216 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 18.534 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 18 534 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 18 534 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhal zaplacení částky 18 534 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalobce číslo v anonymizováno podlaží domu adresa v ulici ulice č. o. anonymizováno v anonymizováno v období od ledna 2020 do datum. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaná užívala uvedený byt dle smlouvy o nájmu bytu číslo jednací ze dne datum rozhodnutí do datum, kdy nájem bytu zanikl uplynutím sjednané doby. Po tomto datu žalovaná užívala byt až do datum, kdy byl byt vyklizen soudním vykonavatelem, bez právního důvodu. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Ze smlouvy o nájmu bytu číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, z protokolu o převzetí bytu ze dne datum, z dodatku smlouvy o nájmu bytu ze dne datum, z výpočtových listů platných od datum, datum a od datum, z výzvy příjmení správy města Bruntál číslo ze dne datum včetně dokladu o doručení, ze seznamu přeplatků a nedoplatků žalované za rozhodné období, z vyúčtování služeb za období roku 2020 včetně přílohy číslo dokladu o doručení, z upomínky s výzvou k úhradě ze dne datum včetně dokladu o doručení, z vyrozumění Okresního soudu v Bruntále č. j. spisová značka ze dne 13. 7. 2020 a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce, jako vlastníkem předmětného bytu, přenechal byt žalované do užívání dle smlouvy o nájmu, a to na dobu určitou od datum do datum. Po tomto datu nebyla žalovaná, jako nájemkyně, ze strany žalobce, jakožto pronajímatele, vyzvána k vyklizení bytu. Dodatkem ke smlouvě o nájmu byla nájemní doba prodloužena, a to od datum do datum. Měsíční nájemné by v případě existence nájmu bytu činilo v roce 2020 částku 1421 Kč dle výpočtového listu platného od datum. Vzhledem k tomu, že žalované dne datum skončila nájemní smlouva na užívání předmětného bytu a nedošlo k uzavření nové nájemní smlouvy, byla výzvou ze dne datum upozorněna na užívání bytu bez právního důvodu a dále na skutečnost, že město Bruntál za ní eviduje pohledávku za neuhrazené nájemné a služby za období 10, číslo, a anonymizováno rok, v celkové výši 20 420 Kč. Žalovaná byla touto výzvou současně vyzvána k tomu, aby uzavřela novou nájemní smlouvu, a neučiní-li tak, nechť předmětný byt vyklidí a předá pronajímateli. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala a byt byl vyklizen soudním vykonavatelem až dne datum. Za období od ledna do datum vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení za užívání bytu ve výši 10 452 Kč (7 x 1 421 Kč + 505 Kč za 1.- datum) a za spotřebované služby ve výši 8 082 Kč. Celkové bezdůvodné obohacení představuje částku 18 534 Kč. Žaloba obsahující výzvu k vydání bezdůvodného obohacení byla žalované doručena dne datum. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a učinil následující právní závěr. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, ze za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 2999 odst. 2 o. z., plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla v souladu s § 2201 a násl. o. z. uzavřena smlouva o nájmu bytu, a to na dobu určitou ode dne datum do datum. Po tomto datu nebyla žalovaná jako nájemkyně ze strany žalobce jakožto pronajímatele nijak vyzvána k opuštění bytu a ve smyslu ust. § 2285 o. z. došlo k tzv. prodloužení nájmu mlčky. Obnovení nájmu znamená, že se uplatní právní (nevyvratitelná) domněnka, že došlo k ujednání nového nájmu, a to na dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu dvou let. Posléze byl uzavřen dodatek ke smlouvě o nájmu, kterým byla nájemní doba prodloužena, a to od datum do datum. V průběhu února 2019 byla žalovaná vyzvána k uzavření nové nájemní smlouvy, což však žalovaná neučinila a po datu datum dále předmětný byt užívala, ačkoliv byla žalobcem přípisem ze dne datum vyzvána k vyklizení a předání předmětného bytu. Ke konkludentnímu prodloužení doby trvání nájmu v souladu s § 2285 o. z. v daném případě již nedošlo, neboť žalovaná byla žalobcem vyzvána k vyklizená bytu ve lhůtě 3 měsíců od zániku nájmu bytu. Žalobce má v souladu s § 2991 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované, která užívala byt žalobce bez právního důvodu v období od ledna 2020 do datum, a za uvedené období představují náklady za užívání bytu částku 10 452 Kč a za spotřebované služby částku 8 082 Kč. Pokud jde o příslušenství z této částky v podobě zákonného úroku z prodlení, tak vzhledem k tomu, že žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny ode dne následujícího po doručení žaloby soudem do zaplacení, soud tomuto návrhu vyhověl a podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., příslušenství přiznal ode dne datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Soud přihlédl k tomu, že žaloba byla žalované doručena dne datum, po uplynutí dobrovolné lhůty k plnění v délce 5 dnů (viz. § 1958 o. z.), se žalovaná dostala do prodlení nejdříve od datum. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobce domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.