3 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného žaloba na ochranu držby podle § 176 a násl. o. s. ř. - odstranění oplocení

I. Návrh, kterým se žalobce domáhal, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zdržet se budování oplocení na pozemku [parcelní číslo] v obci a katastrálním území [obec], se zamítá

II. Návrh, kterým se žalobce domáhal, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně odstranit oplocení na vnější hranici pozemku p. [číslo] pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a v katastrálním území [obec], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na ochranu rušené držby doručném soudu dne 13. 7. 2022, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným povinným společně a nerozdílně, uložena povinnost jednak zdržet se budování oplocení na pozemku [parcelní číslo] v obci a katastrálním území [obec], a dále povinnost odstranit oplocení na vnější hranici pozemku p. [číslo] pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v obci a v katastrálním území [obec]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem rozestavěné stavby postavené na pozemku p. [číslo] kdy tato stavba je zapsaná u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec] (dále společně jako„ rozestavěná stavba“), a to na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekučního úřadu [obec] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne 26. 5. 2021. Zdůraznil, že okamžikem nabytí vlastnického práva nastoupil do pozice stavebníka ve stavebním řízení o povolení práva k rozestavěné stavbě [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 22. 10. 1997, kdy toto povolení bylo uděleno k výstavě rodinného domu a garáže, oplocení, ÚT na PB, žumpy a vodovodní přípojky na tehdejším pozemku [parcelní číslo]. Žalobce dále argumentoval tím, že pozemek [parcelní číslo] byl pak následně, zřejmě v době zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí, rozdělen na dva pozemky, a to na pozemek p. [číslo] tj. pozemek pod rozestavěnou stavbou, a pozemek p. [číslo] představující okolní zahradu. Poukázal na to, že stavební povolení bylo vydáno s předpokládaným termínem dokončení do 30. 12. 1998, přičemž lhůta k dokončení stavby na pozemku [adresa] pak byla na základě žádosti z jeho strany prodloužena stavebním úřadem o pět let, kdy původně stavební úřad povolil dostavět rozestavěnou stavbu na p. [číslo] po následně opravě na p. [číslo]. Žalobce připomněl, že při rozhodování však nebylo zohledněno ze strany stavebního úřadu, že původní stavební povolení se týkalo i pozemku [adresa]. Žalobce je pak toho názoru, že je držitelem práva vystavět rodinný dům na pozemku [adresa], dále pak žumpu, vodovodní přípojku a ostatní příslušenství na pozemku [adresa] a na vnější hranici pozemku [parcelní číslo] plot a garáž. Dále uvedl, že žalovaný [číslo] zakoupil podíl o velikosti 37/100 na pozemcích p. [číslo] a následně žalovaný č. 2 podíl o velikosti 63/100 rovněž na obou těchto pozemcích, tj. p. [číslo] to se závadou spočívající ve vydaném stavebním povolení. Žalobce tvrdil, že následně kontaktoval žalované za účelem smírného řešení za situace, kdy žalovaní jsou vlastníky pozemku pod rozestavěnou stavbou p. [číslo] pozemku p. [číslo] on sám je vlastníkem rozestavěné stavby s tím, že žalovaní prostřednictvím žalovaného č. 2 projevili zájem situaci vyřešit smírně. Žalobce dále uvedl, že při kontrole nemovitosti dne 14. 6. 2022 však zjistil, že žalovaní vybudovali bez jeho vědomí na vnějších hranicích pozemku [parcelní číslo] dne 13. 6. 2022 oplocení, přičemž plot osadili úzkou brankou v těžko využitelném místě. Žalobce je přesvědčen, že následkem oplocení pozemku [parcelní číslo] byl vypuzen z práva v místě vybudovaného oplocení vybudovat vlastní plot, garáž a přípojku vody tak, jak je oprávněn na základě stavebního povolení a současně mu tak bylo odepřeno právo přístupu k rozestavěné stavbě, neboť branka je určena pouze pro pěší a navíc mu nebyla zpřístupněna, a on se tak nedostane ke svému vlastnictví a je mu rovněž zabráněno předmětnou stavbu dokončit. Žalobce se tak s odkazem na § 1007 o. z. a § 1003 o.z. domáhá ochrany proti vypuzení z držby a uvedení v předešlý stav. K návrhu žalobce přiložil listiny.

2. Soud vycházel ze žalobcem přiložených listin, přičemž z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], LL. M., [exekutorský úřad], č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 5. 2021, které nabylo právní moci dne 30. 6. 2021, zjistil, že byl žalobci udělen příklep na vydražené nemovité věci, a to konkrétně na rozestavěnou stavbu, zapsanou na [list vlastnictví] v katastrálním území [obec], stojící na parcele p. [číslo].

3. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, prokazujícího stav evidovaný ke dni 23. 6. 2022, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavby, zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec]. Stavba je evidovaná jako rozestavěná a je umístěna na pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, prokazujícího stav evidovaný ke dni 23. 6. 2022, vyplývá, že žalovaný č. 1 je vlastníkem podílu o velikosti 37/100 a žalovaný č. 2 je vlastníkem podílu o velikosti 63/100 pozemku p. [číslo] tj. zahrada o výměře 1104 m2, a současně pozemku p. [číslo] tj. zastavěná plocha a nádvoří o výměře 175 m2, obou zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví] pro katastrálním území a [územní celek]. Žalovaný [číslo] nabyl předmětný podíl kupní smlouvou ze dne 8. 12. 2020, žalovaný č. 2 nabyl předmětný podíl na základě třech po sobě jdoucích kupních smluv, a to kupní smlouvou ze dne 8. 6. 2021, ze dne 7. 7. 2021, a ze dne 27. 7. 2021. Na pozemku p. [číslo] je pak evidovaná shora uvedená rozestavěná stavba.

5. Z kupní smlouvy ze dne 8. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný č. 1 nabyl podíl o velikosti 37/100 pozemku p. [číslo] současně pozemku p. [číslo] obou zapsaných na [list vlastnictví] v katastrálním území [obec], kdy předmětem smlouvy nebyla shora uvedená rozestavěná stavba.

6. Ze stavebního povelení Okresního úřadu [obec], které nabylo právní moci dne 22. 10. 1997, má soud za prokázané, že byla povolena stavba rodinného domu na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území [obec], mimo jiné za podmínky, že stavba bude dokončena nejpozději do 30. 12. 1998.

7. Z protokolu sepsaného dne 25. 7. 1997 o ústním jednání spojeným s místním šetření ve věci projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, včetně jeho příloh, vyplývá, že jeho předmětem bylo projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí pro stavbu rodinného domu a garáže na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území [obec]. Stavba měla být přízemní o výšce cca 6 m o půdorysných rozměrech 1250 x 15. Dále byl určen tvar střechy a druh střešní krytiny a bylo dohodnuto umístění stavby na předmětném pozemku, zároveň bylo řešeno zásobování vodou, odkanalizování stavby, zásobování elektrickou energií. Dělení pozemku nebylo navrhováno.

8. Z rozhodnutí Městského úřadu Králův Dvůr ze dne 4. 4. 2022 ve smyslu opravného rozhodnutí Městského úřadu Králův Dvůr ze dne 17. 5. 2022 soud zjistil, že lhůta k dokončení stavby rodinného domu a garáže na pozemku p. [číslo] v katastrálním území [obec] byla žalobci prodloužena o dobu do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

9. Z přiložené černobílé fotodokumentace bylo zjištěno, že na fotografii umístěné na č. l. 19 je zachycen drátěný plot přichycený na železné sloupky, s brankou, která je rovněž osazena mezi dvěma železnými sloupky (a je vyplněna rovněž drátěnkou). Na fotografii umístěné na č. l. 20 je pak zachycen pouze plot, za nímž je vidět část stavby objektu s krovy bez střešní krytiny. Není však zjevné, o jaké místo se jedná a ani kdy byly fotografie pořízeny.

10. Podle § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném v době podání návrhu (dále jen„ o.s.ř.“), ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.

11. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř., domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Dle odst. 2 tohoto ustanovení domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.

12. Podle § 178 o.s.ř., v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Aktuálně existuje dvojí možná ochrana držby, jejíž hmotněprávní základ je zakotven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a to ochrana petitorní (ochrana držby vlastnického práva, i domnělého) a ochrana possesorní (ochrana držby vlastnického práva i držby jiných práv, jež mohou být předmětem držby). V daném případě se jedná o possesorní ochranu, neboť žalobce se domáhá jak ochrany před rušením držby v souladu s § 1003 o.z. (dle něhož není nikdo oprávněn držbu svémocně rušit, přičemž kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav) a ochrany před vypuzením z držby ve smyslu § 1007 o.z. (podle tohoto ustanovení byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Dle odst. 2 vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání).

14. Jak je výše uvedeno (viz. bod 12), soud se v řízení omezí na zjištění poslední držby, tedy zjištění posledního faktického pokojného stavu v dané věci, a nezkoumá tak otázky právní. Soud tudíž nezkoumá v tomto řízení hmotněprávní otázky - zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Aby však žaloba z rušené držby byla úspěšná, resp. měla šanci na úspěch, je potřeba prokázat, že žalobce je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší, neboť v řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, ale právě o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu.

15. Soud tedy postupoval dle výše uvedených zákonných ustanovení a přezkoumal podaný návrh, přičemž dospěl k závěru, že tento není důvodný. Žalobce sice v daném případě předloženými listinami osvědčil, že je vlastníkem rozestavěné stavby zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území [obec], která je umístěna na pozemku p. [číslo] přičemž rovněž osvědčil, že tento pozemek pod stavbou je ve spoluvlastnictví žalovaných. Je třeba mít na zřeteli skutečnost, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětné rozestavěné stavbě v červnu 2021, přičemž si musel být plně vědom skutečnosti, že stavba stojí na cizím pozemku, k němuž mu vlastnické právo nesvědčí a že tento pozemek, jakož i pozemek, který obklopuje daný pozemek pod stavbou, resp. určitý vlastnický podíl na těchto nemovitostech nabyl žalovaný č. 1 již v době předchozí (na základě kupní smlouvy z prosince 2020). Žalobci tak muselo být zcela zřejmé, že vlastnické vztahy k nemovitostem jsou velmi komplikované a že mohou do budoucna přinášet celou řadu problémů. Držba, resp. dokonce vlastnictví nemovitosti, je tak postaveno na jisto. Nicméně pro rozhodnutí je dále zcela stěžejní zjistit, jaký byl skutečný, faktický stav v daném místě. Žalobce pak v tomto směru soudu předložil fotodokumentaci plotu a branky, resp. 2 černobílé fotografie, leč z těchto není patrné ani kde byly pořízeny a už vůbec ne v jakém časovém úseku. Soud tak nemá šanci udělat si představu, zda případně tímto oplocením byl skutečně narušen nějaký jiný předchozí stav. Z fotografií nelze usoudit (pokud by soud odhlédl od skutečnosti, že není postaveno najisto, že se týkají předmětných nemovitostí), kdy došlo k oplocení předmětného pozemku – z fotografií je patrné, že oplocení se na daném místě již nějakou dobu (blíže neurčenou) nachází, neboť dané místo není bez porostů, není udusané (u plotu je vidět tráva), sloupky jsou v zemi zabudované pevně – nikam se nevychylují, rovněž branka umístěná mezi sloupky není nikam vyvěšena – kdy jak umístění pletiva, tak zavěšení branky vyžaduje dostatečné vytvrdnutí betonu, v němž jsou sloupky plotu zabudované, aby nedošlo ke„ zkřížení“ vrat, prověšení pletiva či vychýlení sloupků. Jeví se tak jako velmi nepravděpodobné, že by k výstavbě oplocení došlo až dne 13. 6. 2022. Žalobce ničím neprokázal, jaký byl stav v době, kdy předmětné nemovitosti nabyl – tedy zda tam oplocení již bylo či nikoli. Tedy nelze usuzovat na stav posledního pokojného stavu – tedy na to že pozemek byl bez oplocení, a tedy není možné ani poskytnout ochranu v tom směru, že by mělo dojít k navrácení tohoto stavu, neboť není zjištěno, jaký to stav byl. Na základě výše uvedených důvodů tedy soudu nezbylo, než návrh žalobce v plném rozsahu zamítnout.

16. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaným, kteří byli ve věci plně úspěšní, vznikl nárok na úhradu nákladů řízení, avšak těmto žádné náklady spojené s daným řízením nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.