3 C 54/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 52 981,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 000 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 981,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 981,99 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 689 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 3. 2. 2025 ve spojení s jejím doplněním ze dne 15. 8. 2025 domáhala zaplacení částky 52 981,99 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 22. 5. 2024 se společností , právnická osoba, (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr, který se zavázala vrátit do 22. 10. 2024. Uvedla, že peněžní prostředky byly žalované poskytnuty dne 22. 5. 2024 na její bankovní účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy žalobkyně sdělila, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy a tímto učinila návrh na uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, a to dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, CRKI a úvěrové historie. Žalobkyně rovněž tvrdila, že za dobu trvání úvěru žalovaná načerpala finanční prostředky v celkové výši 40 000 Kč a neuhradila ničeho. Poukázala na to, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Žalobkyně tak po žalované požaduje částku ve výši 52 981,99 Kč sestávající se z jistiny ve výši 40 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 12 981,99 Kč. Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána před podáním žaloby. Nakonec žalobkyně uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, ačkoliv bylo doručení předvolání vykázáno dne 29. 9. 2025, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, žalobkyně se z jednání soudu omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující ve věci rozhodné skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 5. 2024 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovanou jako klientem, včetně obchodních podmínek , právnická osoba, pro poskytování úvěrů, bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalované, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč, který bude žalované poskytnut bezhotovostně na její bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva byla sjednána na 12 měsíců s tím, že se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně hradit úvěr ve splátkách ve výši 5 688,45 Kč, zápůjční úrokovou sazbu ve výši 112,35 %. Dále byla sjednána roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši 192,70 %. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis ani elektronický podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že dokument vznikl dne 22. 5. 2024 v 11:59:

51. K uvedenému dokumentu není připojen žádný elektronický podpis, pouze u označení „klient“ je uvedeno jméno žalované a u označení „věřitel“ je uvedeno , právnická osoba5. Z částečného výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tato dne 22. 5. 2024 poukázala postupně na účet shodný s účtem uvedeným v úvěrové smlouvě popsané v bodě 4. tohoto rozsudku částku 40 000 Kč. Z částečného výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 5. 2024 pak vyplývá, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně platbu ve výši 0,01 Kč jako tzv. verifikační platbu, jež je součástí kontraktačního procesu.

6. Z potvrzení , právnická osoba, týkající se běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 28. 5. 2025 vyplývá, že předmětný účet č. , č. účtu, je veden právě pro žalovanou a v měsíci květnu byla evidována příchozí platba 40 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh a seznamu postoupených pohledávek, uzavřené dne 6. 12. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 11. 2024 (viz. Oznámení ze dne 15. 11. 2024 a podací lístek ze dne 15. 11. 2024).

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 11. 2024 adresované žalované ze strany zástupce žalobkyně včetně podacího lístku ze dne 15. 11. 2024 a z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 22. 10. 2024 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 22. 5. 2024, na základě které byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč bezhotovostně na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se současně zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 12 981,99 Kč a zápůjční úrok ve výši 112,35 %. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 68 261,40 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 5 688,45 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly obchodní podmínky.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovanou jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

19. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

25. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 40 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy, resp. že byla vůbec uzavřena nějaká smlouva, neboť není doložen jakýkoli podpis na smlouvě z jedné či druhé smluvní strany, potažmo pokud si strany „něco“ ujednaly, není vůbec zřejmé, mezi jakými subjekty došlo k „ujednání“ a jaký byl obsah tohoto ujednání mezi nimi. Z tohoto hlediska tedy nedošlo k uzavření smlouvy, a to ani smlouvy o spotřebitelském úvěru. Navíc ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem nezjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně nedoložila žádné relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. předchozí výpisy z běžného účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu atd., ač k tomu byla ze strany soudu vyzvána. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, NKRI, CRKI, přičemž na základě skutečností získaných z těchto databází nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti.

26. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně (i pokud by soud připustil, že smlouva byla uzavřena – byť tomu tak v tomto případě není) před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.

27. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč, a že ze strany žalované nedošlo na tento závazek k žádné úhradě. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby neuhradila ničeho, a tak žalobkyně má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 40 000 Kč, které jí bylo přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 23. 10. 2024 do zaplacení s tím, že lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody (výrok I. tohoto rozsudku).

28. S ohledem na to, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť tyto nároky požadované žalobkyní jsou navázány na smlouvu o úvěru.

29. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 7 689 Kč. Tato částka představuje 51 % z jejich celkové výše (poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně), tj. z částky 15 079,10 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 120 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 981,99 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 120 Kč, z částky 3 220 Kč za každý z 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé), včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 710 Kč ve výši 2 249,10 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř..