3 C 27/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 26 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 125,75 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 6 130 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 38,55 Kč od 23. 11. 2024 do 10. 12. 2024 a nadále běžícím zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 6 130 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 325,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10.12.2024 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 26 130 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 21. 6. 2024 s žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím svých internetových stránek , www stránky, . Uvedla, že žalovaná vyplnila požadované údaje a po automatizovaném schvalovacím procesu byla žádost žalované schválena. Žalobkyně tvrdila, že následně žalované zaslala podpisový SMS kód na telefonní číslo, které žalovaná uvedla ve své žádosti a na internetových stránkách se objevil text smlouvy. Smlouva dle žalobkyně byla uzavřena po zadání podpisového SMS kódu žalovanou do aplikace žalobkyně a žalované zaslána na e-mailovou adresu, kterou žalovaná uvedla v žádosti. Identita žalované byla ověřena v souladu s podmínkami úvěru, jež jsou součástí úvěrové smlouvy tak, že žalovaná zaslala žalobkyni 1 Kč jako ověřovací platbu z jejího bankovního účtu. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla dne 21. 6. 2024 žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě, tj. č. ú. , č. účtu, . Poukázala na to, že se žalovaná zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců ve 24měsíčních splátkách. Žalobkyně zdůraznila, že následně od žalované neevidovala žádnou platbu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, vyúčtovala jí žalobkyně dne 29. 7. 2024, dne 26. 8. 2024, 23. 9. 2024 účelně vynaložené náklady spojené s prodlením po 300 Kč v každém jednotlivém případě a dne 11. 10. 2024 jí vyúčtovala účelně vynaložené náklady spojené s prodlením ve výši 130 Kč, dále žalobkyně žalované dne 23. 8. 2024, dne 7. 8. 2024 a dne 23. 9. 2024 vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 500 Kč v každém jednotlivém případě. Žalobkyně tak po žalované požadovala částku 20 000 Kč jako dlužnou jistinu, částku ve výši 660 Kč jako dlužný poplatek za poskytnutí úvěru, účelně vynaložené náklady v celkové výši 1 030 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 1 500 Kč a úroky v celkové výši 2 940 Kč tj. celkem částku ve výši 26 130 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 164,30 Kč za období od 23. 11. 2024 do 10. 12. 2024 a nadále běžícím ve výši 12,75 % ročně z částky 26 130 Kč od 11. 12. 2024 (ode dne následujícího po podání žaloby) do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (když tento svůj souhlas k dotazu soudu obsaženému v usnesení čj. , číslo jednací, neodvolala), aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze úvěrové smlouvy ze dne 21. 6. 2024 a sazebníku poplatků soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru označenou ID žádosti , hodnota, , na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč splatný ve 24 měsíčních splátkách se sazbou RPSN 49,2 %, a že žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Celková částka, která měla být žalovanou dle smlouvy zaplacena je 27 520 Kč. Součástí úvěrové smlouvy je i označení bankovního účtu, na který měl být úvěr žalobkyní žalované poskytnut, tj bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva je podepsána tak, že u jména žalované je připojeno datum 21. 6. 2024 11:22 spolu s IP adresou a kódem „, hodnota, “, který byl odeslán na telefonní číslo , tel. číslo, a u věřitele pouze datum 21. 6. 2024 a připojen vlastnoruční podpis osob označené jako předseda představenstva žalobkyně.

6. Z Výstupu z Bank ID soud zjistil údaje o žalované a z dokumentu Dohledání informací o činnosti klienta má soud za prokázanou časovou souslednost mezi žádostí o úvěr, prověřením žádosti, odsouhlasením žádosti ze strany žalobkyně, oznámením o schválení úvěru žalované a následným zasláním SMS kódu žalované za účelem podpisu úvěrové smlouvy. Smlouva byla schválena dne 21. 6. 2024, dále byly zjištěny sms kod pro registraci , hodnota, , sms kod – elektronický podpis , hodnota, , telefonní číslo , tel. číslo, a email klienta , e-mail, . Smlouva o úvěru, předložená soudu v elektronické podobě, je souborem ve formátu PDF. K dokumentu nejsou připojeny žádné elektronické podpisy. Z předsmluvních informací, které jsou součástí smlouvy, má soud za prokázané, že obsahují základní parametry poskytovaného úvěru.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta z oddělení rizik ze dne 10. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně provedla šetření ve veřejných i neveřejných databázích NRKI a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem OK, dotaz do registru ISIR byl proveden s výsledkem – „Rodné číslo není v ISIRu“. Dále vyplynulo, že žalovaná má dvě děti, je zaměstnaná s výší příjmu 32 000 Kč a výší příjmu členů domácnosti 36 000 Kč. Jako splátka jiným společnostem byla uvedena částka 500 Kč.

8. Z Tiskové sestavy ze dne 10. 3. 2025 a Opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 21. 6. 2024 soud zjistil, že dne 21. 6. 2024 byla částka ve výši 20 000 Kč zaslána na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 17. 3. 2025 vyplývá že, účet je veden jako běžný osobní účet na jméno žalované, č. ú. , č. účtu, . Dále soud zjistil, že dne 21. 6. 2024 byla z účtu žalobkyně zaslána částka ve výši 20 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, s poznámkou poskytnutí půjčky na účet žalované.

10. Z úvěrové zprávy týkající se žalované vyplývá, že u žalované je evidována jedna žádost o úvěr, čtrnáct žádostí bylo odmítnuto, šest odvoláno a existující úvěr ve výši 5 000 Kč s výší měsíční splátky 6 500 Kč, osobní úvěr ve výši 21 000 Kč s výší měsíční splátky 1 100 Kč, existující úvěr ve výši 4 500 Kč s výší měsíční splátky 5 963 Kč a existující revolvingový úvěr výší měsíční splátky 5 940 Kč.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná načerpala poskytnutý úvěr dne 21. 6. 2025 ve výši 20 000 Kč. Žalovaná neuhradila žádnou splátku.

12. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 26. 8. 2024 a z výzvy ke splacení celého úvěru adresované žalované ze dne 11. 10. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 8. 2024 má soud za prokázané, že se v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalované, zejména pro její prodlení s placením povinné minimální splátky delším než 30 dní, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 11. 10. 2024, a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky, kterou vyčíslila na 26 130 Kč, a to včetně poplatků a úroků.

13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 8. 11. 2024 adresované žalované včetně poštovního podacího archu ze dne 11. 11. 2024, má soud za prokázané, že byla žalovaná před podáním žaloby upomenuta k úhradě dlužné částky.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěr, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

24. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

25. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

26. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

27. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

30. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 20 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. , číslo jednací, ze dne 5. 3. 2025, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovanou, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně, že tuto ověřila lustrací v registrech NRKI s výsledkem klient nalezen – pozitivní vyhodnocení, ISIR s výsledkem – v registru nenalezen, CEE a SOLUS. Dotazy do evidencí pak žalobkyně prokázala pouze úvěrovou zprávou. Jiné dotazy doloženy nebyly, tedy k ostatním evidencím svá tvrzení neprokázala. Dále žalobkyně uvedla, že výše čistého měsíčního příjmu žalované byla 32 000 Kč a že má za to, že výše výdajů odpovídá životním minimům stanoveným právními předpisy a průměrným nákladům na domácnosti na bydlení dle České statistického úřadu. Žalobkyně však neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem ověřila výši tvrzeného příjmu žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila ani bankovní výpis žalované dokládající příjem žalované, má soud za to, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem ověřila výši tvrzeného příjmu žalované. Soud rovněž poukazuje na to, že žalobkyně taktéž žádným způsobem neověřila výši výdajů žalované, ani žalovanou tvrzený příjem ostatních členů domácnosti ve výši 36 000 Kč. Soud má tak za to, že žalobkyně nedoložila, že by jakýmkoliv způsobem údaje poskytnuté žalovanou alespoň v základních rysech ověřila. Soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované, tedy že s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalované tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit, když prověřovala pouze to, zda se žalovaná již dříve nedostala do platební neschopnosti. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

31. V předmětné věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít.

32. Pro úplnost soud uvádí, že i pokud by měl za prokázané, že žalobkyně ověřila výši příjmů a výdajů žalované a ty porovnala a kriticky hodnotila, tedy řádně prověřila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost, nemá soud za prokázané, jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovanou sjednány. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou jednali, že si žalovaná zřídila u žalobkyně klientský účet, že požádala o úvěr, a že ji byl zaslán návrh smlouvy o úvěru. Rovněž soud nemá na základě předložených a provedených důkazů pochybnost o tom, že žalobkyně zaslala žalované SMS kód k potvrzení přijetí návrhu úvěrové smlouvy, avšak nemá již prokázáno, že žalovaná zaslaným kódem podepsala právě smlouvu předloženou žalobkyní. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Pokud jde o podpis smlouvy samotnou žalobkyní, není soudu zjevné, jak je možné do elektronického dokumentu pojmout vlastnoruční podpis, tedy opět může jít pouze o grafickou podobu, tentokrát vlastnoručního podpisu, která byla vložena přímo do dat dokumentu, nikoliv k datům obsahujícím smlouvu připojený.

33. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet dne 21. 6. 2024 částku 20 000 Kč. Žalovaná na tento dluh před podáním žaloby neuhradila ničeho, tedy na žalobkyni mohlo přejít právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného výši 125,75 Kč a nadále běžícím ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení. Tyto částky je pak žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v trvání 3 dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal podmínky (výrok I.).

34. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako neopodstatněnou a nedůvodnou zamítl, neboť tyto nároky jsou navázány na existenci smlouvy o úvěru (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. - tedy v poměru úspěchu k neúspěchu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 325,94 Kč, přičemž tato částka představuje 53,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,54 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 046 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 130 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když dle předloženého osvědčení je zdokladováno, že je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v délce trvání 3 dnů, a to k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.. Náklady právního zastoupení byly stanoveny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.