3 C 60/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 24 459,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 300 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 533,78 Kč a částku 13 625,88 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 922,77 od 17. 9. 2024 do 24. 1. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 622,77 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,75 z částky 10 300 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 24 459,66 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 13. 4. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr v celkové výši 12 200 Kč s možností postupného čerpání, a to bezhotovostně. První splátka byla splatná dne 13. 5. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 4. 10. 2025. Žalovaná uhradila na dluh částku ve výši 5 000 Kč, dále však neuhradila ničeho a dostala se do prodlení se zaplacením úvěru. Žalovaná částka je představována jistinou ve výši 10 299,97 Kč, smluvním úrokem ve výši 13 003,11 Kč, poplatkem za poskytnutí tranší úvěru ve výši 204,97 Kč, poplatkem za službu „Informační sms servis“ ve výši 27,84 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 87,84 Kč, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 329,99 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z jistiny od 17. 6. 2024 do 15. 9. 2024 (tedy za dobu prvních 90 dní trvání prodlení) ve výši 533,78 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 4. 2024 soud zjistil, že se dle ní měla žalobkyně zavázat žalované poskytnout úvěr až do výše 12 200 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit do 5. 10. 2025 spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatkem za službu „klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše a poplatkem za službu „informační sms servis“ ve výši 0,96 Kč denně, RPSN úvěru činila při čerpání celého kreditního rámce 2448,88 %. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 5. 10. 2025.Soudu byla předložena smlouva v písemné formě, a to v elektronické podobě ve formátu PDF. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 5. 2. 2025.Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ, kdy se klient ocitne v prodlení, a to ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení.Grafická podoba dokumentu obsahuje v místě podpisu žalobkyně vlastnoruční podpis blíže nespecifikované osoby. Pod čl. XI je uvedeno následující: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím.“ Na konci dokumentu je pak uvedeno „Tímto podepisuji dne 2024-04-13. Klient“ a dále pod podpisem neoznačené osoby: „Za , Jméno žalobkyně, . podepsáno elektronicky dne 2024-04-13, Věřitel.“K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis.

6. Z autorizace ověření totožnosti a kopií občanského průkazu, má soud za osvědčené, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy osvědčenu existenci a totožnost žalované prostřednictvím její bankovní identity.

7. Z žalobkyní předložených identifikovaných příjmů žalované na jejím běžném účtu vedeném u České Spořitelny a.s. ve spojení s výpisem z tohoto účtu za období 1. 1. 2024 do 29. 2. 2024 a u výplatních lístků za leden, únor a březen 2024 soud mimo jiné zjistil, že žalovaná měla příjmy v různých částkách v rozmezí od přibližně 10 Kč do 20 700 Kč. Z uvedených listin je zřejmé, že žalované dne 8. 2. 2024 byla zaslána na účet částka ve výši 13 936 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále měla žalovaná v únoru 2024 čistý měsíční příjem ve výši 18 410 Kč a v březnu 18 178 Kč. U dalších plateb v řádu stovek korun není zřejmý právní důvod plateb.Pokud jde o výdaje žalované, jsou z výpisu zjistitelné výdaje za potraviny, tipsport.cz, KAIZEN GAMING. Z výpisu nejsou patrné výdaje žalované na bydlení a nelze z nich učinit závěr o výdajích žalované.

8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne 13. 4. 2024 ve spojení se zprávou , právnická osoba, . ze dne 9. 6. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila na účet patřící žalované částky 400 Kč, 4 000 Kč, 5 900 Kč, 5 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne 13. 4. 2024 soud zjistil, že počet členů ve společné hospodařící domácnosti jsou 2 a počet členů ve společné hospodařící domácnosti s příjmem jsou 2. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 300 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení je 1 000 Kč a ostatní zbytné výdaje dělají 2 000 Kč. U ověřeného čistého měsíčního příjmu je uvedena částka 13 936 Kč.

10. Z upomínky ze dne 16. 9. 2024 a předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2025, včetně podacího lístku ze dne 21. 1. 2025, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 562 o. z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

17. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

18. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

19. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

20. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

23. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“24. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 78 ZoSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

26. Podle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

27. Podle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

28. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Podle § 1968 věta prvá o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z. plyne, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

31. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 3 C 60/2025-10 ze dne 5. 6. 2025, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovanou, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny.

32. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně v podané žalobě, resp. v jejím doplnění, že nejprve zjistila u žalované počet členů domácnosti a těch, kteří mají rovněž příjem, pravidelné měsíční výdaje, ověřené čisté příjmy. Dále žalobkyně ověřila, zda žalovaná neprochází následujícími registry: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, výpisem neplatných dokladů, výpisem hledaných osob Policií ČR, výpisem politicky aktivních osob, výpisem katastrálního rejstříku (ke kontrole adresy), výpisem z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Dále žalobkyně uvedla, že v souladu s metodikou schválenou ČNB provedla lustraci žalované v registru NRKI, BRKI a dalších registrech a při ověřování příjmů vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtů a výplatních pásek.K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila výplatní lístky za 3 měsíce a výpis z účtu žalované.Pokud jde o výdaje žalované, ty žalobkyně neověřovala vůbec, ač jen náklady na bydlení se v závislosti na místě bydlení, druhu bydlení, jeho velikosti, energetické náročnosti mohou lišit i o desítky tisíc měsíčně.Žalobkyně rovněž ani přes výzvu nedoložila, že by provedla jí tvrzené prověření veřejných i neveřejných databází včetně databází klientských informací.Z účtu žalované je patrných několik příchozích plateb většinou v řádu stokorun od fyzických osob, kdy soud nemá za to, že by se jednalo o příjem ze zaměstnání či z podnikání. Vzhledem k tomu, že z předloženého výpisu pak nelze zjistit, jaké byly výdaje žalované (resp. výdaje patrné z výpisu nepředstavují skutečné a úplné výdaje) a soudu rovněž nebyla doložena žádná informace o žalované týkající se jejího bydlení, informací o tom, zda žije sama či s dalšími osobami, zda má nějakou vyživovací povinnost atd., nelze úvěruschopnost žalované posoudit.

33. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, tedy žalobkyně neprokázala, že by splnila svoji zákonnou povinnost před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalované. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 ZoSÚ uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalované. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

34. Soud rovněž nemá za prokázané, jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovanou sjednány, tj. jaký byl obsah smlouvy o úvěru.

35. Žalobkyně uvedla, že smlouva o úvěru byla uzavřena v písemné formě v elektronické podobě. Ve smyslu § 104 ZoSÚ se vyžaduje u smlouvy o spotřebitelském úvěru písemná forma, přičemž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, ve smyslu § 561 o.z.

36. V projednávané věci soudu byla předložena smluvní dokumentace ve formátu PDF, která obsahuje vlastnoruční podpis žalobkyně, nikoliv však žalované. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

37. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

38. Soudu předložená smluvní dokumentace – tj. soudu předložené PDF dokumenty neobsahují žádné elektronické podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě). Nemohou být podepsány ani prostým elektronickým podpisem, jak tvrdila žalobkyně, když žalovaná měla dokument dle tvrzení žalobkyně podepsat kliknutím na opt-in volbu „podepisuji“, tj. nepřipojila svá data (podpis) k jiným datům (dokumentu obsahujícímu smlouvu).

39. Soud tak nemá uzavření smlouvy za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Aby byla platně uzavřena smlouva prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, musí systém, v němž k uzavírání smlouvy dochází naplňovat definici písemnosti jednání, tedy aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu – viz. usnesení č. j. 3 C 60/2025-10 ze dne 5. 6. 2025), že by předmětné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně ani takové záznamy ze systémů k důkazu neoznačila a nepředložila.

40. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

41. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 17. 5. 2025 částku 400 Kč, částku 4 000 Kč a částku 5 900 Kč a dne 13. 4. 2024 částku ve výši 5 000 Kč na bankovní účet žalované, které byla povinna vrátit. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila 5 000 Kč, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 10 300 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení v zákonné výši. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. splatné na výzvu věřitele. Soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalované doručena v předžalobní výzvě ze dne 21. 1. 2025, odeslané týž den. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaná výzvu obdržela, vycházel soud z ustanovení § 573 o. z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalované dne 24. 1. 2025, a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal důvody (výrok I.).

42. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních úroků, smluvní pokuty a částečně rovněž v rozsahu zákonného úroku z prodlení) žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

43. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla sice úspěšnější žalovaná, avšak té žádné náklady nevznikly, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.