Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

38 C 171/2021

č. j. 38 C 171/2021-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-24 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBU:2021:38.C.171.2021.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11.337 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 4.671 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce 1.522,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.660,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 11.337 Kč z titulu smlouvy o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl úvěr ve výši 3.000 Kč a 6.000 Kč. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět o částku 4.671 Kč jako kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu a soud podle § 96 o. s. ř. řízení částečně zastavil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně předložila dvě smlouvy o úvěru, ve které uvádí, že společnost [právnická osoba] a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru na částku 3.000 Kč a 6.000 Kč, tyto částky poukázala předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného (smlouvy a výpisy z účtu). Soud posuzoval listinu, nazvanou smlouva o úvěru a má za to, že mezi účastníky k platnému uzavření smlouvu o úvěru nedošlo. Soud netvrdí, že předchozí věřitel a žalovaný nemohli uzavřít smlouvu distančním způsobem podle § 1820 a následující občanského zákoníku, ale domnívá se, že je nutné uzavření takovéto smlouvy soudu prokázat a pokud soudu jsou předkládány listiny, které nejsou žádnou ze stran podepsány, a žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, které by prokázaly, že žalovaný takovouto smlouvu s takovýmto obsahem uzavřel, pak její uzavření neprokázala. Je nutno si uvědomit, že součástí rámcové smlouvy o úvěru měly být i ujednání o sankcích pro případ nesplacení. Smlouva o úvěru je smlouvou, která je podle zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru považována za spotřebitelský úvěr a podle § 6 tohoto zákona musí být uzavřena v písemné formě pod sankcí neplatnosti smlouvy. Dále také musí dostat jedno vyhotovení smlouvy spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Za této situace je tedy na žalobkyni, aby prokázala, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru v písemné formě, byť s použitím prostředků komunikace na dálku a tuto svou povinnost žalobkyně nesplnila. K uzavření smlouvy o úvěru nestačí pouze faktické plnění, ale musela být uzavřena v písemné podobě. Tuto skutečnost pak žalobkyně žádným způsobem neprokázala, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku. Za této situace tedy mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo a z tohoto pohledu posuzuje soud plnění poskytnuté předchůdkyní žalobkyně, jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. V případě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, je nutné prokázat, že částka 9.000 Kč byla poukázána žalovanému, což žalobkyně prokázala výpisem z účtu. Za této situace soud žalobě vyhověl. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze ve výši 9.000 Kč, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.660,85 Kč, přičemž tato částka představuje 58,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.337 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1.580 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.080 Kč ve výši 646,80 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.