3 C 75/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , adresa o 23 992 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 146 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 246 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 775 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 3. 2025 domáhala po žalovaném úhrady částky v celkové výši 23 992 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 13. 3. 2023 do 9. 10. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 30. 11. 2023 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 18 146 Kč a dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč, celkem ve výši 18 446 Kč. Rovněž uvedla, že vozidlo RZ , SPZ, nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v předchozím období od 11. 1. 2023 do 12. 3. 2023, a tak výzvou dne 17. 8. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 246 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč, celkem 5 546 Kč.Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze sdělení Městského úřadu , adresa, a z karty vozidla vyplývá, že žalovaný v požadovaném období nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla s RZ , SPZ, . Soud má za zjištěné, že vlastníkem a provozovatelem vozidla s RZ , SPZ, byl v období od 27. 5. 2015 do současnosti , jméno FO, , bytem , adresa, .

4. Z kupní smlouvy ze dne 23. 5. 2022 vyplývá, že mezi , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , jako prodávajícím, a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, jako kupujícím, byla dne 23. 5. 2022 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo tovární značky IVECO, Daily 29 L 12, rok výroby 2006, VIN: , VIN kód, . Kupní cena byla sjednána na 10 000 Kč.

5. Z kupní smlouvy ze dne 4. 7. 2022 vyplývá, že mezi , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , jako prodávajícím, a žalovaným jako kupujícím, byla dne 4. 7. 2022 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo tovární značky IVECO Daily, VIN: , VIN kód, . Kupní cena byla sjednána na 74 000 Kč a bylo potvrzeno, že platba byla provedena.

6. Z výzvy ze dne 30. 11. 2023 se podává, že , Jméno žalobkyně, vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 18 146 Kč, neboť v rámci své činnosti zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel nákladního automobilu RZ , SPZ, vozidlo nemělo v období od 13. 3. 2023 do 9. 10. 2023, tj. po dobu 211 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč.

7. Z výzvy ze dne 17. 8. 2023 se podává, že , Jméno žalobkyně, vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 246 Kč a úhrady nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku, celkem ve výši 5 546 Kč, neboť bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, vozidlo nemělo v období od 11. 1. 2023 do 12. 3. 2023, tj. po dobu 61 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč.

8. Z výzvy k jednorázové úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 1. 2025 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti.

9. Z potvrzení o povolení splátek ze dne 13. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému k jeho žádosti předpis schváleného splátkového kalendáře pro úhradu příspěvku za období 11. 1. 2023 - 12.3.2023 a 13. 3. 2022 – 9. 10. 2023.

10. Z upomínky ze dne 22. 11. 2023 a doručenky, resp. oznámení o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti a k uhrazení nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.

11. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 27. 2. 2025 (viz. předžalobní upomínka a podací arch).

12. Nárok žalobkyni vznikl za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024.

13. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona).

14. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika.

15. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

16. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb.

17. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud , Jméno žalobkyně, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

18. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud při rozhodování vycházel z předložených listin, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem shora uvedeného vozidla a neměl ve výše specifikovaných období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo pojištěno a výši denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč za každé upozornění. Z těchto důvodů soud žalobkyní uplatněný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný, a z tohoto důvodu zcela mu vyhověl. Protože splatnost příspěvků do garančního fondu nastala 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. lhůta k plnění byla ze strany žalobkyně prodloužena na 60 dnů), soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to v každém jednotlivém případě ode dne, který následuje po dni splatnosti každého příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 775 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 960 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 992 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).