216 C 78/2013

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení 1.378.033 Kč s příslušenstvím, doplňujícím rozsudkem

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalobci zaplatit žalovanému částku 1.378.033 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 200.666,40 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 68.902 Kč, a to do 3 dnů po právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zaplacení dlužného nájemného a smluvní pokuty z titulu písemné [anonymizováno] smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] na [anonymizováno] pozemků parc. [číslo] ve vlastnictví žalobcem, které jsou zapsány na listu vlastnickém [anonymizováno] pro obec i [katastrální uzemí]. Dlužné [anonymizováno] představuje za období od září 2012 do prosince 2013 částku 1.730.764 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty z jednotlivých dlužných nájmů ode dne splatnosti každého měsíčního [anonymizováno] vždy do [datum], což celkem představuje částku 631.591,80 Kč. Celková dlužná částka, kterou žalobce požadoval zaplatit, činí 2.362.355,80 Kč. Žalobce tvrdil, že mezi účastníky řízení existoval platný [anonymizováno] vztah do [datum], který zanikl na základě písemné výpovědi z nájmu, která byla žalobci doručena dne [datum]. Žalobce má za to, že písemné odstoupení od [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum] ze strany žalovaného pro vady předmětu nájmu je neopodstatněné a z tohoto důvodu bylo dopisem žalobce ze dne [datum] odmítnuto. Žalobce tvrdil, že žalovaný po celou dobu trvání nájmu nezpochybnil užívání nemovitostí a žádnou překážku či vady nájmu žalobci nevytkl. Žalovaný byl řádně a včas seznámen s obsahem záměru žalobce předmětné nemovitosti pronajmout jako celek, přičemž stav pozemků byl žalovanému dobře znám. Tvrzení žalovaného, že po uzavření nájemní smlouvy zjistil údajnou nezpůsobilost pozemků k užívání dle nájemní smlouvy, je tvrzení nepravdivé a ryze účelové. O parkování a otáčení vozidel [anonymizována tři slova] z [příjmení] na [anonymizováno], byl žalovaný seznámen před uzavřením [anonymizováno] smlouvy v záměru obce. Obdobně byl žalovaný informován o užívání části pozemku p. [číslo] k provozu kiosku občerstvení ze strany [jméno] [příjmení]. Žalobce má za to, že pozemky byly předané žalovanému ve stavu způsobilém k užívání podle sjednaného předmětu [anonymizováno], důvody odstoupení od smlouvy nikdy neexistovaly a nyní uplatněná argumentace žalovaného týkající se vzájemné žaloby a údajné nemožnosti užívání pozemků v celém rozsahu jsou zcela účelové. Žalobce nepopřel, že při vjezdu na pronajatý pozemek p. [číslo] se dlouhou dobu pře uzavřením [anonymizováno] smlouvy nacházela zákazová značka, přičemž tato dopravní značka s přihlédnutím k místním poměrům v žádném případě neomezovala žalovaného v užívání pronajatých pozemků. Žalobce popřel, že by záměrně byly odstraněny v době existence nájmu předmětných pozemků dřevěné zábrany podél komunikace v [katastrální uzemí] takovým způsobem, aby bylo veřejnosti umožněno [anonymizováno] mimo vyhrazená [anonymizováno] a tímto se negativně ovlivnil zisk žalovaného z [anonymizováno] pozemků. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu z několika důvodů. Žalovaný tvrdil, že [anonymizováno] smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je v souladu s ustanovením [ustanovení pr. předpisu] absolutně neplatným právním úkonem, neboť předmětem [anonymizováno] smlouvy je plnění nemožné, kdy žalobce nebyl schopen zajistit žalovanému užívání všech tří pozemků jako celku pro sjednaný účel nájemní smlouvy. Dále žalovaný namítal, že došlo ke zrušení nájemní smlouvy od počátku platným odstoupením od smlouvy, které žalovaný provedl písemně dne [datum]. Za této situace jsou si strany smluvního vztahu povinny ze zrušené smlouvy vrátit vzájemná plnění. U jednání dne [datum] žalovaný uvedl další důvody zamítnutí žaloby. Žalovaný nově tvrdil, že při uzavření nájemní smlouvy byl uveden v omyl, neboť měl za to, že předmětem nájmu budou tři pozemky, které bude moci v celém rozsahu užívat ke sjednanému účelu nájmu. Až následně žalovaný zjistil, že nejméně dva z těchto pozemků ([číslo] a [číslo]) jsou zatíženy smluvními vztahy, které vznikly mezi žalobcem a třetími osobami ještě před uzavřením nájemní smlouvy mezi účastníky řízení. V případě pozemku parc. [číslo] se jedná o využití pozemku k parkování, stání a otáčení [anonymizována dvě slova] dopravy z [příjmení] na [anonymizováno] a zpět. V případě pozemku [číslo] byl tento využíván k nástupu osob do [anonymizována dvě slova] dopravy, ve výměře 200 m² byl užíván [jméno] [příjmení] k provozování stánku občerstvení a dále se na tomto pozemku nachází septik ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. K [anonymizováno] vozidel žalovaný mohl fakticky využívat pouze pozemek p. [číslo]. V průběhu koncentrace řízení žalovaný ve svém podání ze dne [datum] dále namítal, že na počátku roku 2013 zjistil, že u vjezdu na pronajaté pozemky se nacházejí dopravní značky –„ zákaz vjezdu všech motorových vozidel“ s dodatkovou tabulkou s textem„ se svolením obsluhy parkoviště služby [právnická osoba] vjezd povolen“ a dále s dodatkovou tabulkou s textem„ dopravní obsluze vjezd povolen“, které znemožňovaly vjezd a parkování vozidel na pronajatých pozemcích. Žalovaný žádal žalobce, případně další instituce, o odstranění předmětného dopravního značení, avšak bezvýsledně. Žalovaný má za to, že tímto jednáním žalobce nezajistil žalovanému nerušený výkon jeho práv [anonymizováno] a tím porušil ustanovení § 664 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný dále namítal, že žalobce záměrně odstranil dřevěné zábrany kolem komunikace vedoucí v blízkosti pronajatých pozemků, čímž umožnil [anonymizována dvě slova] zdarma mimo vyhrazené parkoviště pronajaté žalovaným, což negativně ovlivnilo předpokládaný zisk žalovaného z provozu [anonymizováno]. Vzhledem ke svému stanovisku žalovaný uplatnil u Okresního soudu v Bruntále v daném řízení vzájemnou žalobou ze dne [datum] nárok na zaplacení částky ve výši 1.378.033 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil, že ze tří pronajatých pozemků fakticky užíval v období od [datum] do [datum] za účelem provozu parkoviště pouze pozemek [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 3.586 m2. Ze znaleckého posudku znalce [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá výše [anonymizováno] v daném místě a čase představuje za 1 m2 a rok částku 93 Kč. Za rozhodné období pak částka za užívání předmětného pozemku představuje částku 1.085.467 Kč. Jelikož žalovaný žalobci uhradil za užívání tří pozemků částku 2.472.500 Kč, domáhal se vzájemnou žalobou vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi zaplacenou částkou a částkou představující obvyklé nájemné za užívání pozemku parc. [číslo] (2.472.500 Kč - 1.085.467 Kč). O této vzájemné žalobě soud nerozhodl v rozsudku vyhlášeném dne [datum]. Podle § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle § 166 odst. 2 o.s.ř. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Podle § 166 odst. 3 o.s.ř. návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku. Z výpovědi [jméno] [příjmení], starostky [územní celek], má soud za prokázané, že u [územní celek] je zaměstnaná od [datum], kdy působila ve funkci samostatného referenta. V období roku 2010 provedla zveřejnění záměru na pronájem pozemků parc. [číslo] jako určitého souboru pozemků. Pronájem těchto pozemků byl výsledkem rozhodnutí tehdejšího starosty obce, [jméno] [příjmení]. Starostce žalobce je známo, že žalovaný vyvíjí v dané lokalitě své podnikatelské aktivity 30 - 40 let, přičemž žalovanému byly v době vyhlášení záměru obce zcela jistě známy existence a způsob provozování [anonymizována dvě slova] z [příjmení] na [anonymizováno], včetně částečného využití pozemku [číslo] k otáčení a parkování autobusů [anonymizována dvě slova]. Předmětné pozemky byly pronajaty společně, neboť tvoří v daném místě určitý celek. V záměru na pronájem pozemků je u parc. [číslo] výslovně uvedeno, že se jedná o [anonymizováno] a z části [anonymizováno] a zastávku autobusů [anonymizována dvě slova] [příjmení] – [anonymizováno]. U pozemku parc. [číslo] byly předmětem nájmu jen ty části pozemku, které byly červeně označeny ve snímku katastrální mapy, která byla součástí vyhlášeného záměru obce. Tento pozemek je tvořen travnatou plochou, kde je umístěn septik využívaný jednak pro objekt ve vlastnictví žalovaného na pozemku parc. [číslo] dále pro objekt [příjmení] [příjmení]. V případě septiku se jedná o podzemní nádrž, která je na povrchu zakrytá kovovým víkem o rozměru 1 × 1 metr. Pozemek parc. [číslo] nebylo možno jako [anonymizováno] využívat. Pozemek parc [číslo] se stavbou občerstvení a pozemek parc. [číslo] se stavbou ve vlastnictví žalovaného nebyly předmětem nájmu. Objekt s občerstvením je ve vlastnictví žalobce a dlouhodobě byl pronajímán [jméno] [příjmení], dříve jejímu [role v řízení]. Starostka potvrdila, že asi 2 a půl roku po uzavření nájemní smlouvy žalovaný požádal o snížení nájemného, což odůvodnil úbytkem návštěvníků v dané lokalitě a snížením zisku z [anonymizováno]. Rovněž se žalovaný domníval, že žalobce záměrně odstranil dřevěné zábrany kolem cesty z [příjmení] přes křižovatku [anonymizováno] směrem na [anonymizováno], čímž umožnil parkovat návštěvníkům podél krajnice cesty zdarma a zapříčinil tak snížení zisku žalovaného na parkovišti [příjmení]. Tato tvrzení žalovaného nejsou pravdivá, neboť tyto zábrany byly z bezpečnostních důvodů odstraněny na výzvu [anonymizováno] správního úřadu. Zastupitelstvo obce bylo ochotno se zabývat snížením [anonymizováno] žalovanému za užívání předmětných pozemků pouze za situace, že žalovaný uhradí dlužné nájemné. Následně žalobce zjistil, že pokud by se zvažovalo snížení [anonymizováno], musel by žalobce vypsat nové výběrové řízení na pronájem těchto pozemků, kde by byla stanovena tato nižší částka. Za této situace nebylo žádosti žalovaného o snížení nájmu vyhověno. Žalovaný navrhl ukončení [anonymizováno] dohodou, na což žalobce nepřistoupil z důvodu dlužného [anonymizováno] na straně žalovaného. Na tuto situaci žalovaný reagoval výpovědí z [anonymizováno] pozemků s roční výpovědní lhůtou, která skončila ke dni [datum]. Starostka žalobce dále uvedla, že bylo doručeno [anonymizováno] [obec] ze strany žalovaného odstoupení od nájemní smlouvy, které bylo projednáno a žalovanému sděleno, že odstoupení od smlouvy se odmítá jako neopodstatněné. Starostka žalobce nepopřela, že u vjezdu na pozemek parc. [číslo] jsou umístěny zákazové značky s dodatkovou tabulkou umožňující vjezd se svolením [právnická osoba], společnosti, která v dřívějším období provozovala parkoviště. Uvedené označení tam bylo i v době uzavření nájemní smlouvy a v žádném případě nebránilo využití parkoviště na pozemku parc. [číslo] k parkování vozidel v případě obsazení [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo]. Starostka připustila, že udělení licence společnosti [právnická osoba] k provozování [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno], nebylo s žalovaným projednáváno. Starostka obce má za to, že k tomu nebyl žádný vážný důvod, neboť žalovaný již před podpisem nájemní smlouvy srozuměn s tím, že na pozemků parc. [číslo] je realizována [anonymizováno] a zastávka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaný využíval k parkování vozidel především pozemek parc. [číslo] ([anonymizována dvě slova]), dále pak pozemek [číslo] ([anonymizována dvě slova]) a někdy i část parcely [číslo] tedy spodní část travnaté plochy. Mezi účastníky řízení nikdy neproběhlo žádné osobní jednání, při kterém by žalovaný namítal vady předmětu nájmu, případně by požadoval slevu z nájmu, prominutí nájmu či něco obdobného. Existuje pouze písemná korespondence, která byla předložena k důkazu. Obsah smlouvy o nájmu, která byla mezi účastníky podepsána, navrhl sám žalobce, přičemž tento návrh předložil v rámci výběrového řízení. Stavbu občerstvení provozovala [jméno] [příjmení] většinou pouze v měsících prosinec - únor a dále červenec - srpen. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení má soud za prokázané, že podnikatelsky vyvíjí aktivitu v katastru [územní celek] již desítky let a nejméně od roku [rok] působí podnikatelsky v lokalitě [anonymizováno]. Žalovaný rovněž vlastní nemovitost v rekreační oblasti [příjmení]. Žalovaný v roce 2010 zjistil, že byl [anonymizováno] [obec] vyhlášen záměr na pronájem pozemků [anonymizováno] na [anonymizováno] s tím, že se do předmětného výběrového řízení přihlásil. Žalovaný se s obsahem vyhlášeného záměru seznámil a ve lhůtě stanovené v záměru předložit obci svůj návrh smlouvy na pronájem pozemků. Žalovaný tvrdil, že při podpisu [anonymizováno] smlouvu nebyl nikým informován o omezujících podmínkách či závazcích týkajících se nájmu a užívání předmětných pozemků dalšími osobami. Žalovaný měl za to, že předmětem nájmu jsou celé výměry pozemků bez jakýchkoliv omezení, kdy v tomto směru byl ujišťován bývalým starostou obce, [jméno] [příjmení]. Protokol o převzetí nemovitostí žalovaný nečetl, jen ho podepsal, jelikož pozemky od [územní celek] fakticky převzal pan [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného. Žalovaný měl určité záměry týkající se využití předmětných pozemků, což měl doložit studií. Pokud by žalovaný věděl o tom, že nájem pozemků uzavírá s určitými omezeními, pak by tuto smlouvu nepodepsal. Žalovaný uvedl, že byl srozuměn se sjednáním smluvní pokuty pro případ neplacení nájemného. Dále nepopřel, že k parkování byl zcela a bez problémů využíván pozemek parc. [číslo]. V případě pozemku [číslo] se jedná o zatravněnou plochu, kdy na využití tohoto pozemku měla být zpracována studie, neboť zde mělo být zbudováno kryté [anonymizováno] a dům v přírodě. K parkování nemohl být užíván pozemek [číslo] neboť jednak zde byly umístěny zákazové značky, které omezovaly vjezd na tento pozemek, a dále zde parkovaly a [anonymizováno] se [anonymizována tři slova] směrem na [anonymizováno]. Skutečnost, že horní pozemek parc. [číslo] je využíván k parkování autobusů, žalovaný nevěděl. Snížení zisku z parkovného podle žalovaného ovlivnila i skutečnost, že v roce 2011 žalobce odstranil podél příjezdové komunikace dřevěné zábrany, čímž umožnil návštěvníkům parkovat mimo vyhrazená parkoviště. Skutečnost, že na pozemku [číslo] je provozována [anonymizována dvě slova] a že na pozemku [číslo] je realizován provoz kiosku občerstvení, septik a nástup do autobusů, žalovaný zjistil někdy v polovině roku 2012. Žalovaný chtěl uzavřít [anonymizováno] smlouvy se společností [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] na užívání pozemků pronajatých žalovanému, avšak bylo mu doloženo, že za užívání pozemků je placeno žalobci. Tyto skutečnosti vedly k tomu, že žalovaný dal písemnou výpověď z nájmu. Jelikož se žalobce choval nekorektně, rozhodl se žalovaný ukončit [anonymizováno] vztah odstoupením od smlouvy, kterou žalobce odmítl. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žádal o slevu z nájemného pouze z důvodu odstranění zábran podél cesty z [příjmení] na [anonymizována dvě slova], [obec] a na [anonymizováno]. Z jiných důvodů žalovaný nikdy o žádnou slevu z nájemného nežádal. Žalovaný uvedl, že vedením [územní celek] mu bylo garantováno, že dojde ke zrušení [anonymizována dvě slova] z [příjmení] na [anonymizováno], ovšem odmítl soudu sdělit, kdo konkrétně žalovanému tuto skutečnost za žalobce přislíbil. Následně žalovaný uvedl, že zrušení kyvadlové dopravy vyplývá z obsahu samotné [anonymizováno] smlouvy. Jakým způsobem byl žalovaný informován o převzatých pozemcích svým zaměstnancem [jméno] [příjmení], si žalovaný nevzpomněl. Smlouvu o nájmu pozemků si žalovaný přečetl, obsah smlouvy konzultoval se svým právním zástupcem. Vady předmětu nájmu dle tvrzení žalovaného byly z jeho strany vytknuty na konci roku 2012. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že měla v minulosti asi od roku 1991 do roku 2013 od žalobce [anonymizováno] objekt občerstvení umístěný na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Svědkyně má za to, že žalovaný měl v užívání pozemek [anonymizována tři slova] (parc. [číslo]) a dále část zatravněného pozemku (parc. [číslo]). [ulice] [anonymizováno] (parc. [číslo]) bylo především využíváno na parkování [anonymizována dvě slova], ovšem nevyloučila, že i [anonymizována dvě slova] bylo využíváno k parkování osobních aut, pokud bylo dolní parkoviště obsazené. V období let 2010 - 2013 objekt občerstvení provozoval od [číslo] – [číslo] každého roku převážně syn svědkyně, svědkyně zde pracovala asi jen 2 dny v měsíci. Z [anonymizována dvě slova] vedl k objektu občerstvení malých chodníček a další chodník vedl k autobusové zastávce. Svědkyně potvrdila, že na pozemku parc. [číslo] je umístěn pod úrovní terénu septik, který je nahoře uzavřen železným víkem o rozměru asi 1 × 1 metr. Za užívání objektu občerstvení, který zabíral plochu asi 27 m², svědkyně platila žalobci nájemné. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že byl zaměstnán u žalovaného od roku [rok] do [datum] jako kuchař na [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] na [anonymizováno]. V době pracovního poměru u žalovaného chodil občas pracovat jako obsluha parkoviště na [anonymizováno], organizoval parkování aut a vybíral parkovné. Tuto činnost vykonával maximálně 4 dny v měsíci, a to někdy v období před koncem roku 2012. Svědek na pokyn zaměstnanců žalovaného převážně parkoval auta na [anonymizována tři slova] (parc. [číslo]), na [anonymizována dvě slova] auta nebyl parkována, neboť tam jezdily autobusy. Jak byla situace řešena ve chvíli, kdy dolní parkoviště bylo obsazeno, svědek nevěděl, neboť tato situace mu nikdy nenastala. Svědek potvrdil, že v místě vjezdu na [anonymizována dvě slova] byla umístěna již řadu let dopravní značka se zákazem vjezdu a nějakou doplňkovou tabulkou, přičemž tyto značky byly respektovány. Dřevěných zábran podél komunikace si svědek nikdy nevšiml, vzpomíná si, že u autobusové zastávky na hlavní cestě byly umístěny pouze dvě dřevěné zábrany. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že je zaměstnankyní žalovaného 23 let a pracuje jako recepční [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Svědkyně potvrdila, že asi po dobu dvou měsíců před rokem a půl až třemi lety v letním období organizovala obsluhu parkoviště na [anonymizováno]. Svědkyně měla pokyn parkovat osobní auta na parc. [číslo] (dále jen [anonymizována dvě slova]), na pozemku parc. [číslo] (dále jen [anonymizována dvě slova]) vozidla převážně nebyla parkována, neboť tam jezdila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] i linkové autobusy. Svědkyně však připustila, že občas bylo obsazováno auty i [anonymizována dvě slova]. Na [anonymizována dvě slova] většinou parkoval jeden [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [příjmení] na [anonymizováno], o víkendech bývala posílena [anonymizována dvě slova] a jezdily zde i dálkové linkové spoje i místní autobusové spoje z [příjmení] [jméno] [příjmení] žádných dřevěných zábranách podél cest nemá svědkyně vědomost. Vybavuje si pouze umístění dvou kmenů stromů, které bránily vjezdu aut od [obec] na parkoviště. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že pracoval od roku 1994 do roku 2015 pro žalovaného jako elektrikář, vlekař a od roku 2010 také vykonával obsluhu parkoviště na [anonymizováno]. Svědkovi je známo, že žalovaný měl pronajato horní i dolní parkoviště s tím, že nejdříve byla auta parkována na [anonymizována dvě slova] a v případně obsazení [anonymizována dvě slova], byla auta parkována na parkovišti [anonymizováno] takovým způsobem, aby nevadila přijíždějícím a parkujícím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tato situace však nastala pouze ve dnech zvýšené návštěvnosti této lokality. Tímto způsobem svědek obsluhoval parkoviště od počátku období pronájmu těchto pozemků, a to téměř po celé 3 roky. Při mimořádné návštěvnosti byla auta parkována i na travnaté ploše přiléhající k levé části dolního parkoviště. Svědek potvrdil, že u vjezdu na [anonymizována dvě slova] byly umístěny již pře uzavřením [anonymizováno] smlouvy zákazové značky, avšak byla tam běžně parkována auta, protože pod značkou byl dodatek, že parkování je možné se souhlasem obsluhy parkoviště. Na [anonymizována dvě slova] bylo využíváno asi 19 parkovacích míst na dolním parkovišti byla kapacita asi 108 parkovacích míst. Svědek uvedl, že si nevzpomíná na dřevěné zábrany, které by bránily parkování vozidel podél cesty na [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Průměrná tržba z parkovišť se pohybovala až do částky 18.000 Kč za den. Z opatření [číslo] 2010 ze dne [datum], z opatření [číslo] 2010 ze dne [datum], z opatření [číslo] 2010 ze dne [datum], z opatření [číslo] 2010 ze dne [datum], ze zápisu z jednání jmenované komise starostou obce ze dne [datum], z návrhu nájemní smlouvy předložené žalovaným bez uvedení data, z usnesení zastupitelstva žalobce ze dnů [datum] a [datum] a z vyhlášeného záměru na pronájem pozemků ze dne [datum] má soud za prokázané, že starostou obce v působnosti rady obce bylo v souladu s § 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, schváleno opatřením ze dne [datum] vyhlášení záměru na pronájem souboru tří pozemků parcela [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobce jako„ [anonymizováno] na [anonymizováno] ". Ve snímku katastrální mapy, který tvořil součást záměru, byly červenou barvou vyznačeny konkrétní části pronajímaných pozemků. V záměru bylo upřesněno, že pozemek [číslo] bude pronajat pouze v rozsahu červeně vyznačených úseků s tím, že pozemek slouží zčásti jako parkoviště a zčásti jako točna a zastávka [anonymizována tři slova] [příjmení] - [anonymizováno]. U pozemku parc. [číslo] bylo uvedeno, že tento je využíván k nástupu osob do [anonymizována tři slova] a jako zelená plocha. Pozemek parc. [číslo] mohl být využíván v celém rozsahu jako [anonymizováno] s kapacitou asi [anonymizováno] automobilů. Pozemky měly být pronajaty jako jeden celek bez možnosti podnájmu třetí osobě a nájemné mělo představovat minimálně [částka] za 1 rok bez DPH. Nabídky jednotlivých zájemců měly obsahovat podepsaný návrh [anonymizováno] smlouvy, ověřenou kopii živnostenského oprávnění nebo výpis z obchodního rejstříku žadatele a měly být doručeny žalobci nejpozději do 16:00 hodin dne [datum]. Předmětný záměr byl vyvěšen na úřední desce žalobce dne [datum] a sňat byl dne [datum]. Opatřením [číslo] 2010 byli starostou obce jmenováni členové hodnotící komise ve složení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Opatřením [číslo] 2010 ze dne [datum] bylo stanoveno pořadí nabídek na pronájem pozemků, přičemž na prvním místě [celé jméno žalovaného] (žalovaný) s cenou [částka], na druhém místě [právnická osoba] [obec] s cenou [částka] a na třetím místě [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [obec] s cenou [částka] ročně bez DPH. Dále bylo konstatováno, které nabídky nesplnily podmínky vyhlášeného záměru. Opatřením starosty obce [číslo] 2010 ze dne [datum] bylo schváleno uzavření [anonymizováno] smlouvy s žalovaným. V návrhu nájemní smlouvy předloženém žalovaným ve výběrovém řízení je konstatován jako předmět nájmu pronájem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] dle vyhlášeného záměru včetně snímku katastrální mapy. V části I. bod 2. návrhu nájemní smlouvy je uvedeno, že nájemce se zavazuje užívat do nájmu přenechaný předmět nájmu za účelem podnikání, zejména za účelem provozu parkoviště a s ohledem na jeho obvyklý způsob využívání, tak jak je popsán ve„ Vyhlášení záměru na pronájem pozemků [anonymizováno] na [anonymizováno]“, jenž je jako příloha [číslo] nedílnou součástí této smlouvy. V bodě 3. stejné části návrhu smlouvy je uvedeno, že hranice pozemků, jež jsou předmětem nájmu, jsou pronajímateli a nájemci spolehlivě známy a pozemky se nacházejí ve stavu, který umožňuje užívání dle účelu uvedeného v bodě 2. Součástí návrhu bylo také sjednání smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení v případě, že nebude nájemné placeno řádně a včas. V části VI. bod 1 smlouvy je opětovné prohlášení nájemce, že předmět nájmu se nachází ve stavu, který umožňuje užívání dle účelu uvedeného v části I. smlouvy a nájemce ho v tomto stavu přijímá k provozování parkoviště [příjmení]. [jméno] [příjmení] působil ve funkci starosty obce až do listopadu 2011, kdy byla starostkou obce zvolena [jméno] [příjmení]. Z informací o pozemcích [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], jehož nedílnou součástí je snímek katastrální mapy, z dodatku [číslo] k [anonymizováno] smlouvě ze dne [datum], z protokolu o převzetí nemovitostí ze dne [datum], z žádosti o posečkání úhrady dlužného [anonymizováno] z [datum], ze sdělení [územní celek] žalovanému k jeho žádosti z [datum], z urgencí úhrady pohledávek ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], z předžalobní upomínky dlužných plateb ze dne [datum], z výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum], z odstoupení od [anonymizováno] smlouvy ze dne [datum] a ze sdělení žalobce k odstoupení od nájemní smlouvy ze dne [datum], včetně dokladu o doručení sdělení žalovanému doporučenou poštou má soud za prokázané, že žalobce jako vlastník pozemků parc. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec] pronajal tyto pozemky jako celek žalovanému [anonymizováno] smlouvou uzavřenou dne [datum], přičemž předmět nájmu byl zakreslen na snímku, který tvoří přílohu [číslo] k dané smlouvě. Z této přílohy vyplývá, že předmětem nájmu nebyl pozemek p. [číslo] na kterém je umístěna stavba občerstvení, a dále pozemek parc. [číslo] na které se nachází nemovitost ve vlastnictví žalovaného. Ve smlouvě je prohlášení nájemce, že předmětné pozemky za podmínek stanovených touto smlouvou dostává do nájmu, že je za těchto podmínek přijímá a že pozemky se nacházejí ve stavu, který umožňuje užívání dle účelu uvedeného v bodě 2. smlouvy, tedy zejména za účelem provozu parkoviště. [anonymizováno] byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že mohl být ukončen, mimo další způsoby, písemným odstoupením od nájemní smlouvy a písemnou výpovědí kterékoliv ze smluvních stran. V části II. bod 3. je upraveno právo pronajímatele od předmětné smlouvy odstoupit, v části II. bod 4. pak právo [anonymizováno] vypovědět [anonymizováno] smlouvu z důvodů uvedených ve smlouvě. V bodě 5. stejné části smlouvy je zakotveno právo nájemce vypovědět nájemní smlouvu i bez udání důvodu, přičemž výpovědní lhůta činí 1 rok a její počátek začíná plynout od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena pronajímateli. Cena nájmu byla sjednána ve výši [částka] bez DPH. Bylo sjednáno, že nájemné bude fakturováno jednou ročně se splatností k [anonymizováno] předcházejícího kalendářního roku. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou [anonymizováno]. V dodatku [číslo] k [anonymizováno] smlouvě ze dne [datum] bylo sjednáno placení nájemného v pravidelných měsíčních splátkách se splatností do 15. dne daného měsíce ve výši [částka] + DPH. Předmětný dodatek byl schválen opatřením starosty obce [číslo] 2011 ze dne [datum]. Pozemky byly předány dne [datum] žalovanému, který podepsal předávací protokol. V protokolu byl konstatován technický stav pronajatých pozemků (praskliny asfaltu, poškození obrubníků, nefunkčnost zábradlí apod.), žádné další vady předmětu nájmu nebyly v protokolu ze strany [role v řízení] namítány. Přípisem ze dne [datum] žalovaný požádal žalobce z důvodu nízkých zisků z [anonymizováno] o posečkání s úhradou dlužného nájemného za měsíce únor až květen 2012 ve výši [částka] s tím, že dlužná částka bude uhrazena do [datum]. Zastupitelstvo obce na svém zasedání dne [datum] žádost projednalo a schválilo splátkový kalendář dlužné částky. Žalovaný od září 2012 přestal platit pravidelné splátky nájemného ve výši [částka] měsíčně, přičemž byl žalobcem opakovaně upomenut o úhradu nájemného za měsíce září 2012 až leden 2013. Naposledy byl žalovaný pře podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Dne [datum] žalovaný doručil v souladu s článkem II. bod 5. smlouvy žalobci výpověď z nájemní smlouvy s tím, že výpovědní lhůta činí 1 rok a počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bude výpověď doručena. Na základě této výpovědi z nájemní smlouvy došlo k ukončení [anonymizováno] vztahu ke dni [datum]. V proběhu výpovědní lhůty žalovaný doručil žalobci dne [datum] písemné odstoupení od [anonymizováno] smlouvy datované dnem [datum]. Jako důvod odstoupení žalovaný uvedl, že po uzavření nájemní smlouvy zjistil nezpůsobilost stavu pronajatých pozemků ke smluvenému užívání, přičemž těmito vadami předmětu nájmu je zmařen sjednaný účel smlouvy. V případě pozemku [číslo] bylo uvedeno, že je výlučně užíván společností [právnická osoba] za účelem provozu autobusové kyvadlové dopravy [příjmení] – [anonymizováno], a to konkrétně k vjezdu, zastavování, stání, otáčení a dlouhodobému parkování jí provozovaných autobusů. Současně žalovaný zjistil, že této společnosti byla v prosinci 2011 udělena nová licence k provozování veřejné [anonymizována tři slova] se souhlasem žalobce. V případě pozemku [číslo] namítal jeho využití v rozsahu asi 200 m² paní [jméno] [příjmení] pro účely provozu stavby s občerstvením umístěné na pozemku [parcelní číslo]. Jedná se zejména o přístupové chodníky z horního a dolního parkoviště ke kiosku, přístup k zadnímu vchodu do kiosku, kameny vydlážděnou plochu před prodejním oknem a plochu zastřešenou společnou střechou s kioskem. Dále je na uvedeném pozemku vybudován septik pro tento kiosek. Jelikož tyto pozemky není žalovaný schopen řádně využívat pro sjednaný účel nájmu a uchází mu zisk, který by dosahoval, nebýt předmětných vad předmětu nájmu, přistoupil k odstoupení od předmětné smlouvy v souladu s § 679 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož se odstoupením smlouva od počátku ruší, požadoval žalovaný po žalobci vrácení částky [částka], kterou uhradil v období od [datum] do [datum], a to do 10 dnů na účet žalovaného. Předmětné odstoupení od smlouvy žalobce přípisem ze dne [datum] neuznal s tím, že žalovanému byly před podpisem smlouvy známy podmínky pronájmu předmětných pozemků zveřejněné v záměru obce. Žalobce odmítl žalovanému požadovanou částku uhradit a uvedl, že trvá na existenci nájemního vztahu až do [datum], což souvisí s povinností žalovaného hradit do této doby řádně nájemné. Uvedené sdělení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne [datum]. Účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaný v období od [datum] do [datum] uhradil na [anonymizováno] žalobci celkem částku [částka]. Z tohoto důvodu soud nepovažuje za nutné odůvodňovat výši této částky. Předmětem žaloby je dlužné nájemné za období od září 2012 do března 2013 ve výši [částka] x 7 měsíců a dále od dubna 2013 do prosince 2013 ve výši [částka] měsíčně, neboť od [datum] došlo k navýšení sazby DPH. Doúčtování zvýšené sazby DPH za období od ledna do března 2013 představovalo částku [částka]. Dlužné nájemné tedy představuje 7 × [částka] (září 2012 až březen 2013) + 9 × [částka] (duben 2013 až prosinec 2013) + [částka] (doúčtování zvýšené sazby za leden až březen 2013), celkem [částka]. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný se stal vlastníkem budovy bez č.p./č.e. postavené na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] o výměře 193 m² v obci a k.ú. [obec]. V kupní smlouvě je uvedeno, že žalovaný jako kupující bere na vědomí, že budova je postavena na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], který je ve vlastnictví [územní celek], přičemž tento pozemek je pronajat na dobu neurčitou společnosti [právnická osoba] dle nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný požádal o úpravu splatnosti nájemného, a to v pravidelných čtvrtletních splátkách. Současně požádal žalobce o provedení opatření k zamezení parkování osobních vozidel mimo vyhrazená parkoviště obce, neboť tato skutečnost má nepříznivý dopad na tržby z parkovného na parkovišti [příjmení]. Dále zde žalovaný uvádí, že do doby uzavření nájemní smlouvy byly plochy kolem cest a ve volné přírodě osázeny dřevěnými překážkami, které zabraňovaly parkování vozidel mimo parkovací plochy. Tyto zábrany byly odstraněny po uzavření nájemní smlouvy. Žalovaný uvedl, že pokud nebude ze strany [územní celek] zamezeno volnému parkování vozidel, žádá žalovaný o snížení nájemného o částku [částka] včetně DPH. V případě, že nebude sjednána náprava, žalovaný sdělil, že dá výpověď ze smlouvy. Z kopie snímku katastrální mapy, včetně popisu jednotlivých bodů ([číslo listu]) vyplývá, že septik ne pozemku parc. [číslo] zabírá plochu asi 9 m² a celková plocha používaná k provozování kiosku [příjmení] [příjmení] představuje asi 200 m², a to včetně přístupových chodníků, přístupové plochy se schody, plochy zastřešené společnou střechou a plochou před kioskem vydlážděnou kameny. Z dohody o dočasném užívání uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] vyplývá, že užíval stavební plochu [parcelní číslo] za účelem výstavby dřevěného kiosku pro rychlé občerstvení a k provozování služeb s tím spojených. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum], přičemž v dalším období byla stavba kiosku provozována manželkou nájemce, [jméno] [příjmení]. Z přípisu žalobce [anonymizována dvě slova] [územní celek] [obec] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce nevznesl žádné připomínky k obnovení licence pro spoj [obec] - [obec] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], se sídlem [obec] - [část obce], které bylo následně uděleno této společnosti rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] [obec] ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaný požádal [anonymizována dvě slova] [územní celek] [obec] o zrušení licence předmětné společnosti [právnická osoba] [část obce] s tím, že udělení licence mu brání a omezuje v provozování [anonymizováno], které má pronajato od žalobce. Na uvedenou žádost bylo žalovanému sděleno, že žádosti nelze vyhovět, neboť vlastník dotčeného pozemku se k udělení licence vyjádřil kladně, současně bylo žalovanému sděleno, že předmětné pozemky jsou dlouhodobě využívány k provozování veřejné linkové osobní dopravy a autobusové [anonymizováno] byly využívány veřejnou linkovou osobní dopravou dříve, než byl uvedený pozemek pronajat žalovanému. Z výše uvedeného lze dovodit, že při uzavírání smlouvy o nájem pozemků bylo rovněž pamatováno na provoz veřejné linkové osobní dopravy. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil společnosti [právnická osoba] [obec] - [část obce], že užívá bezúplatně a bez souhlasu žalovaného jako nájemce parkoviště nacházející se na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Na uvedené sdělení žalovaného společnost [právnická osoba], odpověděla písemně dne [datum] s tím, že dne [datum] uzavřela na užívání pozemku parc. [číslo] s žalobcem nájemní smlouvu, na základě níž užívá tento pozemek s účinností k [datum] na dobu neurčitou. Nový návrh na zrušení licence pro společnost [právnická osoba] žalovaný podal u [anonymizována dvě slova] [územní celek] dne [datum]. Dne [datum] činil žalovaný dotaz u Policie ČR, Krajské ředitelství Moravskoslezského kraje na datum umístění zákazových značek na parcelách [číslo] v k.ú. [obec]. Dne [datum] požádal žalovaný [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství o souhlas s úpravou provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci, kdy budou na pozemku parc. [číslo] odstraněny stávající zákazové značky týkající se vjezdu všech motorových vozidel a umístěny dopravní značky zakazující vjezd vozidel s omezenou hmotností 3,5 tuny. Dále požadoval parkoviště vyznačit dopravní značkou vyhrazené parkoviště s dodatkovou tabulí s textem„ vyhrazeno pro držitele platného parkovacího lístku“. Totožnou žádost zaslal žalovaný dále [stát. instituce], Policii České republiky, [ulice] inspektorát [obec], a to rovněž v měsících lednu 2013 [stát. instituce] na uvedenou žádost reagoval svým podáním z [datum], kde uvedl, že od [datum] [stát. instituce] neobdržel žádnou žádost ve věci vydání souhlasu s dopravním značením na pozemcích, které byly uvedeny v žádosti. Předmětné dopravní značení bylo umístěno na komunikaci se souhlasem příslušného okresního úřadu a po předchozím písemném stanovisku orgánů policie. Kdy byly tyto dopravní značky osazeny, nebylo [anonymizováno] úřadu známo. Ze svědeckého prohlášení [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného], bytem [adresa], [jméno] [příjmení], bytem [adresa původní účastnice], s úředně ověřenými podpisy má soud za prokázané, že tyto osoby potvrdily, že v průběhu provozování„ parkoviště [příjmení]“ firmou pana [celé jméno žalovaného], tedy asi v období let 2011 až 2013, bylo obvyklé, že po naplnění dolního parkoviště (parc. [číslo]) parkovala osobní vozidla i na horní ploše (parc. [číslo]), která sloužila i obsluze veřejné dopravy. Jelikož k bezdůvodnému obohacení žalobce mělo dojí v období do [datum], posoudil soud uplatněné nároky v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). § 48 odst.1 obč. zák., od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. § 48 odst. 2 obč. zák., odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. § 458 odst. 1 obč. zák., musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Ve věci byl dne [datum] vydán rozsudek, kterým byl žalovaný zavázán k zaplacení částky ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, do částky 54,30 Kč byla žaloba zamítnuta, žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] a zaplatit soudní poplatek ve výši [částka]. Současně byl žalobci vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli platnou nájemní smlouvu, přičemž nebyly prokázány takové skutečnosti, které by vedly k závěru o absolutní neplatnosti tohoto právního úkonu s přihlédnutím k ustanovení § 37 odst. 2 obč. zák., který upravuje tzv. počáteční nemožnost plnění. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nelze v daném případě dovodit právní ani fyzickou nemožnost předmětu plnění, přičemž vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že nájemní smlouva je platným právním úkonem. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ze dne [datum] Dále žalovaný vznesl námitku týkající se relativní neplatnosti právního úkonu - nájemní smlouvy, a to s odkazem na ustanovení § 40a v návaznosti na § 49a obč. zák., který obsahuje úpravu právních následků pro případ, že právní úkon byl učiněn omylem. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že žalovaný neprokázal nesprávnou či nedostatečnou představu o právních účincích uzavření nájemní smlouvy, přičemž v podrobnostech soud odkazuje na podrobné odůvodnění těchto závěrů v rozsudku vyhlášeném v této věci dne [datum]. Po vyhodnocení otázky absolutní, případně relativní neplatnosti právního úkonu, se soud zabýval otázkou ukončení smlouvy o nájmu pozemků a s tím související povinností platit sjednané [anonymizováno], existenci slevy z nájemného, případně prominutí nájmu. V průběhu řízení byl proveden důkaz dvěma listinami, kterými žalovaný chtěl ukončit nájem pozemků. Jednalo se o odstoupení od smlouvy o nájmu a dále výpověď z nájmu. Odstoupení od nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení provedl žalobce svým písemným podáním ze dne [datum], které bylo doručeno žalobci [datum]. V souladu s obecnými ustanoveními obč. zák. (§ 48 odst. 1) od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Je nutno konstatovat, že ukončení nájmu pozemků odstoupením od smlouvy ze strany nájemce nebylo sjednáno. Soud se tedy zabýval otázkou, zda možnost odstoupit od nájemní smlouvy ze strany nájemce vznikla ze zákona. V písemném odstoupení od smlouvy žalovaný odkazuje na ustanovení § 679 odst. 1 obč. zák., podle kterého je nájemce oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později - aniž by nájemce porušil svoji povinnost - nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy. Žalovaný jako důvod odstoupení od smlouvy uvedl, že pozemky mu byly předány ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému užívání, neboť pozemky parc. [číslo] měly vady, které žalovaný v odstoupení od smlouvy specifikoval. Způsobilost k užívání znamená jak způsobilost faktickou, tak způsobilost právní, přičemž tato způsobilost musí být splněna v době přenechání předmětu nájmu nájemci. V tomto případě soud s přihlédnutím k provedenému dokazování opět uvádí shora uvedené závěry, že žalovaný byl řádně před podpisem smlouvy seznámen s předmětem a podmínkami nájmu, tento předmět nájmu byl žalovanému předán ve stavu způsobilém ke smluvenému nebo obvyklému účelu, tedy k podnikání žalovaného, zejména k provozu parkoviště. Skutečnost, že užívání pozemků parc. [číslo] bylo určitým způsobem ovlivněno specifickými podmínkami, byla žalovanému známa před podpisem smlouvy nejen ze záměru obce na pronájem pozemků, ale i ze znalosti místních poměrů, které v dané lokalitě existovaly již dlouhá desetiletí a týkaly se kyvadlové dopravy [příjmení] – [anonymizováno], provozu stavby občerstvení a umístění septiku. Za této situace tedy soud dospěl k závěru, že nájemci nevzniklo právo odstoupit od smlouvy s odkazem na ustanovení § 679 odst. 1 občanského zákoníku, když další důvody pro odstoupení od smlouvy, a to následná nezpůsobilost předmětu užívání, neupotřebitelnost či odnětí části věci, nebyly žalovaným tvrzeny ani v řízení prokázány. Na základě výpovědi z nájmu zanikl nájem ke dni [datum]. Po shrnutí shora uvedených závěrů soud konstatuje, že nájemní smlouva byla uzavřena platně, nájemní vztah mezi účastníky řízení trval do [datum], přičemž za dobu existence nájemního vztahu byl žalovaný povinen platit sjednané nájemné bez případné slevy či prominutí platby nájemného. Odstoupení od smlouvy nebylo učiněno po právu a soud tedy k uvedenému úkonu žalovaného nepřihlížel. Za té situace také nemůže přicházet v úvahu aplikace ustanovení § 457 občanského zákoníku, kdy je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Za této situace soud považuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatněný ze strany žalovaného vzájemnou žalobou a představující obvyklou úhradu za užívání pozemku parc. [číslo] v rozhodném období v daném místě a čase, za nedůvodný. S přihlédnutím k tomuto závěru soud vzájemnou žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení při rozhodnutí o vzájemné žalobě soud postupoval v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalovaný nebyl ve věci vzájemné žaloby úspěšný a je povinen nahradit náklady řízení vzniklé s projednáním vzájemné žaloby žalobci. Současně soud přihlédl k tomu, že odměna za vyjádření k vzájemné žalobě byla straně žalující přiznána v rozsudku vyhlášeném dne [datum], rovněž byly zástupkyni žalobce přiznána náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas, to vše navýšeno o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty. Ve věci rozhodnutí o vzájemné žalobě žalovaného soud přiznal straně žalující odměnu za právní zastoupení dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. stanovenou z částky 1.378.033 Kč ve výši 13.820 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupkyně žalobce učinila ve věci projednání vzájemné žaloby následující úkony, účast u jednání dne [datum] - dva úkony, účast u jednání dne [datum] - dva úkony, účast u jednání dne [datum] - tři úkony, účast u jednání dne [datum] - dva úkony a účast u jednání dne [datum] - jeden úkon. Dále k otázce nároků uplatněných ve vzájemné žalobě se zástupkyně žalobce vyjadřovala ve svém písemném podání ze dne [datum] a ze dne [datum] Celkem se jedná o dvanáct úkonů právní služby po 13.820 Kč, celkem 165.840 Kč. Jelikož zástupkyně žalobce osvědčila před soudem, že je plátkyní daně z přidané hodnoty, byla jí z odměny přiznána DPH ve výši 21 %, která představuje 34.826,40 Kč Náklady řízení představují celkem 200.666,40 Kč. Soud současně konstatuje, že k jednotlivým úkonům právní služby nebyly přiznány režijní paušály, neboť tyto byly přiznány v nákladech řízení zahrnutých do rozhodnutí o žalobě ze dne [datum]. Jelikož soud v rozsudku ze dne [datum] vrátil žalobci soudní poplatek zaplacený ze vzájemné žaloby ve výši 68.902 Kč, ačkoliv poplatková povinnost žalovanému vznikla, soud opětovně ve výroku III. doplňujícího rozsudku zavázal žalovaného k zaplacení soudního poplatku ze vzájemné žaloby ve výši 68.902 Kč, a to v souladu s ustanovením § 4 odst. 1, § 7 odst. 1 a položky 1 sazebníku soudních poplatků, vše zákona č. 549/1991 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a v případě soudního poplatku v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.