3 C 204/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 zaplacení 298 525,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 237 767,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 745,57 Kč a nadále běžícím ve výši 11,75 % ročně z částky 237 767,22 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 1 691,91 Kč spolu s kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 651,72 Kč a nadále běžícím ve výši 11,75 % ročně z částky 5 691,91 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 6 439,84 Kč a nadále běžícím ve výši 3,90 % ročně z částky 238 943,22 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 59 066,78 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 57,06 Kč a nadále běžícím ve výši 11,75 % ročně z částky 59 066,78 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení.

IV. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 672,19 Kč a nadále běžícím ve výši 3,90 % ročně z částky 59 066,78 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v ve výši 76 468,53, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 298 525,91Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní - společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně dvě smlouvy o úvěru. První Smlouvu o úvěru PRESTO Půjčka č. , číslo, (, číslo, ) uzavřela dne 29. 7. 2021. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostní úvěr ve výši 241 500 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 933 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 8. 2. 2022. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 3 732 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 238 943,22 Kč na jistině, na dlužném poplatku 515,91 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 1 629,97 Kč a nadále běžícího ve výši 3,90% ročně z částky 238 943,22 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 5 397,29 Kč a nadále běžícího ve výši 11,75 % ročně z částky 239 459,19 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení.Druhou smlouvu o úvěru PRESTO Půjčka č. , číslo, (, číslo, ), resp. časově uzavřenou jako první, uzavřela žalovaná dne 19. 7. 2021. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostní úvěr ve výši 61 500 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 130 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 8. 2. 2022. Žalovaná od zesplatnění nezaplatila ničeho. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 59 066,78 Kč na jistině, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 672,19 Kč a nadále běžícího ve výši 3,90 % ročně z částky 59 066,78 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 57,06 Kč a nadále běžícího ve výši 11,75 % ročně z částky 59 066,78 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 5. 1. 2023.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani se nedostavila na jednání dne 27. 6. 2024, ačkoliv bylo doručení předvolání vykázáno dnem 10. 6. 2024, a tak bylo jednáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. K jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně, která setrvala na návrhu v plném rozsahu, poukázala na to, že předchůdkyně žalobkyně jí poskytla nemalé finanční prostředky, z nichž žalovaná vrátila pouze zcela nepatrnou částku, přičemž v mezidobí – od podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho. Zdůraznila, že že žalobkyně postupovala plně v souladu se zákonem, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala i úvěruschopnost žalované a má tak za to, že by žalobnímu návrhu mělo být v plném rozsahu vyhověno. Dále navrhla, aby žalovaná byla zavázána k úhradě nákladů řízení. Po poučení týkající se doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a navržení důkazů k jejich prokázání zástupkyně žalobkyně uvedla, že žalobkyně žádnými novými tvrzeními ani dalšími důkazy nedisponuje, vše již bylo uvedeno v návrhu a jeho doplnění.

3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž z jednotlivých důkazů zjistil následující pro rozhodnutí věci významné skutečnosti:

4. Z návrhu smlouvy o úvěru č. , číslo, (, číslo, ) ze dne 29. 7. 2021, bylo zjištěno, že v něm byl vtělen návrh smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ přeložený žalovanou právní předchůdkyni žalobkyně. Z této smlouvy vyplynulo, že v případě akceptace návrhu ze strany banky by byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 241 500 Kč s tím, že žalované by byla poskytnuta částka 240 000 Kč, a částka 1 500 Kč by sloužila jako úhrada poplatku za poskytnutí úvěru. Celkovou částku by se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 933 Kč se splatností ke každému 20.dni v měsíci, byla by sjednána fixní úroková sazba ve výši 3,90% a RPSN ve výši 4,14%. Dále bylo uvedeno, že smlouva bude uzavřena za použití elektronických prostředků. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro úvěry a Sazebník (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 7. 2021, včetně Obecných obchodních podmínek, Produktových obchodních podmínek pro úvěry a Sazebníku)

5. Ze záznamu o digitální aktivitě ze dne 29. 7. 2021 a kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že si žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích, z těchto údajů vyplynulo, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . Její čistý měsíční příjem činí 22 365 Kč. Je svobodná a bydlí ve vlastním nebo družstevním bydlení, jako deklarované výdaje je uvedena částka 7 019 Kč. Bylo potvrzeno, že žalovaná obdržela veškeré předsmluvní dokumenty (Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro úvěry, Sazebníky, Pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, Informace o spotřebitelském úvěru). Ze sumarizace, odeslaných údajů a přidělených kontraktů pro žalovanou vypracovaných právní předchůdkyní žalobkyně má soud za prokázané, že na jméno žalované byl evidovaný jeden splátkový produkt - úvěr ve výši 45 632 Kč se splátkou ve výši 1 984 Kč, že žalovaná si měla zažádat o celkem 7 úvěrů, ale tyto byly odmítnuty a dále si měla žádat celkem o 2 karty a současně že lustrace v registru SOLUS vyšla na jméno žalované s negativním výsledkem.

6. Z karty fyzické osoby nepodnikající ze dne 31. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná žádala o registraci čísla mobilního telefonu pro internetové platby kartou s využitím zabezpečení 3DSecure.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalované vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně za období od dubna do června 2021 má soud za prokázané, že žalované v měsíci dubnu přišla platba ve výši 22 365 Kč, v květnu ve výši 23 939 Kč, v červnu ve výši 18 889 Kč od jejího zaměstnavatele. Zůstatky na těchto účtech – počáteční či konečný byly v minusových položkách, resp.

0. Z výpisu z bankovního účtu žalované za červenec 2021 bylo zjištěno, že žalovaná dne 29. 7. 2021 čerpala částku ve výši 240 000 Kč.

8. Z výpisu z úvěru právní předchůdkyně žalobkyně za období od 29. 7. 2021 so 30. 7. 2021 vyplývá, že žalovaná prostřednictvím bankovního účtu vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně čerpala dne 29. 7. 2021 úvěr ve výši 241 500 Kč, kdy částka ve výši 1 500 Kč byla z tohoto účtu stržena právní předchůdkyní žalobkyně jako poplatek za úvěrovou dokumentaci.

9. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 8. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 8. 2. 2022.

10. Z návrhu smlouvy o úvěru PRESTO Půjčka č. , číslo, (, číslo, ) ze dne 19. 7. 2021, bylo zjištěno, že v něm byl vtělen návrh smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ přeložený žalovanou právní předchůdkyni žalobkyně. Z této smlouvy vyplynulo, že v případě akceptace návrhu ze strany banky by byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 61 500 Kč s tím, že žalované by byla poskytnuta částka 60 000 Kč, a částka 1 500 Kč by sloužila jako úhrada poplatku za poskytnutí úvěru. Celkovou částku by se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 130 Kč se splatností ke každému 20.dni v měsíci, byla by sjednána fixní úroková sazba ve výši 3,90% a RPSN ve výši 5,02 %. Dále bylo uvedeno, že smlouva bude uzavřena za použití elektronických prostředků. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky pro úvěry a Sazebník (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 7. 2021, včetně Obecných obchodních podmínek, Produktových obchodních podmínek pro úvěry a Sazebníku).

11. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka“ č. žádosti , číslo, ze dne 19.7.2021 vyplynulo, že návrh žalované na uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně přijat.

12. Ze záznamu o digitální aktivitě ze dne 19. 7. 2021 a kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že si žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . Její čistý měsíční příjem činí 22 365 Kč. Je svobodná a bydlí v nájmu, jako deklarované výdaje je uvedena částka 7 019 Kč. Ze sumarizace, odeslaných údajů a přidělených kontraktů pro žalovanou vypracovaných právní předchůdkyní žalobkyně má soud za prokázané, že na jméno žalované byl evidovaný jeden splátkový produkt - úvěr ve výši 45 632 Kč se splátkou ve výši 1 984 Kč, že žalovaná si měla zažádat o celkem 7 úvěrů, ale tyto byly odmítnuty, a dále si měla žádat celkem o 2 karty a současně že v lustrace v registru SOLUS vyšla na jméno žalované s negativním výsledkem. Z karty fyzické osoby nepodnikající ze dne 31. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná žádala o registraci čísla mobilního telefonu pro internetové platby kartou s využitím zabezpečení 3DSecure.

13. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od dubna do června 2021 má soud za prokázané, že žalované v měsíci dubnu byla připsána platba ve výši 22 365 Kč, v květnu ve výši 23 939 Kč, v červnu ve výši 18 889 Kč od jejího zaměstnavatele. Z výpisu z bankovního účtu žalované za červenec 2021 bylo zjištěno, že žalovaná dne 19. 7. 2021 čerpala částku ve výši 60 000 Kč.

14. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 8. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 8. 2. 2022.

15. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 4/2022 uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a , právnická osoba, . jako postupníkem ze dne 15. 12. 2022 včetně prohlášení k příloze č. 1 seznamu pohledávek tvořících soubor pohledávek ze dne 15. 12. 2022, a dohody o úhradě úplaty za postoupený soubor pohledávek ze dne 15. 12. 2022, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni obě výše uvedené pohledávky za žalovanou, a to s účinností ke dni 15. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 1. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022, dohoda o úhradě úplaty uzavřená mezi UniCredit Bank jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 15. 12. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 1. 2023, prohlášení o okamžiku postoupení uzavřené mezi postupitelem , právnická osoba, a postupníkem , právnická osoba, . dne 15. 12. 2022).

16. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15. 8. 2023 adresovaná zástupcem žalobkyně žalované, má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření předmětných smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

20. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

23. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

28. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

29. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávky, které by měly svůj právní základ ve smlouvě o úvěru č. , číslo, ze dne 15. 11. 2019 a smlouvě o úvěru č. , číslo, a č. , číslo, uzavřenými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.

30. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, a to před poskytnutím každého jednotlivého úvěru. K tomu žalobkyně uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované zejména z údajů poskytnutých žalovanou. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaná přímo ve smlouvě prohlásila, že jí poskytnuté informace jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčela žádné relevantní informace. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovanou uzavřena úvěrová smlouva. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výsledek kontroly v interním systému právního předchůdce a dotazem do registru SOLUS, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti, výsledky dotazů z registrů NRKI/BRKI. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

31. Je pravdou, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši příjmu žalované. Avšak se shora předložených důkazů nikterak nevyplývá, jakým způsobem byly vyhodnoceny výdaje žalované. Ze záznamů o digitální aktivitě vyplývá, že deklarované výdaje žalované jsou ve výši 7 019 Kč, tyto výdaje nebyly nijak doloženy. Žalovaná v záznamu o digitální aktivitě ze dne 29. 7. 2021 uvedla, že bydlí ve vlastním nebo družstevním bydlení a v záznamu o digitální aktivitě ze dne 19. 7. 2021 bylo uvedeno, že žalovaná žije v nájmu, ale deklarované výdaje jsou ve stejné výši, nebyla ani doložena nájemní smlouva. Nelze přehlédnout, že běžná výše nákladů na nájemní bydlení by podstatným způsobem, převyšovala uvedenou částku. Již tato informace tak měla vést právní předchůdkyni žalobkyně k obezřetnosti, neboť uvedený údaj zjevně budí obavu o své správnosti Jak bylo při zkoumání úvěruschopnosti zohledněno, že žalovaná má již jeden nesplacený úvěr a že si vzápětí bere další úvěr, z předložených důkazů nevyplývá. Jak bylo vyhodnoceno, že žalované byl poskytnut další jeden úvěr ve výši 45 632 Kč, kdy měsíční splátky jsou ve výši 1 984 Kč, není jasné. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím všech úvěrů, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěrů dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouvy o úvěru jsou ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatné.

32. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 29. 7. 2021 částku 241 500 Kč. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila celkem částku ve výši 3 732 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 237 767,22 Kč, včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 4 745,57 Kč (za dobu ode dne splatnosti úvěru, neboť si žalovaná musela být vědoma toho, že nejpozději k tomuto dni je povinna vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 11,75 % ročně z částky 237 767,22 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení. Dále má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 19. 7. 2021 částku 61 500 Kč. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby neuhradila ničeho, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu původní dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 59 066,78 Kč, včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 57,06 Kč (za dobu ode dne splatnosti úvěru, neboť si žalovaná musela být vědoma toho, že nejpozději k tomuto dni je povinna vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 11,75 % ročně z částky 59 006,78 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. v délce trvání 3 dnů, neboť pro plnění ve splátkách či stanovení lhůty odlišné neshledal podmínky. (výrok I. a III.)

33. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. a IV.).

34. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 76 468,53 Kč. Náklady žalobce celkem činí 77 342,50 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 11 942 Kč, odměnu advokáta podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6. ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty 298 525,91 Kč, za 5 úkonů po 9 500 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání dne 27. 6. 2024 a písemné podání), 6 paušálních náhrad po 300 Kč v celkové výši 1 800 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu za účast u jednání soudu dne 21. 5. 2024 ve výši jedné poloviny (účast na jednání, které bylo odročeno bez projednání věci) ve výši 4 750 Kč, dle § 14 odst. 2 a.t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 050 Kč ve výši 11 350,50 Kč, dle § 137 odst. 3 o.s.ř., která patří k nákladům řízení, když zástupce žalobkyně je registrován jako plátce daně. Vzhledem k tom, že předmětem řízení byla částka 298 525,91 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 296 834 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, odečetl soud „neúspěch“ žalobkyně ve výši 1 %, od jejího „úspěchu“ ve výši 99 %. Žalovaná, která ve sporu převážně neuspěla, je tak povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 99 % celkových nákladů řízení tedy částku 76 468,53 Kč, přičemž její zaplacení soud žalovaném uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).