3 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zaplacení 62 897,43 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 48,73 Kč a 706,11 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 4 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 202,27 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 4 600 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 19 811,62 Kč spolu- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 38,65 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 19 811,62 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,- a s úrokem ve výši 437,02 Kč a nadále běžícím ve výši 8 % ročně z částky 9 802,30 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 15 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 877,80 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení.

V. Žaloba o zaplacení částky ve výši 23 485,81 Kč spolu- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 319,14 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 23 485,81 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení,- a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 17 443,28 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení,se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 62 897,43 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. První Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřela dne 26. 1. 2022. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v celkové výši 761 Kč, za poskytnutí úvěru částku ve výši 7 350 Kč, za administrativní činnost částku ve výši 2 077 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti částku ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 3. 2023. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 20. 6. 2022. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 9 802,30 Kč na jistině, na dlužném úroku částku 329,64 Kč, za poskytnutí úvěru částku ve výši 4 285 Kč, za administrativní činnost částku ve výši 1 335,35 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti částku ve výši 1 735,71 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 485,75 Kč a nadále běžícího ve výši 8% ročně z částky 9 802,30 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 947,03 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % ročně z částky 10 131,94 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.Druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 5. 2022. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za sjednanou dobu poskytnutí úvěru úrok v pevné výši 1 014 Kč, za poskytnutí úvěru částku ve výši 9 800 Kč, za administrativní činnost částku ve výši 2 770 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti částku ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a všech poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 7. 2023. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 20. 6. 2022. Žalobkyně se tak domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 17 443,28 Kč na jistině, úroku v pevné výši 871,12 Kč, za poskytnutí úvěru částky ve výši 8 400 Kč, za administrativní činnost částky ve výši 2 373,95 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti částky ve výši 2 828 Kč, úroku ve výši 8% ročně z částky 17 443,28 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 196,94 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 18 314,40 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani se nedostavila na jednání dne 19. 11. 2024, ačkoliv bylo doručení předvolání vykázáno dne 25. 10. 2024, a tak bylo jednáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. K jednání se dostavila právní zástupkyně žalobkyně, která poučení uvedla, že na žalobě v plném rozsahu trvá, neboť má za to, že žalobkyně soudu doložila všechny podklady tak, že by mělo být zcela zřejmé, že by žalovaná měla uhradit všechny výše uvedené závazky vůči žalobkyni.

3. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž zjistil následující ve věci rozhodné skutečnosti:

4. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 26. 1. 2022 a ze žádosti o úvěr ze dne 26. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že je zaměstnaná v , název, , , adresa, . Žalovaná uvedla, že je vdaná a bydlí u rodičů, je zaměstnaná u společnosti , název, a její pravidelný čistý příjem činí 11 197 Kč. Jako výdaje za bydlení uvedla částku 1 000 Kč. Za dopravu, jídlo a osobní náklady uvedla částku 3 860 Kč a srážky ze mzdy činí 1 829 Kč. Žalovaná má střední dokončené vzdělání.

5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 23. 5. 2022 a ze žádosti o úvěr ze dne 23. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že je zaměstnaná v , název, , , adresa, . Žalovaná uvedla, že je vdaná a bydlí u rodičů, je zaměstnaná u společnosti , název, a její pravidelný čistý příjem činí 15 163 Kč. Jako výdaje za bydlení uvedla částku 1 000 Kč. Za dopravu, jídlo a osobní náklady uvedla částku 4 260 Kč a splátky stávajících půjček činí částku ve výši 1 992 Kč. Žalovaná má střední dokončené vzdělání.

6. Z výplatních lístků vydaných , název, za období 10/2021 bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena částka 367 Kč, za období 11. 2021 byla vyplacena částka 20 456 Kč, za období 12/2021 byla vyplacena částka 12 768 Kč, za období 2/2022 byla vyplacena částka 9 791 Kč, za období 3/2022 byla vyplacena částka 22 162 Kč, za období 4/2022 byla vyplacena částka 13 535 Kč.

7. Z pracovní smlouvy ze dne 17. 1. 2020 vyplývá, že zaměstnavatelem žalované je , název, , adresa, . Žalovaná je zaměstnána jako pomocná kuchařka s pracovním poměrem na dobu určitou do 31. 12. 2020 a Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 17. 12. 2020 byl změněn pracovní poměr žalované na dobu neurčitou.

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 26. 1. 2022, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit poplatky v souvislosti s úvěrem ve výši 12 888 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 1. 2022 č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr celkem 10 400 Kč, kdy poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 6. 20229. Z druhé smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 23. 5. 2022, má soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta po čtyřech měsících od uzavření první smlouvy částka 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s úvěrem ve výši 17 184 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 37 184 Kč v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 5. 2022, včetně smluvních podmínek). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr částku ve výši 5 000 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne 20. 6. 2022.

10. Žalovaná tak měla právní předchůdkyni žalobkyně hradit na základě první smlouvy o úvěru částku cca 2 400 Kč měsíčně a po uzavření druhé smlouvy 3 144 Kč měsíčně. To, jak právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná měla již před prvním úvěrem splátky jiných úvěrů ve výši 6 650 Kč měsíčně (viz Karta zákazníka ze dne 20. 11. 2017) a před poskytnutím druhého úvěru splátku ve výši 9 000 Kč (viz Karta zákazníka ze dne 26. 2. 2018), není zřejmé. Výše všech těchto splátek se však v kartách zákazníka zpracovaných při poskytnutí shora uvedených úvěrů ve výdajích žalované neprojevila.

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek (žalovaná je pod pořadovým č. 1516 ohledně smlouvy , hodnota, a pod č. , hodnota, ohledně pohledávky , hodnota, ), má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovanou, a to s účinností ke dni 7. 8. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 15. 8. 2023.

12. Z výzev k plnění ze dne 11. 1. 2024 a podacího lístku ze dne 12. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

24. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

25. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.‘‘) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

26. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

27. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 30. 5. 2024 vzala žalobu částečně zpět co do částky 48,73 Kč na kapitalizovaném úroku z úvěru u pohledávky č. , hodnota, a co do částky 706,11 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení u pohledávky č. , hodnota, . Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

28. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je, i po částečném zpětvzetí, oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávky, které by měly svůj právní základ ve smlouvách o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, uzavřenými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.

29. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání skutečností o splnění své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, a to před poskytnutím každého jednotlivého úvěru. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o. z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu žádosti o úvěr, pracovní smlouvu a dohodu o změně pracovní smlouvy a výplatní pásky žalované. Ze žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, (kdy z výplatní pásky za měsíc prosinec 2021 bylo zjevné, že částka 1 829 Kč byla poukázána k úhradě jako „ostatní srážky ve prospěch zaměstnavatele“, za měsíc listopad 2021 bylo zjevné, že částka 32 697 Kč byla poukázána k úhradě jako „ostatní srážky ve prospěch zaměstnavatele“), či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou, budí oprávněnou pochybnost o své správnosti., či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací.

30. Ze shora předložených důkazů nikterak nevyplývá, jakým způsobem byly vyhodnoceny výdaje žalované. Ze žádosti o úvěr č. , hodnota, a č. , hodnota, vyplývá, že náklady na bydlení žalované činily 1 000 Kč měsíčně, uvedené náklady nebyly nijak ověřeny. Nelze přehlédnout, že žádosti o úvěr byly sepsány týž den, jako byly uzavřeny smlouvy o úvěru, údaje na obou dokumentech jsou vyplněny ručně a lze tak mít pochybnost o tom, kde k jejich vyplnění došlo a kdo a s jakou odborností úvěruschopnost zkoumal. Jak bylo při zkoumání úvěruschopnosti při poskytnutí druhého úvěru zohledněno, že žalovaná má u poskytovatele již jeden nesplacený úvěr a že si vzápětí bere po čtyřech měsících další úvěr, ze žádosti o úvěr nevyplývá. Z uvedeného je tak zjevné, že u žalované i bez dalšího přezkoumání jí uvedených údajů, lze mít za to, že jsou u ní dány oprávněné obavy z toho, že nebude schopna úvěr řádně splácet. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru splněna nebyla a smlouvy o úvěru jsou proto pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatné.

31. Za situace, kdy jsou úvěrové smlouvy neplatné, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 26. 1. 2022 v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaná na tento úvěr uhradila před postoupením pohledávky na žalobkyni celkem 10 400 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 4 600 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 600 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení (výrok II.).

32. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 23. 5. 2022 v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila celkem 5 000 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 24. 7. 2023 do zaplacení (výrok IV.).

33. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření dvou shora uvedených smluv, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl, neboť v tomto rozsahu žalobkyni na takové plnění nárok vůbec nevznikl (výrok III. a výrok V.).

34. Výrokem VI. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.