stanici – PAZS obec z důvodu jeho ovlivnění alkoholem. Náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobkyně na trase obec – obec a zpět činily 884,17 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Provedeným dokazování (ze záznamu o zajištění osoby, záznamu o dechové zkoušce ze dne datum, rozhodnutí o eskortě ze dne datum, záznamu o převozu osoby k ošetření do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, z vyčíslení nákladů ke spisu číslo jednací číslo ze dne datum rozhodnutí, technického průkazu vozidla registrační značka, a z předžalobní výzvy ze dne datum a její doručenky) zjistil soud následující skutkový stav věci, který má za prokázaný. Dne datum, v 13:55 hod. byl žalovaný hlídkou stát. instituce, anonymizováno obec dopraven do Protialkoholní záchytné stanice obec z OOP obec, a bylo mu naměřeno 1,97 promile alkoholu. Žalobce vynaložil náklady na přepravu žalovaného ve výši 884,17 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení výzvou ze dne datum, ve které vyzval žalovaného k zaplacení do 15 dnů od doručení výzvy, přičemž tato výzva byla doručena dne datum. Podle § 89e zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice obec uhradila stát. instituce, přičemž žalovaný byl opilý, o čemž svědčí záznam stát. instituce. Podle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, byl žalovaný povinný uhradit náklady žalobce na dopravu do záchytné stanice v obec a zpět. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství. Splatnost nároku nastala na základě výzvy ze dne datum uplynutím poskytnuté lhůty, tedy dne 15. 4. 2019. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má na něj žalobce právo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku III. rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm a) sazebníku poplatků. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).