3 C 183/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení 11 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalobkyni 8 495 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 495 Kč od 9. 8. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 3 355 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 77,92 Kč od 24. 7. 2023 do 8. 8. 2023 a nadále běžícím zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3 355 Kč od 9. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 976,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 11 850 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 14. 12. 2022 s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, ID žádosti , číslo, , a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz. Žalovaný vyplnil požadované údaje a po automatizovaném schvalovacím procesu byla žádost žalovaného schválena. Žalobkyně tvrdila, že následně žalovanému zaslala podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve své žádosti a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva dle žalobkyně byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu žalovaným do aplikace žalobkyně a žalovanému zaslána na e-mailovou adresu, kterou žalovaný uvedl v žádosti. Identita žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu a v souladu s podmínkami úvěru, jež jsou součástí úvěrové smlouvy tak, že žalovaný zaslal žalobkyni 1 Kč jako ověřovací platbu z jeho bankovního účtu. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla dne 14. 12. 2022 žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě, tj. č. ú. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalobkyně následně od žalovaného evidovala pouze dvě platby, a to ze dne 24. 1. 2023 úhradu částky 1 Kč a ze dne 8. 3. 2023 úhradu částky 1 504 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, vyúčtovala mu žalobkyně dne 19. 1. 2023, dne 28. 2. 2023 a dne 16. 4. 2023 účelně vynaložené náklady spojené s prodlením po 300 Kč v každém jednotlivém případě, dále žalobkyně žalovanému dne 13. 6. 2023 vyúčtovala jednorázovou smluvní pokutu ve výši 285 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala částku 9 499 Kč jako dlužnou jistinu, částku ve výši 330 Kč jako dlužný poplatek za poskytnutí úvěru, částku ve výši 199 Kč jako dlužný poplatek za expres výplatu, dlužné poplatky za prodloužení splatnosti „desetiprocentním odkladem“ ve výši 490 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 285 Kč, částku ve výši 147 Kč jako dlužný poplatek za SMS servis a účelně vynaložené náklady v celkové výši 900 Kč, tj. celkem částku ve výši 11 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 77,92 Kč za období od 24. 7. 2023 do 8. 8. 2023 a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 11 850 Kč od 9. 8. 2023 (ode dne následujícího po podání žaloby) do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (když tento svůj souhlas k dotazu soudu obsaženému v usnesení čj. 3 C 183/2023-29 neodvolala), aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru označenou ID žádosti , číslo, , na základě níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu 1 měsíce se sazbou RPSN 48,3 %, a že žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, tj. celkem částku 10 330 Kč. Součástí úvěrové smlouvy je i označení bankovního účtu, na který měl být úvěr žalobkyní žalovanému poskytnut, tj bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 14. 12. 2022 15:56 spolu s IP adresou a kódem „, číslo, “, který byl odeslán na telefonní číslo , tel. číslo, a u věřitele pouze datum 14. 12. 2022 a připojen vlastnoruční podpis osob označené jako předseda představenstva žalobkyně. Z otisků obrazovky počítače z programu žalobkyně pro správu úvěrů má soud za prokázanou časovou souslednost mezi žádostí o úvěr, prověřením žádosti, odsouhlasením žádosti ze strany žalobkyně, oznámením o schválení úvěru žalovanému a následným zasláním SMS kódu žalovanému za účelem podpisu úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru, předložená soudu v elektronické podobě, je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 26. 5. 2022 a naposledy upraven 14. 12. 2022 v 15:56:

5. K dokumentu nejsou připojeny žádné elektronické podpisy. Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. Na straně žalobkyně došlo ke ztotožnění osoby žalovaného, jako smluvní strany smlouvy o úvěru, a ověření jeho osobních údajů, které se shodují s údaji uvedenými na smlouvě a v žalobě.

7. Z částečného bankovního výpisu žalobkyně ze dne 14. 12. 2022 a z potvrzení o provedené platbě od společnosti , jméno FO, ze dne 14. 12. 2024 má soud za prokázané, že dne 14. 12. 2022 byla na účet žalovaného poukázána částka 10 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalobkyně eviduje úhradu na poskytnutý úvěr dne 24. 1. 2023 ve výši 1 Kč a dne 8. 3. 2023 ve výši 1 504 Kč. Zároveň žalobkyně na uvedeném výpisu eviduje předpis tří poplatků po 300 Kč na účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, jednorázovou smluvní pokutou ve výši 285 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za SMS servis dne 14. 12. 2022, dne 24. 1. 2023 a dne 8. 3. 2023 po 49 Kč celkem 147 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti v celkové výši 490 Kč, přičemž jejich výše je stanovena v sazebníku poplatků, na nějž odkazuje vlastní úvěrová smlouva.

8. Z otisku obrazovky počítače ze dne 8. 8. 2023 s údaji vztahujícími se k úvěru žalovaného evidovaným žalobkyní v jejím počítačovém programu pro správu úvěrů má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila osobu žalovaného v evidenci ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS. Dále, že od žalovaného obdržela za účelem ověření úvěruschopnosti údaj o jeho příjmu (50 000 Kč) s tím, že tento plyne z podnikání, o počtu dětí (1), výdaji na domácnost (12 000 Kč) a výši příjmu ostatních členů domácnosti (6 000 Kč).

9. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2023, včetně podacího archu z téhož dne, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

10. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že k osobě žalovaného byly vedeny 2 existující splátkové kontrakty a 1 existující nesplátkový kontrakt, přičemž 12 splátkových kontraktů bylo ukončeno. Z úvěrové zprávy však nevyplývá, jakým způsobem na základě této informace vyhodnotila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného.

11. Ze snímku obrazovky o zaslání podpisového kódu vyplývá, že dne 14. 12. 2022 v 15:10:01 byl do fronty zařazen adresát s telefonním číslem , tel. číslo, jemuž byl zaslán PIN pro podpis smlouvy , číslo, . Identifikátor zprávy byl , číslo, , klientem byl , Jméno zainteresované osoby 0/0, , zdrojové ID bylo , číslo, .

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

23. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

24. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

27. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 10 000 Kč, resp. částky 8 495 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 3 C 183/2023-10 ze dne 23. 11. 2023, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovaným, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, uvedla žalobkyně, že tuto ověřila lustrací v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, a to s negativním výsledkem. Dotazy do evidencí pak žalobkyně prokázala otisky ze svého interního systému, z nějž vyplývá i časová souslednost jednotlivých dotazů do insolvenčního rejstříku, SOLUS a CRIBIS. Jiné dotazy doloženy nebyly, tedy k ostatním evidencím svá tvrzení neprokázala. Dále žalobkyně uvedla, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného byla 50 000 Kč a že má za to, že výše výdajů odpovídá životním minimům stanoveným právními předpisy a průměrným nákladům na domácnosti na bydlení dle České statistického úřadu. Žalobkyně však neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem ověřila výši tvrzeného příjmu žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila ani bankovní výpis žalovaného dokládající příjem žalovaného, má soud za to, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem ověřila výši tvrzeného příjmu žalovaného. Soud rovněž poukazuje na to, že žalobkyně taktéž žádným způsobem neověřila výši výdajů žalovaného, ani žalovaným tvrzený příjem ostatních členů domácnosti ve výši 6 000 Kč. Soud má tak za to, že žalobkyně nedoložila, že by jakýmkoliv způsobem údaje poskytnuté žalovaným alespoň v základních rysech ověřila. Soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy že s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalovaného tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit, když prověřovala pouze to, zda se žalovaný již dříve nedostal do platební neschopnosti. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona28. Pro úplnost soud uvádí, že i pokud by měl za prokázané, že žalobkyně ověřila výši příjmů a výdajů žalovaného a ty porovnala a kriticky hodnotila, tedy řádně prověřila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost, nemá soud za prokázané jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovaným sjednány. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným jednali, že si žalovaný zřídil u žalobkyně klientský účet, že požádal o úvěr, a že mu byl zaslán návrh smlouvy o úvěru. Rovněž soud nemá na základě předložených a provedených důkazů pochybnost o tom, že žalobkyně zaslala žalovanému SMS kód k potvrzení přijetí návrhu úvěrové smlouvy, avšak nemá již prokázáno, že žalovaný zaslaným kódem podepsal právě smlouvu předloženou žalobkyní. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Pokud jde o podpis smlouvy samotnou žalobkyní, není soudu zjevné, jak je možné do elektronického dokumentu pojmout vlastnoruční podpis, tedy opět může jíž pouze o grafickou podobu, tentokrát vlastnoručního podpisu, která byla vložena přímo do dat dokumentu, nikoliv k datům obsahujícím smlouvu připojený.

29. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne 14. 12. 2022 částku 10 000 Kč. Žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby uhradil celkem 1 505 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 8 495 Kč. Zároveň žalobkyni náleží i úrok z prodlení ode dne uvedeného ve výzvě k vrácení prostředků, tj. výzvě k vydání bezdůvodného obohacení, přičemž žalobkyně požadovala úrok od 31. dne od sepsání předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2023, tj. od 24. 7. 2023, jehož výše byla stanovena v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013. V tomto rozsahu pak soud uložil žalovanému dlužnou částku, včetně úroku z prodlení, žalobkyni zaplatit. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v délce trvání 3 dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal důvody (výrok I).

30. Ve zbylém ropzsahu pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě, neboť v daném rozsahu nebylo žalováno o právu (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. - tedy v poměru úspěchu k neúspěchu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 976,92 Kč, přičemž tato částka představuje 43,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 850 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v délce trvání 3 dnů, a to k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.. Náklady právního zastoupení byly stanoveny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.