3 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 872 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3 872 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 872 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, částku ve výši 2 556 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], v částce 506 Kč se povinnost k úhradě nestanoví.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované uhrazení dlužného pojistného ve výši 3 872 Kč spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky VOLVO, [registrační značka].

2. Okresní soud v Berouně vydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz dne 11. 11. 2020, [číslo jednací], kterým bylo návrhu v plném rozsahu vyhověno. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná podala v zákonem stanovené lhůtě, tj. dne 28. 12. 2020, odpor. Ten zdůvodnila tím, že žalobou uplatněný nárok není po právu, neboť žalovaná tuto částku žalobkyni ještě před zahájením řízení zaplatila a nemá v souvislosti s předmětem žalobního návrhu vůči žalobkyni žádný dluh.

3. Podáním ze dne 2. 2. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že žalovaná dne 15. 12. 2020 uhradila částku ve výši 4 880 Kč, která byla částkou ve výši 3 872 Kč zaúčtována na úhradu dlužné jistiny a částkou ve výši 502 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení. Zbývající částku ve výši 506 Kč žalobkyně považuje jako zálohu na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně proto navrhla, aby soud řízení zastavil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, když žalobkyně uhradila dlužnou částku až po podání žaloby.

4. V podání ze dne 30. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila dlužnou částku dne 15. 12. 2020, tedy po podání žaloby. K uvedenému tvrzení žalobkyně doložila přehled předpisů a plateb.

5. Žalovaná k návrhu na zpětvzetí žaloby ve svém podání ze dne 9. 4. 2021 uvedla, že se zastavením řízení souhlasí, nicméně nepovažuje za oprávněný nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. Naopak žalovaná trvá na přiznání plné náhrady nákladů řízení žalované. Žalovaná uvedla, že se obrátila na žalobkyni s dotazem na stav účtu žalované ohledně vozidla [registrační značka]. Zákaznické centrum žalobkyně ujistilo žalovanou, že má jediný dluh vůči žalobkyni, který souvisí s pojistnou smlouvou [číslo] jejímž předmětem je vozidlo [registrační značka], a to ve výši 11 732 Kč. Tuto částku žalovaná obratem zaplatila. Následně žalobkyně vyčíslila k výše uvedené smlouvě nedoplatek ve výši 814 Kč, který také žalovaná obratem uhradila. Uvedené dlužné částky však nejsou předmětem dané věci. Nicméně s ohledem na pokračující trvání předmětného řízení žalovaná opětovně v prosinci 2020 žádala zákaznické centrum žalobkyně o informaci o tom, že nemá žádný dluh z titulu pojištění vozidla [registrační značka], kdy nejdříve byla žalovaná ujištěna o neexistenci dluhu, nicméně po opakovaném zdůraznění dotazu žalované jí bylo sděleno, že má z titulu pojištění vozidla [registrační značka] ještě existující dluh ve výši 4 800 Kč. Tuto částku žalovaná obratem uhradila v polovině prosince 2020. Žalovaná tedy s ohledem na shora uvedené skutečnosti uvádí, že svým jednáním nijak nezavinila vedení předmětného řízení. Naopak byla zákaznickým centrem žalobkyně ujištěna ještě před zahájením tohoto řízení o neexistenci jakéhokoliv dluhu odpovídajícímu předmětu tohoto řízení. Žalovaná se o předmětném dluhu dozvěděla až v polovině prosince 2020, obratem ho proto uhradila. Požaduje proto náhradu nákladů řízení. K uvedenému podání žalovaná přiložila kopii emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne 27. 10. 2020.

6. Z předložené nabídky pojistitele na uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem. Z předložených výzev ze dne 17. 7. 2019 včetně dodejky, 2. 7. 2020, 6. 8. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného. Následně byla žalovaná i předžalobně upomenuta dopisem dne 8. 9. 2020.

7. Z mailové komunikace ze dne 27. 10. 2020 mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní (mailová adresa [email]) bylo zjištěno, že výše uvedená osoba kontaktovala žalobkyni na výše uvedené adrese s dotazem, jaký je stav účtu u žalobkyně při pojištění vozu značky Volvo V 40, [registrační značka], kdy pojistitelem je [jméno] [příjmení] a majitelkou žalobkyně. [jméno] [příjmení] uvedl, že část roku žije v zahraničí a je s platbami v prodlení. Na dotaz bylo mj. výše uvedené osobě sděleno, že u pojistné smlouvy [číslo] je evidován dluh na pojistném ve výši 11 732 Kč.

8. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 výše uvedeného ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

9. Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala v průběhu řízení (ještě před jednáním ve věci samé) žalobu zpět v celém rozsahu, soud proto postupoval dle § 96 odst. 1-3 o.s.ř. a řízení zastavil (výrok I. usnesení).

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná zavinila, že muselo být řízení zastaveno. Žalobkyně podala dne 5. 11. 2020 žalobu ke zdejšímu soudu, jejímž předmětem bylo dlužné pojistné ve výši 3 872 Kč spolu s příslušenstvím. Účastníci řízení shodně uvedli, že žalovaná uhradila v polovině prosince na dlužné pojistné částku ve výši 4 880 Kč. Z chování žalované je tedy patrné, že žaloba byla podána důvodně a žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení, když žalovaná zavinila, že žalobkyně vzala žalobu zpět. Co se týká tvrzení žalované, že za podání a následně i zpětvzetí žaloby může žalobkyně, když žalované tvrdila (její zaměstnankyně skrze mailovou komunikaci), že má dluh na pojistném pouze ve vztahu k jiné pojistné smlouvě, který ihned uhradila, je liché. Žalobkyně před podáním žaloby několikrát žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky v souvislosti s předmětnou pojistnou smlouvou [číslo] to konkrétně výzvou ze dne 17. 7. 2019 (dle dodejky uvedenou výzvu převzal zmocněnec žalované, a to [jméno] [příjmení]), 2. 7. 2020, 6. 8. 2020 a následně byla i předžalobně upomenuta dne 8. 9. 2020. Nelze tedy hovořit o tom, že žalovaná nevěděla, že má nějaký dluh v souvislosti s předmětnou pojistnou smlouvou [číslo]. Navíc v předmětné pojistné smlouvě je uvedena jako pojistník žalovaná a nikoliv [jméno] [příjmení], jak plyne v mailové komunikace, kterou soudu předložila žalovaná. Nelze se pak odvolávat na to, že žalobkyně [jméno] [příjmení] nesdělila skutečnosti ohledně dluhu na pojistné smlouvě [číslo] kde je pojistníkem žalovaná. V daném případě pak soud s odkazem na výše uvedené sumarizuje, že procesní zavinění toho, že řízení bylo zastaveno, nese v plném rozsahu žalovaná, která žalobkyni dlužnou částku uhradila až po podání žaloby. Ke zpětvzetí žaloby tedy žalobkyně přistoupila pouze pro chování žalované, a žaloba proto byla – z procesního hlediska – podána důvodně. Žalovaná je tak povinna nahradit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti s řízením v této věci.

12. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu, a odměnu advokáta podle § 7 odst. 3 § a 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu za 1 úkon ve výši 1 000 Kč (zpětvzetí žaloby) a 1 paušální náhrada po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to vše navýšené daň z přidané hodnoty ve výši 21% (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem. Žalobkyni tak náleží odměna v celkové výši 3 062 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni byla již na nákladech řízení uhrazena částka ve výši 506 Kč, nebyla v tomto rozsahu stanovena lhůta k plnění. Ve zbývající částce, tj. ve výši 2 556 Kč, pak soud uložil žalované povinnost k úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení podle § 167 odst. 2 o.s.ř., § 171 odst. 3 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší než - li zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Úhradu je žalovaná povinna provést k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto usnesení).