3 C 45/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 15 690,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 1. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 190,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 190,75 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 690,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní její předchůdkyně - společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mu dne 13. 12. 2022 byl poskytnut úvěr ve výši 7 500 Kč, který se zavázal vrátit nejpozději dne 12. 1. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 190,75 Kč. Tvrdila, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce její právní předchůdkyně www., www stránky, , a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, následně zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po ověření schopnosti žalovaného splácet mu byl právní předchůdkyní žalobkyně zaslán návrh smlouvy, který žalovaný odsouhlasil verifikačním kódem ve formě SMS, a to kódem ve znění , hodnota, . Zdůraznila, že žalovaný však svůj závazek nehradil řádně a včas, a to ani na základě výzvy k plnění. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z její právní předchůdkyně právě na ni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024. Poukázala na to, že postoupení pohledávky bylo přípisem oznámeno žalovanému. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ, že by soud uzavřel, že nebyla uzavřena platná smlouva o spotřebitelském úvěru, žádá, aby byl žalovaný uznán povinným k úhradě bezdůvodného obohacení, jež mu vzniklo přijetím plnění od její právní předchůdkyně na základě neplatné smlouvy. Zdůraznila, že žalovaný na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho ani přes její výzvy. Žalobkyně pak požadovala uhradit dlužnou jistinu úvěru ve výši 7 500 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 190,75 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv byl k tomu před podáním žaloby vyzván ze strany žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 12. 2022 a Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že uvedenou smlouvou se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému dne 13. 12. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 7 500 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se měl zavázat tento úvěr vrátit jednorázově spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 8 190,75 Kč do dne 12. 1. 2023.Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 13. 12. 2022 v 13:46:46 hodin.Smlouva dále obsahuje vlastnoruční podpis nad označením „, právnická osoba, . , jméno FO, “ a datum 11. 12. 2022 a údaj o tom, že návrh smlouvy byl žalovaným potvrzen pomocí SMS kódu , hodnota, dne 11. 12. 2022.Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje údaj o tom, že dokument byl potvrzen dne 11. 12. 2022 pomocí SMS kódu , hodnota, a číslo průkazu totožnosti: OP , hodnota, .

6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 4. 12. 2024 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala částku 7 500 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 13. 12. 2022.

7. Podle sdělení společnosti , právnická osoba, . byl účet č. , č. účtu, veden na jméno žalovaného a potvrzuje, že na účet žalovaného byla dne 13. 12. 2022 poukázána částka 7 500 Kč od , právnická osoba, s poznámkou „Zapujcka B“.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 spolu s přílohou (seznamem pohledávek) soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 20. 12. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení oznámení.

10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

11. Z výše uvedených listin a po jejich zhodnocení ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve znění jejich dodatků, které však nebyly žalovaným podepsány. Právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 13. 12. 2022 částku ve výši 7 500 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 12. 2024. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

13. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

24. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

25. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

26. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

29. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 7 500 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem nezjišťovala, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet. Žalobkyně nedoložila žádné relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalovaného, např. předchozí výpisy z běžného účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu atd., ač k tomu byla ze strany soudu vyzvána. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, přičemž na základě skutečností získaných z těchto databází nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti.

30. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.

31. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7 500 Kč, naopak ze strany žalovaného nedošlo k žádné úhradě na tento závazek. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný před podáním žaloby dále neuhradil ničeho, a tak žalobkyně má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 7 500 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od prvního dne prodlení s úhradou, tj. od 13. 1. 2023 do zaplacení s tím, že lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

32. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku), neboť nároky požadované žalobkyní jsou navázány na smlouvu o úvěru.

33. Výrokem pod bodem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější a náležela by mu tak poměrná část úhrady účelně vynaložených nákladů, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřiznal.