238 C 13/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4.708 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4.708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.546 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.162 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5.719 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4.708 Kč s tím, že se žalovanou uzavřela jako vlastník smlouvu o nájmu bytu a ona dluží na službách za období od [datum] do [datum] částku 3.162 Kč a 38 Kč za správu vodoměrů a 1.508 Kč za nájem za 9/ 2016. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] v k. ú. [obec] (viz výpis z KN). Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] sestávajícího se z 1 pokoje, kuchyně a příslušenství na dobu určitou v délce jedno měsíce prodloužené dodatky do [datum]. Nájemné bylo stanoveno na částku 3.400 Kč měsíčně a záloha 3.200 Kč se splatností do konce měsíce, za který se hradí nájemné (smlouva o nájmu bytu, dodatky a karta úhrad). Žalované vznikl nedoplatek na službách za rok 2016 ve výši 2.226 Kč a na nezaplacených předpisech částka 4.708 Kč (vyúčtování a výpis konta). Nájem bytu skončil dohodou k datu [datum] (dohoda). Žalovaná uznala dluh ve výši 4.708 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby dne [datum] (uznání dluhu). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná užívala byt žalobkyně na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou podle § 2201 a násl. občanského zákoníku, kdy nájem byl ukončen dohodou. Žalovaná uznala dluh ve výši 4.708 Kč jako dluh na nájmu a zálohách na služby. Žalobkyně má právo na nájem sjednaný smlouvou i na zálohu na služby spojené s užíváním bytu podle § 2246 a § 2247 občanského zákoníku. Pokud jde o vyúčtování za rok 2016, podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů za služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z [datum], sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], sp. zn.

IV. ÚS 2495/09). V tomto směru lze uzavřít, že žalobkyně neprovedla vyúčtování řádně, když nepočítala se skutečně uhrazenými zálohami. Nicméně soud dospěl k závěru, že pokud žalovaná dluh uznala, lze jej přiznat jako dluh z nájemného a zálohy. Nárok na úrok z prodlení je dán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.708 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč ve výši 819 Kč.