38 C 100/2021
č. j. 38 C 100/2021-25
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3.535 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.000 Kč od 5. 5. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 535 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 535 Kč od 5. 5. 2014 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.038,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 3.535 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 3.000 Kč, kterou se zavázal žalovaný spolu s poplatkem ve výši 535 Kč vrátit do 4. 5. 2014. Žalobkyně uvedla, že předchozí věřitel uzavřel smlouvu o úvěru elektronicky na dálku a uzavření smlouvy bylo stvrzeno převodem peněžních prostředků na účet žalované. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně předložila rámcovou smlouvu o úvěru, ve které uvádí, že [právnická osoba], [anonymizováno] a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru na částku 3.000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 535 Kč s termínem splatnosti dne 4. 5. 2014. Dle sdělení banky, byla částka 3.000 Kč připsána na účet žalovaného v dubnu 2014. Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Je nutno si uvědomit, že součástí rámcové smlouvy o úvěru měly být i ujednání o sankcích pro případ nesplacení. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 3.000 Kč byla poukázána žalovanému, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu, že v dubnu 2014 poskytla na účet žalovaného částku 3.000 Kč. Za této situace soud žalobě vyhověl ohledně vrácení částky 3.000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení a ve zbývajícím rozsahu z důvodu neuzavření smlouvy o úvěru žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.038,43 Kč, přičemž tato částka představuje 69,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.535 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.