3 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 598, 67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 4. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 13 598,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 598,67 Kč od 18. 12. 2022 do 3. 9. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 598,67 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 810 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 10. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 33 598,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 19. 9. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla částku ve výši 20 000 Kč, která měla být spolu s poplatkem ve výši 13 598,67 Kč splacena nejpozději dne 17. 12. 2022. Žalobkyně poukázala na to, že úvěr byl žalovanému poskytnut prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , www stránky, , na kterém se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a požádal o úvěr. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovaným byla ověřena jeho úvěruschopnost porovnáním jeho příjmů a výdajů a lustrací žalovaného v registrech CRKI, EUCB, CEE a ISIR. Zdůraznila, že žalovaný svůj závazek nesplnil, neboť poskytnuté peněžní prostředky do lhůty splatnosti nevrátil ani přes zaslané upomínky. Ohledně aktivní legitimace argumentovala tím, že pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na ni z právní předchůdkyně žalobkyně, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, přestože byl o zaplacení opětovně upomenut. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že jí nevznikl nárok na zaplacení dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 18. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 9. 2022 a Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se měl zavázat finanční prostředky vrátit ve třech splátkách po 11 633 Kč, splatných dne 17. 10. 2022, 17. 11. 2022 a 17. 12. 2022 spolu s poplatkem ve výši 10 199,01 Kč a úrokem ve výši 40 % ročně, celkem částku 13 598,67 Kč. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Smlouva obsahuje podpis žalobkyně, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, pouze SMS kód , hodnota, .

6. Z potvrzení o provedení platby má soud za prokázané, že dne 19. 9. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, částku 20 000 Kč (s textem Zapujcka , hodnota, ).

7. Podle sdělení společnosti , právnická osoba, . byl účet č. , č. účtu, veden na jméno žalovaného a výpis z toho účtu potvrzuje, že na účet žalovaného byla dne 19. 9. 2022 připsána částka 20 000 Kč, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 spolu s přílohou (seznamem pohledávek) soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 27. 8. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení oznámení.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však nebyla žalovaným podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 19. 9. 2022 částku ve výši celkem 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 8. 2024. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

13. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

24. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

25. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

26. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

29. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalovaného na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaný uzavřel a v jakém textovém znění tak případě učinil, tedy že vyslovil souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu.

30. I pokud by měl soud existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, nebylo v řízení prokázáno, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o.z. za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Vzhledem k tomu, že však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 20 000 Kč a žalovaný na dluh ničeho neuhradil, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení právě ve výši 20 000 Kč, které je povinen vydat. Protože však právní předchůdkyně žalobkyně převedla svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z., a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z., dospěl soud k závěru, že žalobkyně je subjektem, který se může domáhat úhrady tohoto nároku, přičemž nárok je důvodný právě co do poskytnuté částky 20 000 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku).

32. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení s úhradou, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky 20 000 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,75 % ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od 4. 9. 2024, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný byl poprvé vyzván k vrácení dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě ze dne 27. 8. 2024, v níž mu byla stanovena lhůta k zaplacení 3 dny od doručení. Výzva byla žalovanému odeslána 27. 8. 2024, a s ohledem na § 573 o.z. má soud za to, že zásilka proto byla žalovanému doručena 30. 8. 2024. Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 3. 9. 2024 a ode dne následujícího je v prodlení. K tomuto datu činila sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně, nicméně žalobkyně požadovala 15 % ročně (výrok I. rozsudku).

33. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

34. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem pod bodem III. rozsudku ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady částky 33 598,67 Kč a soud jejímu nároku vyhověl co do částky 20 000 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 59,53 % z předmětu řízení a neúspěšná v rozsahu 40,47 % z předmětu řízení. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. je pak třeba od úspěchu žalobkyně odečíst její neúspěch. Náklady řízení žalobkyně jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 344 Kč, odměnou advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 14b, odst. 1, bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 500 Kč (převzetí a příprava žaloby, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 504 Kč, celkem 4 248 Kč. Protože žalovaný je povinen uhradit 19,06 % nákladů řízení, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky ve výši 810 Kč (po zaokrouhlení) odpovídající míře jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.