3 C 12/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 27 394 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 4 250 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 275 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 13. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:- zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od 6. 3. 2024 do 14. 4. 2024;- zákonného úroku z prodlení z částky 23 000 Kč ode dne 15. 4. 2024 do dne 12. 7. 2024;- zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč ode dne 16. 9. 2023 do 4. 3. 2024 kapitalizovaného ke dni 4. 3. 2024 ve výši 1 746,58 Kč a- nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kčzamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 730,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 10. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 394 Kč s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení specifikovaným ve výrocích pod bodem I. až III. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 12. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 8. 9. 2023, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž žalovaná obdržela úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná smlouvu uzavřela v elektronické podobě. Žalobkyně poukázala na to, že se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit její právní předchůdkyni celkově částku 30 175 Kč spolu s příslušenstvím do 15. 9. 2023. V žalobě bylo dále uvedeno, že žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet, avšak na poskytnutou částku vrátila pouze 2 000 Kč, a to dne 14. 4. 2024, a žalobkyně tak vedle částky úvěru 23 000 Kč požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši 4 250 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 746,58 Kč, za období od 16. 9. 2023 do 4. 3. 2024, smluvní úrok ve výši 5 275 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 25 000 Kč od 6. 3. 2024 do 14. 4. 2024 a nadále běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč od 15. 4. 2024 do zaplacení. Dne 13. 11. 2023 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny pohledávky za žalovanou, a to ke dni 5. 3. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním doručeným soudu dne 17. 2. 2025 vzala, po výzvě soudu k doplnění návrhu, žalobkyně podanou žalobu v části, ve které se domáhala po žalované zaplacení smluvního úroku ve výši 5 275 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 250 Kč zpět, s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

6. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2022 a Dodatku č. 6 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 9. 2023 včetně obchodních podmínek , právnická osoba, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 25 000 Kč za podmínek ve smlouvě a dodatku č. 6 uvedených, a to bankovním převodem této částky na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím splatit do 15. 9. 2023. K dokumentu nejsou připojeny žádné, ani elektronické podpisy. Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru.

7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně obdržela dne 18. 7. 2020 z účtu žalované platbu ve výši 1 Kč s označením „hladká platba“ pod VS , var. symbol, .

8. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeném u společnosti , právnická osoba, má soud za prokázané, že dne 12. 12. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 25 000 Kč.

9. Ze společného prohlášení smluvních stran ze dne 21. 3. 2024 o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovanou, a to na základě uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ke dni 5. 3. 2024.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního oddacího archu ze dne 12. 3. 2024, soud zjistil, že toto postoupení bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 8. 3. 2024.

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 7. 2024, včetně podacího archu ze dne 2. 7. 2024 vyplývá, že žalovaná byla vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč, která jí byla odeslána na účet č. , č. účtu, dne 12. 12. 2022. Žalovaná žalobkyni uhradila dne 14. 4. 2024 částku 2 000 Kč.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

17. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

21. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

25. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění26. Jelikož ve věci došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání, nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaný se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o. s. ř. a řízení v této části – v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

27. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy, neboť úvěrující byl povinen ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé nahlížení do příslušných registrů, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

28. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované a její objektivní možnost daný úvěr splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registrech BRKI, NRKI a insolvenčním rejstříku, nicméně žádným způsobem se nezabývala jakýmikoliv příjmy či výdaji žalované, její rodinnou, a především finanční situací. Soud tak má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně sice určitým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, nicméně již takovýto rozsah prověření úvěruschopnosti je naprosto nedostatečný a rovněž tak nedostatečné je vyhodnocení celého stavu - bez dostatečné míry pečlivosti a tedy nesprávně. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2022 ve znění Dodatku č. 6 ze dne 8. 9. 2023 je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku neplatná.

29. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 12. 12. 2022 částku 25 000 Kč, jež byla převedena na její bankovní účet, na kterou žalovaná do dnešního dne uhradila 2 000 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni jednak samotnou částku, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, tj. částku ve výši 23 000 Kč, a rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., nicméně až za dobu prodlení od 13. 7. 2024, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení finančních prostředků upomínkou ze dne 1. 7. 2024, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení do 12. 7. 2024. Výši úroku z prodlení soud přiznal žalobkyni ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II. rozsudku). Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. v trvání 3 dnů, neboť neshledal důvody pro postup jiný.

30. Ve zbývající části pak soud, ze shora uvedených důvodů, žalobu zamítl, neboť úvěrovou smlouvu shledal neplatnou, čímž jsou neplatná i veškerá její doprovodná ujednání včetně ujednání o výši úroků, poplatků za poskytnutí úvěru či smluvní pokuty (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 730,60 Kč, přičemž tato částka představuje 67,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,96 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 096 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 394 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.