3 C 179/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení 15 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 900 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a částku ve výši 1 900 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 580,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 16. 9. 2024, ve znění doplnění, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 900 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 26. 9. 2023 a dne 16. 10. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Tvrdila, že žalovaný výše uvedenými kroky dne 26. 9. 2023, 16. 10. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena jednak vertifikační platbou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného a rovněž fotokopií dokladu totožnosti. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisy z jeho bankovního účtu či případně výplatními listy a dále kontrolou v registru ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Dále tvrdila, že se žalovaný zavázal zaplatit kromě jistiny rovněž smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úrok přirostlý za uplynulé období se zavázal žalovaný splácet ve splátkách splatných vždy nejpozději k 26. dni v měsíci, jistinu byl oprávněn splatit kdykoliv. Zdůraznila, že se však žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, na což byl opakovaně upomínán, kdy upomínkou ze dne 26. 1. 2024 žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 29. 1. 2024. Žalovaná částka je představována jistinou ve výši 10 000 Kč, smluvním úrokem za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z jistiny od 30. 1. 2024 do 7. 8. 2024 ve výši 1 900 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z listiny označené jako žádost o spotřebitelský úvěr bez uvedení data a bez podpisu bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno jméno a příjmení žalovaného, telefonní číslo, emailová adresa, rodné číslo, číslo OP včetně platnosti, dále byl uveden údaj: svobodný, počet členů domácnosti 3 s tím, že všichni mají příjem, adresa trvalého bydliště i korespondenční adresa (odlišná od adresy trvalého bydliště), dále bylo uvedeno, že žalovaný bydlí v pronajatém bytě, má základní vzdělání, je v invalidním důchodu prvního stupně, měsíční příjem je ve výši 8 438 Kč, měsíční výdaje činí 4 860 Kč.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 9. 2023 soud zjistil, že se dle ní měla žalobkyně zavázat žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem do výše 20 000 Kč, se sjednaným obchodním úrokem 40 % měsíčně. Prostředky z úvěru mohl žalovaný čerpat opakovaně, a to až do celkové výše nesplacené jistiny rovnající se sjednanému úvěrovému limitu. Žalovaný se měl zavázat splácet úvěr tak, že obchodní úrok z načerpaného úvěru byl povinen hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za předcházející období, a to vždy k 26. dni v měsíci, jistinu byl oprávněn zaplatit kdykoliv v době trvání smlouvy, jinak na výzvu. Smlouva byla uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru.Soudu byla předložena smlouva v písemné formě, a to v elektronické podobě ve formátu PDF. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 9. 9. 2024, tj. více než 11 měsíců poté, kdy měl být účastníky uzavřen.Grafická podoba dokumentu obsahuje v místě podpisu žalobkyně vlastnoruční podpis osoby označené jako , jméno FO, , jednatel. V místě podpisu úvěrované je vytištěno jméno žalovaného. V čl. 10.9 předložené smlouvy je uvedeno následující: „Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu Smluvními stranami či osobami, které jsou oprávněny za Smluvní strany Smlouvu podepsat a uzavírá se na dobu neurčitou. Podpisem smluvní strany se v případě Úvěrovaného rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , Anonymizováno, v žádosti o Úvěr“ a dále: „Tato smlouva byla uzavřena dne 26-09-2023“.Z kopie občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného má soud za osvědčené, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy osvědčenu existenci a totožnost žalovaného.

7. Ze zprávy , Anonymizováno, . ze dne 23. 12. 2024 ve spojení výpisem z účtu , Anonymizováno, ., za období 1. 9. 2023 až 30. 9. 2023 a 1. 10. 2023 až 31. 10. 2023 má soud za prokázané, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a že žalobkyně uhradila na účet patřící žalovanému dne 26. 9. 2023 částku 7 000 Kč a dne 16. 10.2023 částku 3 000 Kč.

8. Z oznámení o zvýšení vypláceného důchodu ze dne 30. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný je v invalidním důchodu prvního stupně a pobírá dávky ve výši 8 095 Kč měsíčně.

9. Z výplatních dokladů ze dne 11. 8. 2023 a ze dne 12. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný za období od 12. 8. 2023 do 11. 9. 2023 a za období od 12. 9. 2023 do 11. 10. 2023 pobíral invalidní důchod prvního stupně ve výši 8 641 Kč.

10. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaný úvěr zesplatnila dne 26. 1. 2024 a vyzvala žalovaného, aby úvěr zaplatil do 3 dnů od doručení. Zda však bylo uvedené oznámení s výzvou k úhradě doručeno žalovanému, či alespoň mu odesláno, nebylo v řízení prokázáno.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 8. 2024, včetně podacího lístku ze dne 7. 8. 2024, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč na jeho bankovní účet.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

14. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

18. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

20. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

23. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

26. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“27. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1968 věta prvá o.z., platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

33. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 10 000 Kč, neboť nebylo prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy.

34. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Z předložených důkazů však soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu skutečně uzavřel, resp. že ji uzavřel v podobě, která byla soudu předložena.

35. Soudu byl předložen elektronický dokument ve formátu PDF obsahující úvěrovou smlouvu. Tento dokument však vznikl 11 měsíců po té, kdy měla být samotná úvěrová smlouva uzavřena, tedy objektivně nemůže jít o písemnou smlouvu, která měla být předložena žalovanému a jím akceptována a podepsána. Žalobkyně tak jí předloženými listinami neprokázala, v jaké konkrétní podobě žalovanému předložila text úvěrové smlouvy a v jaké konkrétní podobě ji žalovaný akceptoval, tedy neprokázala sjednané smluvní podmínky.

36. I pokud by mělo k uzavření smlouvy dojít ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 o.z. při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby, žalobkyně neprokázala, že by vedla záznamy o právních jednáních v elektronickém systému, a to tak, že se provádějí systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. I pokud by žalobkyně uvedené prokázala, z jí předložených důkazů nebylo prokázáno, že žalovanému předložila návrh smlouvy právě ve znění předloženém soudu v PDF dokumentu vzniklém 11 měsíců po té, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy a že právě tento text smlouvy žalovaný akceptoval.

37. Soud v této souvislosti rovněž upozorňuje žalobkyni, že měla-li být úvěrová smlouva uzavřena jako písemná smlouva v elektronické podobě, je k platnosti písemné smlouvy ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS, tedy zejména, že důvěryhodně identifikující podepisující osobu, je jednoznačně spojen s podepisující osobou a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat.

38. Soud tak nemá za prokázané, že by byla mezi účastníky platně uzavřena úvěrová smlouva, a že ji žalovaný uzavřel právě s obsahem, který byl předložen soudu. Tedy, že se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté prostředky právě za podmínek v předloženém textu smlouvy uvedených.

39. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

40. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 26. 9. 2023 a dne 16. 10. 2023 na bankovní účet žalovaného celkem částku 10 000 Kč, kterou byl povinen vrátit. Žalovaný na tento dluh před podáním žaloby neuhradil ničeho, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 10 000 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit úrok z prodlení v zákonné výši za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. (výrok I.) Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal podmínky.

41. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních úroků, smluvní pokuty) žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť tyto nároky jsou vázány právě na smlouvu o úvěru (výrok II.).

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 580,79 Kč, přičemž tato částka představuje 25,79 % z jejich celkové výše (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně ve věci). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku III. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, která žalobkyni v řízení zastupoval.