3 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 10 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 160 Kč od 28. 8. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 915 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 4. 2025 domáhala po žalované úhrady částky 10 675 Kč spolu s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaná je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 19. 2. 2024 do 22. 4. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 13. 6. 2024 žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 4 160 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč, celkem 4 460 Kč. Rovněž uvedla, že vozidlo RZ , SPZ, nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v následném období, tj. od 23. 4. 2024 do 22. 7. 2024, a tak výzvou dne 12. 9. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 915 Kč a dále požadovala zaplacení nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Žalovaná příspěvek a náklady na mimosoudní uplatnění nároku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Ze sdělení Městského úřadu , adresa, a z výpisu z registru vozidel vyplývá, že od 25. 9. 2020 do současnosti je vlastníkem i provozovatelem vozidla s RZ , SPZ, právě žalovaná.

4. Z výzvy ze dne 13. 6. 2024 se podává, že , Jméno žalobkyně, vyzvala žalovanou k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 4 160 Kč a k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku, neboť v rámci své činnosti zjistila, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla s RZ , SPZ, vozidlo nemělo v období od 19. 2. 2024 do 22. 4. 2024, tj. po dobu 64 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč.

5. Z výzvy ze dne 12. 9. 2024 se podává, že , Jméno žalobkyně, vyzvala žalovanou k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 915 Kč, neboť v rámci své činnosti zjistila, že žalovaná je provozovatel vozidla s RZ , SPZ, vozidlo nemělo v období od 23. 4. 2024 do 22. 7. 2024, tj. po dobu 91 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč.

6. Z upomínek ze dne 3. 12. 2024, 9. 9. 2024, 16. 10. 2024 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalované výzvu k dobrovolnému splnění její povinnosti a k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

7. Z výzev zaslaných prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . ze dne 18. 11. 2024, 6. 1. 2025, 7. 1. 2025 a 28. 1. 2025, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalované výzvy k dobrovolnému splnění její povinnosti a k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku. Naposledy byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobními upomínkami (viz. předžalobní výzva ze dne 24. 1. 2025 a podací arch ze dne 24. 1. 2025 a předžalobní výzva ze dne 4. 3. 2025 a podací arch ze dne 4. 3. 2025).

8. Nárok žalobkyni vznikl částečně za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval posuzování nároku žalobkyně za období do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024 a v období od 1. 4. 2024 pak dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

9. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona).

10. Podle § 3 odst. 2 výše uvedeného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika.

11. Podle § 4 odst. 1 výše uvedeného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

12. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 výše uvedeného, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 výše uvedeného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud , Jméno žalobkyně, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

13. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7.

14. Podle ustanovení § 47 zákona, zaniká povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.

15. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (která se použije pro nároky vzniklé do 31. 3. 2024), a rovněž dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (která se použije pro nároky vniklé po 1. 4. 2024), se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč. Dle ustanovení § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. a dle § 6 vyhlášky 69/2024 Sb., činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.

16. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu (zjištěného z předložených listin), tedy že žalovaná je vlastníkem i provozovatelem shora uvedeného vozidla a neměla ve shora specifikovaných obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku v roční prekluzivní lhůtě za každé rozhodné období a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo v daném období pojištěno (ač bylo po celé uvedené období vedeno v registru vozidel) a příslušná výše denní sazby. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva pak odpovídá příslušným vyhláškám účinným v každém rozhodném období. Z těchto důvodů soud žalobkyní požadovaný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný, a proto mu zcela vyhověl. Protože splatnost jednotlivého příspěvku do garančního fondu nastala 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě, soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to ode dne, který následuje po dni splatnosti jednotlivého příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 675 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).