3 C 55/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení 21 980,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 11 087,65 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 350,85 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 11 087,65 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 10 893,04 Kč spolu- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 343,70 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 10 893,04 Kč za dobu od 12. 12. 2023 do zaplacení- a s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 379,72 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 18 955,93 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 12. 2023, ve znění jejího doplnění a upřesnění, domáhala po žalovaném úhrady částky 21 980,69 Kč s příslušenstvím, jako nesplaceného revolvingového úvěru. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 14. 5. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, , kdy sjednaný úvěrový rámec činil 20 490 Kč, a to prostřednictvím webového rozhraní, jež je „obdobou internetového bankovnictví“. Uvedla, že žalovaný na předmětných webových stránkách zažádal o revolvingový úvěr, vyplnil požadované údaje a poté mu byla nabídnuta možnost uzavírat smlouvy elektronicky, pro něž se žalovaný rozhodl, a po verifikaci jeho osoby mu byla předložena smlouva. Žalobkyně tvrdila, že následně žalovanému zaslala potvrzovací SMS kód na telefonní číslo, které žalovaný uvedl ve smlouvě. Smlouva byla dle názoru žalobkyně uzavřena po zadání podpisového SMS kódu žalovaným z konkrétní IP adresy. Žalobkyně poukázala dále na to, že před uzavřením předmětné smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím odborných pracovníků, kteří zjišťovali jeho kreditní skóre (posouzení příjmové a výdajové stránky, přezkum klientských informací, kdy se řídili rovněž metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta i klientskou kartou), tak rovněž nahlížením do externích úvěrových registrů (SOLUS, NRKI, CEE, ISIR). Čerpáno bylo dvojím způsobem, a to v rámci účelového úvěru nákupem zboží na splátky, a to iPhone 12 64GB černý za cenu 22 990 Kč a v rámci vydané platební karty. Žalovaný se zavázal žalobkyni částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni kalendářního měsíce, kdy výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem částku 35 227,79 Kč, avšak uhradil pouze částku 24 140 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, žalobkyně se z jednání soudu omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Z informací o klientovi včetně bezúčelového revolvingového úvěru ze dne 14. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný žalobkyni mimo jiné ke svým poměrům sdělil, že je svobodný, má základní vzdělání, je zaměstnaný u , právnická osoba, od 1/2021, jeho příjem činí 22 000 Kč měsíčně čistého, a že bydlí u rodičů, příjem ostatních členů domácnosti činí 10 000 Kč. Tyto informce byly podepsány ze strany žalovaného číselným kódem , číslo, . Žalobkyně následně s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 20 490 Kč, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše 20 490 Kč s tím, že minimální výše splátky byla stanovena na 4 % z vyčerpaného úvěru. Úvěr byl použit na nákup zboží na splátky, a to iPhone 12 64GB černý za cenu 22 990 Kč, kdy 2 500 Kč bylo uhrazeno v hotovosti, výše 1.čerpání činila 20 490 Kč, byla sjednána úhrada ve 36 splátkách po 613 Kč (celková částka byla stanovena na 22 068 Kč). Při podpisu smlouvy bylo sjednáno, že žalovanému nebude vydána karty, o kterou může požádat kdykoli v průběhu trvání smlouvy. Smluvní strany si současně sjednaly závazek žalovaného hradit obchodní úroky z úvěru ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky spojené se správou revolvingového úvěru dle platného ceníku žalobkyně. U podpisu smlouvy je u žalobkyně uvedeno jméno , tituly před jménem, , jméno FO, a je připojen nějaký podpis, u podpisu žalovaného je připojen číselný kód , číslo, (viz. smlouva o revolvingovém úvěru č. , číslo, ).

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta z oddělení rizik ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně provedla šetření ve veřejných i neveřejných databázích SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Dále soud zjistil, že je žalovaný svobodný, žije u rodičů a je zaměstnaný s výší příjmu 22 000 Kč a výší příjmu členů domácnosti 10 000 Kč. Jeho měsíční výdaje činí 10 000 Kč.

7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 25. 5. 2021 soud zjistil, že dne 25. 5. 2021 byla částka ve výši 20 490 Kč zaslána na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Z dohledání informací o činnosti klienta soud zjistil, že klientem je žalovaný a že smlouva byla schválena dne 14. 5. 2021, dále byly zjištěny sms kod pro registraci , číslo, , sms kod – elektronický podpis , číslo, , telefonní číslo , tel. číslo, a email klienta , e-mail, .

9. Z přehledu pohybů na účtech pro osobu žalovaného za období od 28. 3. 2021 do 12. 5. 2021 vyplývá že, účet je veden jako běžný osobní účet na jméno žalovaného, č. ú. , č. účtu, . Dále soud zjistil, příchozí platby od zaměstnavatele žalovaného společnosti , právnická osoba, dne 12. 5. 2021 ve výši 6 600 Kč, dne 12. 5. 2021 ve výši 21 916 Kč a dne 13. 4. 2021 ve výši 5 360 Kč a 17 837 Kč.

10. Z úvěrové zprávy týkající se žalovaného vyplývá, že u žalovaného je evidována jedna žádost o úvěr, šest žádostí bylo odmítnuto a jeden existující úvěr s výší měsíční splátky 2 432 Kč.

11. Z kopie rodného listu žalovaného ze dne 3. 8. 2009 vydaného , právnická osoba, , adresa, soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii rodného listu žalovaného, čímž došlo k ztotožnění jeho osoby a ověření jeho osobních údajů, které se shodují s údaji uvedenými na smlouvě a v žalobě.

12. Z kopie OP č. , číslo, žalovaného soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, čímž došlo k ztotožnění jeho osoby a ověření jeho osobních údajů, které se shodují s údaji uvedenými na smlouvě a v žalobě.

13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad (platební bilace) soud zjistil, že žalovaný opakovaně čerpal poskytnutý úvěr počínaje dnem 25. 5. 2021. Žalovaný dále řádně hradil své závazky v měsíčních splátkách, a to až do 25. měsíční splátky splatné dne 20. 6. 2023, kdy neuhradil splátku ve výši 1 162 Kč. Následně neuhradil ani žádnou další splátku, a to ani částečně.

14. Z výzvy ke splacení celého úvěru adresované žalovanému ze dne 11. 9. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 9. 2023 má soud za prokázané, že se v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného, zejména pro jeho prodlení s placením povinné minimální splátky delším než 30 dní, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 11. 9. 2023, a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, kterou vyčíslila na 24 152,83 Kč, a to včetně poplatků a úroků.

15. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 5. 10. 2023 adresované žalovanému včetně poštovního podacího archu ze dne 6. 10. 2023, má soud za prokázané, že byl žalovaný před podáním žaloby upomenut k úhradě dlužné částky.

16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný skutkový stav dle něhož žalobkyně s žalovaným měli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž by mohl žalovaný v průběhu trvání smlouvy požádat o vydání katy, kterou mohl následně čerpat finanční prostředky prostřednictvím této karty až do celkové výše 20 490 Kč (revolvingový úvěr). Čerpáno bylo dvojím způsobem, a to v rámci účelového úvěru nákupem zboží na splátky, a to iPhone 12 64GB černý za cenu 22 990 Kč a v rámci následně vydané platební karty. Žalovaný čerpal poskytnutý úvěr opakovaně, a to počínaje dnem 25. 5. 2021 a tento úvěr splácel v dohodnutých měsíčních splátkách, a to do 25. měsíční splátky splatné dne 20. 6. 2023. Následně však přestal úvěr zcela hradit. Tato smlouva nebyla žalovaným podepsána.

17. Při právním posouzení soud vycházel z § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným šlo o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

18. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

23. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

24. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

25. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

26. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

27. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

28. Podle 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

30. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“31. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

32. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

33. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

34. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

35. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

36. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

38. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 11 087,65 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě č. , číslo, ze dne 14. 5. 2021.

39. K platnosti písemné smlouvy, (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu), je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (tj. v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

40. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byl připojen podpis žalovaného (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalovaného a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 3 C 55/2024 – 10 ze dne 20. 3. 2024, aby dotvrdila, aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným, a že tvrzený prostý „elektronický podpis“ byl na smlouvu připojen právě žalovaným, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Žalobkyně však požadované výzvě řádně nevyhověla. Žalobkyně tak neprokázala, že předložená smlouva byla podepsána právě žalovaným. Soud tak nemá za prokázaný obsah úvěrové smlouvy, kterou měli žalobkyně a žalovaný uzavřít, tedy obsah smluvních podmínek, za nichž byly žalovanému peněžní prostředky poskytnuty. S ohledem na shora uvedené soud nemá za prokázané, že smlouvu uzavřel právě žalovaný, když smlouva byla „podepsána“ číselným kódem. Prokázáno však ale bylo, že žalovaný načerpal celkem částku 35 227,79 Kč, přičemž žalovaný pak uhradil ve prospěch žalobkyně pouze částku ve výši 24 140 Kč. Na straně žalovaného se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve výši 11 087,65 Kč, které je žalovaný povinen vydat.

41. Soud pak poukazuje na tu skutečnost, že i v případě, že by dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, tato smlouva by nebyla uzavřena platně, neboť provedenými důkazy nebylo rovněž prokázáno, že by žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného ve smyslu výše citovaného § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vyzval žalobkyni výše uvedeným usnesením č.j. 3 C 55/2024 – 10 ze dne 20. 3. 2024, mimo jiné i k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z úvěrové smlouvy, z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – žalovaného, pak má soud za prokázané, že žalovaný sdělil žalobkyni nějaké údaje, na základě nichž mohla žalobkyně prověřit úvěruschopnost žalovaného, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji žalobkyně pracovala, ani v jakém rozsahu tyto údaje žalobkyně ověřila, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalovaného, případně o jeho jiné závazky, a zcela absentuje i to, jak žalobkyně poměřila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného.. Ověření údajů poskytnutých žalovaným byla žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti. Například že žalovaný nijak nepodložil další příjem domácnosti, výdaje ve výši 10 000 Kč měsíčně, atd.

42. V předmětné věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.

43. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 14. 5. 2021 je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.

44. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z.. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný načerpal do výše 35 227,79 Kč a který je žalovaný povinen vrátit žalobkyni na její výzvu. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni uhradil pouze částku 24 140 Kč, je nárok žalobkyně oprávněný v rozsahu částky 11 087,65 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného výši 350,85 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 11 087,65 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení. Tyto částky je pak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v trvání 3 dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal podmínky (výrok I.).

45. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako neopodstatněnou a nedůvodnou zamítl (výrok II.).

46. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci. V daném případě nelze hovořit o převážném úspěchu ani jednoho účastníka, když přiznaná částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit je téměř stejně vysoká, jako částka, které se žalovaný úspěšně ubránil. Soud proto právo na náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.