218 C 23/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o 7.881,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.881,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7.881,94 Kč od 21. 8. 2023 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 11.464,62 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 7.881,94 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 21. 8. 2023 do zaplacení z titulu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona 82/1998 Sb. Žalobce byl stíhán pro podezření spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že přesně nezjištěného dne v období od , datum, do , datum, v , adresa, , Anonymizováno, – m. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , na parcele č. , hodnota, , pomoci vlastní mechanizace odcizil dřevěnou drť – tzv. štěpku v množství nejméně 66 m3, kterou následně prodal firmě , Anonymizováno, , a , jméno FO, tak způsobil škodu ve výši nejméně 22.770 Kč. Obžalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, uznán vinným ze spáchání tohoto přečinu a za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 1 roku a dále mu byla uložena povinnost k náhradě způsobené škody a ve zbytku byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku si obžalovaný podal odvolání a v neveřejném zasedání byl k jeho odvolání rozsudek zrušen v celém rozsahu a věc vrácena k novému rozhodnutí. V rámci nového rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalobce v celém rozsahu obžaloby zproštěn, poněvadž nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl obžalovaný stíhán. Vůči žalobci tak bylo více než rok vedeno neoprávněně trestní řízení. Podáním ze dne , datum, žalobce uplatnil vůči žalované požadavek na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, tvořenou toliko tzv. obhaječným ve výši 7.881,94 Kč. Žalovaná toliko potvrdila přijetí této žádosti, v zákonné lhůtě však na ni věcně reagováno nebylo. Dnem následujícím po uplynutí 6měsíční lhůty tak žalobci vznikl nárok i na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, a navrhla její zamítnutí, neboť byla přesvědčena o tom, že žalobce nemá právo na náhradu škody, jelikož si trestní stíhání zavinil sám. V této souvislosti žalovaná odkázala na úřední záznam ze dne , datum, v němž žalobce na otázku, zda odcizil dřevní hmotu štěpky z pozemku uvedl, že ano, a že se přiznává, a že si myslel, že tam ty štěpky překáží, a že se s poškozenou vyrovná. Dále pak uvedl, že udělal chybu a že se s poškozenou chce domluvit. Viděl na místě štěpky, a proto je vzal, ač mu k tomu majitelka nedala souhlas. V rámci své výpovědi v procesním postavení obviněného dne , datum, pak uvedl, že svého jednání lituje a více se nechce k věci vyjadřovat. Poškozené se chtěl omluvit a zaslat ji dopis a uhradit veškerou škodu. Za své jednání se styděl. Žalovaná tak měla za to, že na tento případ analogicky dopadá ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., a tak by žalobci nemělo být přiznáno ničeho.

3. Z uplatnění nároku na náhradu škody, včetně dokladu o doručení, z potvrzení příjmu podání, vyúčtování odměny obhájce, z osvědčení o registraci vozidla, z příjmového pokladního dokladu, stanoviska , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z žádosti o zaslání dokumentu ze spisu, z výpisu z kat. nemovitostí, z trestního spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , především pak ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, z usnesení o zahájení trestního stíhání, včetně dokladu o doručení, z protokolu o výslechu obviněného, z úředního záznamu ze dne , datum, , z protokolu o ohledání věci, z obžaloby, z trestního příkazu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , z odporu, z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, , z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, , z rozsudku č. j. , spisová značka, , z ustanovení obhájce, z doplnění odvolání, vyúčtování odměny obhájce, z protokolu o neveřejném zasedání z , datum, , z usnesení KS v , adresa, č. j. , spisová značka, , z plné moci, z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, , z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, , z rozsudku č. j. , spisová značka, , ze závazku z účetního deníku, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

4. Úkony trestního řízení byly vůči neznámému pachateli zahájeny dne , datum, , a to pro podezření spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, přičemž usnesení o zahájení trestního stíhání bylo policejním orgánem, tedy 2. oddělením obecném kriminality, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vydáno již dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , když při jeho policejní orgán vyšel z podání , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a samotného žalobce. V procesním postavení obviněného pak žalobce dne , datum, uvedl, že svého jednání lituje a více se k němu nechtěl vyjadřovat. Přislíbil, že poškozené pošle dopis, kde se ji omluví a rovněž uhradí veškerou škodu. Samotné projednání věci na žalobce nepůsobilo dobře a bylo pro něj výchovným (viz. záznam o zahájení úkonů trestního řízení, usnesení o zahájení trestního stíhání, protokol o výslechu obviněného).

5. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze strany žalobce ze dne , datum, plyne, že žalobce prováděl v , adresa, probírku v roce 2019, tedy kácel nálety na mezích. Tuto dřevní hmotu pak stáhl na pozemek k cestě, který se nacházel u nějakého potoka ve směru k obci , adresa, . Dřevo zde nechal ležet. Loňského roku, někdy v červnu 2021, šel kolem tohoto pozemku a zjistil, že dřevo někdo poštěpkoval. Drť naložil na kontejner, přičemž množství odpovídalo dvěma kontejnerům a zavezl je do , Anonymizováno, a. s. v , adresa, , přičemž obdržel částku 20.000 Kč. Nic úmyslně neukradl. Uvedl, že jej v předchozím roce kontaktoval nějaký muž, který se mu nepředstavil a chtěl po něm, aby mu vrátil štěpku, kterou mu odvezl z , adresa, . On však o žádných štěpkách nic nevěděl. Žalobce uvedl, že si myslel, že to dřevo, které tam vytáhl z té meze někdo nadrtil a neměl v úmyslu s ním nic dělat. Uvedené usoudil až poté, co zde štěpky víc jak měsíc ležely, navíc byly zhotoveny ze dřeva, které tam vytahal on v předchozím roce. Rozhodně krást nešel, štěpku odvážel v denní dobu. Měl za to, že štěpka nikomu chybět nebude a naopak, že provedl dobrou službu pro paní, která to tam vlastní z firmy , Anonymizováno, , s níž mluvil v roce 2019. K dotazu policejního orgánu, zda odcizil dřevní štěpku z pozemku, jehož majitelkou je fyzická osoba uvedl, že se přiznává, že si myslel, že ty štěpky tam překáží a že se s poškozenou vyrovná. Znovu zopakoval, že v předešlém roce pracoval na kopcích a stahoval dřevinu, a nevěděl, kdo je majitelem pozemku a majitelka mu k tomu nedala souhlas.

6. Dne , datum, podával vysvětlení i , jméno FO, , který se dostavil na základě telefonické výzvy k policejnímu orgánu ve věci krádeže štěpek z pozemku jeho dcery, přičemž uvedl, že pozemek koupila jeho dcera v roce 2019 a na pozemku byl nálet stromů, který bylo nutné vykácet. O všechno se postaral on, vše zajistil a v březnu 2021 zadal zakázku firmě , jméno FO, s.r.o. majitele , jméno FO, , za účelem podrcení vykáceného porostu. Práce byly zahájeny v březnu 2021, přičemž měl fotodokumentaci ze dne 28. 3. 2021. Za práce p. , jméno FO, na základě faktury zaplatil částku 28.919 Kč v červenci 2021. Hromada štěpek se na místě nacházela ještě v červnu 2021, neboť úkolem p. , jméno FO, bylo štěpku i prodat, pokud se najde vhodný kupující. O tom, že na místě již štěpka není, se dozvěděl dne , datum, . Pokusil se zjistit, kdo štěpku odvezl, to se mu však nepovedlo. Vyjádřil své překvapení nad tím, že ho policie kontaktovala, aby se k věci vyjádřil. Sám s policií dosud nic neřešil. Hodnotu štěpek odhadl v částce 75.000 Kč. Ve spise je k dispozici mapa zakreslující místo uložení štěpky a také výpis z náhledu do katastru nemovitostí, z něhož plyne vlastnictví , jméno FO, u pozemku parc. Č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, . Za štěpkování , jméno FO, uhradil na základě faktury ze dne , datum, částku 28.919 Kč. Z doložené fotodokumentace pak plyne, že štěpkování probíhalo mechanizací v době, kdy ještě nebyly olistěny stromy ani zatravněna okolní krajina. Jak pozemek parc. č. , hodnota, , tak pozemek parc. č. , hodnota, jsou evidovány v katastru nemovitostí na jméno , jméno FO, . Z fotodokumentace pořízené policejním orgánem pořízené v rámci ohledání věci dne , datum, pak je zřetelný zbytek dřevní hmoty nacházející se na pozemku (viz úřední záznam o podaném vysvětlení, protokol o ohledání, faktura, fotodokumentace, náhled do KN).7. , jméno FO, dne , datum, podávala taktéž vysvětlení ve věci, přičemž uvedla, že je majitelkou pozemku parc. č. , hodnota, , který ji zakoupil její otec a dal jí ho jako dar, když do budoucna by chtěla na tomto pozemku stavět. Její otec proto nechal vyčistit pozemek od stromů a náletů, a to z jara roku 2021. Sama se byla na svém pozemku podívat ještě před tím, než tam otec nechal provádět čištění a žádnou hromadu dřeva tam neviděla. Bylo tam pouze dřevo, které její otec vlastnoručně pořezal. Jednalo se o vzrostlejší stromy, spíše silnějších průměrů, které byly ponechány zvlášť na hromadě. V případě klestí se jednalo o jednu velkou hromadu dříví a větví tenčích průměrů, které vytáhli na pozemek trochu výše, aby k tomu byl dobrý přístup technikou. Všechno zařizoval její otec, od něho také ví, že se jednalo asi o 70 m3 dřeva a že škoda by měla činit 75.000 Kč (viz úřední záznam o podaném vysvětlení).

8. Dne , datum, podával vysvětlení , jméno FO, , který prováděl na tomto pozemku štěpkování na základě objednávky p. , jméno FO, . Pracoval zde asi 12 hodin po dobu 4 dnů. Na místo přijel i majitel pozemku, který mu vysvětloval, kde se má pohybovat, a že nálet dřeviny, co byl čerstvě pořezán, dělal sám, načež tam byly i další hromady, haluze a keře, které tam očividně ležely delší dobu. Majitel mu řekl, že to celé zakoupil a že to má celé vyčistit a poštěpkovat. Práci prováděl v polovině března 2021. V červnu 2021 se na něj obrátil žalobce a ptal se jej na pozemek v , adresa, , komu patří a zda mají nějaký záměr se štěpkami nafoukanými na hromadě. Vyslýchaný mu sdělil, že to dělal pro p. , jméno FO, . Naopak žalobce mu řekl, že na něj naléhá nějaká žena, aby to odvezl. Znovu zopakoval, že se jednalo o minimálně 70 m3, odpovídající minimálně dvěma kontejnerům, že šlo o dřevo smíšeného charakteru, tedy měkké, tvrdé i keře, a že hromady haluzí a keřů byly očividně staršího data, nebyl však schopen uvést v jakém množství (viz úřední záznam o podaném vysvětlení).9. , jméno FO, dne , datum, podával vysvětlení, z něhož plyne, že byl osloven za účelem štěpkování pro p. , jméno FO, , když měl zajistit i odvoz štěpek. K této činnosti oslovil p. , jméno FO, , který práce prováděl jako subdodavatel. , jméno FO, v , adresa, vykonával drcení dřevěné hmoty, která již byla částečně vykácená. To, že nálet byl vykácený, věděl vysvětlující, když byl na místě a snažil se posoudit vhodnost techniky a prostupnost terénu. Práce se prováděly v březnu 2021. Někdy v létě jej pak kontaktoval p. , jméno FO, , zda již odvezl štěpku z pozemku, avšak protože nenašel vhodného odběratele sdělil mu, že musí ještě počkat. Na to se dozvěděl, že štěpky se již na místě nenacházejí. Když se o situaci bavil s p. , jméno FO, napadlo jej, že to musel odvést p. , jméno FO, , který se o tuto hromadu zajímal (viz úřední záznam o podaném vysvětlení).

10. Dle odborného posouzení činila hodnota dřevěné drtě v červnu 2021 1.152 Kč/t, přičemž jedné tuně odpovídá 3,33 m3 a tudíž cena 1 m3 činila 345 Kč (viz odborné vyjádření).

11. Okresní státní zastupitelství v , adresa, podalo dne , datum, obžalobu na , Jméno zainteresované osoby 0/0, pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, pro skutek spočívající v tom, že přesně nezjištěného dne v období od , datum, do , datum, v , adresa, , Anonymizováno, – m. č. , adresa, , na parc. č. , hodnota, pomoci vlastní mechanizace odcizil dřevěnou drť – tzv. štěpku v množství nejméně 66 m3, kterou následně prodal firmě , Anonymizováno, a , jméno FO, , tak způsobil škodu ve výši nejméně 22.770 Kč (viz obžaloba).

12. Okresní soud v , adresa, vydal dne , datum, pod č. j. , spisová značka, trestní příkaz, který obžalovaného uznal vinným z přečinu krádeže a odsoudil jej k podmíněnému trestu odnětí svobody na dobu trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 1 roku. Proti trestnímu příkazu podal obžalovaný dne , datum, odpor, který blíže neodůvodnil. U hlavního líčení konaného dne , datum, obžalovaný uvedl, že materiál, který byl na místě uložený, byl jeho a byl tam uložený již 1 rok. Šlo o materiál, který tam ležel více než rok a byl na více hromadách. Materiál původně patřil , jméno FO, , který mu dlužil peníze, a proto mu materiál přenechal. Společně káceli stromy a stahovali dřevo. Když přišel na policii, tak to bylo všechno úplně jinak, řekli mu, že mají telefonní odposlechy a na to jim řekl, že tam byl, protože mluvil s majitelkou, která mu volala, ale nikdy mu žádné odposlechy nebyly předloženy. Obžalovaný zopakoval, že na policii od samého počátku říkal, že materiál je jeho, že nikomu nic neukradl a že má takových hromad plno, a že to nebylo na pozemku původního majitele, ale na pozemku jiného majitele. Svědek , jméno FO, , uvedl, že pozemek zakoupila jeho dcera zhruba před 3 lety a šlo o neudržovaný pozemek s náletem. Bylo tu i nějaké dřevo z minulosti. Nevěděl, kdo by tak velké množství hmoty poštěpkoval, proto nejdříve kontaktoval p. , jméno FO, telefonicky, ale protože se nedostavil, tak oslovil p. , jméno FO, , který vše zařídil. Pokud jde o množství štěpky vycházel z odhadu p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . K výpovědi svědka obžalovaný uvedl, že dřevo se nacházelo na pozemku statku, přičemž s majitelkou zde několikrát osobně byl a mluvil. Vyjádřil přesvědčení o tom, že 100 % nepatří p. , jméno FO, . U hlavního líčení konaného dne , datum, svědkyně , jméno FO, uvedla, že vše zařizoval její otec. Nevěděla nic o tom, že by na pozemku byla nějaká štěpka, která by nebyla její. Obžalovaný znovu uvedl, že se jednalo o jeho materiál. Svědek , jméno FO, poté v rámci své výpovědi uvedl, že mu obžalovaný řekl, že mu říkala nějaká paní, že si materiál z pozemku může poštěpkovat a odvést a na to mu řekl, že tam také bude pracovat. O tom, že by tam však p. , jméno FO, něco dělal, nevěděl. Po takto provedeném dokazování soud vynesl odsuzující rozhodnutí. Proti rozsudku se hned na místě obžalovaný odvolal. Protože obžalovaný neodůvodnil své odvolání, byl mu ustanoven dne , datum, obhájce, a sice , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . Ten dne , datum, doplnil odvolání žalobce, včetně výpisu z katastru nemovitostí a katastrálních map a včetně sdělení , právnická osoba, . Za sepis odvolání si pak obhájce vyúčtoval částku 4.356 Kč, zahrnující dva úkony právní služby, dva režijní paušály a DPH, které mu byly ze strany soudu proplaceny. Dne , datum, žalobce udělal plnou moc pro zastupování ve své trestní věci , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . V důsledku zrušujícího rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , bylo na den , datum, nařízeno hlavní líčení, které probíhalo v době od 8:00 do 8:42 hod. a poslední hlavní líčení, na němž došlo k vydání zprošťujícího rozhodnutí, proběhlo dne , datum, od 8:00 do 8:52 hodin. Obhájce žalobce se účastnil obou hlavních líčení (viz protokoly o hlavních líčení). Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl obžalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, podle ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu, zproštěn obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obžalovaný stíhán.

13. Dne , datum, poškozený , Jméno zainteresované osoby 0/0, uplatnil nárok na náhradu škody, způsobenou nezákonným rozhodnutím u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž žádal jak úhradu nákladů na obhajobu ve výši 7.881,94 Kč, tak náhradu nemajetkové újmy spočívající v neoprávněném trestním stíhání v částce 50.000 Kč, kdy byl ohrožen poměrně vysokou trestní sazbou a celá záležitost pro něj měla výrazně negativní vliv na jeho osobní život, vztahy a dobrou pověst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, přijalo tuto žádost dne , datum, , což písemně potvrdilo. Obhájce vyúčtoval svou odměnu za úkony provedené v trestním řízení u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, za tyto úkony: Dne , datum, převzetí a přípravy obhajoby, dne , datum, účast u hlavního líčení ve výši 1.500 Kč a dále náhrada za ztrátu času za cestu k soudu ve výši 200 Kč a cestovní náklady ve výši 348 Kč a dále účast u hlavního líčení dne , datum, ve výši 1.500 Kč, dále náhradu za ztrátu času ve výši 200 Kč a znovu cestovní výdaje ve výši 366 Kč. Za každý z těchto úkonů si dále účtoval tzv. režijní paušál po 300 Kč. Celkem tak činilo obhaječné 6.514 Kč bez DPH a 7.881,94 Kč s DPH. Částku 7.882 Kč žalobce uhradil svému obhájci dne 16. 2. 2023 (viz uplatnění nároku na náhradu škody, potvrzení příjmu podání, vyúčtování odměny, příjmový doklad).

14. Žalovaná vydala dne , datum, stanovisko k žádosti o odškodnění, přičemž žalobci sdělila, že si trestní stíhání zavinil sám a tímto považuje předběžné jednání za ukončené.

15. Z výpisu z katastru nemovitosti, konkrétně z LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , Anonymizováno, plyne, že , jméno FO, je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1682 m2 a parc. č. , hodnota, o výměře 738 m2, a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, , když zápis byl proveden dne , datum, .

16. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle ustanovení § 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

18. Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena, rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, .

19. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám.

22. Podle ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

23. Mezi účastníky v zásadě nebylo sporu o tom, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které je nutné považovat rozhodnutí policejního orgánu ze dne , datum, , kterým bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Zproštění obžaloby totiž zakládá právo žalobce na náhradu škody, a to i škody zahrnující náklady řízení, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 30 zákona č. 82/1998 Sb. Za tyto náklady je tak nutné považovat i náklady obhajoby, které žalobce zaplatil svému obhájci za zastupování ve své trestní věci, a které jsou tvořeny třemi úkony právní služby, třemi náhradami hotových výdajů a cestovními výdaji k dvěma jednáním soudu spolu s náhradou za ztrátu času a alikvótní částí DPH. Žalovaná tuto částku nerozporovala, soud ji však přepočítal, a výsledek shledal správným, odpovídající jak vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátnímu tarifu, tak i předpisům pro výpočet cestovních výdajů, platných v době uskutečnění obou jízd.

24. Soud se tak musel zabývat tím, zda si žalobce zavinil, či alespoň spoluzavinil, své trestní stíhání, což by vedlo k tomu, že by neměl nárok na náhradu škody analogicky dle § 12 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Soud proto provedl velmi podrobné dokazování trestním spisem, především jeho částí, která předcházela vydání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce.

25. Z provedeného dokazování především vyplynulo, že úkony trestního řízení byly zahájeny z iniciativy policejního orgánu, bez cizího podnětu, po více než půl roce, kdy mělo dojít ke spáchání trestné činnosti, pro jejíž odhalení byla současně nutná osobní znalost. Jen stěží si lze představit, že si policejní orgán sám všimne, že se z cizího pozemku před 7 měsíci ztratila hromada štěpek, která tam téměř 3 měsíce ležela. Ostatně i první osoba, která ve věci podala vysvětlení uvedla, že ji kontaktoval sám policejní orgán, že policii neoznamovala odcizení štěpky a současně šlo o osobu, která o věci měla největší znalost a i zájem na vyřešení, když se sama po určitou dobu snažila pachatele dohledat sama.

26. Z podání vysvětlení žalobce pak plyne, že uvedl, že dřevo a klestí, které bylo následně štěpkováno, na místo nanosil sám již v roce 2019 a že jej tam nechal ležet. Následně popsal okolnosti, na základě kterých se domníval, že si štěpku, kterou sice neudělal, může odvést a prodat. Lze připustit, že se žalobce doznal, jednoznačně je zde však zřetelná snaha o mimosoudní řešení, tedy předejití jeho trestnímu stíhání. Ostatní žalobce u jednoho z hlavních líčení uvedl, že policista mu řekl, že má na něj odposlechy, a proto se tímto způsobem v přípravném řízení vyjadřoval. V dalším průběhu řízení již svou vinu jednoznačně popíral, přičemž jeho obhajoba byla po celou dobu založena na tom, že šlo o jeho dřevní hmotu, z níž byly štěpky nadělány a popsal i místo, kam své dřevo stahoval.

27. Je naopak s podivem, jak postupoval policejní orgán, jehož povinností je za všech okolností zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Současně ani doznání, jak plyne z ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu, nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Jak se však ukázalo, policejní orgán takto nepostupoval, když přestože některé osoby podávající vysvětlení uvedly, že na místě bylo i jiné dřevo, viditelně starší, této informaci nevěnoval pozornost, stejně tak místu, kde mělo dojít k trestné činnosti, když je zjevné, že na neoploceném pozemku, relativně malé výměry (738 m2) a nepravidelného tvaru, se jen obtížně určují hranice pozemku. Pokud by policejní orgán nahlédl do aplikace katastru nemovitostí, tak by zjistil, že v době, kdy , jméno FO, čistil pozemek určený pro jeho dceru a kdy , jméno FO, štěpkoval tuto dřevní hmotu, předmětný pozemek nebyl ve vlastnictví poškozené , jméno FO, , neboť vklad jejího vlastnického práva byl proveden až dne , datum, s účinky ke dni podání návrhu, tedy ke dni , datum, . Byť obligační účinky kupní smlouvy, nikoliv darovací, nastaly dne , datum, , nemůže být ani pravdivé vyjádření , jméno FO, , že pozemek zakoupila jeho dcera v roce 2019.

28. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobce zcela důvodným, aniž by shledal spoluzavinění, či úplné zavinění na straně žalobce, žalobě proto v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. Důvodným soud shledal také požadavek na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 15 % ročně. Pro počátek prodlení je pak rozhodující uplynutí 6měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku u žalované.

29. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobci. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobci proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po 1.500 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření žalobce ze dne 7. 3. 2024, účast u jednání) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Náklady řízení jsou dále tvořeny cestovními výdaji k jednání soudu na trase , Anonymizováno, a zpět o celkové délce 50 km při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km naturalu 95, vyhláškové ceně paliva 38,20 Kč/l a základní sazbě 5,60 Kč/km v celkové výši 422 Kč. Náklady jsou dále tvořeny náhradou za ztrátu času za celkem 2 započaté půlhodiny ve výši 200 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 2.020,62 Kč. Náklady řízení celkem činí 11.464,62 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobce.

30. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení a s tím související náhradu hotových výdajů za poradu ze dne 4. 3. 2024 v době od 10.:00 do 11:05 hod, který neshledal účelně vynaloženým výdajem, stejně tak za uplatnění nároku u žalované, a to v souladu s ustanovením § 30 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud vyhověl požadavku žalobkyně na poskytnutí 15denní lhůty k plnění, neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.