Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

216 C 15/2021

č. j. 216 C 15/2021-47

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-02 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBU:2021:216.C.15.2021.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 46 466 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 30 666 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 5 400 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 400 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 800 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 16 566 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci 15 800 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 936 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále [datum] domáhal zaplacení částky v celkové výši 46 466 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné za měsíce listopad 2020 ve výši 5 400 Kč, prosinec 2020 ve výši 1 500 Kč, leden 2021 ve výši 3 400 Kč, březen 2021 ve výši 2 000 Kč a duben 2021 ve výši 5 800 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 400 Kč, a dluhu za odběr energie v bytě užívaném žalovanou ve výši 16 566 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, požadoval žalobce zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné jistiny.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], k němuž se účastníci nedostavili, z účasti u jednání se omluvili a o odročení jednání nepožádali. Za této situace byly dány předpoklady pro projednání věci v souladu s § 101 odst. 3 a § 119 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez účasti účastníků řízení.

4. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], z nájemní smlouvy ze dne [datum], z nájemní smlouvy ze dne [datum], z uznání dluhu ze dne [datum], z upomínky – výzvy k vyklizení nemovitosti pro neplacení nájemného ze dne [datum], z přípisu žalobce žalované ze dne [datum], přípisu žalované žalobci bez uvedení data, z informace o pozemku, z upomínky – výzvy k úhradě dlužného nájemného a služeb, z vyúčtování nedoplatku plynu u [právnická osoba] ze dne [datum], z vyúčtování nedoplatku elektřiny ze dne [datum], z vyúčtování za plyn – daňového dokladu [číslo] z vyúčtování za elektřinu - daňového dokladu [číslo] má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byly opakovaně uzavírány nájemní smlouvy, a to minimálně od [datum], které byly sjednány vždy na několik měsíců a následně nahrazeny uzavřením nové písemné nájemní smlouvy. Takto byl písemnou smlouvou nájem sjednán od [datum] do [datum], nahrazen nájemní smlouvou z [datum] na období od [datum] do [datum], dále nájemní smlouvou ze dne [datum] na období od [datum] do [datum] a ze dne [datum] zahrnující období od [datum] do [datum]. Předmětem nájmu byl byt žalobce [číslo] sestávající z kuchyně a dvou pokojů a příslušenství v prvním nadzemním podlaží, vchod do bytu vpravo, v domě ve [adresa]. Ve všech smlouvách upravující nájem bytu v období od listopadu 2020 do dubna 2021 byla v nájemních smlouvách sjednána smluvní pokuta ve výši tříměsíčního nájemného pro případ, že nájemce bude v prodlení s těmito platbami déle než 6 dní. Dále byl ve všech nájemních smlouvách sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze smluvní pokuty a dlužného nájemného. Dne [datum] byla uzavřena písemně nová nájemní smlouva mezi účastníky řízení na pronájem stejného bytu na období od [datum] do [datum], přičemž výše nájemného byla stanovena ve výši 3 800 Kč měsíčně. I v tomto případě byla sjednána obdobná smluvní pokuta i úrok z prodlení. Dne [datum] byla uzavřena další nájemní smlouva, která byla sjednána na období od [datum] tedy od stejného měsíce, který byl zahrnut v původní nájemní smlouvě z [datum] Nájemní smlouva z [datum] zahrnovala období do [datum]. Výše nájemného činila 5 800 Kč a předmětem nájmu byl opět stejný byt žalobce. I v této nájemní smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši tříměsíčního nájemného pro případ prodlení s platbami po dobu delší než 6 měsíců. Rovněž byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužných částek. Ve všech třech nájemních smlouvách ze dnů [datum], [datum] a [datum], které upravovaly nájemné v rozhodném období (11/ 2020 – 4/ 2021), byla sjednána úhrada nájemného ze strany žalované nejpozději do posledního dne předešlého měsíce na účet pronajímatele. Nájemné bylo sjednáno v období od [datum] do [datum] ve výši 5 400 Kč, v období od [datum] do [datum] ve výši 3 800 Kč, v období od [datum] do [datum] ve výši 5 800 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná neuhradila nájemné za listopad 2020 ve výši 5 400 Kč, v prosinci 2020 činil nedoplatek na nájemném částku 1 500 Kč, v lednu 2021 nebylo uhrazeno nájemné ve výši 3 400 Kč, v březnu 2021 žalovaná neuhradila zůstatek nájmu ve výši 2 000 Kč a v dubnu 2021 nebylo uhrazeno 5 800 Kč. Celkový dluh na nájemném tedy představoval, dle tvrzení žalobce, 18 100 Kč. Z uznání dluhu ze dne [datum] podepsaného žalovanou má soud za prokázané, že žalobce uhradil za elektrickou energii a plyn spotřebovaný v bytě užívaném žalovanou částku 16 566 Kč, a to za spotřebovanou elektřinu částku 1 495,96 Kč a za spotřebovaný plyn 15 069,59 Kč. Žalovaná tento dluh písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit žalobci v pravidelných splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje měsícem listopadem 2020, a to pod ztrátou výhody splátek. Z přípisu žalobce žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že v příloze tohoto dopisu byla žalované zaslána nová nájemní smlouva zřejmě ze dne [datum], účinná od [datum], kde byla upravena výše nájemného na částku 5 800 Kč, přičemž žalobce v dopisu uvedl, že v této částce je zahrnuto i splácení dluhu žalované za spotřebovanou elektrickou energii a plyn ve výši 16 566 Kč, v jakém rozsahu, z přípisu nevyplývá. Současně měla být přiložena dohoda o ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum], která však k důkazu nebyla předložena. Z přípisu žalované bez uvedení data vyplývá, že požádala (zřejmě žalobce) o povolení splátek dluhu za plyn a elektřinu. Výše případných splátek v přípisu žalované není uvedena. V nájemní smlouvě ze dne [datum], která obsahuje nájemné ve výši 5 800 Kč, není žádným způsobem specifikováno, jaká část z částky 5 800 Kč představuje splátku dluhu žalované za elektřiny a plyn a jaká část samotné nájemné. Rovněž tato smlouva nezahrnuje žádné ujednání o zániku předchozí nájemní smlouvy ze dne [datum], ačkoliv obě nájemní smlouvy, tedy jak smlouva ze dne [datum], tak z [datum], upravovaly nájem bytu za březen 2021. Žalovaná byla upomínkou ze dne [datum] vyzvána k zaplacení dlužného nájemného ke dni [datum] ve výši 4 350 Kč s tím, aby tento dluh splácela v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč. Žalovaná tedy měla hradit celkem 4 400 Kč měsíčně, 3 900 Kč nájem + 500 Kč splátka dlužného nájemného. Žalovaná na dluh za elektřinu a plyn nic nezaplatila, čímž se dostala do prodlení s úhradou celé částky najednou. Žalovaná byla přípisem bez uvedení data vyzvána k zaplacení celkového dluhu na nájemném ve výši 18 100 Kč a k zaplacení dluhu za spotřebovaný plyn a elektrickou energii ve výši 16 566 Kč. Výši této dlužné částky žalobce objektivizoval vyúčtováním za plyn a elektřinu, z níž vyplývají částky nedoplatků ve výši 15 069,56 Kč (plyn) za období od [datum] do [datum] a částka 1 495,96 Kč (elektřina) za období od [datum] do [datum].

5. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

6. Podle § 2237 o. z., smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

7. Podle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

8. Podle § 2246 odst. 2 o. z., neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

9. Podle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

10. Podle § 2247 odst. 1 o. z., strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

11. Podle § 2254 odst. 1 o. z., ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Předně je nutné konstatovat, že nárok žalobce vyplývá ze tří nájemních smluv, které byly uzavřeny dne [datum], [datum] a [datum]. V případě první smlouvy bylo prokázáno, že byla podepsána domovníkem [jméno] [příjmení], nikoliv pronajímatelem, z čehož soud dovodil neplatnost této nájemní smlouva pro absenci jejího podpisu ze strany pronajímatele, když současně žalobce v řízení neprokázal oprávnění [jméno] [příjmení] podepsat nájemní smlouvu za pronajímatele. Za této situace, kdy žalovaná fakticky byt v rozhodném období užívala, vznikl žalobci nárok na zaplacení nájemného v obvyklé výši v daném místě a čase, za který lze považovat částku, která byla uvedena v nájemní smlouvě, neboť tuto částku žalovaná akceptovala a v ostatních měsících, které tato neplatná smlouva zahrnovala, tuto částku také fakticky hradila. Vzhledem k této skutečnosti přiznal soud žalobci za listopad 2020 částku 5 400 Kč a za měsíc prosinec 2020 nedoplatek nájemného ve výši 1 500 Kč. Od [datum] byla uzavřena nová nájemní smlouva, která byla již řádně podepsána pronajímatelem a do konce března 2021 měla žalovaná hradit na nájemné částku 3 800 Kč. V lednu 2021 vznikl žalované nedoplatek ve výši 3 400 Kč, který byl žalobci přiznán v celém rozsahu. V případě nároku žalobce na zaplacení nedoplatku nájemného ve výši 2 000 Kč za březen 2021 má soud za prokázané, že při stanovení výše tohoto nedoplatku vycházel žalobce z nájemní smlouvy podepsané dne [datum], která, stejně jako nájemní smlouva ze dne [datum], zahrnovala nájem za měsíc březen 2021 a nájemné bylo stanoveno ve výši 5 800 Kč. Pokud tedy žalobce požadoval nedoplatek na nájemném za březen 2021 ve výši 2 000 Kč z nájemného ve výši 5 800 Kč, pak lze logicky učinit závěr, že žalovaná v březnu 2021 fakticky zaplatila na nájemné částku 3 800 Kč. Jak bylo již shora konstatováno, ve dvou nájemních smlouvách bylo upraveno nájemné za březen 2021, přičemž žalobce neprokázal, že smlouva o nájmu bytu ze dne [datum] zanikla dříve, než ke dni [datum], je tedy nutné vycházet ze závěru, že v březnu 2021 činilo nájemné dle smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] částku 3 800 Kč a tato byla žalovanou uhrazena. Za této situace soud žalobci nedoplatek na nájemném za březen 2021 ve výši 2 000 Kč nepřiznal. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 5 800 Kč za duben 2021, přičemž vycházel z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. V tomto směru soud musí poukázat na důkaz - přípis žalobce ze dne [datum], z něhož jednoznačně vyplývá, že částka 5 800 Kč zahrnovala nejen nájemné, ale i splátku dluh žalované za spotřebovanou elektřinu a plyn. Lze tedy konstatovat, že ačkoliv v nájemní smlouvě z [datum] je uvedena výše měsíčního nájemného ve výši 5 800 Kč, pak tato částka nezahrnuje pouze nájemné, ale zahrnuje i splátku dluhu za elektřinu a plyn, aniž by bylo specifikováno, jaká částka z částky 5 800 Kč představuje splátku dluhu ve výši 16 566 Kč a jaká částka představuje nájemné. Za této situace soud považuje sjednanou výši nájemného ve smlouvě ze dne [datum] za neurčitou a sjednanou v rozporu s ustanovením § 2246 o. z., z něhož vyplývá, že nájemné má být stanoveno jasně, transparentně, pevnou částkou, nikoliv zavádějícím způsobem, kdy částka zahrnuje ještě jiné platby, aniž by bylo zřejmé, jakou část představuje nájemné a jakou část splátka jiného dluhu. Soud v tomto případě vycházel ze závěru, že obvyklé nájemné v předcházejícím období nájmu bytu, tedy do [datum], představovalo částku 3 800 Kč, kdy tuto částku soud považuje za obvyklou i v období měsíce dubna 2021. Za uvedený měsíc tedy soud přiznal žalobci částku 3 800 Kč.

16. Lze shrnout, že na nájemném žalovaná za rozhodné období dluží částku celkem 14 100 Kč (5 400 Kč + 1 500 Kč + 3 400 Kč + 3 800 Kč). Současně se žalovaná dostala do prodlení u předmětného nájemného vždy od prvního dne měsíce následujícího, za který mělo nájemné uhrazeno. Žalobce požadoval příslušenství pohledávky, tedy zákonný úrok z prodlení, od šestého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mělo být nájemné uhrazeno, což soud považuje za důvodné a v tomto rozsahu příslušenství z jednotlivých částek žalobci přiznal.

17. Žalobce dále požadoval zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu a plyn v celkové výši 16 566 Kč, přičemž žalovaná písemně tento dluh dne [datum] uznala co do důvodu a výše a zavázala se předmětnou částku žalobci uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem listopadem 2020, pod ztrátou výhody splátek, avšak na předmětnou částku ničeho neuhradila. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání a v době uznání trval. Stanovisko žalované k tomuto nároku vyplývá i z přípisu žalované žalobci bez uvedení data, kde tento nárok nečinila sporným. Soud tedy přiznal žalobci částku 16 566 Kč z titulu neuhrazeného dluhu za elektřinu a plyn, kdy vzhledem ke skutečnosti, že žalobce tyto částky fakticky za žalovanou hradil, pak představují na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobci vydat. S touto částkou se žalovaná dostala do prodlení od [datum] a soud od tohoto data přiznal žalobci z částky 16 566 Kč zákonný úrok z prodlení.

18. Posledním nárokem, který uplatnil žalobce, byl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši trojnásobku měsíčního nájmu, tedy ve výši 3 x 3 800 Kč, celkem 11 400 Kč, ačkoliv žalobce nesprávně uvedl 11 800 Kč. I v případě tohoto nároku soud považuje jeho uplatnění za neurčité a nepřezkoumatelné. Soud ze skutkových tvrzení žalobce nemohl dovodit, za porušení smluvních povinností které ze tří nájemních smluv je tato smluvní pokuta žalobcem požadována, když v některých měsících byla žalovaná povinna platit nájemné ve výši 5 400 Kč, v ostatních pak soud dovodil, že se jednalo o nájemné ve výši 3 800 Kč, další smlouva byla shledána nepatnou. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání soudu, nebylo možné jej poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o doplnění rozhodných skutečností k objasnění tohoto nároku. I pokud by soud vycházel z určitého logického závěru, že se zřejmě jednalo o porušení povinností z nájemní smlouvy ze dne [datum], v níž byla stanoveno nájemné ve výši 3 800 Kč, pak je nutné konstatovat, že v období 1/ 2021 – 3/ 2021 žalovaná neuhradila část nájemné jen za leden 2021 ve výši 3 400 Kč, další platby byly řádně uhrazeny, přičemž nárok na smluvní pokutu je sjednán za situace, že bude žalovaná v prodlení s „ těmito platbami“, tedy je zde uvedeno množné číslo. Ze slovního výkladu tohoto ujednání soud dovozuje, že pro vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty musela být žalovaná v prodlení s více, než jednou platbou nájemného. Jelikož žalobce soudu neposkytl u jednání jiné vysvětlení tohoto ujednání o smluvní pokutě, pak soud vycházel striktně z obsahu písemné dohody o smluvní pokutě zahrnuté do nájemní smlouvy. Za této situace soud žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty nepřiznal.

19. S přihlédnutím ke shora uvedenému považuje soud nárok žalobce ve výši 30 666 Kč za zcela důvodný, kdy tato částka představuje dlužné nájemné ve výši 14 100 Kč a dluh za spotřebovanou elektřinu a plyn ve výši 16 566 Kč, a to společně s příslušenstvím ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Další nároky žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 800 Kč a nájemného ve výši 4 000 Kč soud nepovažuje za důvodné a v rozsahu částky 15 800 Kč byla žaloba včetně příslušenství zamítnuta.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný do 66 % uplatněného nároku, neúspěšný do 34% z uplatněného nároku, náleží mu tedy náklady řízení ve výši 32 % (66% - 34%). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 324 Kč a paušální náhradou ve výši 2 x 300 Kč za dva úkony, předžalobní výzva a podání žaloby, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v návaznosti na § 14b odst. 5 vyhl. č. 120/2014 Sb., celkem 600 Kč. Celkové náklady řízení představovaly 2 924 Kč, 32 % z této částky činí 936 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.