38 C 152/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11.248,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.551,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 551,61 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 996,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 996,94 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.248,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] a obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit žalobkyni cenu spotřeby. Žalobkyně dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, avšak žalovaný nesplnil svou povinnost a cenu dodané elektřiny neuhradil. Žalovaný se rovněž opakovaně dostala do prodlení s platbami předepsaných záloh.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud postupem dle § 115a občanského soudního řádu ve věci nenařídil jednání, jelikož lze věc dle přesvědčení soudu rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, respektive s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] a obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu sjednanou cenu, a to dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období, s tím že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Z odstavce„ Ostatní ujednání“ smlouvy soud ověřil, že si účastníci sjednali povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč v případě prodlení žalovaného s platbou dle smlouvy delším než 10 dnů a povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy, a to v případě, že dojde dle vyjmenovaného chování žalovaného k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou. Žalobkyně dne [datum] provedla vyúčtování ceny energie a souvisejících služeb, a to fakturou s variabilním symbolem [číslo] na částku ve výši 2 551,61 Kč včetně DPH, splatnou dne [datum], následující: 11 231,61 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to 2, [číslo] MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od [datum] do [datum], dále částku 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny, přičemž částka 8 800 tvořila zaplacené zálohy. Tato faktura byla žalovanému zaslána na jeho korespondenční adresu. Za prodlení žalovaného s provedením platby sjednané zálohy za měsíc září a říjen 2020 provedla žalobkyně vyúčtování smluvní pokuty ve výši 200 Kč (smlouva ze dne [datum], dodatek ze dne [datum], ceník pro produktovou řadu, obchodní podmínky, informace pro zákazníka, plán záloh, upomínka ze dne [datum] a [datum], vyúčtování ze dne [datum], [variabilní symbol]). Žalobkyně dále vyúčtovala dodanou elektřinu fakturou [variabilní symbol] za zúčtovací období [datum] – [datum] na částku 3 726,58 Kč. Následně byla faktura žalobkyní opravena, a to opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] znějícím na částku 996,94 Kč, splatným dne [datum]. Tento opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní fakturu [variabilní symbol], kterou nahrazuje a zahrnuje všechny její položky. Tímto opravným dokladem tak žalobkyně vyúčtovala za odebranou elektřinu a související služby ve fakturačním období [datum] – [datum] částku 796,94 Kč a částku 200 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a za prodlení se zaplacením předchozí faktury (viz smlouva ze dne [datum], dodatek ze dne [datum], ceník pro produktovou řadu, obchodní podmínky, informace pro zákazníka, plán záloh, vyúčtování [variabilní symbol], včetně dokladu o odeslání ze dne [datum], opravné vyúčtování [variabilní symbol]). Žalobkyně dále vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 7 600 Kč vyúčtováním [variabilní symbol] ze dne [datum] splatným dne [datum], kdy dle textu listiny šlo o smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Této smluvní pokuty se žalobkyně domáhá dle smlouvy za každý měsíc od [datum] do [datum], tedy za 19 měsíců (viz smlouva ze dne [datum], dodatek ze dne [datum], ceník pro produktovou řadu, obchodní podmínky, informace pro zákazníka, plán záloh, vyúčtování [variabilní symbol], oznámení přerušení dodávky ze dne [datum] a odstoupení od smlouvy ze dne [datum], včetně dokladů o odeslání). Žalobkyně dále vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč, představující smluvní pokuty za nezaplacení faktury [variabilní symbol], přičemž vyúčtování této smluvní pokuty provedla v rámci vyúčtování ze dne [datum] pod variabilním symbolem [číslo] (viz smlouva ze dne [datum], dodatek ze dne [datum], obchodní podmínky, vyúčtování [variabilní symbol]).

5. Ze zjištěného skutkového stavu má soud za prokázáno, že žalovaný celkovou dlužnou částku neuhradil ani přes písemné předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] a [datum] včetně dokladu o odeslání)

6. Zbylé důkazy předložené žalobkyní soud nehodnotil, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť byl skutkový stav dostatečně zjištěn.

7. Skutkový stav soud posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem (dále jako„ energetický zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jako o. z.). Podle ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. Podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Účastníci uzavřeli smlouvu dle příslušných ustanovení energetického zákona, přičemž povinností žalovaného bylo zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby dohodnutou cenu ve sjednané době. Pro případ porušení smluvních povinností žalovaným byly sjednány účastníky smluvní pokuty v souladu s § 2048 o. z. K ujednaným smluvním pokutám soud uvádí následující. V části smlouvy nazvané„ Ostatní ujednání“ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Co se týče smluvní pokuty za nedodržení sjednané doby trvání smlouvy, soud dodává, že podle obsahu příslušného ujednání smlouvy byla tato smluvní pokuta sjednána pro případ předčasného skončení smlouvy, zaviněného žalovaným z důvodu nezaplacení ceny dosud dodané elektřiny, resp. záloh na spotřebovanou elektřinu a měla se týkat období od ukončení dodávek žalovanému a následného předčasného zániku smlouvy do doby, na kterou byla smlouva sjednána. V rozhodované věci předmětné ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnost, kterou je v tomto případě odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není podle názoru soudu zakázáno a je tedy přípustné. Zároveň je takové ujednání souladné s § 2048 o. z. Soud upozorňuje, že smluvní pokuta v projednávané věci není sankcí pro žalovaného za odstoupení od smlouvy, nýbrž naopak sankcí za vytvoření podmínky pro toto odstoupení (tím, že řádně a včas neplatil cenu dodané elektřiny). Přestože se v části„ Ostatní ujednání“ smlouvy jedná o souvislý text bez rozdělení na odstavce, tato skutečnost sama o sobě nemůže vést k závěru, že by takový text byl nejasný či nesrozumitelný. Je pravdou, že je ustanovení tvořeno delšími souvětími, je však třeba zohlednit skutečnost, že konkrétně ta část odstavce věnující se smluvním pokutám je téměř z poloviny tvořena vysvětlujícími texty v závorkách. Pokud bychom si tyto závorky odmyslely, nejedná se o nijak dlouhé, nesrozumitelné či snad nejasné souvětí (ustanovení). Naopak, vysvětlující závorky přispívají transparentnosti, srozumitelnosti a většímu pochopení dané části ustanovení. Nadto je třeba rovněž vzít v potaz, že část smlouvy„ Ostatní ujednání“ se nachází na téže listině smlouvy, není proto třeba nikterak listovat a ujednání o smluvních pokutách je ze smlouvy zcela patrné. Přestože se jedná o ujednání ve smlouvě spotřebitelské (žalobkyně přitom uzavírala smlouvu v postavení podnikatele ve smyslu ustanovení § 420 o. z., a žalovaná v postavení spotřebitele ve smyslu ustanovení § 419 o. z.), soud posoudil ujednání o smluvních pokutách jako jasné a srozumitelné a tedy jako přiměřené (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, dále také rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 24 Co 120/2018-65 ze dne 25. července 2018). Nelze tedy uvažovat, že by bylo ujednáním zakázaným či vůči žalovanému jako spotřebiteli nepřiměřeným, k němuž by se nepřihlíželo (§ [číslo], § 1814 a § 1815 o. z.). Žalovaný totiž smlouvu zjevně uzavíral s vědomím, že má předem od žalobkyně zajištěnou výhodu, tedy pevně danou cenu elektřiny dle smlouvy a ceníku na 3 roky trvání smlouvy, ale to právě oproti povinnosti ji řádně a včas platit a nedat příčinu k předčasnému skončení smlouvy, které by mělo za následek doplacení v podobě smluvní pokuty za neodebranou elektřinu.

9. Jelikož žalovaný svou povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu a související služby řádně a včas nesplnil a účtované smluvní pokuty neuhradil, soud žalobě vyhověl. Právo požadovat úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Počet prodlení byl stanoven ode dne následujícího po dni splatnosti.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když úspěch žalobkyně ve věci byl v plném rozsahu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána přímo žalobkyní. Náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, přičemž jde o soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), každý ve výši 300 Kč a ke každému režijní paušál ve výši 100 Kč, tedy 1 200 Kč (§ 13 odst. 3, § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), to celé zvýšeno o DPH ve výši 21 %, celkem tedy 2 252 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přiznána náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně.

11. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř., odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že jednotlivé žalované nároky mají samostatný skutkový základ, a žalovaná výše nepřevyšuje 10 000 Kč, není proti tomuto rozsudku přípustné odvolání.