216 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného o 2 729,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 729,13 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 729,13 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhal zaplacení částky v celkové výši 2 729,13 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl ve dnech datum a datum převezen vozidlem obvodního oddělení Policie ČR obec do anonymizována čtyři slova v obec poté, kdy se dopustil útěku z diagnostického ústavu v obec a byl zjištěn jeho pobyt v obec Náklady představovaly při převozu dne datum částku 1 383,25 Kč a dne datum částku 1 345,88 Kč. Žalovaný i jeho rodiče byli písemně vyzváni k zaplacení těchto částek, avšak výzvy se jim nepodařilo doručit. Následně byla výzva k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 729,13 Kč zaslána žalovanému do výchovného ústavu v obec, kde byla zásilka převzata. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ani jeho rodičů zaplacena. Žalovaný ani jeho zákonná zástupkyně, matka jméno příjmení, se ve věci nevyjádřili a proti uplatněnému nároku nevznesli žádné skutkové i právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný po umístění do diagnostického ústavu v obec se dopustil ve dnech datum a datum útěku a po vyrozumění ze strany matky žalovaného byl jeho pobyt zjištěn v obec a žalovaný byl převezen vozidlem obvodního oddělení Policie ČR obec k dalším procesním úkonům, neboť diagnostický ústav nebyl schopen převoz žalovaného zajistit. S následným převozem žalovaného vznikly žalobci cestovní náklady, a to dne datum ve výši 1 383,25 Kč a dne datum ve výši 1 345,88 Kč. Žalovaný i jeho rodiče, jméno příjmení a jméno příjmení, byli společně s žalovaným písemně vyzváni k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovali. Následně byla výzva žalovanému k zaplacení dlužné částky doručena prostřednictvím pracovníka výchovného ústavu v obec, kde byl po útěku umístěn. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2920 odst. 1 a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy za škodu způsobenou nezletilým škůdcem, který je schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, odpovídá tato nezletilá osoba. Soud má současně za to, že žalovaný v době vzniku škody byl ve věku, kdy byl schopen rozpoznat následky svého jednání a posoudit případnou odpovědnost s tím související. Doprava žalovaného byla zajištěna vozidlem žalobkyně v souvislosti s § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Povinnost nezletilé osoby uhradit náklady jejího převozu zpět do školského či výchovného zařízení, ze kterého tato osoba utekla, vyplývá dále z § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Ze skutkových zjištění lze rovněž učinit závěr, že zákonní zástupci nezanedbali svůj dohled nad žalovaným, neboť v době vzniku škody byl žalovaný umístěn v diagnostickém ústavu v obec. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 2 729,13 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne vydání rozhodnutí ve věci až do zaplacení, když v tomto směru byl soud vázán nárokem na zaplacení příslušenství uplatněným žalobkyní až ode dne vydání rozhodnutí. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, a paušální náhradou ve výši 2 x 300 Kč za dva úkony, předžalobní výzva a podání žaloby, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v návaznosti na § 14b odst. 5 vyhl. č. 120/2014 Sb., celkem 600 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti výroku I. a II. není odvolání přípustné. Proti výroku III. rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobce domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.