3 C 36/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 33 654,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 537,86 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 537,86 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 116,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 116,93 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 1. 2025 ve spojení s jejím doplněním ze dne 21. 5. 2025 a ze dne 11. 9. 2025 domáhala zaplacení částky 33 654,79 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 22. 8. 2024 se společností , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, . (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr, který se zavázala vrátit do 22. 10. 2024. Uvedla, že peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy žalobkyně sdělila, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy a po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, a to dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, CRKI a EUCB a současně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalované, poté byl žalované zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně rovněž tvrdila, že za dobu trvání úvěru žalovaná načerpala finanční prostředky v celkové výši 26 300 Kč a před postoupením pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku ve výši 25 762,14 Kč. Poukázala na to, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, kdy toto bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tak po žalované požaduje částku ve výši 33 654,79 Kč sestávající se z jistiny ve výši 16 759,66 Kč, z náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 999,78 Kč a z úroku za dobu čerpání úvěru ve výši 15 895,35 Kč dle úvěrových podmínek. Žalovaná po postoupení pohledávky již ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána před podáním žaloby. Nakonec žalobkyně uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.

4. Z dokumentu nazvaného „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 22. 8. 2023“, včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr (tzv. Loan application info) a obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ), bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalované, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 20 000 Kč, který bude žalované poskytnut bezhotovostně na její bankovní účet uvedený v žádosti o úvěr, tj. bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání úvěru s tím, že se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit výpůjční úrokovou sazbu ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, tedy ve výši 15 919,47 Kč v jednom roce. Dále byla sjednána roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši 299,98%. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis ani elektronický podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že dokument vznikl dne 22. 8. 2023 v 18:45:

52. K uvedenému dokumentu není připojen žádný elektronický podpis.

5. Z potvrzení o provedené platbě označené jako „external payout“ ze dne 24. 6. 2024, ze dne 29. 11. 2023, ve spojení s platební bilancí žalované, sdělením , právnická osoba, . ze dne 2. 4. 2025 a 16. 5. 2025 a s výpisem z účtu žalované (vše za období od 22. 8. 2023 do 23. 7. 2024, resp. 31. 10. 2024) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet shodný s účtem uvedeným ve smlouvě, vedeným na jméno žalované, postupně částku v celkové výši 26 300 Kč, a to vždy pod variabilním symbolem , var. symbol, , a zároveň že žalovaná na úvěr uhradila částku v celkové výši 25 762,14 Kč.

6. Z faktury s variabilním symbolem č. , var. symbol, ze dne 22. 10. 2024 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala jako minimální částku k zaplacení do 22. 10. 2024 částku ve výši 16 181,80 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, jejího dodatku, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2024, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala a zároveň jí vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 11. 2024, podací lístek ze dne 14. 11. 2024).

8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala postupně na účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 26 300 Kč a žalovaná na tento svůj závazek uhradila částku v celkové výši 25 762,14 Kč. V řízení nebyl prokázán obsah smluvních ujednání mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. obsah úvěrové smlouvy a smluvní podmínky.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

19. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

23. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

27. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 537,86 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy, resp. že byla vůbec uzavřena nějaká smlouva, neboť není doložen jakýkoli podpis na smlouvě z jedné či druhé smluvní strany, potažmo pokud si strany „něco“ ujednaly, není vůbec zřejmé, jaký byl obsah ujednání mez nimi. Z tohoto hlediska tedy nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru. Navíc ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem nezjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně nedoložila žádné relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. předchozí výpisy z běžného účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu atd., ač k tomu byla ze strany soudu vyzvána. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, NKRI, CRKI, EUCB, přičemž na základě skutečností získaných z těchto databází nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti.

28. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně (i pokud by soud připustil, že smlouva byla uzavřena – byť tomu tak v tomto případě není) před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.

29. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 26 300 Kč, a že ze strany žalované došlo na tento závazek k úhradě částky 25 762,14 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby dále neuhradila ničeho, a tak žalobkyně má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 537,86 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 23. 10. 2024 do zaplacení s tím, že lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody (výrok I. tohoto rozsudku).

30. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť tyto nároky požadované žalobkyní jsou navázány na smlouvu o úvěru.

31. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější a náležela by ji tak poměrná část úhrady účelně vynaložených nákladů, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřiznal.