219 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 2 493 427 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 2 493 427 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 260 918 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovaným zaplacení částky 2 493 427 Kč s úrokem z prodlení od 26. 11. 2020 do zaplacení s tím, že žalovanou částku žalobkyně zaplatila poškozenému [příjmení] [jméno] jako pojistné plnění v souvislosti se škodou způsobenou na majetku poškozeného, a to domu [číslo] na ulici [ulice] v [obec] s movitým vybavením, v důsledku požáru, ke kterému došlo tak, že žalovaní dne [datum] v době od 15:00 do 15:45 hod. po předchozí vzájemné domluvě vznikli do nezajištěného objektu bývalé [anonymizováno] továrny [příjmení] [jméno], kde v místnosti přiléhající ke kanceláři [číslo] ve 2. nadzemním podlaží bývalé administrativní budovy, a poté v prostoru výrobní haly, úmyslně založili pomocí přineseného zapalovače požár. Žalovaní podpálili hořlavé materiály, kdy následně došlo k zahoření kancelářských prostor a výrobní haly. Celková škoda na majetku poškozeného [územní celek] byla vyčíslena na 6 821 046,50 Kč. Poškozené [územní celek] mělo v době škodné události se žalobkyní uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění majetku. Na základě této pojistné smlouvy vyplatila žalobkyně poškozenému [příjmení] [jméno] dne 1. 12. 2018 částku 1 000 000 Kč a dne 26. 6. 2019 částku 1 493 427 Kč. 2. 1. žalovaný k žalobě neměl námitky. 3. 2. žalovaný s žalobou nesouhlasil. Dle názoru žalovaného škodu vznikla z nedbalosti nikoliv z úmyslu. 2. žalovaný nebyl o záměru 1. žalovaného, kterým bylo rozdělat oheň za použití zapalovače, předem informován. Žalovaní nebyli vedeni snahou škodu způsobit, bez přiměřené opatrnosti spoléhali na to, že jejich jednání nepovede ke způsobeným následkům. Za podstatnou okolnost považoval skutečnost, že si 2. žalovaný do objektu přinesl 3 pet lahve vody, které po rozdělání ohně použil k uhašení. Tyto okolnosti podporují závěr o tom, že škoda nebyla způsobena úmyslně, úmysl se nevztahoval ke vzniku škody. 2. žalovaný se věnoval tzv. parkuru. V předmětný den byl domluvený s dalším kamarádem na provádění parkuru. Shodou okolností se mu nabídl 1., žalovaný, že tam spolu půjdou. O záměru 1. žalovaného a o tom, že má u sebe zapalovač, se 2. žalovaný dozvěděl až na místě, když 1. žalovaný vytáhl zapalovač a zkoušel podpálit nějaké věci. Chová-li se nezletilý tak, že materiál zapálený kamarádem se snaží přinesenou vodou nemalého množství uhasit, pak lze dovodit, že si nepočínal úmyslu způsobit komukoli škodu, navíc předpokládal, že z uhašeného ohně žádná škoda dále již na majetku vzniknout nemůže. Tato úvaha odpovídá zjištěným skutečnostem a také rozumové a emoční úrovni žalovaného, který vzhledem ke svému věku nebyl schopen zcela odmyslet, jaké může dané jednání zanechat následky. U 2. žalovaného tak je na místě uplatnit moderaci výše škody.

4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. [Anonymizovaný odstavec.]

6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

7. Podle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

8. Podle ust. § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. Podle ust. § 2915 odst. 1 občanského zákoníku, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

10. Podle ust. § 2915 odst. 2 občanského zákoníku, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

11. Podle ust. § 2920 odst. 1 občanského zákoníku, nezletilý, který dovršil třinácti let a nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.

12. Podle ust. § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

13. Podle ust. § 2953 odst. 1 občanského zákoníku, z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

14. Podle ust. § 2820 odst. 1 věta první občanského zákoníku, vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

15. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Žalovaní svým zaviněným jednáním porušili povinnost stanovenou v ust. § 2900 občanského zákoníku, když porušili vlastnické právo města Krnov k nemovitým a movitým věcem specifikovaným v odůvodnění výše. Žalovaní se svého jednání dopustili v úmyslu nepřímém, neboť věděli, že svým jednáním mohou způsobit požár objektu spolu se škodou na majetku, a pro případ, že jej způsobí, byli s tím srozuměni. Soud shledal veškeré náležitosti odpovědnosti za škodu, tedy jednání žalovaných, následek a příčinnou souvislost mezi, dále zavinění žalovaných ve vztahu k ostatním náležitostem odpovědnosti za škodu. Žalobkyně prokázala spolehlivě výši způsobené škody na nemovitostech včetně movitého vybavení tvořících kulturní památku, vlastnictví poškozeného i náhradu škodu žalobkyní v rámci pojištění tohoto majetku. Soud se dále zabýval posouzením rozumových a volních schopností žalovaných v době jednání ve smyslu ust. § 2920 odst. 1 občanského zákoníku, kdy 1. žalovaný byl ve věku přes 14 let a 6 měsíců, 2. žalovaný ve věku téměř 14 let. Vzhledem k věku žalovaných a charakteru jednání, kterého se dopustili, je zřejmé, že žalovaní znali následky, které lze požárem nemovitosti způsobit, a byli schopni své jednání ovládnout. Jsou proto plně způsobilý z odpovědnosti za způsobenou škodu. Žalovaní jsou odpovědni společně a nerozdílně ve smyslu ust. § 2915 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že nelze aplikovat ust. § 2915 odst. 2 občanského zákoníku k náhradě škody podle účasti žalovaných na škodlivém následku, neboť žalovaní jednali společně v úmyslu nepřímém. Ze stejného důvodu poté nelze použít ani ust. § 2953 odst. 1 občanského zákoníku k moderaci výše škody. Nárok na náhradu škody přešel v rozsahu pojistného plnění na žalobkyni dle ust. § 2820 odst. 1 věta první občanského zákoníku. Žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu do 12. 2. 2020, proto dle § 1970 občanského zákoníku jsou vedle jistiny dluhu povinni zaplatit též zákonný úrok z prodlení, a to od 26. 11. 2020 do zaplacení dle petitu žaloby. 1. žalovaný návrh na splátky dluhu řádně nespecifikoval ani neodůvodnil, proto byla ve vztahu k němu stanovena paušální lhůta k zaplacení dle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

17. Dle ust. § 140 odst. 1, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni rovným dílem náhradu účelných nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 124 672 Kč dle pol. 1.1 b) Sazebníku poplatků, odměně advokáta ve výši 18 300 Kč / úkon dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., režijním paušálu ve výši 300 Kč / úkon dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika k vyjádření 2. žalovaného, jednání 16. 9. 2021 přesahující 2 hod.), náhradě za ztrátu času 10 půlhodin po 100 Kč za cestu [obec] – [obec] a zpět dle § 14 vyhlášky, 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení. Jízdné nebylo přiznáno pro nedoložení použitého dokladu vozidla.