3 C 138/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 o zaplacení 58 961,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a nadále běžícím ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s – kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a nadále běžícímve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení,– kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši , částka, a nadále běžícím ve výši 25 %ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , číslo, dne , datum, . Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly žalované poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek a pevný úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 20 měsíčních splátkách po , částka, , a to nejpozději do , datum, . Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná svůj dluh uhradila pouze částečně. Z tohoto důvodu se domáhá po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky , částka, na jistině, na dlužných poplatcích , částka, , na dlužné smluvní pokutě , částka, , obchodního úroku kapitalizovaného ve výši , částka, a nadále běžícího ve výši 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši , částka, a nadále běžícího ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou s účinností ke dni , datum, na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná, resp. její opatrovník, se k žalobě nevyjádřil a ani se nedostavil k jednání, ačkoliv bylo doručení předvolání vykázáno dnem , datum, . Jednáno bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, resp. jejího opatrovníka.

3. V průběhu řízení žalobkyně tvrdila, že má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované k tomu, aby byla schopna předmětný poskytnutý úvěr řádně splácet, a odkázala na veškeré listiny, které jsou založeny ve spise. Závěrem navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

4. Soud provedl dokazování, přičemž z následujících důkazů zjistil pro věc rozhodné skutečnosti:

5. Z žádosti o úvěr zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Čistý měsíční příjem žalované měl činit , částka, , přičemž se mělo jednat o starobní důchod žalované. Uvedla, že je ovdovělá, že pobírá starobní důchod a že bydlí u rodičů. Náklady na bydlení, včetně energií, měly činit , částka, , její osobní výdaje a výdaje na jídlo a na dopravu , částka, a její měsíční splátky stávajících půjček částku ve výši , částka, . K prokázání uvedených údajů měla předložit výměr důchodu a svůj občanský průkaz.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, , včetně přílohy č. , hodnota, předpisu splátek, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru č. , číslo, dne , datum, , na základě které byla žalované poskytnuta částka , částka, v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, v 20 měsíčních splátkách po , částka, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře.

7. Z platební bilance žalované soud zjistil, že na předmětný úvěr č. , číslo, žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, , přičemž poslední úhrada na úvěr pocházela ze dne , datum, .

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , datum, , včetně všech jejích příloh, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, adresované žalované má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .

9. Z výzvy k plnění ze dne , datum, adresované od žalobkyně žalované, včetně podacího lístku ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „občanský zákoník“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě o úvěru č. , číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.

23. Provedenými důkazy totiž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně žádost o úvěr podepsanou žalovanou. Z této žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

24. Žalobkyně sice tvrdí, že u žalované byla ověřena výše jejího příjmu, a to z výměru starobního důchodu (viz. Žádost o úvěr), avšak soudu tyto dokumenty nedoložila. Rovněž ze shora předložených důkazů nikterak nevyplývá, jakým způsobem byly vyhodnoceny výdaje žalované, a to za situace kdy má žalovaná další blíže neidentifikovatelné půjčky s celkovými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Z žádosti o úvěr vyplývá, že odhadované měsíční náklady žalované činily , částka, měsíčně, uvedené náklady nebyly ověřeny žádnými dokumenty. Nelze přehlédnout ani to, jak právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila při posuzování úvěruschopnosti žalované, že žalovaná pobírá pouze starobní důchod a že žalované v době uzavření úvěrové smlouvy bylo 77 let, přičemž úvěr měla splatit ve 20 měsíčních splátkách. Soudu rovněž není zcela jasné, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila při posuzování úvěruschopnosti žalované, že je žalovaná důchodkyní s výší starobního důchodu , částka, , když její výdaje i s dalšími splátkami úvěrů měly činit částku ve výši , částka, a když měla poskytnutou zápůjčku hradit nejméně 20 měsíců částkou ve výši , částka, , tj. nově měly její výdaje činit , částka, , kdy měla žalované zbýt částka , částka, měsíčně. Nelze rovněž přehlédnout, že dle tabulky umoření byla žalovaná schopna na úvěr uhradit pouze čtyři po sobě jdoucí měsíční splátky. Navíc sdělení žalované, že žije u rodičů, je s ohledem na její věk minimálně dosti nevěrohodné. Již všechny tyto shora uvedené informace tak měly vést právní předchůdkyni žalobkyně k obezřetnosti, neboť uvedené údaje zjevně budí obavu o své správnosti. Nelze ani přehlédnout, že žádost o úvěr byla sepsána týž den, jako byla uzavřena smlouva o úvěru, údaje na obou dokumentech jsou vyplněny ručně a lze tak mít pochybnost o tom, kde k jejich vyplnění došlo a kdo a s jakou odborností úvěruschopnost zkoumal. Z uvedeného je tak zjevné, že u žalované i bez dalšího přezkoumání jí uvedených údajů, lze mít za to, že jsou u ní dány oprávněné obavy z toho, že nebude schopna úvěr řádně splácet.

25. Za situace, kdy žalovanou uvedené informace budí obavu, zda bude schopna svůj závazek řádně splácet, bylo na poskytovateli, aby ověřil úvěrovou angažovanost žalované a její platební historii ve veřejných i neveřejných databázích jako je exekuční rejstřík, SOLUS či NRKI. Žalobkyně pak nedoložila, že by k prověřování v takových databázích došlo. A to přesto, že ve smyslu ustanovení § 78 o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

26. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.

27. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem úvěrové smlouvy. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila celkem částku ve výši , částka, , tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši , částka, (za dobu ode dne splatnosti úvěru, neboť si žalovaná musela být vědoma toho, že nejpozději k tomuto dni je povinna vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.).

28. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl, neboť tyto nároky tak neshledává oprávněnými (výrok II.).

29. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu, resp. neúspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, a náležela by jí tak část nákladů řízení, však žádné náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.