218 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 103.575 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 60.000 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se jistiny ve výši 60.000 Kč, dále co do smluvní pokuty ve výši 29.002 Kč a ve výši 998 Kč, dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 13.175,69 Kč, co do úroku ve výši 88,2 % ročně z částky 60.000 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení, co do nákladů souvisejících s prodlením ve výši 400 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14.573 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 73.175,69 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 998 Kč, dále s náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, dále se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 73.175,69 Kč představované tzv. novou jistinou od 7. 11. 2019 do zaplacení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu kapitalizovala ke dni vyhotovení žaloby v částce 29.002 Kč a dále s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 88,2 % ročně z částky 60.000 Kč od 7. 11. 2019 do zaplacení a dále také se zákonným úrokem z prodlení z částky 74.573 Kč od stejného data s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60.000 Kč, který byl téhož dne vyplacen a žalovaný se zavázal tento úvěr při efektivní úrokové sazbě 134,21 % ročně splatit ve 42 měsíčních splátkách po 4.646 Kč, vždy k 1. dni v měsíci, počínaje září 2019. Schopnost žalovaného hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a také z databází. Žalovaný do zesplatnění neuhradil ničeho. Před zesplatněním však žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč za dvě smluvní pokuty po 499 Kč za prodlení delší než 30 dnů s úhradou první a druhé splátky a dále právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč, a to za prodlení delší než 15 dnů, vždy ve výši 200 Kč, a to za prodlení s úhradou prvních 2 splátek. V důsledku prodlení žalovaného došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to 65. dnem po prodlení, což v případě žalovaného nastalo dnem 5. 11. 2019. Žalobkyně k tomuto dni kapitalizovala veškeré příslušenství, které přirostlo k jistině, a vznikla tzv. nová jistina v částce 73.175,69 Kč. Tuto částku měl žalovaný bezodkladně uhradit. Žalobkyni také vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny. Přes předžalobní upomínku žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud nařídil jednání na den 6. 10. 2023, přičemž žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. Z předsmluvního formuláře, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, včetně splátkového kalendáře, z kopie OP, z hodnocení klienta, z čestného prohlášení, z výpisu z nebankovního registru, z výpisu z registru SOLUS, z pracovní smlouvy žalovaného, z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalovaného, z výplatních listů žalovaného za měsíce duben a květen 2019, ze smlouvy o bankovních službách z oznámení o schválení úvěru, včetně dokladu o doručení, z dokladu o vyplacení úvěru, z prohlášení klientů, z výzev k zaplacení ze dne 2. 10. 2019 a ze dne 1. 11. 2019, z oznámení o zesplatnění, včetně dokladu o doručení, z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, z karty klienta, z předžalobní výzvy, z pověření soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z vyjádření soudního exekutora a z trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

5. Žalovaný požádal žalobkyni o úvěr a ke své osobě uvedl, že pracuje v pracovním poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], má střední odborné vzdělání a bydlí v pronájmu, za který hradí 2.000 Kč. Na tři děti v domácnosti byla zohledněna částka 5.000 Kč. Jiné pravidelné výdaje žadatel neměl, proto při zohlednění rezervy ve výši 1.000 Kč a ostatních výdajů v celkové částce 10.510 Kč činily volné zdroje 10.141 Kč. K žádosti žalovaný doložil svůj občanský průkaz, pracovní smlouvu, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a výplatní lístky za duben 2019 (čistá mzda 21.653 Kč) a květen 2019 (čistá mzda 22.421 Kč). V registru SOLUS žalovaný neměl záznam, dle registru NRKI mu náležel příznak 14, značící, že je v registru příliš nový. Z předložené pracovní smlouvy se jako zvláštní jeví, že jediné slovo, které je zde uvedeno zcela jiným fondem písma je slovo„ neurčitou“ ve smyslu doba trvání smlouvy. Jako nestandartní se jeví i to, že smlouva i potvrzení o výši mzdy jsou podepsány v [obec], ale zaměstnavatel žalovaného má mít sídlo na [anonymizováno] ulici avšak ve [obec]. Zvláštní je i to, že jméno zaměstnavatele na výplatních lístcích se píše jinak, než je jeho obchodní jméno.

6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60.000 Kč, který se zavázal uhradit ve 42 měsíčních splátkách po 4.646 Kč, celkem tedy 195.132 Kč, a to vždy k 1. dni v měsíci. Zápůjční úroková sazba i RPSN činily 134,21 % ročně. Pro případ prodlení se splátkou delší než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů při prodlení delším než 15 dnů ve výši 200 Kč. Pro případ prodlení delšího než 65 dnů bylo sjednáno automatické zesplatnění a vznik tzv. nové jistiny, která zahrnovala všechny dosud splatné pohledávky, přičemž pro případ jejího prodlení pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně sdělila žalovanému, že mu úvěr poskytla dopisem ze dne 17. 7. 2019, doručeným dne 19. 7. 2019. Již však dne 16. 7. 2019 byla částka 60.000 Kč zaslána na účet žalovaného. Výzvou ze dne 2. 10. 2019 bylo žalovanému sděleno, že dluží první a druhou splátku a že mu tak žalobkyně účtuje účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Obdobně výzvou ze dne 1. 11. 2019 sdělila žalobkyně žalovanému, že již dluží i třetí splátku a znovu účtovala účelně vynaložené náklady a další smluvní pokutu ve stejné výši. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění. Dopisem ze dne 5. 11. 2019 sdělila žalobkyně žalovanému, že z důvodu prodlení došlo k zesplatnění úvěru a že aktuálně dlužná částka činí 74.573 Kč a má být uhrazena nejpozději do 10 dnů od odeslání oznámení. Dle karty žalovaného nebyla z jeho strany provedena za celou dobu žádná úhrada. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2023 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 74.573 Kč s příslušenstvím s upozorněním na soudní řešení věci. Dle vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], odpovídá efektivní úrokové sazbě 134 % ročně nominální úroková sazba 88,09 % ročně a efektivní úrokové sazbě 135 % ročně pak 88,5568 % ročně.

7. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že vůči žalovanému byla dne [datum] nařízena exekuce ve prospěch oprávněné [příjmení] [anonymizována dvě slova] dle exekučního titulu ze dne [datum] na částku 7.425 Kč s příslušenstvím, přičemž tato exekuce trvá až dosud a nebylo na ni vymoženo ničeho. Především je ale soudu známo, že trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byl obviněný [celé jméno žalovaného] uznán vinným z přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trestního zákoníku a za to byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zkušební dobou v trvání 18 měsíců. Protiprávního jednání se obviněný dopustil tím, že v úmyslu získat majetkový prospěch postupně uzavřel dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž v žádostech uvedl, že pracuje jako stavební dělník u firmy [příjmení] [příjmení] s čistým měsíčním příjmem ve výši 22.037 Kč, resp. 21.651 Kč, což dokladoval rovněž falešnou pracovní smlouvou a výplatními páskami, ačkoliv byl ve skutečnosti nezaměstnaný, pobíral toliko příspěvek v nezaměstnanosti ve výši 2.400 Kč, a dále zatajil existující exekuce, a takto si počínal v případě: -) smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] v [obec], okres [okres], se společností [právnická osoba] s výší poskytnutého úvěru 12.000 Kč, na který zaplatil jedinou splátku ve výši 407 Kč, a způsobil tak společnosti [právnická osoba], které byla pohledávka postoupena, škodu ve výši nejméně 11.831,63 Kč, -) smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] v [okres] se společností [právnická osoba] s výší poskytnutého úvěru 60.000 Kč, na který nezaplatil jedinou splátku, a společnosti [právnická osoba] tak způsobil škodu ve výši nejméně 60.000 Kč. Trestným příkazem byl současně obviněný zavázán k náhradě škody, která v případě žalobkyně činila 60.000 Kč 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které žalovaný čerpal částku 60.000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 42 měsíčních splátkách a celkem tak zaplatit 195.132 Kč Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu [číslo] sb., který ukládá poskytovatelům úvěrů zkoumat úvěruschopnost klientů, tedy jejich schopnost úvěr splácet. Tato povinnost je zákonem stanovena k ochraně obou smluvních stran.

16. Z provedeného dokazování pak sice vyplynulo, že žalobkyně zkoumala příjmovou stránku žalovaného, když zjistila, že žalovaný má příjem lehce převyšující 20.000 Kč, nikoliv však dostatečně, jak bude uvedeno dále, pokud však jde o výdajovou stránku, spokojila se žalobkyně s částkou životního minima, výdaji na bydlení v částce 2.000 Kč měsíčně za pronájem, což se nejeví jako reálná částka, obdobně žalobkyně nezjistila exekuci, která vůči žalovanému běžela již v době poskytnutí úvěru a bylo ji možné zjistit. Navíc skutečnost, že v exekuci vymáhaná částka je částkou, kterou dle výpočtu žalobkyně, by měl být žalovaný schopen uhradit během jednoho měsíce ze svých volných zdrojů, evokuje, že by zde mohl být problém. O tom, že skutečně v daném případě problém byl, svědčí závěry trestního řízení vedeného proti žalovanému, když se ukázalo, že žalovaným předložené podklady pro účely zkoumání úvěruschopnosti jsou zfalšované, přičemž pochybnosti lze najít už při bližším zkoumání těchto listin, jak bylo blíže popsáno v bodě odůvodnění tohoto rozsudku. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, když nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Následuje proto následek předvídaný ustanovením § 87 téhož zákona, a sice neplatnost smlouvy, a to absolutní, v duchu judikatury vyšších českých soudů i evropských soudů, když tento zákon má původ ve směrnici EU.

17. Žalobkyni by proto náležela toliko jistina úvěru, když bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 60.000 Kč, na kterou nic nezaplatil, ale tato částka již byla žalobkyni přiznána v rámci trestního řízení a v tomto rozsahu proto žalobě nelze vyhovět, protože by ji dvakrát bylo přiznáno totéž. Žalobě však lze vyhovět co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když je nepochybné, že se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, a žalobkyni proto náleží úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 10 % ročně a žalovaný je povinen jej hradit za období od zesplatnění do zaplacení. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou.

18. Nedůvodnou ji však soud dále shledal také v části, v níž žalobkyně domáhala zaplacení částek majících původ v neplatné úvěrové smlouvě, tedy v rozsahu smluvních pokut, nákladů na vymáhání, sjednaného obchodního úroku a také částečně zákonného úroku z prodlení a v tomto rozsahu proto musela být žaloba zamítnuta, jak je vidno z výroku II. rozsudku.

19. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla se svým nárokem ve větší míře neúspěšná a žalovanému účelně vynaložené náklady nevznikly.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.