218 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 22.500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 22.500 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 30.879,20 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 22.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2021 do zaplacení s tím, že žalobce v roce [rok] zapůjčil žalovanému ve třech zápůjčkách celkem 22.500 Kč, které žalovaný do dnešního dne nevrátil, kdy se tak stalo dne [datum] v částce 5.000 Kč za účelem pořízení nové pračky, dne [datum] v částce 7.500 Kč na nákup štípačky a dále dne [datum] v částce 10.000 Kč na nákup televizoru. Všechny tři zápůjčky byly žalovanému předány za přítomnosti zaměstnanců žalobce, kdy vždy u toho byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V případě nákupu štípačky žalobce navrhl žalovanému, že zajistí štípačku prostřednictvím firmy svého vnuka. Bylo dohodnuto, že žalovaný uhradí své exekuce po novém roce a poté všechny peníze vrátí ze mzdy, která mu bude náležet u žalobce. Žalovaný totiž pro žalobce v roce 2019 pracoval a dle vlastního návrhu od září 2019 sestavoval rámovou pilu na dřevo. Bohužel jeho práce nebyla k ničemu, neboť při prvním uvedení do provozu dne 19. 12. 2019 pila zhavarovala, žalovaný z místa výkonu práce utekl, nikdy již nepřišel, takže nemohl být zaměstnán a nemohl proto nic vrátit ze mzdy. Přes předžalobní upomínku dne 23. 2. 2021 žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne 21. 10. 2021 pod č. j. 218 C 28/2021- 8 platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl.

3. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, v němž především popřel, že by si od žalobce jakékoliv peníze kdykoliv půjčil. Vysvětlil, že v roce 2019 na základě dohody pracoval pro žalobce, aby mu pomohl usadit katr. Byla dohodnuta hodinová mzda ve výši 100 Kč hrubého. Žalovaný si evidoval odpracované hodiny, ale žalobce dodnes neprovedl jeho vyúčtování. Částky, které žalobce uvádí v žalobě jako půjčky, však představující vyplacenou zálohu na mzdu. Žalovaný upozornil na to, že sám žalobce v předžalobní upomínce ze dne 23. 2. 2021 uvádí, že žalovanému za jeho práci na katru uhradil 40.000 Kč. Žalovaný popřel částku 40.000 Kč a uvedl, že naopak mu bylo zaplaceno pouze 20.000 Kč a zbývá doplatit cca 8.000 Kč. Zároveň upozornil na to, že nedává logicky smysl, že by měl potřebu půjčování peněz, když mu ve stejném období měla být vyplacena částka 40.000 Kč za zhotovení díla. Žalovaný dále popřel pravdivost a pravost předloženého důkazu v podobě prohlášení [jméno] [příjmení], a to i s ohledem na formu tohoto prohlášení.

4. Ve věci proběhlo několik jednání, přičemž žalobce u prvního jednání upřesnil, že v případě první půjčky bylo dohodnuto, že bude vrácení peněz odpuštěno žalovanému v situaci, pokud se podaří zprovoznit katr a poskytnutá částka 5.000 Kč by pak byla použita jako mimořádná odměna. V případě druhé půjčky bylo dohodnuto, že peníze budou použity na nákup štípačky od vnuka žalobce, kde si ji žalovaný i objednal, ale protože štípačka nebyla skladem, koupil si ji žalovaný jinde. Přesto žalobce žalovanému částku 7.500 Kč předal na koupi totožné štípačky. Bylo dohodnuto, že mu budou peníze strhávány z výplaty od následujícího měsíce. Žalobce akceptoval částku 2.000 Kč jako splátku navrženou žalovaným. V případě třetí půjčky bylo dohodnuto, že bude splácena ve splátkách po 2.000 Kč nebo odečtena z odměny, která by žalovanému náležela až by byl katr funkční. V případě žádné z půjček nebyl sjednán úrok ani odměna. Žalobce vysvětlil, že žalovaný pro něj pracoval na základě ústní dohody o dílo za odměnu ve výši 80 Kč čistého. Žalovaný si měl řádně evidovat pracovní dobu. Dle žalobce se stávalo, že žalovanému vyplácel zálohu předem. Uvedl, že když u něj žalovaný pracoval, tak mu dával různé zálohy a půjčky, které byly určeny, neví na co, ale pokud mu cokoliv dával, bral to jako půjčku. Věděl totiž, že žalovaný má odpracované nějaké hodiny a proto mu nějaké peníze poskytl. Bylo dohodnuto, že po zprovoznění katru budou žalovanému zaplaceny odpracované hodiny a vše, co do té doby poskytl, bral jako půjčku a zálohu. Peníze na půjčky nebyly penězi z podnikání žalobce, ale byly to jeho osobní peníze nebo to byly peníze jeho manželky z důchodu. Trval na tom, že vždy byli u předání peněz přítomni svědci a své tvrzení následně upravil tak, že vždy se jednalo o půjčku, nikoliv o zálohu. Žalovaný ubezpečoval žalobce, že mu vrátí peníze, neboť jeho manželka má stabilní zaměstnání jako uklízečka v nemocnici. Bylo dohodnuto, že půjčky budou spláceny ve splátkách po 2.000 Kč, počínaje lednem 2020 nebo budou strhávány z odměny, která by náležela, neboť žalobce měl zájem zprovoznit katr a zaškolit na něm zaměstnance. Ke zprovoznění katru nikdy nedošlo, naopak v té souvislosti žalobci vznikla velká škoda a od té doby, co tato škoda vznikla, spolu účastníci nemluvili.

5. Žalovaný u jednání uvedl, že pracoval u žalobce na montáži katru za částku 100 Kč hrubého, čemuž odpovídá cca 80 Kč čistého, přičemž jeho práce spočívala v krácení materiálu a kdy spolupracoval právě s [jméno] [příjmení]. Postupovali dle pokynů žalobce. Mzda byla vyplácena dle evidovaných odpracovaných hodin. Za období od 4. 9. 2019 do 14. 12. 2019 žalovaný odpracoval 360 hodin a na zálohách mu bylo vyplaceno dvakrát 5.000 Kč a poté před Vánocemi 2019 částka 10.000 Kč. Předání peněz, s výjimkou částky 10.000 Kč, nebyl nikdo přítomen, u částky 10.000 Kč byla přítomna manželka žalobce. Peníze byly předány v hotovosti bez potvrzení. Žalovaný požádal žalobce o doplacení částky 8.500 Kč v roce 2020, případně poskytnutí dřeva v odpovídající hodnotě, žalobce však jeho požadavku nevyhověl. Na katru a jeho montáži pracoval žalovaný, [jméno] [příjmení] a ještě jeden muž z [obec]. Peníze obdržené od žalobce považoval za odměnu. K věcem, které měly být údajně zakoupeny za poskytnuté peníze, uvedl, že v jejich domácnosti je pračka stará 15 let, potvrdil, že štípačka skutečně měla být pořízena u vnuka žalobce, avšak s ohledem na dlouhou dobu dodání byla objednávka zrušena a štípačka byla pořízena v listopadu 2019 v Mounfieldu v [obec] za 14.000 Kč a televizi dostal žalovaný k 70. narozeninám v červnu 2021. Žalovaný popřel, že by [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] někdy byli přítomni u předání jakýchkoliv peněz.

6. S ohledem na výsledky prvního jednání byla účastníkům poskytnuta dodatečná 30 denní lhůta k označení důkazních návrhů, neboť bylo zjištěno, že žalovaný nenavrhl důkazy k prokázání všech svých sporných tvrzení a vyvrácení tvrzení žalobce a oběma účastníkům proto byla tato lhůta poskytnuta.

7. Žalovaný po prvním jednání uvedl, že samotná účastnická výpověď žalobce vykazuje rozpory a upozornil na to, že veškeré vyplacené mzdy či odměny měly být evidovány [jméno] [příjmení] jako účetní, a to včetně jeho docházky. Navrhl proto vyžádání těchto listin a znovu popřel předání jakýchkoliv peněz, naopak navrhl výpověď manželky žalobce k prokázání výplaty odměny. Žalovaný popsal, za jakých okolností byl požádán o spolupráci, kdy dne 5. 9. 2019 za ním přišel žalobce s žádosti o pomoc při usazování katru. Byl ujištěn o tom, že se jedná o malý katr a že by se měl předělat starý katr na větší. Žalobce objednal nevhodný materiál, s čímž žalovaný nesouhlasil. Žalovaný chtěl, aby se koupil tovární katr, proto i žalobce pověřil žalovaného, aby tak učinil, ale nakonec k tomu nedošlo. Starý katr proto rozřezali, dle pokynů žalobce postupovali. Celá montáž trvala téměř 4 měsíce, a každé ráno byla rozdělena práce a dány instrukce. Žalovaný věděl, že po jeho odchodu byl katr znovu dvakrát předěláván a upravován. Katr se údajně rozpadl v dubnu 2020. Žalovaný se dále vyjádřil ke své osobní a finanční situaci, kdy upřesnil, že jeho manželka je od roku 2014 v důchodu a pracuje brigádně pouze příležitostně, přičemž v nemocnici nikdy nepracovala. Příjem rodiny v té době činil 30.000 Kč měsíčně. Dům, v němž žijí žalovaný se svou manželkou, darovali dceři, která se proto podílí na nákladech na chod tohoto domu. Žalovaný má tři děti, proto by si mohl kdykoliv půjčit od nich a neměl by potřebu půjčovat si od žalovaného.

8. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že rozlišuje peníze na půjčky a peníze představující odměnu. Uvedl, že o první půjčku žalovaný požádal asi po 2 – 3 týdnech od začátku práce u něj, neboť jim odešla pračka a žalovaný si řekl o konkrétní částku. K předání peněz došlo v kanceláři žalobce v ranních hodinách před všemi zaměstnanci. Žalobce upřesnil, že to byl sám žalovaný, který nabídl své služby žalobci, nikoliv opačně. Tehdy bylo dohodnuto, že žalovaný postaví katr z nových dílů a nového materiálu, resp. mělo dojít k rozšíření původního katru o 20 cm. I o druhou půjčku požádal žalovaný před zaměstnanci a i před nimi došlo k předání peněz. Půjčka měla být použita na nákup štípačky, kdy žalobce doporučil žalovanému štípačku, kterou prodává jeho vnuk. Sám se přimluvil u vnuka, aby byla štípačka poskytnuta se slevou. Tato štípačka měla stát 7.500 Kč a právě tuto částky žalobce půjčil žalovanému. U třetí půjčky sdělil žalovaný žalobci, že nemá finanční prostředky na cestu za dcerou do Itálie a že mu odešla televize a proto žádal o půjčku ve výši 10.000 Kč na nákup televize. Za přítomnosti zaměstnanců předal žalovanému částku 10.000 Kč. K jeho dotazu žalovaný uvedl, že bude půjčky splácet ve výši 2.000 Kč měsíčně, nebo že si tuto částku u žalobce odpracuje. Bylo dohodnuto, že bude splácet, až zprovozní katr. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že žalovanému předával peníze za práci, jak si o ně žalovaný říkal. Měl maximální zájem o zprovoznění katru, proto žalovanému peníze k jeho žádostem vyplácel. I peníze představované odměnou za práci vždy žalovanému předával před svědky. Uvedl, že mzdy či odměny eviduje jeho účetní [jméno] [příjmení], která je jeho snachou a pokud on půjčuje komukoliv, pak si to eviduje sám do sešitu, případně tyto půjčky eviduje účetní. K dotazu, zda vyplatil žalovanému 40.000 Kč, žalobce uvedl, že přece žalovaný tvrdí, že mu vyplatil 20.000 Kč. Žalobce dále uvedl, že půjčoval i jiným osobám než žalovanému. K pracovnímu poměru [jméno] [příjmení] žalobce uvedl, že skončil na jeho žádost poté, co odešel žalovaný a dle názoru žalobce se [jméno] [příjmení] cítil vinen za škodu v souvislosti s neuvedením katru do provozu. Žalobce potvrdil, že nic nedluží [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] a oni jemu taktéž nic. Zároveň závěrem uvedl, že prováděl inventarizaci docházky žalovaného a že je schopen ji dohledat, avšak s jejím rozsahem nesouhlasí. V doplnění výpovědi žalobce uvedl, že mu již v minulosti v důsledku jednání žalovaného vznikla škoda ve výši 100.000 Kč O exekucích žalovaného věděl žalobce přímo od žalovaného, neboť byli do té doby kamarádi a stýkali se. Znovu uvedl, že žalovanému dal za práci zálohu, ale neví v jaké výši a kdy. Ví pouze, že tak učinil za přítomnosti dalších svědků. U předání záloh byli vždy přítomni všichni zaměstnanci, konkrétně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

9. Žalovaný ve své účastnické výpovědi, že se z minulosti znali s žalobcem a v souvislosti se Dny [územní celek] jej kontaktoval žalobce s žádosti o pomoc při sestavování katru. S touto věcí měl z minulosti zkušenosti, ale pouze co do katrů tovární výroby. V tu chvíli si myslel, že se jedná o několikadenní záležitost spočívající toliko v sestavení továrního katru. Na práci ale kývl, a když zjistil, že jeho úkolem má být složení nového katru ze starých součástek, s čímž však zkušenosti neměl, žalobce na to upozornil. Bylo dohodnuto, že s [jméno] [příjmení], který se s ním na práci podílel, budou dostávat pokyny od žalobce, který práce vedl. Mzda byla dohodnuta ve výši 100 Kč hrubého, tedy stejná jako měli ostatní zaměstnanci. Dále bylo dohodnuto, že si bude sám evidovat pracovní dobu a poté, co si odpracuje určité hodiny, je předloží žalobci a ten je proplatí s tím, že celkovou odměnu dostane před Vánoci. Takto mu pak žalobce vyplatil dvakrát 5.000 Kč a jednou 10.000 Kč. V té souvislosti vždy do výkazu hodin napsal, kdy byla vyplacena záloha, v jaké výši a uvedené žalobce podepsal. Tato listina se však z tohoto důvodu ztratila. Takto existovaly tři listiny. Údaje si žalovaný značil do kalendáře, a to včetně vyplacených záloh. Jeho docházka do práce neměla žádný řád, kolikrát se s žalobcem pohádal a několik dní do práce nešel a zároveň nikdy nepracoval v pátek. Ze svého kalendáře pak žalovaný přečetl, které dny, v jakém rozsahu pracoval. Žalovaný začal pracovat u žalobce dne 14. 9. 2019, kdy si šel poprvé prohlédnout práci. K výplatě peněz pak došlo dne 15. 10. 2019 ve výši 5.000 Kč, poté dne 9. 11. 2019 ve výši 5.000 Kč a dne 12. 12. 2019 ve výši 10.000 Kč. Poté se s žalobcem pohádali, neboť mu žalobce nechtěl doplatit zbytek peněz ve výši 8.500 Kč, dokud nebude pila hotová. Ještě v březnu 2020 žalovaný pomáhal při zapojení měřiče kmitočtu a následně se dozvěděl, že se měl katr rozpadnout. K předání záloh došlo vždy dopoledne v místnosti šatny, u předání částky 10.000 Kč byla přítomna manželka žalobce, jinak nikdo. Žalovaný také nebyl přítomen při předávání výplat ostatním zaměstnanců, jen předávání přehledu hodin a výkazů práce. Žalovaný uvedl, že v roce 2019 doplácel exekuci u zdravotní pojišťovny, ale žádné půjčky nebo úvěry neměl. Znovu popřel, že by si vzal u žalobce půjčku. Navíc ví, že žalobce půjčuje zásadně proti podpisu. Žalovaný nikdy nepodepsal převzetí peněz. K nákupu štípačky žalovaný uvedl, že z důvodu potřeby zpracování dřeva na topení vyvstala potřeba nákupu štípačky, kterou původně zamýšleli koupit u synovce žalobce, ale protože ji neměli skladem, musela by se vyrobit a zároveň chtěli kupní cenu uhradit částečně na úvěr, což se ukázalo jak problém, proto od tohoto záměru ustoupili a štípačku koupili v Mounfieldu v [obec]. Štípačku brali částečně na úvěr z důvodu, aby měli finanční rezervu na nákup dárků před Vánoci. Znovu uvedl, že neměli důvod si půjčovat, když měli dost peněz, investice do domu hradila dcera a v případě potřeby by oslovili své děti. Ke své motivaci k práci u žalobce žalovaný uvedl, že jej motivovala odměna, která byla zajímavá, ale práce byla hrozná a docházelo ke změnám, především pokud jde o skládání nového katru. Žalovaný potvrdil, že neměl důvod půjčovat si na uváděné spotřebiče, protože doma měli tyto spotřebiče funkční a tvrzené důvody si vysvětluje tím, že za žalobcem chodí jiní lidé za účelem půjček z těchto důvodů.

10. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že pro žalobce pracuje 12 let a má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. On sám se na stavbě katru nijak nepodílel, maximálně jezdil s žalobcem pro materiál. S prací žalovaný skončil v prosinci 2019 nebo v lednu 2020. Důvodem k ukončení spolupráce byly dle jeho názoru neshody mezi žalobcem a žalovaným, kteří měli rozdílné představy a názory na realizaci katru, které byly neslučitelné. K ukončení zaměstnání ze strany [jméno] [příjmení] došlo následně, kdy chtěl pracovat více jako řidič a ne jako opravář. Svědek popsal, že každý den ráno se všichni zaměstnanci setkají a řeší provozní záležitosti. V této souvislosti se před všemi žalovaný zmínil, že potřebuje peníze na Itálii, televizi, štípačku a pračku, kdy tak učinil průběžně. Věděl, že má žalovaný dceru v Itálii a že má exekuce, které by mu měly skončit koncem roku a poté, že by peníze vrátil. Věděl, že se dohodli na splátkách nebo že se peníze strhnou za práci za katr. Svědek potvrdil, že bylo poskytnuto 10.000 Kč na televizi nebo Itálii, 7.500 Kč na další věc a 5.000 Kč na další. Uvedl, že v případě půjček byl postup takový, že kdokoliv chtěl půjčit, řekl si ráno před zahájením práce o peníze a před skončením práce téhož dne došlo k předání peněz. U předání peněz byl on a [jméno] [příjmení] a mohl být přítomen i pan [příjmení]. Svědek uvedl, že má vůči žalobci malý dluh, když mu půjčovával peníze. Svědek k výplatám za práci žalovaného uvedl, že nikdy nebyl přítomen výplatě odměny, ale pouze výplatě půjček. Věděl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo a že bylo dohodnuto, že se peníze zaplatí z ceny díla. Vnímal to tak, že žalovanému bude odměna za dílo zaplacena, až bude hotovo. Bylo domluveno, že půjčky budou spláceny po 2.000 Kč měsíčně poté, co žalovanému skončí exekuce a jeho manželka nastoupí do zaměstnání nebo že půjčka bude započtena proti odměně za práci na katru. Výslovně uvedl, že peníze nebyly presentovány jako záloha. Svědek vyslovil názor, že žalovaný nedostal žádné peníze za odpracovanou práci nebo nebyl přítomen u předání takovýchto peněz. Vždy byl přítomen předání peněz z půjčky. Ke katru svědek uvedl, že nefungoval po zásahu žalovaného a pana [příjmení], když i další osoby se jej pokoušely zprovoznit, ale marně. Svědek uvedl, že žalobce se vyjádřil tak, že s ohledem na výsledek a kvalitu práce a s ohledem na dluh žalovanému za práci na katru nic nezaplatí. Odměna svědka činila také 80 Kč čistého. Žalovaný si evidoval sám hodiny a tyto předal žalobci, ten podepsal počet hodin, aniž by je kontroloval a dal si doklad do kanceláře. K dotazu a tvrzení žalobce o vyplacení částky 40.000 Kč za práci svědek uvedl, že si myslí, že to byla půjčka. Žádné podrobnosti neznal. Uvedl, že k předání částky došlo dne 25. 10. 2019 dopoledne, v hotovosti, kdy peníze žalobce položil na stůl před všemi a řekl, na co jsou určené a žalovaný poděkoval za jejich poskytnutí. Takto to proběhlo ve všech případech. Svědek uvedl, že byl v minulosti soudně trestán a obviněn z [anonymizována dvě slova].

11. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání uvedl, že v minulosti u žalobce opakovaně pracoval, nebyl však schopen uvést, kdy u něj skončil. Pracoval zde v klasickém pracovním poměru. Ve stejné době zde pracoval i pan [příjmení] a po určitou dobu pan [příjmení] a pan [celé jméno žalovaného]. Do práce chodívali na 7 hod., poté proběhla porada a šlo se pracovat. Výplatní termín byl k 10. dni v měsíci, přičemž výplata probíhala tak, že účetní nachystala výplatní pásky a žalobce předával peníze sám v hotovosti po zohlednění případných záloh. Zálohy žádal vyplácet i svědek od žalobce, tyto částky si zaznamenával a zálohy byly vypláceny v hotovosti, většinou samostatně, přičemž u výplat mezd naopak byli přítomni většinou všichni. Svědek nebyl schopen uvést, zda byl někdy přítomen výplatě mzdy žalovanému. Žalobce zálohy běžně poskytoval všem zaměstnancům. Svědek sám vždy žádal pouze o zálohu, nikdy o půjčku. Z doslechu ví, že žalobce půjčoval i jiným zaměstnancům. Svědek uvedl, že byl přítomen tomu, že žalovaný žádal žalobce o zálohy, nikoliv o půjčky. Není si vědom toho, že by byl přítomen půjčování peněz. Svědek ale také řekl, že byl přítomen předání peněz ze strany žalobce žalovanému, ale nevěděl, zda se jednalo o mzdu, zálohu či půjčku. Nevěděl, na co měly být peníze použity. K nákupu štípačky si nic svědek nepamatoval. K předloženému potvrzení svědek uvedl, že jej nesepisoval, ale pouze podepsal. Vysvětlil, že listinu podepisoval ve chvíli, kdy končil u žalobce v zaměstnání. K ukončení pracovního poměru u žalobce došlo z důvodu, že svědek dostal lepší nabídku, pracovní poměr byl skončen dohodou. Uvedl, že listinu nazvanou potvrzení podepsal, aby urychlil výplatu svých peněz a ukončení zaměstnání. Nepodepisoval ji pod nátlakem. K okolnostem sepisu potvrzení svědek uvedl, že jedno dne sdělil žalobci, že u něj končí a v té souvislosti podepisovali nějaké listiny. Žalobce začal sepisovat ručně potvrzení, které svědek podepsal a žalobce jej nahlas diktoval, pak už to jen letecky přečetl. Svědek nevěděl, kdy podepsal potvrzení, které je součástí spisu a svého podpisu na něm si nebyl vědom, protože věděl jen o rukou psaném potvrzení. Nevěděl však, kde se nachází ručně psané potvrzení. Nepamatoval si obsah ručně psaného potvrzení. V okamžiku podpisu chtěl mít vše hotové, skončit a potvrzení nepřikládal žádný význam. Jeho úkolem, pokud jde o katr, bylo pomáhat panu [celé jméno žalovaného], neboť on s tím neměl žádné zkušenosti. Při práci na katru se postupovalo dle pokynů žalobce. Neznal podrobnosti dohody mezi účastníky, nevěděl, na základě jaké smlouvy žalovaný pro žalobce pracoval, neznal výši odměny. Sám v té době měl dluhy a exekuce, stejně jako svědek [příjmení]. Dle názoru svědka katr celkem fungoval, ale s problémy, kdy vykazoval poruchy, dřevo snad na něm bylo možné řezat. O finanční situaci žalovaného neměl povědomí, věděl, že je důchodce. Nevěděl, za jakých okolností skočil žalovaný s prací u žalobce. Věděl o neshodách účastníků ohledně katru a navrhovaným řešením. Svědek k dotazu uvedl, že jeho autoškolu hradil žalobce a že mu částku strhával z výplaty a že zbytek školného doplácel po ukončení pracovního poměru u žalobce. K listině předložené žalobcem svědek uvedl, že se jedná o listinu, kterou sepisoval s žalobcem při odchodu ze zaměstnání a která řešila jejich vzájemné pohledávky. Žalobce totiž nabídl každému zaměstnanci, že mu poskytne 5.000 Kč na nákup vozidla. Svědek [příjmení] této nabídky nevyužil a jezdil i nadále se služebním vozem žalobce. Svědek však nabídky využil a po přidání svých peněz si koupil vozidlo. Pochopil, že smyslem této nabídky bylo neužívání služebního auta.

12. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že žalovaného nezná, bere ho jako cizího člověka, žalobce je jeho zaměstnavatel. U žalobce pracuje od dubna asi roku 2020 jako traktorista, řidič a ošetřovatel skotu. Předtím pracoval rok a půl pro syna žalobce a již v minulosti pracoval pro žalobce. V době, kdy u žalobce pracoval žalovaný, tam svědek nepracoval. K dotazu, co jsou zálohy ze mzdy, svědek uvedl, že je to něco, co v minulosti existovalo, ale v dnešní době již ne. K přímému dotazu uvedl, že žalobce zálohy ze mzdy nepoužívá. K dotazu, zda si někdy sám svědek od žalobce půjčil peníze, tak uvedl, že se tak v minulosti dvakrát či třikrát stalo, ale jednalo se o nízké částky, které při výplatě vrátil. K dotazu, zda je mu známo něco o půjčkách jiných zaměstnanců, uvedl, že se o takové věci nezajímá. Ke katru svědek uvedl, že ví, že nefungoval a že se s panem [příjmení] pokoušeli o jeho opravu. Vždycky se však na katru vyskytla nějaká vada. Svědkovi nebylo nic známo o půjčkách či půjčování peněz ze strany žalobce žalovanému. O těchto půjčkách ani neslyšel, nevěděl, proč žalovaný skončil u žalobce.

13. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání uvedl, že žalobce je jeho bývalý zaměstnavatel a žalovaný jeho bývalý kolega, kdy po určitou dobu pracovali u žalobce souběžně. Uvedl, že žalovaný u žalobce pracoval asi před 3 lety a odhaduje, že na dohodu. V té době zde pracoval i pan [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Mzda byla vyplácena k 10. dni v měsíci v hotovosti za přítomnosti žalobce a dalších zaměstnanců, kdy se při předání peněz podepisovala výplatnice. Kromě pana [příjmení] dostávali všichni peníze hotově. Pokud šlo o zálohy, o tyto si řekl žalobci, kdy mechanismus spočíval v tom, že peníze v hotovosti na svou žádost dostal a tato částka se pak zohlednila ve výplatě. Většinou ráno řekl, že bude potřebovat zálohu a buď při obědě či odchodu ze zaměstnání mu byly peníze vyplaceny. Svědek nebyl přítomen žádné žádosti žalovaného o zálohu či jakékoliv peníze. Nebyl ani přítomen výplatě jakýchkoliv peněz žalovanému, a to včetně jeho mzdy. Svědek věděl, že žalobce půjčuje svým zaměstnancům. On sám peníze vracel tak, že mu byly strženy z výplaty. Svědek uvedl, že si nepamatuje, že by se žalovaný zmínil o potřebě získání peněz a na co měly být. O exekucích žalovaného něco slyšel, ale o takové věci se nezajímá. K přímému dotazu na tři půjčky svědek uvedl, že něco zaslechl od chlapů, ale nic bližšího k půjčkám ani k okolnostem splácení není schopen uvést. Byl si jistý tím, že u žalobce pracoval v době, kdy tam pracoval i žalovaný.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce, ve své svědecké výpovědi uvedla, že podnikání manžela jde mimo její osobu. K přímému dotazu ohledně půjček zaměstnanců svědkyně uvedla, že ji o nich není nic známo a že finanční prostředky mají rozdělené, kdy ona má svůj důchod a manžel má svůj příjem. Svědkyni nebylo nic známo o půjčkách manžela žalovanému. Naopak k dotazu, zda byla přítomna předání částky 10.000 Kč žalovanému, uvedla, že nikdy spolu nebyli dohromady a nepotvrdila předání této částky.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] u jednání uvedla, že u žalobce pracovala do 31. 1. 2019 a poté pracovala pro [právnická osoba] [anonymizováno], která pro žalobce vykonávala účetní činnosti až do roku 2020, kdy ve věci začala působit [jméno] [příjmení]. Pokud jde o zpracovávání mezd pro zaměstnance žalobce, svědkyně uvedla, že na základě výkazu docházky se vypočítávala mzda, když pracovní doba se evidovala ručně a každý zaměstnanec předával svou docházku. V případě vyplácení záloh byl postup takový, že pokud nějaký zaměstnanec chtěl zálohu, tak ji dostal proti podpisu výdajového dokladu, který se pak vyúčtoval proti mzdě. Svědkyně uvedla, že ve vztahu k žalovanému nezpracovávala žádné listiny či doklady. K půjčkám zaměstnancům svědkyně nemohla nic konkrétního uvést. Věděla však, že obecně žalobce půjčoval zaměstnancům, ale takto postupoval jako fyzická osoba, proto tyto položky neprocházely účetnictví firmy. K půjčkám žalovanému jí nebylo nic známo. Mzdu vyplácel svým zaměstnancům žalobce dle připravených podkladů zpravidla v hotovosti v době přestávky. Výplatní listiny se archivovaly jak elektronicky tak písemně. I doklady o výplatách záloh by měly být uloženy v pokladně. Svědek [příjmení] dle svědkyně pracoval za minimální mzdu a neměl žádné benefity s výjimkou možnosti používat služební auto, přičemž tento benefit nebyl nijak účetně ani daňově řešen. Ve vztahu k žalovanému jej svědkyně u příslušných úřadů neevidovala ani nepřihlašovala. Dle svědkyně žalovaný nebyl v pracovním ani v obdobném poměru k žalobci. Neměla povědomí o vyplácení jakýchkoliv peněz žalovanému. O existenci ústní smlouvy o dílo, na základě které by měla svědkyně cokoliv účtovat, si nepamatovala.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení], snacha žalobce, u jednání uvedla, že nejprve pro žalobce pracovala v zaměstnaneckém poměru do roku 2011 a od roku 2021 v rámci rodinné firmy pracuje na základě smlouvy pro žalobce v oblasti poskytování účetních služeb. Před ní zde pracoval pan [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení]. Zpracovává účetnictví a podílí se i na výpočtu výplat, nikoliv jejich fyzické výplatě. K zálohám svědkyně uvedla, že běžně tyto položky účtuje, kdy je jí sděleno, kterému zaměstnanci byla záloha poskytnuta a o to nižší částka je pak vyplacena v hotovosti. Doklady se archivují a měly by být k dispozici včetně dokladu o výplatách hotovostí. Svědkyně dále popsala, že evidence pracovní doby probíhá prostřednictvím tzv. úkoláků, které si vedou jednotliví zaměstnanci a kde zapisují příchody, odchody a předmět práce. Na základě těchto poznámek je pak zpracována mzda. Tyto listiny se pak přepíší za celý měsíc na počítači a původní originálně rukou psané úkoláky jsou evidovány, ale ne podepsány. K dotazu na docházku žalovaného svědkyně uvedla, že pokud byl zaměstnán u žalobce, pak by měla být jeho docházka uložena a mohla by být předložena.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, u jednání uvedla, že je od roku 2014 v předčasném důchodu a teprve po ní šel do důchodu její manžel. Zdrojem příjmů jsou důchody a dále peníze od dcery v rozsahu cca 100 EURO ročně a dále si přivydělává brigádně v bývalém zaměstnání. Nemají žádné dluhy, ale manžel měl dříve dluhy z původního podnikání, přičemž nemá přehled o jejich ukončení. Manžel si k důchodu nepřivydělával do doby, než byl osloven žalobcem. Sama s prací pro žalobce nesouhlasila, neboť nemá dobrou pověst, ale na žádost žalobce o usazení a postavení katru její manžel kývl a dohodli se na odměně 100 Kč hrubého. Nikdy žádnou smlouvu neviděla. Svědkyně potvrdila, že někdy v říjnu donesl manžel domů částku 5.000 Kč jako výplatu. V listopadu 2019 taktéž 5.000 Kč a v prosinci 2019 částku 10.000 Kč, kdy jí bylo řečeno, že se jedná o zálohu na plat. Jiné částky nedostal. Manžel svědkyně pracoval u žalobce od září do poloviny prosince a k ukončení práce došlo kvůli neshodám. Pravidelný výdej domácnosti představoval pouze inkaso v částce 2.600 Kč, jiné pravidelné výdaje neměli. Za bydlení dceři neplatí. K domácím spotřebičům uvedla, že doma mají pračku s předním plněním značky CANDY koupenou před 15 lety na náměstí v [anonymizováno]. Mají pouze jedinou pračku. Troubu pořídili v květnu 2020 v Planeo elektro v [anonymizováno]. Ledničku mají stále ještě původní. Novou televizi mají od loňského léta, kdy předčasně slavili manželovi 70. narozeniny. Do té doby měli televizi značky LG asi 10 let starou. V minulosti neměla svědkyně neúčelové půjčky, ale některé spotřebiče si brala na splátky. Štípačku oranžové barvy zakoupili v Mounfieldu v listopadu 2019 za částku 13.000 Kč, kdy akontaci ve výši 6.000 Kč uhradili předem, a to tak, že s manželem zaplatili 2.500 Kč, syn dal 3.500 Kč, neboť si ji pořizovali společně a zbývající částka měla být uhrazena asi v 6 měsíčních splátkách. Nákup byl proveden na její jméno. Původně chtěli štípačku koupit od vnuka žalobce, ale protože chtěli štípačku na splátky, ale tato firma s touto službou teprve začínala, nevěděli, jak postupovat. Zároveň dodací lhůta byla delší než měsíc a proto od tohoto záměru odstoupili, když štípačku potřebovali akutně. Nákup proto zrušili. Svědkyně potvrdila, že byla přítomna telefonátu [jméno] [příjmení] v době, kdy již její manžel dostal žalobu od soudu a kdy spolu se synem [jméno] volali z jeho telefonu a dotazovali se na žalobu. Svědek [příjmení] jim tehdy řekl, že prohlášení podepsal pod nátlakem, protože mu žalobce nechtěl dát výplatu. Neřekl přesně, co podepsal, jen, že nějaký papír. Svědkyně nevěděla o tom, že by manžel měl exekuce v roce 2019, ale k exekucím se nebyla schopna vyjádřit, neboť by měly původ v podnikání a manželé nemají společný účet. Vždy doma měli finanční rezervu cca 30.000 Kč pro případ mimořádných výdajů.

18. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], syn žalovaného, u jednání uvedl, že bydlí nedaleko domu svých rodičů. Svědek popsal, že v loňském roce slavili otcovo jubileum a všechny tři děti se složily na nákup televize značky Philips o uhlopříčce 140 cm. Nákup televize zařizovala sestra, ale věc byla zasílána na jeho adresu. K pořízení štípačky svědek uvedl, že jak on, tak jeho rodiče, topí dřevem, a proto se společně někdy v roce 2019 dohodli na pořízení štípačky. Nakonec se rozhodli koupit 8 tunovou štípačku dřeva v Mounfieldu za asi 12.000 Kč, kdy on zaplatil 3.500 Kč, část doplatili rodiče a na část si vzala matka úvěr a následně jim přispíval na splátky. O původním nákupu štípačky od pana [celé jméno žalobce] mladšího svědkovi nebylo nic známo. Svědek popsal telefonát se svědkem [příjmení], kdy mu svědek [příjmení] měl říct, že pod nátlakem měl podepsat nějaké papíry, aby mu byla vyplacena mzda, když odcházel ze zaměstnání od pana [celé jméno žalobce] O zaměstnání svého otce u žalobce mu nebylo nic známo, obdobně mu nebylo nic známo o exekucích svého otce.

19. Z potvrzení ze dne 14. 9. 2020, z předžalobní výzvy ze dne 23. 2. 2021, z oznámení ČSSZ ze dne 28. 12. 2018, z výplatních lístků, z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno], z výplatních lístků, z faktury č. [spisová značka] [číslo], z centrální evidence exekucí ke dni 9. 3. 2022, z oznámení ČSSZ ze dne 30. 12. 2019, 28. 12. 2018, 30. 12. 2019, ze sdělení MěÚ [obec] ze dne 15. 3. 2022, z informace o pojistných vztazích zaměstnance, ze sdělení [stát. instituce] ze dne 21. 3. 2022, ze SIPO, z potvrzení ze dne 14. 9. 2020, z předžalobní výzvy ze dne 23. 2. 2021, z rukou psané listiny – vyúčtování, z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob [jméno] [příjmení], z přehledu exekucí svědka [jméno] [příjmení], ze spisového materiálu Policie ČR OO [obec], z dokladu o zakoupení TV, z mzdových listů [jméno] [příjmení] za roky 2019, 2020, z výplatní listiny pana [příjmení] a [příjmení] za září 2019, ze 4 výplatních lístků za období března 2019 – února 2022, ze sdělení spol. [obec] s. r. o ze dne 13. 5. 2022, z lunárního kalendáře za rok 2019, lékařské zprávy ze dne 25. 10. 2019 a z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 10. 3. 2022 soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

20. Z potvrzení ze dne 14. 9. 2020, které bylo soud předloženo spolu s žalobou, vyplývá, že toto potvrzení bylo původně nachystáno s podpisem žalobce, údaje o jeho osobě je však přeškrtnut a je zde rukou psané jméno [jméno] [příjmení]. Z textu potvrzení pak plyne, že [jméno] [příjmení] potvrzuje, že byl přítomen jednání žalobce a žalovaného začátkem září 2019, na základě kterého začal žalovaný sestavovat katr. K dohodě došlo v kanceláři žalobce za přítomnosti dalšího zaměstnance [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] společně s žalovaným pracovali na katru, kdy veškeré měření, řezání, spojování měl provést žalovaný, který tvrdil, že již v minulosti sestavoval asi 8 katrů. Odměna byla dohodnuta v částce 80 Kč. Na katru pracovali asi tři měsíce s přestávkami, kdy se vyráběly díly dle pokynů žalovaného. [jméno] [příjmení] dále potvrdil, že v jeho přítomnosti, někdy v říjnu žalobce půjčil žalovanému 5.000 Kč na nákup asi pračky, potom v listopadu ještě 7.500 Kč na nákup elektrické štípačky, kterou si žalovaný ale nekoupil u [celé jméno žalobce] mladšího ve [obec], kde si ji objednal, ale jinde a proto si objednanou štípačku musel koupit žalobce a potom ještě v prosinci před Vánoci si žalovaný půjčil od žalobce na novou televizi částku 10.000 Kč. Když žalobce řekl žalovanému, že má již půjčeno dost peněz a jak to bude splácet, tak mu žalovaný řekl, že na konci roku mu končí exekuce a potom začne splácet 2.000 Kč měsíčně. Pak se ještě domluvili, že až se spustí katr, tak žalovaný zaučí jeho obsluhu a bude na katru pracovat. Katr však měl tolik závad, že nemohl být uveden do provozu a žalobce to tak nechal a skončil.

21. Z policejního spisu vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] plyne, že dne [datum] podal žalobce trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu u OO PČR v [anonymizováno], přičemž obsah trestního oznámení je v zásadě stejný jako žaloba. Závěrem však žalobce uvádí, že podvodným jednáním od něj žalovaný vylákal částku 25.000 Kč, ačkoliv v té době měl exekuční splátky a uvedenou částku nevrátil ani přes předžalobní výzvu a proto jeho jednání považuje za podvod. V podání však argumentuje stejnými půjčkami, jaké jsou předmětem žaloby. K trestnímu oznámení žalobce doložil potvrzení, které je téměř stejné, jako je podáno v této věci, ale v tomto případě je podepsáno žalobcem a k tomu je rukou psaný dodatek podepsaný vlastní rukou svědka [příjmení]. Oznamovateli bylo sděleno, že z provedeného šetření nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že by byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení a věc byla uložena k dalšímu služebnímu opatření. S ohledem na zásahu subsidiarity trestní represe včetně principu ultima ratio bylo podateli doporučeno nejprve podat žalobu.

22. Předžalobní výzvou ze dne 23. 2. 2021, odeslanou téhož dne, bylo žalovanému sděleno, že na základě ústní smlouvy o dílo ze dne [datum] měl postavit a zprovoznit katr. Na tomto díle pracoval od 16. 9. 2019 za pomocí dalších zaměstnanců žalobce, avšak dne 19. 12. 2019 při spuštění katru do zkušebního provozu, tento zhavaroval a žalovaný z místa utekl. Do dnešního dne přes několikeré urgence dílo nebylo opraveno a žalobce proto od smlouvy odstoupil. Protože v průběhu provádění díla bylo vyplaceno za zhotovení díla 40.000 Kč, ovšem dílo nebylo provedeno, vyzval žalobce žalovaného k vrácení částky 40.000 Kč. K tomu dále žalobce žádal o vrácení tří hotovostních půjček z října 2019 v částce 5.000 Kč na nákup pračky, dále na zakoupení štípačky ve výši 7.500 Kč a částky 10.000 Kč z prosince 2019 na nákup nové televize. Žalobce upozornil žalovaného, že jeho jednání by mohlo být posouzeno jako podvod, neboť když si bral půjčky, byly vůči němu vedeny exekuce, a tudíž byl předlužen. Přestože žalovaný slíbil úhradu dlužné částky ve splátkách po 2.000 Kč od začátku roku 2020, nezaplatil dosud ničeho.

23. Pokud jde o záznamy v kalendáři za rok 2019, od září 2019, tak kromě údajů o narozeninách a svátcích rodinných příslušníků, včetně odvozu komunálního odpadu, jsou zde uvedeny údaje o akci na hřišti dne 7. 9., a poté odpracovaných hodinách dne 14. 9. v rozsahu 4 hodin, v období od 16. 9. do 19. 9. každý den v rozsahu 8,5 hod., v období od 23. 9. do 26. 9. každý den v rozsahu 8,5 hodiny, v týdnu od 30. 9. do 2. 10. v rozsahu každý den 8,5 hod., kdy u konce září je uveden součet 84,5 hodiny. Dne 9. 10. 2019 a dne 10. 10. 2019 je poznámka 8,5 hod., dne 14. 10. a 15. 10. také 8,5 hod., přičemž u data 15. 10. je uvedena poznámka: záloha 5.000 Kč, dne 19. 10. je uvedeno 5 hodin, dne 24. 10. pak 8,5 hodin, ve dnech 29. 10. – 31. 10. 2019 vždy 8,5 hodin, přičemž na konci října je poznámka 104 hodin. Dne 4. 11. 2019 bylo odpracováno 8,5 hod. a v sobotu dne 9. 11. 2019 potom 5 hod., přičemž byla vyplacena záloha ve výši 5.000 Kč, v dalším týdnu žalovaný pracoval od pondělí do čtvrtka po 8,5 hod. s výjimkou čtvrtka, kdy šlo jen o 8 hodin, v dalším týdnu pouze dne 18. 11. a dne 19. 11. vždy 8,5 hodiny denně a v týdnu od 25. 11. 2019 do 28. 11. 2019 vždy 8,5 hodiny a v sobotu poté 5,5 hodiny. Posledního listopadu je také poznámka 104 hodin. V prosinci žalovaný pracoval od 2. 12. do 4. 12. vždy 8,5 hodiny denně a v období od 9. 12. do 12. 12. vždy 8,5 hod., resp. dne 12. 12. jen 8 hod. denně, kdy u data 12. 12. 2019 je poznamenána záloha 10.000 Kč a celkový počet odpracovaných hodin za prosinec 67,5 hodin.

24. Z oznámení [obec] [anonymizována tři slova] vyplývá, že důchod žalovaného v roce 2019 činil 7.453 Kč měsíčně a v roce 2020 pak 8.042 Kč měsíčně, důchod manželky žalovaného [jméno] [příjmení] od ledna 2019 dosahoval částky 11.506 Kč měsíčně, od ledna 2020 byl zvýšen na 12.306 Kč. Manželce žalovaného náležela odměna za práci u [anonymizována dvě slova] [obec] ve výši 11.653 Kč za listopad 2019, ve výši 12.686 Kč za prosinec 2019, ve výši 8.586 Kč za leden 2020 a v částce 1.440 Kč za únor 2020.

25. Dle dokladu SIPO činily výdaje za služby žalovaného v domě užívaným žalovaným a jeho manželkou v listopadu 2019 částku 2.779 Kč zahrnující zálohu na elektřinu, vodné, koncesionářské poplatky a satelitní televizi.

26. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 12. 1. 2022 plyne, že každým rokem, od roku 2003, přispívá svým rodičům [jméno] a [jméno] [příjmení] částkou 1.000 EUR na náklady spojené s domem. 27. [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] uzavřely úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno] na nákup zboží, a to štípačky na dříví na kupní cenu za 12.990 Kč, když částka 6.000 Kč byla uhrazena přímo v hotovosti a výše úvěru činila 6.990 Kč a úvěr měl být splacen v 7 měsíčních splátkách po 1.097 Kč do 15. 6. 2020. Jednalo se o štípačku Patriot 8T. Faktura na částku 12.990 Kč byla [právnická osoba] vystavena dne 10. 11. 2019.

28. Dne 2. 8. 2021 byla provedena úhrada částky 10.147 Kč na nákup televizoru Philips 58PUS7505 od [právnická osoba], která byla zasílána na adresu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Internetová objednávka byla provedena z emailu [jméno] [příjmení].

29. Z rukou psaného vyúčtování při skončení pracovního poměru svědka [příjmení] plyne, jaké položky žalobce za svědka uhradil a naopak na jakou částku má nárok z titulu čerpání dovolené a odpracovaných hodin.

30. Dle zprávy [stát. instituce] je svědek [jméno] [příjmení] zaměstnancem žalobce od 16. 1. 2012, svědek [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalobce od 19. 8. 2015 do 31. 12. 2018 a dále pak od 1. 4. 2020 dosud a v období od 2. 1. 2019 – 31. 3. 2020 byl jeho zaměstnavatelem [jméno] [celé jméno žalobce]. [jméno] [příjmení] pak byl v zaměstnaneckém poměru u žalobce v období od 3. 6. 2019 do 14. 9. 2020.

31. Dle správního odboru [stát. instituce] vozidlo Dacia Duster [registrační značka] evidováno na žalobce k podnikatelským účelům.

32. Dle výpisu z centrální evidence exekucí ke dni 9. 3. 2022 žalovaný neměl záznam. Dle výpisu z centrální evidence exekucí k témuž datu měl svědek [jméno] [příjmení] evidováno 7 exekučních řízení. [Obsah výpisu z rejstříku trestu]

34. Z databáze [anonymizováno] plyne, že v minulosti bylo proti svědkovi [jméno] [příjmení] vedeno u zdejšího soudu několik exekučních řízení, přičemž některé z exekucí byly zastaveny až v letošním či loňském roce ať již z důvodu uhrazení v rámci milostivého léta nebo vymožených jinak. Zřejmě nejčastějším oprávněným je [anonymizována dvě slova] [země], případně [stát. instituce].

35. Dle přehledu výplat svědka [příjmení] za rok 2019 a 2020 je zřejmé, že svědkovi byly pravidelně prováděny srážky a také mu byly vypláceny zálohy, kdy v roce 2019 se jednalo o celkovou částku 29.500 Kč, vyplacenou v rámci 6 záloh v první polovině roku a v roce 2020 pak pouze o celkovou částku 8.000 Kč, vyplacenou v posledních 4 měsících roku 2020 po 2.000 Kč. I v roce 2020 byly svědkovi prováděny srážky ze mzdy v roční výši 81.277 Kč [obec] mzda svědka v roce 2019 činila 170.979 Kč, v roce 2020 174.934 Kč. Z výplatní listiny ze září 2019 plyne, že svědku [příjmení] bylo vyplaceno 7.307 Kč a svědku [příjmení] 8.378 Kč proti podpisu. Svědek [příjmení] pobírá starobní důchod, jehož výše činila v roce 2019 9.956 Kč, z něhož byla prováděna srážka na částku 8.655 Kč, v roce 2020 10.675 Kč, resp. 10.438 Kč, v roce 2021 11.246 Kč, resp. 10.719 Kč a v roce 2022 11.997 Kč, resp. 11.088 Kč.

36. Společnost [obec] [anonymizováno] sdělila, že nikdy nezaměstnává ani [celé jméno žalobce], [celé jméno žalovaného], a tudíž nemůže poskytnutou požadované materiály.

37. Dle zdravotní zprávy [jméno] [příjmení], vnuka žalovaného, tento dne 23. 10. 2019 spadl a poranil se na čele, kdy si způsobil tržnou ránu v délce 6 mm, a byla doporučena kontrola za jeden týden.

38. Soud pro nadbytečnost zamítl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], která měla potvrdit, že dne 25. 10. 2019 nebyl žalovaný v zaměstnání, neboť jel pro svého vnuka, jejího syna, po jeho úraze, přičemž u prarodičů tento vnuk strávil celý víkend a také doplňujícím výslechem [jméno] [příjmení], který se měl také vztahovat k události a úrazu vnuka v říjnu 2019.

39. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

40. Úvodem právního hodnocení považuje soud za důležité zmínit, že s projednávaným předmětem řízení měla významnou souvislost činnost žalovaného pro žalobce při sestavování katru a obě tyto záležitosti se prolínaly v průběhu celého řízení. Byl to totiž žalobce, který se opakovaně vyjadřoval, jak velká škoda mu v souvislosti s jednáním žalovaného vznikla a jak jeho jednání finančně poškodilo i do budoucna, stejně tak, jak již v minulosti utrpěl finanční ztrátu v nemalé výši v důsledku jednání žalovaného. Uvedený problém se tak jevil z pohledu žalobce jako podstatně závažnější než nevrácené zápůjčky. Z pohledu soudu tak bylo stěžejní a rozhodující rozkličování toho, z jakého titulu došlo k předání peněz ze strany žalobce žalovanému. To, že došlo k předání peněz ze strany žalobce žalovanému, totiž bylo jedinou skutečností, na které se oba účastníci dokázali shodnout, neshodli se však již na tom, v jaké výši byly předány, kdy a především z jakého titulu.

41. Soud tak musel provést podrobnou analýzu tvrzení účastníků a jejich posouzení s výsledky dokazování, a to včetně jejich vzájemného vyhodnocení, neboť mezi důkazy předloženými žalobcem a důkazy předloženými žalovaným byl značný nesoulad.

42. Již ze samotných tvrzení žalobce vyplynulo, že„ když u něj žalovaný pracoval, tak mu dával různé zálohy a půjčky, které byly určeny, neví na co, ale pokud mu cokoliv dával, bral to jako půjčku. Věděl totiž, že žalovaný má odpracované nějaké hodiny a proto mu nějaké peníze poskytl. Bylo dohodnuto, že po zprovoznění katru budou žalovanému zaplaceny odpracované hodiny a vše, co do té doby poskytl, bral jako půjčku a zálohu. Peníze na půjčky nebyly penězi z podnikání žalobce, ale byly to jeho osobní peníze nebo to byly peníze jeho manželky z důchodu. Trval na tom, že vždy byli u předání peněz přítomni svědci.“ Již tvrzení žalobce o tom, že jakékoliv peníze, které dával žalovanému, bral jako půjčku a zálohu, je v zásadě nonsens, který ale má vypovídací hodnotu k celé věci. Žalobce totiž tyto dvě právně odlišné skutečnosti nerozlišoval, různě je zaměňoval, a s ohledem na specifický charakter právního důvodu práce žalovaného pro žalobce, byl pak jen velmi obtížně právně uchopitelný.

43. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalobce měl dva až tři zaměstnance v pracovním poměru, příp. brigádníky pracující na dohody, avšak žalovaný byl jediným, kdo pro žalobce něčeho vykonával na základě ústní smlouvy o dílo, kterou uzavřel v postavení fyzické osoby, nikoliv fyzické osoby podnikající, za účelem provedení díla, které souviselo s výkonem jeho podnikání, a na kterém se podílely další osoby, které ale byly v pracovním poměru s žalobcem jako fyzickou osobou podnikající.

44. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že bylo poměrně běžnou a zavedenou praxí, že zaměstnanci žádali žalobce o poskytnut záloh, které byl byly zohledněny ve mzdě v daném měsíci. Postup při žádání o zálohy vyplynul také z provedeného dokazování, kdy po žádosti při ranním společném setkání došlo zpravidla v odpoledních hodinách k předání peněz v hotovosti. O existenci poskytnutých záloh existují doklady, které byly v případě záloh poskytnutých svědkovi [příjmení] předloženy, a soud nemá pochybnosti o tom, že by je bylo možné prokázat i ve vztahu k dalším zaměstnancům, ale uvedené by překračovalo rámec tohoto řízení. Žalovaný však nebyl v „ klasickém“ pracovním poměru, proto o jeho zálohách objektivně nemohou existovat účetní záznamy. Zaměstnanci – svědkové se shodli, že se peníze vždy vracely z výplaty či při výplatě.

45. Žalobce dále tvrdil, že si veškeré půjčky evidoval nebo je evidovala účetní. K těmto tvrzeným zápůjčkám však žádná jeho evidence neexistuje. Žalobce zároveň tvrdil, že půjčky byly poskytovány z jiných finančních prostředků než z podnikání, příp. z peněz jeho manželky, která to však v rámci své výpovědi jednoznačně odmítla. Žalobce také tvrdil, že si žalovaný evidoval pracovní docházku a že je schopen ji doložit, ač s jejím rozsahem nesouhlasí, ale k výzvě soudu sdělil, že ji nemá k dispozici. Žalobce tak potvrdil tvrzení žalovaného v tomto směru, jakož i svědků, jak byla evidována pracovní doba všech zúčastněných.

46. Žalobce také tvrdil, že žalovanému dal za práci u něj peníze, kdy však v průběhu řízení nikdy ani k dotazu soudu neupřesnil tuto částku, avšak v předžalobní upomínce je tvrzeno, že bylo poskytnuto 40.000 Kč. Žalobce tvrdil, že vždy předával peníze v přítomnosti dalších osob, ale dokonce ani svědek [příjmení], který jako jediný osvědčuje předání peněz z titulu půjčky, nebyl nikdy přítomen předání peněz představovaných odměnou za práci. Na druhou stranu pak ale žalobce současně říká, že žalovanému půjčil, protože věděl, že má odpracované hodiny. Uvedené vyjádření znovu evokuje, že měl za to, že o tuto částku žalovanému poníží odměnu a že mu nedává víc, než na kolik by měl nárok z odměny.

47. Jak již bylo naznačeno výše, předání peněz z titulu půjčky, je potvrzováno rozporuplnou výpovědí samotného žalobce a dále výpovědí svědka [příjmení]. Svědkové [příjmení] ani [příjmení] nebyli přítomni předání peněz titulu půjčky, svědek [příjmení] potvrdil, že byl přítomen tomu, kdy žalovaný žádal žalobce o výplatu zálohy a byl přítomen i předání peněz, ať již byl jejich původ jakýkoliv. Svědek [příjmení] se zároveň vyjádřil ke svému údajnému prohlášení, kdy z jeho výpovědi vyplynulo, že prohlášení nesepisoval, ale rukou jej sepisoval žalobce, který nahlas diktoval, co píše. Svědek popsal okolnosti, kdy bylo sepisováno, tedy v den ukončení jeho pracovního poměru u žalobce. Svědek si současně neuměl vysvětlit, kdy podepsal na počítači psané prohlášení, protože si toho nebyl vědom. V době výslechu svědka [příjmení] soud neměl k dispozici podklady z vyšetřovacího spisu, je však zřejmé, že i na potvrzení založeném v tomto spise je podpis svědka, ale celá listina má v podpisové části zcela jiný vzhled. Tento vzhled však zase evokuje skutečnost, že ji nesepisoval svědek [příjmení], ale samotný žalobce, o čemž vypovídá jeho označení jako pisatele, a to velmi podstatně snižuje její vypovídací hodnotu.

48. Pokud jde o výpověď svědka [příjmení], je až s podivem, jak dobře si pamatuje některé detaily ze smluvního vztahu mezi účastníky, a to dokonce lépe než samotný žalobce, a to včetně jejich právních hodnocení, a to vše s přihlédnutím k závěrům celého dokazování, z něhož vyplynulo, že slyšení účastníci i svědci – zaměstnanci, mají poměrně nízké právní povědomí.

49. Naopak žalovaný po celou dobu tvrdil, že si žádné půjčky od žalobce nebral, ale toliko mu byly vypláceny zálohy. Výplatu záloh potvrdil svou výpovědí, výpovědí své manželky, ústní žádosti o zálohy potvrdil i svědek [příjmení]. Důkaz o tom, kolik bylo vyplaceno na zálohách, by měl mít k dispozici žalobce, který ale následně existenci tohoto důkazu popřel, ač původně tvrdil, že jej má k dispozici.

50. Zároveň se žalovanému podařilo zpochybnit tvrzení žalobce o tom, k jakým účelům měly být peníze ze zápůjček použity, a to jak ve vztahu k pračce, která je v domácnosti žalovaného stále původní, tak ve vztahu k televizi, když nová byla pořízena jako dar od dětí až v roce 2021, a jeví se jako nelogické, aby se po roce užívání kupovala televize nová. Pokud jde o štípačku dřeva, bylo prokázáno, že se pořizovala ve stejném období, ale jiným způsobem, od jiného prodávajícího, když bylo zdůvodněno, proč došlo ke změně původního záměru. Současně se podařilo prokázat příjmovou stránku domácnosti žalovaného, jakož i výdajovou, z níž nevyplynulo, že by rodina žalovaného si potřebovala naléhavě půjčit peníze. Současně jako běžný se jeví i požadavek žalovaného na průběžnou výplatu peněz za odpracované hodiny práce.

51. Na základě všeho výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že se žalobci nepodařilo prokázat, že peněžní prostředky jím poskytnuté žalovanému v nezjištěné výši, byly poskytnuto právě z titulu uzavřených ústních smluv o zápůjčkách. Žalobce sice označil 4 svědky, kteří měli potvrdit předání peněz, tito svědkové však předání peněz buď vůbec nepotvrdili ([příjmení], [příjmení]), nebo jejich výpověď byla zpochybněna a vyvrácena, jak je podrobně vysvětleno výše ([příjmení]). Obdobně sám svědek [příjmení] zpochybnil obsah potvrzení, které mělo potvrdit skutečnosti jemu údajně známé. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že by tu neměla být jiná osoba, která by mohla potvrdit předání peněz, když nikdo jiný neměl být tomuto úkonu přítomen, a současně o předání peněz žalovanému titulu půjčky neexistuje písemný záznam. Především však ale již samotná tvrzení žalobce jsou natolik rozporná, že zakládají pochybnosti o existenci zápůjček.

52. S ohledem na vše výše uvedené proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

53. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalovanému proto náleží náklady právního zastoupení za 11 úkonů právní služby po 2.020 Kč (převzetí věci, sepis odporu včetně jeho doplnění, účast u jednání dne 11. 2. 2022 přesahující 2 hod. – 2 úkony, doplnění ze dne 10. 3. 2022, účast u jednání dne 31. 3. 2022 přesahující 4 hod. – 3 úkony, účast u jednání dne 4. 5. 2022, účast u jednání dne 7. 6. 2022 přesahující 2 hod. – 2 úkony) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a jedenáct náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 5.359,20 Kč Náklady řízení celkem činí 30.879,20 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalovaného.

54. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.