218 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 6.250 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 22.800 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.250 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 22.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.250 Kč od 7. 12. 2020 do 28. 2. 2021 a s úrokem ve výši 0,25 % ročně z částky 6.250 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 6.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.250 Kč od 7. 12. 2020 do zaplacení a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 22.800 Kč, představující trojnásobek nájemného a poplatku za služby a dále náhrady nákladů řízení s tím, že žalobce byl vlastníkem domu adresa v obci obec, a to včetně bytu číslo sestávajícího se z kuchyně a tří pokojů a příslušenství. Žalovaná užívala předmětný byt na základě nájemních smluv ze dne 1. 11. 2020 a 20. 1. 2021 a na nájemném a spotřebovaných službách dluží celkem 6.250 Kč. Žalovaná se zavávala hradit nájemné ve výši 4.300 Kč a paušálně stanovenou náhradu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3.300 Kč měsíčně, které byly splatné vždy nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Žalovaná tak za prosinec 2020 dluží nájemné ve výši 4.300 Kč a paušální úhradu za služby ve výši 950 Kč, celkem 6.250 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši tříměsíčních nájemných a poplatků za služby, tedy ve výši 22.800 Kč.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že uznává dohodu uzavřenou s bývalým majitelem domu. Vzhledem k nabytí nového majitele není možno uplatnit dohodu o placení nájmu. Ke své osobě uvedla, že je samoživitelka a bývalý přítel jí přestal hradit výživné. Požádala proto o možnost poskytnutí splátkového kalendáře. Současně s ohledem na její finanční situaci žádala o nepřiznání úroků z prodlení a pokuty.

3. Soud nařídil jednání na den 21. 12. 2021, z něhož se žalobce omluvil, žalovaná se k jednání dostavila a bylo tak jednáno v nepřítomnosti žalobce postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalovaná u jednání upřesnila, že ve svém podání mínila dohodu s bývalým majitelem domu, kde se však jednalo o jiný dluh. K tomuto dluhu, jenž byl předmětem žaloby, nebyla schopna nic bližšího uvést, pouze to, že neměla na plné úhrady nájemného a že o této skutečnosti věděl pan příjmení. Dluh vznikl v souvislosti s tím, že ji v těhotenství opustil přítel. Nyní bydlí sama se dvěma dětmi, za bydlení platí již 8.401 Kč za nájemné a služby a za elektřinu 1.270 Kč, přičemž pobírá dávky státní sociální pomoci a pomoci v hmotné nouzi ve výši 16.068 Kč a 3.140 Kč. Na úvěr s bývalým přítelem hradí 1.000 Kč měsíčně a zbývá doplatit 8.000 Kč. Dluh je schopna uhradit ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně. K tomu žalovaná doložila poukázky prokazující její příjmy a výdaje. Zaslané předžalobní upomínky si žalovaná nebyla vědoma, když jí byla zaslána na adresu nájmu, v němž se však nezdržovala.

4. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, z nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2020, z nájemní smlouvy ze dne 20. 1. 2021, ze sdělení právnická osoba ze dne 15. 6. 2021, z výpisu z konta nájemného, z upomínky – předžalobní výzvy ze dne 15. 6. 2021, z plné moci, z 5 ks poštovních poukázek soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobce byl do 8. 4. 2021 evidován jako vlastník pozemku p. č. St. anonymizováno, jehož součástí je stavba bytového domu adresa, a to v katastrální uzemí. Žalobce následně nemovitost prodal, když zápis byl proveden dne datum ve prospěch manželů příjmení. Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemník uzavřeli dne 1. 11. 2020 nájemní smlouvu. Nájemní smlouvu za žalobce uzavřel jméno příjmení – domovník. Předmětem nájemní smlouvy byl byt číslo sestávající se z kuchyně a tří pokojů s příslušenstvím v domě adresa. Účastníci se dohodli, že úhrada nájemného a poplatků za služby bude provedena jedenkrát měsíčně, a to vždy nejpozději do posledního dne předešlého měsíce na účet pronajímatele. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2021 s tím, že v případě hrazení nájmu a služeb bude smlouva uzavřena na stejné období opakovaně. Výše nájemného byla stanovena dohodou v částce 4.300 Kč, přičemž výslovně bylo sjednáno, že za období od 1. 11. 2020 do 15. 11. 2020 nájemné účtováno nebude. Nájemce se dále zavázal hradit pronajímateli za služby spojené s užíváním bytu měsíčně částku 3.300 Kč, a to paušálem, bez vyúčtování. V případě neplacení nájmu nebo služeb byla sjednána smluvní pokuta ve výši trojnásobku měsíčního nájemného a služeb a dále úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z této dlužné částky. Dne 20. 1. 2021 účastníci uzavřeli další nájemní smlouvu, kdy za žalobce znovu smlouvu podepisoval jméno příjmení. Předmětem nájemní smlouvy byl tentýž byt, přičemž v tomto případě byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a výše nájemného činila znovu 4.300 Kč a výše paušálních záloh 3.300 Kč. I v tomto případě byla sjednána smluvní pokuta ve výši trojnásobku měsíčního nájemného a služeb a úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky. Dne 12. 7. 2020 udělil žalobce plnou moc jméno příjmení k podpisu nájemních smluv a k jednání s nájemníky nemovitosti mimo jiné na adrese obec a číslo. Dopisem ze dne 15. 6. 2021 sdělila společnost právnická osoba žalobci, že žalovaná dluží za měsíc prosinec 2020 nájemné ve výši 4.300 Kč a paušální úhradu za služby ve výši 1.950 Kč, celkem tak dluží 6.250 Kč a dále, že dluží celkem nájemné a služby ve výši 15.900 Kč. K tomu byl doložen přehled předpisů a plateb, z něhož vyplývá, že za listopad 2020 bylo předepsáno 3.800 Kč a dne 6. 11. 2020 bylo uhrazeno 6.450 Kč, čímž v listopadu vznikl přeplatek ve výši 2.650 Kč. Dále bylo za prosinec 2020 předepsáno 7.600 Kč, na který tento měsíc nebylo zaplaceno ničeho a v lednu 2021 předepsáno taktéž 7.600 Kč, na který nebylo zaplaceno ničeho. Dne 23. 2. 2021 žalovaná uhradila 4.300 Kč. Za únor 2021 bylo předepsáno znovu 7.600 Kč a žalovaná dne 18. 3. 2021 uhradila 4.300 Kč a dále 5.300 Kč. Za březen pak bylo předepsáno znovu 7.600 Kč a hrazeno dne 23. 4. 2021 bylo 2.300 Kč a 5.300 Kč. Dluh tak činí 6.250 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 6. 2021, odeslanou na adresu adresa, že byla upozorněna na to, že se jedná o předžalobní upomínku. Žalovaná pobírá příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení ve výši 3.140 Kč a dále příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek, který v listopadu 2021 činil 16.068 Kč. Za nájemné žalovaná hradí 8.400 Kč a za elektřinu 1.270 Kč. Dále žalovaná doložila splátku ve výši 1.000 Kč.

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 7. 2020, ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku, ve znění specifik nájmu domu a bytu ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. občanského zákoníku, přičemž se jednalo o dvě nájemní smlouvy uzavřené vždy na dobu tří měsíců jdoucích po sobě. Smlouvou bylo sjednáno nájemné ve výši 4.300 Kč měsíčně a dále paušální úhrada nákladů spojených s užíváním bytu ve výši 3.300 Kč měsíčně, která neměla být vyúčtována. Pro případ porušení povinnosti platit nájemné a služby byla sjednána smluvní pokuta ve výši trojnásobku měsíčního nájemného a služeb spojených s bydlením, tedy v trojnásobku součtu těchto dvou položek.

10. Jak vyplynulo z provedeného dokazování a po porovnání těchto závěrů s tvrzeními žalobce, žalované úhradou provedenou v listopadu 2020 vznikl přeplatek ve výši 2.650 Kč a přestože neuhradila nájemné a služby za prosinec 2020 v celkové výši 7.600 Kč, nemohl jí logicky vzniknout nedoplatek na nájemném a službách v tomto období v celkové výši 6.250 Kč, jak tvrdí žalobce, ale pouze ve výši 4.950 Kč. Ač je nepochybné, že žalovaná nehradila v souladu se smlouvou, ale hradila různě, žalobce prováděl zápočty dlužných částek sice matematicky správně, logické však není, proč úrok z prodlení požaduje z celkové částky vzniklé ke konci března 2021 již od prosince 2020, když uvedenému předcházely různé úhrady, kterými se započítávaly platby na nejstarší dluhy. Z tohoto důvodu tedy soud změnil datum, z něhož vychází splatnost nároku žalobce, a to nikoliv od 7. 12. 2020, ale teprve od 1. 3. 2021, kdy bylo splatné poslední nájemné v souladu se smlouvou. Soud proto vyhověl žalobě, pokud jde o celkovou dlužnou částku dlužného nájemného a dlužných služeb spojených s užíváním bytu v částce 6.250 Kč s korekcí ve vtahu k prodlení žalované tak, jak byla vysvětlena a změněna.

11. Soud však nemohl vyhovět požadavku žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 22.800 Kč, a to z několika důvodů. Úvodem je vhodné zmínit, že možnost sjednání smluvní pokuty v nájemních smlouvách byla zákonodárcem připuštěna teprve s účinností novely občanského zákoníku platné od 1. 7. 2020, tedy krátce před uzavřením předmětné nájemní smlouvy, přičemž z dikce ustanovení § 2254 odst. 1 občanského zákoníku jednoznačně vyplývá, že smluvní pokuta může být sjednána maximálně do výše trojnásobku nájemného, nikoliv však součtu nájemného a služeb spojených s úhradou nákladů spojených s užíváním bytu či domu. Smluvní pokuta je tak dle názoru soudu sjednána v rozporu s ustanovením § 2254 odst. 1 občanského zákoníku. Současně dle názoru soudu nebylo smyslem zákonodárce a smyslem tohoto ustanovení zatěžovat nájemce u krátkodobých nájemních smluv tímto způsobem, když ad absurdum předmětná nájemní smlouva byla sjednána na dobu tří měsíců a smluvní pokuta pro případ neplacení by zcela odpovídala nájemnému v tomto období. Takto sjednaná smluvní pokuta by tak byla v jednoznačném nepoměru a stále platí, že nájem je chráněným institutem a proto nemohlo být smyslem zákonodárce takto sjednávat smluvní pokutu u krátkodobých nájemních smluv. I z tohoto důvodu tedy nemohlo být žalobě vyhověno, pokud jde o smluvní pokutu, když navíc v projednávaném případě je nepoměr dlužné částky a smluvní pokuty víc než markantní a kdy smluvní pokuta dosahuje více jak trojnásobku žalované částky.

12. S ohledem na výše uvedené soud tedy vyhověl žalobě pouze co do dlužného nájemného a paušálních služeb spojených s užíváním bytu, nikoliv však co do smluvní pokuty. Protože žalobce byl ve vyšší míře neúspěšný, žalované účelně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž žalované bylo umožněno hradit dlužnou částku v měsíčních splátkách po 1.000 Kč měsíčně, když žalovaná prokázala výši svých příjmů i výdajů a částka 1.000 Kč odpovídá jejím možnostem a současně umožňuje úhradu dlužné částky v relativně krátkém období. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).