219 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 4 437 Kč a 2 218 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 4 437 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 1. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, podle které je 1. žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 2 218 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 1. 12. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému k rukám právního zástupce 1. žalovaného náklady řízení ve výši 9 377,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované k rukám právního zástupce 2. žalované náklady řízení ve výši 5 747,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovaným náhrady škody způsobené tím, že žalovaní za poslední dva roky třikrát podali podnět k [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, na žalobce a jeho bratra za údajné porušování stavebně-právních předpisů, přičemž stížnosti z [datum] a [datum] podali žalovaní společně a třetí stížnost podal pouze žalovaný. Po provedených kontrolách stavebním úřadem nebyla shledána žádná porušení stavebně-právních předpisů. Ze strany žalovaných se tak jednalo o neoprávněné, bezdůvodně a silně poškozující podněty na žalobce a jeho bratra. Žalobce po každé využil služeb advokáta a vynaložil tak náklady na právní zastoupení. Protiprávní jednání žalovaných žalobce spatřoval v tom, že stížnost podávali proti žalobci a nikoliv společnosti [právnická osoba], která na dotčeném pozemku provozovala zpracování dřeva. Žalovaní rovněž podali stížnosti nepříslušnému úřadu, neboť nadměrný hluk spadá do kompetence krajské hygienické stanice, nikoliv stavebního úřadu. Nebyl ze strany žalovaných prokázán nadměrný hluk, respektive byl naopak vyvrácen znaleckým posudkem akreditované společnosti. Žalovaní uváděli nepravdu ohledně doby zpracování dřeva, kdy uváděli v době pozdních odpoledních nebo večerních hodin, o svátcích a nedělích. Rovněž uváděli nepravdu o nadměrném hluku. Žalobce tomuto jednání žalovaných spatřoval kverulantské jednání s cílem uškodit žalobci nebo společnosti [právnická osoba], tedy jednání šikanózní a v rozporu s dobrými mravy. Žalobce ani společnost [právnická osoba] neporušili žádný právní předpis ohledně hluku a zpracování dřeva. Proto nebyl dán důvod ke stížnostem. Žalobce, respektive společnost [právnická osoba], měli zájem o smírné řešení věci, proto probíhala mezi účastníky jednání, kdy se ústně dohodli dne [datum] na době zpracování dřeva, což bylo provozovatelem dodržováno. Přesto žalovaní podali stížnost dne [datum]. Následně dne [datum] byla opět uzavřena ústní dohoda ohledně doby zpracování dřeva, což provozovatel dodržel. I přes dodržování uzavřených dohod žalovaní podávali bezdůvodné stížnosti.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Měli za to, že v samostatném občanskoprávním řízení nelze vymáhat nárok na náhradu nákladů řízení vynaložených za právní službu v řízení před správním orgánem. Poukázali na to, že provoz v dřevoskladu na pozemku [parcelní číslo] – druh pozemku trvalý travní porost, v k. ú. [obec] má charakter trvalé provozovny, kterou nelze legálně provozovat na pozemku s druhem trvalý travní porost. Podmínkou provozování takové činnosti na tomto pozemku je posouzení vlivu činnosti dřevovýroby na okolní životní prostředí příslušným státním orgánem. Uvedli, že první stížnost podali poté, co žalobce a jeho bratr nesplnili dohodnutá opatření, která měla snížit hlukovou zátěž. Výsledky kontrolního šetření žalovaní neobdrželi. Proto dne [datum] podali [stát. instituce] druhou stížnost pro pokračování obtěžování nadměrným hlukem z obdobných důvodů jako u prvé stížnosti. Třetí stížnost podal 1. žalovaný dne [datum] Krajské hygienické stanici v [obec] z důvodu obtěžování nadměrným hlukem. Krajská hygienická stanice tento podnět postoupila k řešení jako věcně příslušnému orgánu [stát. instituce] – stavebnímu úřadu. Při prováděných kontrolách stavebním úřadem byl žalobce zastoupen advokátem a každé šetření bylo na žádost advokáta odročeno, přičemž odročení šetření využil žalobce vždy k úplnému vyklizení předmětného prostoru, což žalovaní považují za účelové a nepoctivé jednání. Pokud se týče žalobcem uváděné absence pasivní věcné legitimace žalobce při kontrolním šetření, žalovaní vycházeli z toho, že osobami odpovědnými za provozovnu [právnická osoba] jsou žalobce a jeho bratr, kteří jsou i vlastníky dotčeného pozemku, jediní společníci a jednatelé společnosti. Pokud se týče protokolu o měření hluku, tak s tímto protokolem žalobce ani společnost žalované neseznámili. Žalovaní také zpochybnili správnost závěrů tohoto měření, které bylo prováděno v tzv. laboratorních podmínkách. Tvrzení žalobce v protokole o kontrolním šetření z [datum] o době řezání pilou a ploše ke zpracování dřeva žalovaní považují za nepravdivá, což doložili fotografiemi pozemku. Žalovaní mají za to, že hluk z provozovny je kompetentní řešit hygienická stanice, proto třetí stížnost podali k tomuto úřadu. Mají za to, že svým podáním žádnou smluvní anebo zákonnou povinnost neporušili a dovolávají se svého ústavního práva na příznivé životní prostředí. Žalovaní jsou dlouhodobě poškozováni provozem dřevovýroby na svém životním prostředí, a proto mají za to, že by bylo v rozporu s principy spravedlnosti, aby soud žalobě vyhověl.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalobce a [obec] [celé jméno žalobce] jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku st. [parcelní číslo] s budovou [adresa], [parcelní číslo] – trvalý travní porost o výměře 1566 m2 v k. ú. [obec]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek st. [parcelní číslo] s domem [adresa], [parcelní číslo] v k. ú. [obec], přičemž pozemky účastníků jsou odděleny pozemkem [parcelní číslo] (informace z katastru nemovitostí, ortofotomapa + mapa KN). Žalobce a [obec] [celé jméno žalobce] jsou jedinými společníky a jednateli společnosti [právnická osoba], [IČO], která provozuje na výše uvedených pozemcích žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] mimo jiné výrobu palivového dřeva (výpis z obchodního rejstříku, fotodokumentace žalobce, žalovaných, spisy [stát. instituce] citované níže). Žalovaní podali OÚ [obec] dopisem ze dne [datum] stížnost, ve které poukazovali na obtěžování hlukem ze strany firmy, která v areálu bývalé„ křepelkárny“ manipuluje a prodává palivové dříví. [obec] pochází z provozu těžkých nákladních vozidel, řezání dříví motorovou pilou a nakládání do kontejnerů, a to i o nedělích, svátcích, naposledy dne [datum]. Starostka obce v odpovědi ze dne [datum] uvedla, že stížnost byla projednána starostkou obce s žalobcem jako vlastníkem firmy a rovněž při zasedání zastupitelstva obce dne [datum], přičemž žalobce přislíbil, že dřevo ve svátky řezat nebude, v neděli neřeže a respektuje požadavek na klid v obci. V případě porušení slibu firmou se mohou žalovaní obrátit na stavební úřad v [obec]. Žalovaní se poté se stížností ze dne [datum] obrátili na [stát. instituce] – stavební úřad. Stížnost odůvodnili shodně jako v dopise ze dne [datum] s tím, že obecní úřad se ke stížnosti žalovaných problémem odmítá zabývat. Do spisu stavebního úřadu byl založen situační nákres starostky [územní celek] místa zpracování dřeva na [parcelní číslo] v mapě KN a ortofoto mapě, ze kterého je patrné, že činnost probíhá na značné části této parcely. Městský úřad Krnov odbor výstavby nařídil na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] kontrolní prohlídku, k účasti vyzval vlastníky pozemku (žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce]). Ve věci se jako dotčený orgán státní správy vyjádřila Krajská hygienická stanice v [obec], která uvedla, že ke změně užívání pozemku za účelem provozování dřevoskladu, manipulace a prodeje dříví nebylo úřadem vydáno závazné stanovisko, neboť nebyla předložena projektová dokumentace k záměru. Žalobce udělil plnou moc advokátovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k zastupování při jednání se stavebním úřadem. K žádosti zástupce byla odročena kontrolní prohlídka z [datum] na [datum]. Při kontrole na místě stavební úřad nezjistil žádné dřevo ani techniku k jeho zpracování na místě. Vlastníci do protokolu uvedli, že zpracování dřeva probíhá na ploše do 60 m2 Úřadem byli poučeni, že ke zpracování řeziva na ploše nad 300 m2 vyžaduje rozhodnutí o změně využití pozemku. Ve sdělení ze dne [datum] stavební úřad uvedl, že nezjistil důvody k zahájení řízení de 129 odst. 2 stavebního zákona. Sdělení nebylo zasláno žalovaným (spis [stát. instituce] – odbor výstavby sp. zn. [spisová značka]). Žalovaní zaslali e-mailem ze dne [datum] Krajské hygienické stanici v [obec] stížnost na hlučnost provozu manipulačního skladu majitelů žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] v [obec] s odůvodněním, že jejich podnětem se obecní ani stavební úřad vážně nezabývaly, přičemž text stížnosti není obsahem správního spisu. Na tuto stížnost navázal ve svém e-mailu došlým Krajské hygienické stanici v [obec] dne [datum] žalovaný. V něm uvedl, že ze spisu [stát. instituce], že výsledek kontrolní prohlídky stavebního úřadu (ke stížnosti z [datum]) nebyl žalovaným sdělen, neboť žalovaní o sdělení předem nepožádali. Proto žalovaný stejně tak požádal o sdělení KHS ke stížnosti ze dne [datum]. Dále požádal o výsledky údajného měření hladiny hluku, které mělo na místě proběhnout. Krajská hygienická stanice v [obec] stížnost žalovaného ze dne [datum] postoupila věcně příslušnému správnímu orgánu Městskému úřadu Krnov – odboru výstavby, který ve věci provedl kontrolní prohlídku. K dispozici měl fotodokumentaci pozemku pořízenou v září 2021 žalovanými osvědčující rozsah dřevovýroby na [parcelní číslo]. Žalobce byl opětovně zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], k jehož žádosti byl termín kontrolní prohlídky odročen na [datum]. Kontrolní prohlídce byli přítomni, vlastníci pozemku, zástupce žalobce, zástupci Krajské hygienické stanice v [obec] Krajská hygienická stanice v [obec] provedla šetření na místě též dne [datum], kdy bylo zjištěno skladování dřeva na [parcelní číslo], zpracování dřeva neprobíhalo. Na pozemku se nacházely pouze 2 prázdné kontejnery na dřevo. [ulice] úřad nezjistil v případě dřevovýroby porušení stavebního zákona a důvod pro zahájení řízení dle § 129 odst. 2 stavebního zákona, což uvedl ve sdělení ze dne [datum] (spis [stát. instituce] – odbor výstavby sp. zn. [spisová značka]). Žalovaní podali stavebnímu úřadu stížnost ze dne [datum], ve které opětovně poukazovali na poškozování životního prostředí nadměrným hlukem z provozu dřevovýroby majitelů žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce]. Uvedli, že z řešených opatření provozovatelé dřevovýroby splnili pouze ukončení řezání o nedělích a svátcích. Za poslední půlrok se situace ještě zhoršila. Poukázali na to, že při kontrole v říjnu 2020 bylo z pozemku odvozeno všechno dříví na jiné pozemky a po nějaké době navezeno zpět. Uvedli, že nedostali výsledky kontroly stavebního úřadu a hygieny na vědomí. Ve spisu jsou založeny kopie katastrální mapy a ortofoto mapy + mapy KN se zobrazením části [parcelní číslo] s vyobrazením plochy vymezené k dřevovýrobě. Žalobce byl zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], k jehož žádosti byl termín kontrolní prohlídky odročen na [datum]. Při kontrole na místě stavební úřad zjistil na místě 3 kontejnery naplněné dřívím. Vlastníci pozemku uvedli, že zpracování dříví probíhá na výměře do 150 m2 Úřadem byli poučeni, že ke zpracování řeziva na ploše nad 300 m2 vyžaduje rozhodnutí o změně využití pozemku. Ve sdělení ze dne [datum] stavební úřad uvedl, že nezjistil důvody k zahájení řízení de 129 odst. 2 stavebního zákona. Sdělení bylo zasláno žalovaným. Žalovaný dne 21. 7. 2021 nahlédl do spisu [spisová značka] a [spisová značka] s vyhotovením kopií protokolů o kontrolách (spis [stát. instituce] – odbor výstavby sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtoval náklady za právní zastoupení fakturou ze dne [datum] v částce 5 500 Kč, fakturou ze dne [datum] v částce 5 500 Kč, fakturou ze dne [datum] v částce 5 500 Kč. Dopisy ze dne 14. 10. a [datum] uplatnil žalobce vůči žalovaným náklady za právní zastoupení v řízení před stavebním úřadem v celkové výši 6 655 Kč skládající se z odměny advokáta 1 000 Kč za úkon právní služby, hotových výdajů za náhradu za ztrátu času a jízdné (faktury, výzvy k zaplacení pohledávky). Na objednávku společnosti [právnická osoba] provedla dne [datum] [právnická osoba] s.r.o., Zkušební laboratoř, měření mimopracovního hluku při simulovaném maximálním provozu firmy [právnická osoba] na hranici pozemku [obec a číslo] a pozemku rodinného domu [obec a číslo] s vyhotovením protokolu o zkoušce č. [spisová značka]. Stanovila na základě přepočtu naměřených hodnot ekvivalentní hladinu akustického tlaku u rodinného domu žalovaných [obec a číslo] ve výši 38,5 dB (protokol).

5. Soud do celkového hodnocení důkazů nezahrnul důkazy provedené oznámením o zasedání zastupitelstva [územní celek] [datum], protokolem živnostenského úřadu, doklady o zajištění způsobilosti provozovny. Zamítl návrhy na provedení důkazu výslechem žalobcem, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [příjmení], zpracovatelem posudku [spisová značka], registrem živnostenského podnikání na osobu žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce], účetní závěrkou [právnická osoba] za rok 2020 a 2021, záznamy řezání v kalendáři žalovaného, výslechem žalovaného, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Soud provedené a navržené důkazy uvedené výše považuje za nadbytečné pro skutkové závěry nutné k právnímu posouzení věci.

6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

7. Podle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

8. Podle ust. § 2909 občanského zákoníku, škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

9. Podle ust. § 8 občanského zákoníku, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

10. Podle ust. 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle ust. § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

12. Podle ust. § 80 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, rozhodnutí o změně využití území vyžadují změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím.

13. Podle ust. § 80 odst. 3 písm. c) stavebního zákona, rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků o výměře do 300 m2.

14. Podle § 133 odst. 1 stavebního zákona, stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.

15. Podle ust. § 78 odst. 1 písm. h) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají stavební úřady.

16. Žalobce uplatnil proti žalovaným nárok na náhradu škody ve smyslu ust. § 2894 odst. 1 zákona č. občanského zákoníku. Vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 297/2009) a Ústavního soudu (nález ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 1017/15), podle níž v případě nepravdivých trestních oznámení připadá v úvahu občanskoprávní odpovědnost oznamovatele za vzniklou újmu. Dle Ústavního soudu lze porušení povinnosti spatřovat i v jednání v rozporu s dobrými mravy nebo jednání vykonávaném šikanózním způsobem. Soud proto hodnotil jednání žalovaných z pohledu možného porušení dobrých mravů jako skutkové podstaty odpovědnosti za škodu podle § 2909 občanského zákoníku, případně šikanózní výkon práva naplňující skutkovou podstatu podle § 2910 občanského zákoníku, přičemž v jednání žalovaných naplnění ani jedné uvedené skutkové podstaty nespatřuje. Žalovaní se domáhali u orgánu samosprávy a státní správy řešení situace vyvolané jednáním společnosti [právnická osoba], která je vlastnicky i personálně zcela propojená s osobami žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce], provozující zpracování palivového dřeva na pozemku ve vlastnictví žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] s druhem využití trvalý travní porost umístěném v intravilánu obce v bezprostřední blízkosti občanské výstavby i domu žalovaných. Stížnost žalovaných byla projednána starostkou obce, dále na zasedání zastupitelstva obce. Obec autoritativně nerozhodovala o regulaci činnosti společnosti ve prospěch stížnosti žalovaných. Žalovaní následně svou stížnost uplatnili, a to i v souladu s doporučením uvedeným v odpovědi obce ze dne [datum], u věcně a místně příslušného orgánu státní správy, kterým byl stavební úřad (§ 80 odst. 2 písm. e), § 133 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, § 78 odst. 1 písm. h) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). [ulice] úřad na základě stížnosti provedl na pozemku [parcelní číslo] tzv. kontrolní prohlídku ve smyslu ust. § 133 stavebního zákona, ke které přivolal jako dotčené osoby vlastníky předmětného pozemku. Nelze tak souhlasit s žalobcem, že žalovaní své stížnosti směřovali proti osobám bez pasivní legitimace. [ulice] úřad při kontrole nezjistil důvody pro následné zahájení správního řízení. Žalovaní nebyli uvědoměni o výsledku kontroly. Žalobci tak podali další stížnost dne [datum], přičemž stavební úřad ve věci zpracování dřeva opětovně nezjistil důvody pro následné zahájení správního řízení, nezjistil porušení § 80 odst. 2 písm. e), odst. 3 písm. c) stavebního zákona, přičemž nevzal v potaz skutečnosti, které vyplývaly z informací [stát. instituce] o ploše pozemku využívaného pro zpracování dřeva, fotodokumentace žalovaných, ale vycházel pouze z vyjádření vlastníků kontrolovaného pozemku a zjištění na místě samém. Soud, ač v tomto řízení není oprávněn posuzovat správnost postupu správního orgánu, má za to, že stížnostem žalovaných nelze upřít, že byly relevantní, zcela určitě se však nejednalo o šikanózní výkon práva nebo úmyslné jednání žalovaných porušující dobré mravy. Žalovaní se s podnětem na prošetření záležitosti obrátili vedle první stížnosti podané stavebnímu úřadu též na Krajskou hygienickou stanici v [obec] stížností zaslanou e-mailem dne [datum], přičemž až urgence této stížnosti prostřednictvím e-mailu žalovaného ze dne [datum] byla hygienickou stanicí postoupena jako věcně příslušnému orgánu stavebnímu úřadu a tímto úřadem řešena při kontrolní prohlídce jako v pořadí třetí stížnost. Z výše uvedených důvodů soud nehodnotil jednání žalovaných jako opakované, kverulantské podávávání nedůvodných stížností obsahujících zřejmé nepravdy, podávaných úmyslně žalovanými s cílem přivodit újmu na straně žalobce, porušujících dobré mravy nebo znamenajících šikanózní výkon práva. Jako zcela podružné soud považuje řešení otázky časového a objemového rozsahu provozování činnosti při zpracování dřeva, a také dodržení nebo překročení norem přípustné hladiny hluku. Pokud žalobce uvedl, že žalovaní porušili dohodu uzavřenou s žalobcem, lze připustit jednání mezi účastníky včetně příslibů řešení situace ze strany společnosti, nelze však takové jednání vůbec kvalifikovat jako smlouvu, ze které by navíc plynul závazek žalovaných, jehož porušením by vznikla škoda na straně žalobce uplatněná žalobou (§ 2913 odst. 1 občanského zákoníku). Lze proto uzavřít, že v jednání žalovaných spočívajícím v podání dvou stížností stavebnímu úřadu a jedné stížnosti podané krajské hygienické stanici na hlučnost dřevozpracujícího provozu na pozemku ve vlastnictví žalobce nelze spatřovat naplnění žádné skutkové podstaty odpovědnosti za škodu podle § 2909, § 2910 a § 2913 občanského zákoníku. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud žalovaným přiznal náhradu účelných nákladů řízení, kdy na straně žalovaných nešlo o nerozlučné společenství účastníků. 1. žalovaný má právo na náhradu nákladů spočívajících v odměně advokáta z tarifní hodnoty 6 655 Kč ve výši 1 400 Kč / úkon (z tarifní hodnoty nad 5 000 Kč činí odměna advokáta 1 500 Kč, z tarifní hodnoty žaloby proti 1. žalovanému 2 218 Kč činí odměna 1 000 Kč, část odměny nad 1 000 Kč připadající na společné řízení proti žalovaným ve výši 500 Kč byla ponížena na 80 % dle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), polovina režijního paušálu ve výši 150 Kč / úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, 2 vyjádření k žalobě, účast u 2 jednání), 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení. Náklady žalované představuje odměna advokáta ve výši 800 Kč / úkon dle § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky, polovina režijního paušálu ve výši 150 Kč / úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, 2 vyjádření k žalobě, účast u 2 jednání), 21 % DPH.