Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

218 C 26/2025

č. j. 218 C 26/2025-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-11 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBU:2026:218.C.26.2025.1

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce jméno FO sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 56.853 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55.136 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.712 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9.000 Kč od 21. 7. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9.000 Kč od 21. 09. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9.000 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20.424 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1.717 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1.717 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 20.211,34 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 12. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 56.853 Kč s příslušenstvím, když tato částka je tvořena několika nároky, majícími původ ve smlouvě o nájmu bytu, uzavřené dne 1. 2. 2024 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájemní smlouvy byl nájem bytu č. hodnota, nacházejícího se v druhém nadzemním podlaží domu č. p. hodnota na adrese adresa. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 2. 2024. Přestože nájemní vztah formálně trvá, fakticky žalovaný byt od prosince 2024 neužívá, kdy jej svévolně opustil. Nájemné bylo sjednáno ve výši 9.000 Kč měsíčně, a bylo splatné vždy k 20. dni v měsíci. Stejným způsobem byly splatné také zálohy na energie, a vodné a stočné, které byly sjednány v celkové výši 5.000 Kč. Žalovaný dluží na nájemném celkem 34.712 Kč, když dluží poměrnou část nájemného za březen 2024 ve výši 7.712 Kč a dále nájemné za červenec, září a listopad 2024 po 9.000 Kč. Žalovaný dále dluží úhradu za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 22.141 Kč, kdy dluží na základě vyúčtování elektřiny 7.647 Kč, na základě vyúčtování plynu 11.323 Kč a na základě vyúčtování vody 3.171 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud nařídil jednání na den 11. 6. 2026, k němuž se žalobce řádně prostřednictvím svého zástupce dostavil, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalovaného postupem ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. U jednání žalobce upřesnil, že zálohy na služby v celkové výši 5.000 Kč měsíčně, byly určeny v částce 3.000 Kč na úhradu zálohy na plyn, v částce 500 Kč na úhradu zálohy za vodu a v částce 1.500 Kč na zálohu na elektřinu. Vyúčtování pak bylo žalovanému doručováno spolu s předžalobní upomínkou. Výše vodného a stočného vychází z faktury dodavatele.

4. Z výpisu katastru nemovitostí, ze smlouvy o nájmu bytu, z přílohy 1 nájemní smlouvy, z vyúčtování spotřeby plynu za období od 30. 1. – 28. 11. 2024, z vyúčtování plynu, z vyúčtování spotřeby vody za období od 30. 1. – 28. 11. 2024, z vyúčtování elektřiny za období únor-duben 2024, z vyúčtování elektřiny, z předžalobní upomínky, z doručenky, z faktur za rok 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. hodnota v domě č. p. adresa, který stojí na parcele p. č. hodnota v k. ú. adresa. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 1. 2. 2024 smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě pronajímatel pronajal nájemci k účelům bydlení byt č. hodnota, nacházející se v 2. NP domu číslo orientační hodnota na adresa, o velikosti 2+1. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 2. 2024. Nájemné bylo sjednáno ve výši 9.000 Kč měsíčně a bylo splatné do 20. dne daného měsíce. Zálohy byly sjednány ve výši 5.000 Kč měsíčně a byly určeny na úhradu energií, vodného a stočného. Dále byla sjednána inflační doložka. Přílohu nájemní smlouvy tvoří fotografie počátečního stavu elektroměru s hodnotou 705 kWh, vodoměru s hodnotou 1.431 m³ a plynoměru s hodnotou 2.052,36 m3.

5. Dle vyúčtování zpracovaného žalovaným činil dluh na spotřebovaném plynu po zaokrouhlení 11.323 Kč, neboť celkové cena spotřebovaného plynu a služeb činila 21.754,40 Kč, bez DPH, tj. 26.322,83 Kč, a na zálohách žalovaný zaplatil 15.000 Kč (5 měsíců x 3.000 Kč). Výpočet žalobce vycházel z výpočtu, že množství spotřebovaného plynu v období od 30. 1. 2024 do 28. 11. 2024 činilo 784 m³, když žalobce vyšel z počátečního stavu 2.113 m³ a konečného stavu 2.897 m³. Zohlednil poté spalné objemové teplo (10,9015), čemuž odpovídala celková spotřebovaná energie ve výši 8.546,776 kWh za období 10 měsíců, kdy dále započítával průměrnou jednotkovou cenu 2,20 Kč/kWh, tj. 18.802,9072 Kč a průměrnou jednotkovou cenu 295,15 Kč za měsíc, tj. 2.951,50 Kč za období 10 měsíců. Z vyúčtování plynu od společnosti právnická osoba za období od 30. 1. 2024 do 5. 2. 2024 plyne přeplatek ve výši 10.196,80 Kč, kdy cena spotřebovaného plynu a služeb činila 35.643,20 Kč a na zálohách bylo zaplaceno 45.840 Kč. Stěžejní však je údaj o tom, že spotřeba v období od 30. 1. 2024 do 18. 12. 2024 činila 894 m³, když počáteční stav měřidla byl 2.113 m³ a konečný 3.007 m³, bylo tedy vycházeno z naměřené hodnoty 894 m3, při zohlednění objemového koeficientu 0,9832, pak vyšla spotřeba 878,98 kWh, kterou bylo nutné vynásobit spalným objemovým teplem a jeho koeficientem 10,9015 a vyšla výsledná spotřeba 9.582,21 kWh. Z detailního vyúčtování pak plyne, že v období od 30. 1. 2024 do 18. 12. 2024 činila cena za odebraný zemní plyn 18.081,63 Kč bez DPH (9.582,21 kWh x 1,887 Kč/kWh bez DPH), dále cena za kapacitní složku cenu 130 Kč bez DPH/měsíc při zohlednění podílu období 10,64516 celkem 1.383,83 Kč bez DPH, cena za distribuci zahrnující i kapacitní složku ceny a činnost operátora trhu ale pouze v období od 30. 1. 2024 do 30. 11. 2024 pak činila 4.298,18 Kč bez DPH.

6. Pokud jde o spotřebu vody, počáteční stav vodoměru dle vyúčtování činil 1.431 m³, konečný stav 1.514 m³, celková spotřeba tedy byla 83 m³, při průměrné ceně 68,32 Kč/m3, odpovídala celková cena 5.671 Kč, přičemž ale na zálohách bylo zaplaceno 2.500 Kč a dle žalobce tak nedoplatek vyúčtování vody činí 3.171 Kč. Výše ceny pak vychází z faktury právnická osoba., dle které činila cena pro celý rok 2024 částku 32 Kč/m3 bez DPH v případě stočného a 29 Kč/m3 bez DPH v případě vodného.

7. Pokud jde o vyúčtování elektřiny, žalobce v rámci přeúčtování zohlednil dvě vyúčtování obchodníka, a proto provedl výpočet pro období od února do dubna 2024, kde vycházel z počátečního stavu elektroměru 545 kWh, konečného stavu 1180 kWh, čemuž by měla odpovídat spotřeba 635 kWh, žalobce ale správně zohlednil spotřeba pro dané období ve výši 475 kWh, vycházející z hodnoty v protokolu o předání bytu. Této spotřebě dle jeho výpočtu odpovídá cena 3.629,53 Kč, stálým měsíčním platbám odpovídá částka 298,84 Kč, zohledněna byla daň z elektřiny ve výši 16,27 Kč, tudíž celková cena za toto období činí dle výpočtu žalobce 3.944,64 Kč. Pro období os dubna do listopadu 2024 žalobce zohlednil počáteční stav elektroměru 1180 kWh, konečný stav ke dni 30. 11. 2024 ve výši 2206 kWh, a tomu odpovídající spotřebu 1026 kWh. Za spotřebovanou elektřinu v tomto období tak mělo být zaplaceno 9.439,20 Kč a na stálých platbách 1.762,74 Kč, celkem 11.201,94 Kč za uvedené období. Žalobce pak pro celé období uvedl, že v něm bylo spotřebováno 1661 kWh elektřiny, čemuž odpovídá cena za spotřebu ve výši 13.068,73 kč, na stálých platbách mělo být zaplaceno 2.061,58 Kč a na dani 16,27 Kč. Celková částka za elektřiny a související služby proto dle výpočtu žalobce činila 15.146,58 Kč, na zálohách bylo zaplacení 7.500 Kč (5 měsíců x 1.500 Kč), proto nedoplatek po zaokrouhlení činí 7.647 Kč.

8. Ze strany obchodníka s elektřinou (právnická osoba) byly vystaveny dvě vyúčtování, a sice za období od 1. 1. 2024 do 16. 4. 2024, kdy vznikl přeplatek 1.898,87 Kč, avšak pokud jde o množství spotřebované elektřiny v tomto období, pak počáteční stav činil 545 kWh, konečný 1180 kWh, tudíž rozdíl 635 kWh a při jednotkové ceně 3.560 Kč bez DPH/MWh činila cena za spotřebu 2.260,60 Kč bez DPH, tj. 2.735,33 Kč s DPH. Za stálé měsíční platby pak v tomto období bylo požadováno 99 Kč bez DPH/měsíc, což za 3,533 měsíce činilo 349,77 bez DPH a daň z elektřiny činila 28,30 Kč za jednotkovou cenu, čemuž při spotřebě 0,635 MWh odpovídala částka 17,97 Kč bez DPH. Cena za distribuci pak vycházela buď z jednotkových cen vázaných na spotřebu nebo na období. V případě platby za jistič činila cena 82 Kč bez DPH/měsíc, tj. 289,71 Kč bez DPH za období 3,533 měsíce, v případě OTE byla cena 4,14 Kč bez DPH/měsíc, tj. 14,63 Kč, u položky distribuce byla cena vázána na spotřebu, přičemž jednotková cena činila 2.015,66 Kč bez DPH/MWh, celkem tedy 1.279,94 Kč bez DPH, stejně jako u systémových služeb s cenou 212,82 Kč/MWh, tj. 1358,14 Kč bez DPH za období, a stejně jako u platby POZE, s jednotkovou cenou 495 Kč/MWh, tj. 314,33 Kč bez DPH za účtované období. Z vyúčtování obchodníka za období od 17. 4. 2024 do 14. 4. 2025 pak vyplynul znovu přeplatek, přičemž rozhodující však je, že spotřeba elektřiny vycházela z počátečního stavu 1180 kWh a konečného stavu 2995 kWh ke dni 14. 4. 2025. Z podrobného vyúčtování lze však dovodit, že konečný stav dni 31. 12. 2024 činil 2426 kWh, tudíž spotřeba v období od 17. 4. 2024 do 31. 12. 2024 činila 1246 kWh. Jednotková cena za spotřebovanou elektřinu v daném období činila 3.560 Kč/MWh, cena stále platby ve stejném období při zohlednění jednotkové ceny 99 Kč bez DPH/měsíc a 8,467 měsíců pak 838,23 Kč bez DPH a za daň z elektřiny za spotřebované množství 1,246 MWh pak 35,26 Kč. V případě distribuce pak ceny zůstaly jednotkové ceny stejné jako v předchozím období, s výjimkou položky činnost OTE, která od 1. 7. 2024 nebyla účtována, naopak byla účtována položka provoz nesíťové infrastruktury v sazbě 9,24 Kč/měsíc. Číselně pak v období od 17. 4. 2024 do 31. 12. 2024 bylo za jistič účtování 694,29 Kč bez DPH, za distribuci 2.511,51 Kč bez DPH, za systémové služby 265,18 Kč bez DPH, za platby POZE 616,78 Kč bez DPH, za činnost OTE 10,21 Kč bez DPH a za provoz nesíťované infrastruktury 55,44 Kč bez DPH.

9. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného nájemného ve výši 34.712 Kč a dluhu na vyúčtování za období od 30. 1. 2024 do 28. 11. 2024 ve výši 56.853 Kč. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu trvalého bydliště, přičemž zde si žalovaný písemnost v úložní lhůtě nevyzvedl.

10. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle ustanovení § 2247 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávka vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávka tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, příp. provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

12. Podle ustanovení § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

13. Podle ustanovení § 2252 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, tj. do tří měsíců po skončení zúčtovacího období a uplynutí dalších čtyř měsíců.

14. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a následující občanského zákoníku se specifiky určenými pro nájem bytu a rodinného domu za účelem bydlení, ve smyslu ustanovení § 2235 a následující občanského zákoníku. Z provedeného dokazování pak jednoznačně vyplynulo, že žalovaný porušoval základní povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy, a sice řádně platit nájemné, když bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil nájemné za celkem tři měsíce a poměrnou část měsíce března 2024 ve výši 7.712 Kč a na nájemném tak dluží celkem 34.712 Kč, přičemž splatnost nájemného byla sjednána vždy k 20. dni v měsíci, za měsíc za který se nájemné mělo hradit a je tak nepochybné, že vždy 21. den daného měsíce se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a je tak povinen od těchto dnů platit úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Pokud jde o druhou část nároku, tedy dluh na vyúčtování služeb spojených s bydlením, bylo prokázáno, že žalobce svým jménem odebíral od obchodníků komodity, a sice elektřinu, plyn a vodné a stočné, které následně přeúčtoval žalovanému na základě jeho vlastní spotřeby, resp. spotřeby v době, kdy byt fakticky užíval. Žalobce poté, co mu jednotliví obchodníci vyúčtovali ceny komodit a souvisejících služeb, provedl vyúčtování zaplacených záloh, o jehož závěrech informoval žalovaného a žalovaný toto vyúčtování nezpochybnil. Při vyúčtování jednotlivých služeb vznikly nedoplatky, které je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 2252 občanského zákoníku zaplatit. Soud se bez dalšího ztotožnil s výpočtem vyúčtování za vodné a stočné, když sazba odpovídá ceně, kterou účtoval odběratel a zjištěným údajům odpovídá i spotřeba. Důvodným je tak nedoplatek na vyúčtování vodného a stočného ve výši 3.171 Kč.

18. Jiná situace je v případě elektřiny a plynu, kde se dle názoru soudu žalobce dopustil dílčích nesrovnalostí při výpočtu. Pokud totiž jde o vyúčtování plynu, souhlasí soud s žalobcem s hodnotou skutečné spotřeby 784 m3, kterou vynásobil objemovým koeficientem 0,9832 a vychází tak konečná spotřeba 770,83 m3, která se pak násobí koeficientem spalného objemového tepla 10,9015 a vychází tak spotřeba, a sice 8403,20 kWh, se kterou je počítáno dále. Žalobce však vycházel z přepočítané spotřeby 8546,776 kWh. Vypočítaná spotřeba 8403,20 kWh pak byla vynásobena cenou bez DPH 1,887 Kč/kWh, tj. 15.856,84 Kč bez DPH, kapacitní složka ceny činila 130 Kč bez DPH/měsíc x 10 měsíců, tj. 1.300 Kč bez DPH a cena za distribuci vycházela z faktury obchodníka za období od 30. 1. 2024 do 30. 11. 2024 ve výši 4.298,18 Kč bez DPH. Celkem tak žalovaný spotřeboval plyn a služby za cenu 21.455,02 Kč bez DPH, tj. 25.960 Kč po zaokrouhlení s DPH. Při zohlednění zaplacených záloh ve výši 15.000 Kč tak nedoplatek na plynu činí dle výpočtu soudu 10.960 Kč, což je o 363 Kč méně, než dle výpočtu žalobce.

19. Pokud jde výpočet vyúčtování elektřiny soudem, zohlednil soud také dvě období, a sice od 30. 1. 2024 do 16. 4. 2024, kde spotřeba činila shodně s výpočtem žalobce 475 kWh. Tuto spotřebu soud vynásobil průměrnou cenou vycházející z faktury obchodníka, tj. 6,31 Kč bez DPH/kWh, proto jen cena za spotřebovanou elektřinu činila 2.997,25 Kč bez DPH, tj. 3.626,67 Kč s DPH. Cena za položky nezávislé na spotřebě pak činila 185,14 Kč/měsíčně x 2,58 měsíců (30.1.-16.4) 479,51 Kč bez DPH, tj. 580,21 Kč s DPH. Celkem tak měl žalovaný v tomto období zaplatit 4.206,88 Kč. V dalším období soud vyšel ze spotřeby 1026 kWh, stejně jako žalobce, přičemž tuto cenu vynásobil průměrnou cenou vycházející z faktury obchodníka, tj. 6,32 Kč bez DPH/kWh, tj. celkem jen za spotřebovanou elektřinu 6.484,32 Kč bez DPH, tj. 7.846,03 Kč s DPH. Cena za položky nezávislé na spotřebě pak činila 194,30 Kč/měsíčně x 7,47 měsíců (17. 4.-30.11.) 1.451,42 Kč bez DPH, tj. 1.756,22 Kč s DPH. Celkem tak měl žalovaný v tomto období zaplatit 9.585,79 Kč s DPH. Za obě období pak cena spotřebované elektřiny a služeb dle výpočtu soudu činila 13.792,67 K4 s DPH. Na zálohách žalovaný uhradil 7.500 Kč a nedoplatek proto dle výpočtu soudu po zaokrouhlení činí 6.293 Kč, což je o 1.354 Kč méně, než vyplynulo z výpočtu žalobce.

20. Soud na základě svého výpočtu dospěl k závěru, že nedoplatek všech třech vyúčtování činí 20.424 Kč (3.171 Kč + 6.293 Kč + 10.960 Kč). Dnem následujícím po zaslání výzvy k zaplacení vyúčtování se žalovaný ocitl v prodlení, znovu ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, a je tak povinen hradit v tomto případě i zákonný úrok z prodlení, když výše sazby v tomto období činila 11,5 % ročně.

21. Jak bylo naznačeno výše, soud přepočítal výpočet žalobce, a protože výpočet doznal dílčích změn, musela být žaloba co do částky 1.717 Kč (363 Kč u plynu a 1.354 Kč u elektřiny), odpovídající rozdílu způsobeného jiným výpočtem soudu, zamítnuta, a to včetně příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky.

22. Soud o nákladech účastníků rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal ve věci úspěšnému žalobci, když jeho neúspěch je pouze marginální a náleží mu tak plná náhrada nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobci proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.843 Kč a náklady právního zastoupení za tři a půl úkonů právní služby po 3.380 Kč (převzetí, jednoduchá předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání dne 11. 6. 2026) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 450 Kč, tj. 13.530 Kč. Zástupce dále náleží náhrada jízdních výdajů za cestu k jednání soudu na trase Krnov – Bruntál a zpět o vzdálenosti 50 km při průměrné spotřebě 7,4 l naturalu 95/100 l a základní sazbě 5,90 Kč/km ve výši 424 Kč. Zástupci dále náleží náhrada za ztrátu času za cestu k jednání soudu dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za dvě započaté půlhodiny ve výši 300 Kč (2 x 150 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 3.014,34 Kč. Náklady řízení celkem činí 20.211,34 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobce.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.