3 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 470 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 3 470 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 470 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 470 Kč společně s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 28. 12. 2018 v 21:30 hodin provedla hlídka Policie ČR v ulici [ulice] na [obec a číslo] silniční kontrolu vozidla [anonymizována dvě slova] s [registrační značka], které řídil žalovaný. Žalovaný byl podroben orientačnímu testu ke zjištění či vyloučení přítomnosti omamných a psychotropních látek, přičemž byl zjištěn pozitivní výsledek na kanabinoidy. Poukázala na to, že z tohoto důvodu bylo vyžádáno odborné lékařské vyšetření na přítomnost omamných a psychotropních látek spojené s odběrem biologického materiálu. Tvrdila, že toto odborné vyšetření prokázalo přítomnost kanabinoidů a jiných návykových látek, přičemž vzhledem k pozitivním výsledkům testů žalovaného se domáhá úhrady nákladů na převoz žalovaného do nemocnice za účelem provedení odborného vyšetření a dále nákladů na samotné vyšetření. Uvedla, že k převozu žalovaného za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, náklady vzniklé Policii ČR činí celkem částku ve výši 81,87 Kč. Dále tvrdila, že náklady na toxikologická vyšetření činí celkem částku ve výši 3 388,36 Kč. Žalobkyně tak požadovala uhradit celkem 3 470 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě nevyjádřili a dali tak najevo, že nemají k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaný byl dne 28. 12. 2018 v 21:30 hodin kontrolován hlídkou Policie ČR, Pohotovostní motorizovanou jednotkou, v rámci dohledu nad bezpečností silniční dopravy, v ulici [ulice] na [obec a číslo], kde byl předepsaným způsobem zastaven a kontrolován ve vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Žalovaný byl podroben orientačnímu testu DrugWipe 5S, který byl pozitivní na CA, a orientačnímu testu Drager Alcotest [číslo]. Žalovanému byl naměřen výsledek 0,16 promile alkoholu v dechu ve 21:33 hodin. Žalovaný byl následně se svým souhlasem převezen do MOP [část obce], kde mu byla odebrána krev a moč. Z provedeného specifického vyšetření plynovou chromatografií bylo zjištěno, že ve vyšetřované krvi žalovaného již nebyla pozitivně zachycena přítomnost alkoholu. Z provedeného specifického vyšetření imunochemickým testem bylo zjištěno, že ve vyšetřované krvi i moči byla pozitivně zachycena přítomnost THC (viz Úřední záznam Policie ČR ze dne 28. 12. 2018, Žádost o provedení zdravotního úkonu ze dne 28. 12. 2018, Protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem ze dne 28. 12. 2018, Žádost o lékařské a toxikologické vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 28. 12. 2018 a Zpráva ze dne 28. 12. 2018). K uhrazení nákladů na zdravotní výkony a vyšetření pacientů vyžádané policií za období 1. 12. 2018 – 31. 12. 2018 byla Policii ČR dne 31. 12. 2018 vystavena faktura [číslo] znějící na částku ve výši 974 142 Kč (viz. faktura [číslo] ze dne 31. 12. 2018). Policie ČR pak vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 3 470 Kč jako náklady na lékařské vyšetření, na dopravu do zdravotnického zařízení a na vyšetření biologického materiálu, která byla splatná dne 22. 6. 2019 (viz Faktura [číslo] ze dne 22. 5. 2019) K převozu žalovaného na vzdálenost 11 km za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR [registrační značka], přičemž náklady vzniklé Policii ČR za uskutečněný převoz činí celkem částku ve výši 81,87 Kč. Celková pohledávka za žalovaným tak činila 3 470 Kč, přičemž tuto částku měl žalovaný povinnost uhradit do 22. 6. 2019 (viz. Vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku, technický průkaz služebního vozidla).

6. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dluhů v celkové výši 3 470 Kč, nicméně ani posléze žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil (viz. Faktura [číslo] Výzva k úhradě ze dne 17. 9. 2019, včetně kopie doručenky).

7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

8. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

9. Podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.

10. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

11. Podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o ochraně zdraví pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.

12. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle ustanovení § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

14. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě z předložených listin zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl dne 28. 12. 2018 vyšetřen na přítomnost návykových látek a alkoholu v krvi, když po provedených zkouškách imunochemickou metodou byla v moči žalovaného zjištěna přítomnost THC. K uhrazení nákladů za vyšetření ve zdravotnickém zařízení byly Policii ČR vystaveny daňové doklady, přičemž Policie ČR tyto náklady uhradila, a posléze vyúčtovala žalovanému tyto náklady za lékařské ošetření a rovněž za převoz do zdravotnického zařízení částkou ve výši 3 470 Kč, kterou byl povinen uhradit právě proto, že se u něj prokázala přítomnost návykové látky (viz body 8. – 11.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 3 470 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši 9,75 % ročně z částky 3 470 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada. Soud přiznal žalobci za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč úkon podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 200 Kč (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

16. Výrokem III. rozsudku pak soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu žalovanému, na kterého přešla poplatková povinnost, neboť žalobce je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozen ze zákona a ve sporu byl zcela úspěšný. Výše poplatku je stanovena v souladu s položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, a činí 1 000 Kč Lhůta ke splnění této povinnosti pak byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.