214 C 9/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně právně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného právně zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa o 120 187 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 120 187 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 60 488 Kč od 3. 6. 2022 do 8. 6. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 120 187 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 59 699 Kč od 3. 6. 2022 do 8. 6. 2022, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 030 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 6. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 120 187 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobkyně v žalobě uvedla, že si dne [datum] zapůjčila od firmy [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], do podnikatelského pronájmu stavební stroj (rypadlo zn. Bobcat E 35 z výrobní číslo [anonymizováno]), a to na základě smlouvy ze dne [datum]. Prostřednictvím bratra jednatele firmy, pana [jméno] [příjmení], pak měla být sjednána s žalovaným ústně sjednána na den 23. 4. 2019 přeprava výše uvedeného stroje z jedné stavební akce v [anonymizována dvě slova] na druhou stavební akci v [obec]. Žalovaný pak dne 23. 4. 2019 zahájil přepravu, avšak při průjezdu pod mostem zavadil strojem o mostní konstrukci a došlo k poškození ramene a pístnice stroje. Následně pronajímatel stroje převzal poškozený stroj, zajistil jeho opravu v servisu a žalobkyni vyúčtoval fakturou [číslo] náhradu škody spočívající v nákladech na opravu stroje ve výši 120 187 Kč. Tato částka byla žalobkyní pronajímateli stroje uhrazena tak, že částka ve výši 60 488 Kč byla uhrazena pronajímateli dne 17. 1. 2020 a zbylá částka byla uhrazena dohodou ze dne 8. 6. 2022 neproplacením dobropisů vystavených (za období od 1. 7. 2019 do 8. 1. 2020) pronajímatelem jako dodavatelem žalobkyni. K tomu žalobkyně uvedla, že žalovaného vyzvala k náhradě škody, která byla zaviněným jednáním žalovaného způsobena žalobkyni vznikem povinnosti k platbě pronajímateli. Dle žalobkyně žalovaný nejprve tvrdil, že věc bude řešena přes pojišťovnu, avšak po opakovaných výzvách v řádu několika měsíců však přestal zcela komunikovat. Na písemnou výzvu právního zástupce žalobce ze dne 23. 5. 2022 žalovaný nereagoval, ačkoliv mu byla zaslána doporučeně jak na adresu jeho bydliště, tak i na sídlo firmy, jejímž je aktuálně jednatelem. Žalobkyně požaduje k výše uvedené částce 120 187 Kč i zákonný úrok z prodlení, a to od data 3. 6. 2022, tj. od data uplynutí desetidenní lhůty od zaslání výzvy ze dne 23. 5. 2022.

2. Dne 21. 10. 2022 se žalovaný vyjádřil k podané žalobě tak, že vznesený nárok neuznal, a to ani z části. Žalovaný učinil nesporným skutečnost, že na základě telefonického hovoru s bratrem jednatele žalobkyně byla objednána přeprava stavebního stroje, avšak namítl nedostatek své pasivní legitimace, neboť v dané době nebyl držitelem jakéhokoliv živnostenského oprávnění a v té době vystupoval vždy jako jednatel společnosti [právnická osoba]„ v likvidaci“, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“). Dle žalovaného nebyla přeprava objednána u něj, ale u [právnická osoba] s.r.o., která pro přepravu stroje vlastnila odpovídající nákladní automobil a která také přepravu, při niž došlo ke škodní události, ve své režii provedla. Žalovaný uvádí, že tato skutečnost koresponduje i s podanou žalobou, neboť věc se měla řešit přes odpovědnostní pojištění [právnická osoba] s.r.o.. Další námitkou žalovaného je námitka promlčení. Žalovaný sděluje, že ke škodě došlo dne 23. 4. 2019 a ještě téhož dne se žalobkyně dozvěděla o vzniku škody a s vynaložením odpovídající péče také mohla téhož dne nebo nejpozději v řádu několika dnů zjistit orientačně i její rozsah. Žaloba však byla podána až dne 30. 6. 2022, tedy více než tři roky a dva měsíce po škodní události. Žalovaný proto s ohledem na výše zmíněné navrhl soudu žalobu zamítnout.

3. Podáním ze dne 14. 12. 2022 žalobkyně sdělila, že neshledává vznesenou námitku promlčení důvodnou, neboť žalovaný nerozlišuje mezi vznikem škody majiteli stroje jako pronajímateli a vznikem škody žalobkyni jako nájemkyni. Žalobkyně totiž jako poškozená, jenž se nároku na přiznání náhrady škody domáhá v tomto řízení, vznikla škoda (tj. zmenšení majetkového stavu) okamžikem úhrady nákladů na opravu žalovaným poničeného stavebního stroje. Žalobkyně dále ve svém podání vysvětluje, že výše a způsob úhrady nákladů opravy poškozeného stroje byly mezi žalobkyní a pronajímatelem stroje dlouho sporné a skončili až dohodou ze dne [datum]. Ke skutkovému ději pak žalobkyně doplňuje, že objednání přepravy pro ni zajišťoval bratr jednatele, pan [příjmení] [příjmení], který se dohodl s žalovaným přepravu stroje za 500 Kč, které měli být předány hotově. K tomu žalobkyně doplňuje, že žalobkyně s žalovaným nikdy přímo nejednala a neměla, stejně jako pan [příjmení] [příjmení], ponětí o tom, že by žalovaný vystupoval jako jednatel nějaké společnosti, neboť si mysleli, že žalovaný provádí přepravu jako fyzická osoba.

4. Na den 23. 2. 2023 bylo nařízeno soudní jednání. Při tomto jednání byl vyslechnut jako svědek bratr jednatele žalobkyně, pan [příjmení] [příjmení] (dále jen„ svědek“), který uvedl, že kontaktoval žalovaného a domluvil s ním převoz stavebního stroje pro žalobkyni z [anonymizována dvě slova] do [obec]. Svědek soudu sdělil, že sám pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná a spolupracuje s žalobkyní, která mu občas zprostředkuje práci. Co se týče obchodních vztahů s žalovaným svědek uvedl, že má s žalovaným více zkušeností, a to i po nehodě, když si sám od žalovaného půjčoval stroje a nebyl s tím nikdy žádný problém. Svědek prohlásil, že veškeré pronájmy strojů a služby od žalovaného byly domlouvány ústně a platba za tyto pronájmy a služby probíhala vždy hotovostně, tzv. na ruku, přičemž nikdy nedostal žádnou fakturu ani jiný účetní doklad, a proto při veškerém jednání se žalovaným neměl za to, že žalovaný jedná za firmu, pouze si myslel, že žalovaný podniká, protože provádí přepravy a půjčuje stavební stroje, ale nikdy neověřoval zda je žalovaný osobou samostatně výdělečně činnou či jakým způsobem podniká. Pokud jde o výši částek, které svědek platil žalovanému za převoz a služby, pak k tomu svědek uvedl, že se tyto částky různily, ale odvíjeli se od provedených motohodin, avšak byly výhodnější, jak kdyby je objednal od nějaké firmy. Svědek také prohlásil, že si nevšiml žádného specifického označení auta, které převáželo stavební stroj.

5. Při výše uvedeném jednání byl následně vyslechnut jednatel žalobkyně, který uvedl, že potřeboval pro svou společnost převést stroj a nemohl sehnat přepravce, a na to mu jeho bratr (tj. svědek) sdělil, že zná žalovaného, který by mohl přepravu provést a tato přeprava je velmi levná, protože ji v minulosti využíval a cena by se pohybovala okolo 500 Kč. Pak uvedl, že za přepravu neplatil, protože se o tuto záležitost staral jeho bratr, a proto ani neví, jestli byla sjednaná přeprava zaplacena či nikoliv. Jednatel žalobkyně se nikdy s žalovaným osobně nesešel a veškerá komunikace probíhala jedině po telefonu, kdy mu po nehodě měl žalovaný sdělit, že věc je řešena přes pojišťovnu a že musí vyčkat, avšak dle jeho názoru chtěl žalovaný jen oddalovat nutnost zaplacení nárokované částky. Kvůli údajnému řešení věci přes pojišťovnu pak jednatel žalobkyně dával čas žalovanému k uhrazení nárokované částky a sám se snažil prodlužovat splatnosti faktur vůči [právnická osoba]. Výslovně pak jednatel žalobkyně prohlásil, že nezasílal žalovanému žádné podklady, které by měly být předmětem pojistného plnění u pojišťovny žalovaného, neboť měl za to, že žalovaný se svou pojišťovnou věc řeší a pojišťovna už má veškeré podklady, které byly nutné, protože po něm žádné podklady nebyly žádány.

6. Nakonec při výše uvedeném jednání soud vyslechl i žalovaného, který potvrdil, že přeprava byla sjednána prostřednictvím svědka. Žalovaný však měl za to, že přepravu provádí přímo pro svědka a o žalobkyni nevěděl ničeho. O žalobkyni se měl dozvědět až z předžalobní upomínky, ze které vyplývalo, že přeprava byla sjednána pro žalobkyni, a nikoliv pro svědka. Žalovaný prohlásil, že nikdy svědka neinformoval o skutečnosti, že veškeré služby provádí jako jednatel obchodní firmy [právnická osoba], avšak měl za to, že tato skutečnost mu musí být známa, a to zejména z toho, že má veškerá auta a stroje polepeny nápisy s obchodní firmou. Co se týče obchodních vztahů se svědkem, uvedl žalovaný, že s ním měl ústní dohodu, že si budou vypomáhat – což v praxi znamenalo, že když svědek bude potřebovat provést nějakou službu (např. něco přepravit či něco zapůjčit), zavolal žalovanému a domluvil se s ním na ceně, termínu, a následně byla zakázka realizována. K tomu žalovaný prohlásil, že veškeré zakázky dělal za společnost [právnická osoba], a to i v situaci, kdy tato společnost byla zrušena a byla v likvidaci a on byl jmenován likvidátorem. Žalovaný většinou v období likvidace společnosti už jen dodělával staré zakázky, avšak v předmětné věci šlo o zakázku novou, a to na základě ústní dohody o dlouhodobé spolupráci se svědkem. Pokud jde o přepravu stroje, byla prováděna pouze za symbolickou odměnu na základě dohody o výpomoci, a žalovaný nevěděl o tom, že by tato přeprava mohla být v rozporu s předmětem podnikání jeho [právnická osoba] [anonymizováno] Co se týče placení, žalobce peníze od svědka inkasoval v hotovosti a pak je zohledňoval v účetnictví společnosti a řádně z nich platil i daně, avšak v případě přepravy předmětného stroje nežádal za přepravu ničeho, protože přeprava nebyla dokončena. K okolnostem následného řešení nehody přes pojišťovnu žalovaný sdělil, že kontaktoval svou pojišťovnu, u které měl podnikatelské pojištění na svou firmu, kde mu řekli, že by si prvně měl zajistit veškeré doklady k nehodě a pak pojistnou událost nahlásit, proto prvně vyzýval svědka k dodání podkladů pro pojišťovnu, avšak ten na výzvy nereagoval, proto nemohla být škodní událost řádně nahlášena, prověřena, a posouzena pojišťovnou. Žalovaný nakonec soudu sdělil, že mu byly zasílány SMS zprávy s výzvami k zaplacení nárokované částky podepsané„ [příjmení]“, u kterých se však domníval, že jsou od svědka, ačkoliv přicházeli z jiného čísla, než svědek používal.

7. Dne 15. 3. 2023 žalovaný zareagoval na výzvu soudu dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jež se mu dostala na soudním jednání, dle které měl doplnit své tvrzení ohledně nedostatku své pasivní legitimace a navrhnout k těmto svým tvrzením i důkazy, případně je rovnou soudu předložit. Žalovaný upřesnil svou původní výpověď tak, že společnost [právnická osoba] nevystavovala faktury, ale žalovaný jako jednatel této společnosti za ni vždy přijímal plnění v hotovosti a ho pak vložil na pokladnu společnosti, která s těmito penězi dále nakládala. Žalovaný zároveň zpochybnil tvrzení svědka, že nikdy nedostal žádný daňový doklad, neboť žalovaný vždy (nejen svědkovi) za společnost [právnická osoba] vystavoval příjmový doklad na konkrétní částku, kterou následně předal účetní k zaúčtování příjmu v hotovosti na pokladnu společnosti. Nicméně žalovaný přiznává, že neměl veškeré„ papíry“ ve [právnická osoba] [anonymizováno] v pořádku, ostatně toho má být důkazem likvidace společnosti právě z formálních důvodů (pro nedoložení účetních závěrek). Žalovaný však kategoricky popřel, že se svědkem jednal jako fyzická osoba. O tom, že nejednal žalovaný jako fyzická osoba v rámci„ sousedské výpomoci“ pak má svědčit to, že částky za služby byly vždy přijímány na pokladnu společnosti a žalovaný, byť jako jediný společník a jednatel, nemohl neomezeně disponovat s majetkem společnosti. Taktéž žalovaný neměl sjednáno na svou osobu žádné pojištění a pojištěna byla pouze společnost [právnická osoba] a dle tvrzení žalovaného je vinou pouze žalobkyně případně svědka, že pojistná událost nemohla být řádně nahlášena, protože mu nebyly jako jednateli společnosti dodány podklady k nehodě. Žalovaný má za to, že tvrzení svědka, že neví, že žalovaný je společníkem a jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], je zjevně nepravdivé a účelové vzhledem k tomu, že je bratrem jednatele žalobkyně a současně s žalobkyní jako osoba samostatně výdělečně činná i spolupracuje, a současně s ohledem na to, že všechny vozidla byla označená společností (včetně vozidla, které převáželo stavební stroj), dílna žalovaného, na kterou přijel svědek byla označená společností, a také na příjmových dokladech byla označena společnost. K tomu žalovaný doložil fotografii nákladního automobilu, jež převážel stavební stroj, a příjmového dokladu ze dne [datum] a [datum].

8. Z předložených listin (žaloba ze dne 30. 6. 2022, faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], potvrzení o přijetí platby ze dne [datum], dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne 23. 5. 2022, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 21. 10. 2022, replika k námitkám žalovaného ze dne 14. 12. 2022, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 15. 3. 2023 včetně fotografie nákladního automobilu a příjmových pokladních dokladů ze dne 7. 11. 2018 a 8. 7. 2019), výslechů účastníků, výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba] – v likvidaci, [IČO], výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a výslechu svědka, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně si dne [datum] zapůjčila od firmy [právnická osoba] do podnikatelského pronájmu stavební stroj, který měl být přepravován z [anonymizována dvě slova] do [obec]. Samotnou přepravu pro žalobkyni zprostředkoval svědek u žalovaného, kdy se ústně domluvili na alespoň„ hrubých“ podmínkách dopravy (co přepravit, kdy, kam, přibližně za kolik). Žalovaný proto dne [datum] přepravoval stroj a způsobil škodu tím, že při přepravě stroje zavadil o mostní konstrukci a poškodil stroj. Poškozený stroj byl odvezen do servisu ([právnická osoba], [IČO]), který vlastníku stroje, tj. [právnická osoba], dne [datum] vyfakturoval částku 145 425 Kč vč. DPH. Vlastník stroje pak žalobkyni jako nájemkyni stroje přefakturoval dne 5. 6. 2019 částku 120 187 Kč bez DPH za opravu stroje. Žalobkyně dne 17. 1. 2020 uhradila vlastníku stroje částku 60 488,05 Kč a dne 8. 6. 2022 pak dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek a závazku uhradila zbytek škody (vzniklé z důvodu nutnosti opravy stroje) ve výši 59 698,95 Kč. Z důvodu úhrady škody vlastníku stroje pak žalobkyně žádala žalovaného k náhradě její škody ve výši 120 187 Kč, a to bezvýsledně na základě telefonické komunikace, proto dne 23. 5. 2022 přistoupila k výzvě k zaplacení prostřednictvím svého právního zástupce s pohrůžkou soudního sporu. Jelikož náhrada škody nebyla uhrazena, byla žalobkyní podána žaloba.

9. Výše uvedený zjištěný skutkový stav musí soud odůvodnit následujícím. Mezi stranami bylo nesporné, že fakticky přepravu prováděl a poškození stroje způsobil žalovaný, sporným bylo pouze to, zda tak činil za sebe či za svou společnost [právnická osoba]„ v [anonymizováno]“, [IČO], se sídlem [adresa]. V daném případě tížilo důkazní břemeno žalovaného, ohledně jeho obrany, že je zde nedostatek jeho pasivní legitimace v tomto sporu. Dle názoru soudu žalovaný toto důkazní břemeno neustál, a to ani po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) na soudním jednání dne 23. 2. 2023. Z výslechu svědka a žalovaného (a jejich shodných tvrzení) soud zjistil, že mezi nimi byla„ dohoda o výpomoci“, která spočívala v tom, že v případě potřeby žalovaný něco zapůjčí či provede nějakou službu (např. přepravu) za cenu spíše symbolickou nežli tržní (tj. cenu, za kterou nabízely provést službu společnosti v okolí) nebo protislužbu. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že nikdy neinformoval svědka o skutečnosti, že by veškeré služby prováděl jako jednatel společnosti [právnická osoba], avšak myslel si, že to bude svědkovi jasné z okolností (např. z polepu auta). Avšak svědek se ani nikdy nezajímal o to, zda je žalovaný osobou samostatně výdělečně činnou či zda podniká prostřednictvím své obchodní společnosti. Pokud jde o námitku žalovaného, že jako jediný společník a jednatel neomezeně disponovat s majetkem společnosti a poskytovat tak jako fyzická osoba„ sousedské výpomoci“, uvádí k tomu soud, že na věc má jiný názor. Jakkoliv je majetek společnosti odlišný od majetku žalovaného, tak s ohledem na to, že je žalovaný jediným společníkem a jednatelem společnosti, má k majetku společnosti fakticky neomezený přístup, a je tak možné, že s ním fakticky nakládal i pouze jako fyzická osoba bez vazby na společnost. Za situace, kdy žalovaný tvrdí, že jednal za právnickou osobu, měl dát najevo, že činí za společnost a co ho k tomu opravňuje (tj. že je jednatelem společnosti), k tomu viz § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Dle názoru soudu nelze říci, že by bez dalšího plynulo z okolností, že žalovaný prováděl přepravu za společnost. Samotná skutečnost, že žalovaný používal nákladní automobil s nějakým logem neznamená automaticky, že žalovaný jedná přímo za společnost, která je vlastníkem loga. Je běžnou praxí, že se nákladní automobily, jež jsou opatřeny logem, půjčují či třeba i prodávají a nový majitel původní logo neodstraní. V dané věci soud uvěřil bezprostřední výpovědi svědka, který si žádného specifického označení auta a dalšího majetku společnosti [právnická osoba] nevšiml; respektive možná všiml, ale nevěnoval tomu žádnou pozornost. Z výpovědí svědka a žalovaného nadto vyplynulo, že služby od žalovaného byly poskytovány na tak neformální bázi (vždy na základě ústní domluvy, za symbolickou odměnu, platba hotově), že soud uvěřil tvrzením svědka, že neměl za to, že sjednává cokoliv s někým jiným nežli žalovaným jako fyzickou osobou. I samotná ústní dohoda o výpomoci za nízké (netržní) ceny poukazuje na skutečnost, že žalovaný služby poskytoval sám za sebe, a nikoliv za společnost, protože úkolem obchodních společností je maximalizovat zisk, a nikoliv poskytovat služby za symbolické ceny. Soud si je vědom skutečnosti, že svědek je bratr jednatele žalobkyně a současně spolupracuje občas s žalobkyní, ale ani tato příbuzenská vazba či spolupráce nečiní bez dalšího jeho výpověď zjevně účelovou. Soud tedy shrnuje, že výpovědi svědka uvěřil, neboť svědek působil věrohodně a v podstatných věcech byla jeho výpověď shodná s výpovědi žalovaného. Ostatně i účelovou se může jevit námitka žalovaného o nedostatku jeho pasivní legitimace, když žalovaný říká, že je pasivně legitimovaná společnost [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova]“, [IČO], se sídlem [adresa], přičemž od 22. 8. 2019 žalovaný podniká skrz [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [část obce]. Dále soudu předložené příjmové doklady pro společnost [právnická osoba] jsou neurčité, neboť platící osoba byla označena pouze jménem a příjmením ([obec] [anonymizováno]) a městem ([obec]) a neříká to ničeho o tom, zda touto osobou byl svědek či nikoliv, avšak i kdyby byl, neznamená to, že by pouze tímto žalovaný prokázal nedostatek své pasivní legitimace, protože zde nejsou žádné podpisy svědka a nelze tedy říci, že by svědek byl s těmito příjmovými doklady znějícími na společnost seznámen. Soud tak shrnuje, že žalovaný dostatečně neprokázal, že by v daném případě jednal za společnost. Kdokoliv, kdo jedná za společnost, musí tak činit výslovně, aby bylo druhé straně jasné, s kým jedná, a pokud tak osoba nečiní, je odpovědná sama za sebe. Námitka nedostatku pasivní legitimace žalovaného tak soudem nebyla shledána důvodnou.

10. Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

11. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

12. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

13. Podle § 619 odst. 1 a 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

15. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

16. Podle § 2916 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

17. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný při provádění přepravy stroje způsobil poškození stroje. Způsobil tedy škodu primárně vlastníku stroje, tj. [právnická osoba], který nechal stroj opravit v servisu a který za opravu platil. S ohledem na to, že mezi žalobkyní a vlastníkem stroje byla sjednána smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých, musela žalobkyně uhradit vlastníku stroje škodu v požadované výši, tj. ve výši 120 187 Kč. Tato částka byla uhrazena ve dvou platbách – část ve výši 60 488 Kč byla uhrazena dne 17. 1. 2020 a zbylá část ve výši 59 699 Kč byla uhrazena dne 8. 6. 2022. Žalobkyně tedy byla povinna k náhradě škody způsobené jinou osobou (žalovaným) v souladu s § 2917 o. z., neboť byla vázaná smlouvou o podnikatelském nájmu věcí movitých, a proto vznikl žalobkyni postih vůči žalovanému. S ohledem na tuto skutečnost nemůže být žalobní nárok promlčen. Pokud žalovaný namítá, že ke škodě došlo dne 23. 4. 2019 a ještě téhož dne se žalobkyně dozvěděla o vzniku škody a s vynaložením odpovídající péče také mohla téhož dne nebo nejpozději v řádu několika dnů zjistit orientačně i její rozsah, a žaloba byla podána až dne 30. 6. 2022, tedy více jak tři roky a dva měsíce po škodní události, uvádí k tomu soud, že zde nejde o primární odpovědnost za škodu, která vznikla vlastníku stroje, avšak o postih za to, že žalobkyně vlastníku stroje uhradila škodu namísto žalovaného. Právo žalobkyně na postih (regres) není nárokem na náhradu škody, proto jeho vznik nelze odvozovat od škodní události, nýbrž až od okamžiku, kdy bylo poskytnuto plnění od žalobkyně (srovnej např. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4183/2008). Žalobkyně tedy má právo požadovat po žalovaném postih za jím způsobenou škodu v obecné tříleté promlčecí lhůtě od 17. 1. 2020 a od 8. 6. 2022.

18. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na skutečnost, že bylo soudem zjištěno, že žalovaný je pasivně legitimovanou osobou, bylo nadbytečné se zabývat jakoukoliv pojistnou smlouvou, kterou měla uzavřena společnost [právnická osoba], neboť tato smlouva nemohla být uplatněna při řešení škody způsobené žalovaným jakožto fyzickou osobou.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalobě o uložení povinnosti žalovanému uhradit žalobkyni částku 120 187 Kč vyhověl (výrok I.). Žalobkyně v žalobě žádala i přiznání úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 120 187 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, avšak v tomto rozsahu žalobkyni nelze nárok na úroky z prodlení přiznat, neboť nekoresponduje se vznikem postižních práv (v částce 59 699 Kč vzniklo postižné právo až dne 8. 6. 2022). Soud proto částečně vyhověl požadovaným úrokům a částečně (v rozsahu úroků ve výši 11,75 % ročně z částky 59 699 Kč od 3. 6. 2022 do 8. 6. 2022) nikoli (výrok II.).

20. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyni, jako úspěšnému účastníkovi, přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 52 030 Kč. K tomu soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni přiznal v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, neboť žalobkyně měla neúspěch jen v nepatrné části a v převážné části byla úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 010 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu advokátního tarifu ve výši 5 940 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ve věci /tj. replika k námitkám žalovaného a doplnění rozhodných ze dne 14. 12. 2022, účast na soudním jednání dne 23. 2. 2023, účast na soudním jednání dne 24. 4. 2023) v tarifní hodnotě za 7 úkonů (účast na soudním jednání dne 23. 2. 2023 přesáhla dvě hodiny, takže za tuto účast je přiznávána odměna ve dvojnásobné hodnotě), a odměna tedy činí celkem 41 580 Kč, a dále byla ke každému ze 6 úkonu právní služby (k tomu soud pro úplnost dodává, že má za to, že i jednání přesahující dvě hodiny je pouze jedním úkonem právní služby) přiznána i paušální náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši 300 Kč za úkon, a to v souladu s dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a dále dvakrát jízdné na trase [obec] – [obec] a zpět o vzdálenosti 114 km vozem Multipla 1.

9. JTD, [registrační značka], při průměrné kombinované spotřebě 6,5 l nafty /100 km dle technického průkazu vozidla, vyhláškové ceně paliva 44,1 Kč a základní sazbě náhrady za amortizaci vozidla ve výši 5,2 Kč/km, v celkové výši 1 840 Kč a náhrada za ztrátu času (při cestách na jednání soudu a zpět) za celkem 8 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta (výrok III.).

21. K úhradě částky přiznané žalobkyni výrokem I. byla žalovanému poskytnuta lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř..