218 C 29/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 22 268 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22.268 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1.129 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14.365 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě náklad§ řízení částku 1.114 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 7. 12. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 22.268 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých nájemných a dále z bezdůvodného obohacení s tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], ve znění dalších dodatků, žalovaný užíval byt [číslo] nacházející se v pátém podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] ve vlastnictví žalobce, a to až do 5. 8. 2019 na základě nájemní smlouvy a poté do 5. 5. 2020 bez právního důvodu, přičemž tohoto dne byl byt vyklizen. Žalovaný nezaplatil nájemné a vyúčtování služeb spojených s bydlením za rok 2019, když v roce 2019 nezaplatil žádnou z těchto položek a dluží tak nájemné za měsíce leden 2019 5. 8. 2019 a dále bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající nájemnému v místě a čase obvyklému za navazující část měsíce srpna – prosinec 2019. Výše nájemného byla smlouvou sjednána v částce 1.129 Kč. Dle vyúčtování služeb spojených s bydlením za rok 2019 žalovaný dluží 8.720 Kč, představující fakticky spotřebované služby. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Výzva byla žalobci doručena dne 17. 2. 2021, žalovanému fikcí dne 22. 2. 2021. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobce ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, z nájemní smlouvy včetně dodatku, z výpočtového listu, z protokolu o převzetí, z výzvy z 5. 9. 2019, z usnesení soudního exekutora, z vyúčtování služeb za rok 2019, z přehledu předpisů, z upomínky ze dne 1. 10. 2020 včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa], který je zapsán na [list vlastnictví], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí] - [anonymizováno]. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 1. 2. 2017 smlouvu o nájmu pro bydlení, jejímž předmětem bylo přenechání do užívání bytu [číslo] nacházejícího v pátém podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] a skládajícího se z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou od 5. 2. 2017 do 5. 8. 2017. Nájemné bylo sjednáno dohodou smluvních stran ve výši uvedené v evidenčním nebo ve výpočtovém listě a nájemce se jej zavázal hradit. Stejně tak se nájemce zavázal platit pronajímateli zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Nájemné byl žalovaný povinen hradit až do vyklizení předání bytu. Dle výpočtového listu činilo nájemné s účinností od 1. 2. 2017 1.587 Kč, přičemž však tato částka zahrnuje i služby a čisté nájemné činilo 1.045 Kč za nájem podlahové plochy a 84 Kč za nájem zařizovacích předmětů. Smlouvou bylo dohodnuto, že zasílací adresy pro jakoukoliv korespondenci ve vztahu vzniklé podle této nájemní smlouvy jsou uvedeny v záhlaví smlouvy a v případě žalovaného byla tato adresa [ulice a číslo] v [obec]. Dodatkem ze dne [datum] byla původně nájemní smlouva změněna, pokud jde o platnost smlouvy, nově na období od 5. 8. 2017 do 5. 8. 2018. Dodatkem ze dne 1. 8. 2018 byla nájemní smlouvu znovu změněna, pokud jde o platnost, a to na období od 5. 8. 2018 do 5. 8. 2019. Dle protokolu o převzetí bytu žalovaný užíval byt již před uzavřením citované nájemní smlouvy, avšak na základě jiných nájemních smluv. Dne 5. 5. 2020 pak došlo k vyklizení bytu soudním exekutorem. Výzvou ze dne 5. 9. 2019, kterou si žalovaný v úložní lhůtě nevyzvedl, sdělil žalobce žalovanému, že mu skončila nájemní smlouva, že má dluh na nájemném a že se má případně dostavit k projednání uzavření další nájemní smlouvy, případně sjednání splátkového kalendáře. V opačném případě má vyklidit a opustit předmětný byt. Soudní exekutorka [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] vyrozuměla povinného o tom, že dne 5. 5. 2020 bude provedeno vyklizení bytu [číslo] v pátém podlaží budovy [adresa] v [obec]. Dle vyúčtování služeb za rok 2019, které bylo žalovanému vhozeno do domovní schránky v místě bydliště, žalovaný spotřeboval služby v celkové částce 8.720 Kč, když na zálohách nebylo zaplaceno ničeho. Taktéž na nájemném za rok 2019, za celých 12 měsíců, nebylo zaplaceno ničeho. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 10. 2020, který byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy, která se odesílateli vrátila s poznámkou„ na uvedené adrese neznámý“ byl žalovaný naposled vyzván k zaplacení dlužné částky a upozorněn na soudní řešení věci.

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavření nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo užívání bytu za sjednané nájemné, které měsíčně činilo 1.129 Kč. Žalovaný však porušoval základní povinnost vyplývající z nájemního vztahu, a sice řádně hradit nájemné, jak za byt, tak za zařizovací předměty a za rok 2019 nezaplatil na nájemném ničeho. Proto také nebyla uzavřena nová nájemní smlouva a současně žalovaný byl upozorněn, že k obnovení nájemní smlouvy ve smyslu § 2285 občanského zákoníku nedochází. Uplynutím sjednané doby nájmu tak došlo k zániku nájemní smlouvy a od tohoto dne žalovaný užíval předmětný byt bez právního důvodu. Toto období proto soud právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku, když žalovanému již nesvědčil žádný užívací titul. Je tak nepochybné, že tak žalovaný dluží žalobci jednak nájemné za měsíce leden 2019 – 5. 8. 2019 ve výši 1.129 Kč měsíčně, dále bezdůvodné obohacení za užívání bez právního důvodu za období od 6. 8. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši nájemné v místě a čase obvyklého, které v daném případě lze považovat za výši nájemného, která byla stanovena nájemní smlouvou, tudíž dluží za celkem 12 měsíců po 1.129 Kč částku 13.548 Kč a protože za celý rok 2019 nezaplatil žádnou ze záloh za služby spojené s bydlením žalobce se tak důvodně domáhá zaplacení vyúčtování za celé období ve výši 8.720 Kč, které odpovídá fakticky spotřebovaným službám ze strany žalovaného. Pro splatnost nájemného platí ustanovení nájemní smlouvy, dle které bylo nájemné splatné do konce kalendářního měsíce, pro splatnost bezdůvodného obohacení je zásadní výzva. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou, jak jednotlivých nájemných, tak i bezdůvodného obohacení a žalobci tak náleží úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který je závislý na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, a který se v žalovaném období měnil, jak je vidno z výroku rozsudku. Výzva upozorňující na vydání bezdůvodného obohacení stanovoval výzvu k zaplacení do 15. 10. 2020, byla zasílána na adresu korespondenční sjednanou nájemní smlouvou, a byť nebyla fakticky žalovanému doručena, dnem následujícím po jejím uplynutí se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.

10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal ve věci úspěšnému žalobci. Jeho náklady řízení jsou pak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.114 Kč.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.