38 C 179/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Silvie Hodaňové a přísedících Taťány Balážové a Jindřišky Mudříkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 40.909 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a uvést v něm údaje o zaměstnání, tedy dobu trvání pracovního poměru od [datum] do [datum]. Dále, že pracovní poměr skončil z důvodu zániku organizace a průměrný výdělek žalobkyně představoval 15.850 Kč měsíčně čistého.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 47.238 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 3.307,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50.545,50 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 19.955,35 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání potvrzení o zaměstnání, v němž by byly uvedeny údaje o zaměstnání tedy o době trvání pracovního poměru a o důvodu jeho skončení a dále se domáhala zaplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku, který vyčíslila na částku 50.545,50 Kč s tím, že vycházela z průměrné měsíční hrubé mzdy ve výši 16.848,50 Kč a průměrné hodinové mzdy 96, 875 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný s ní rozvázal pracovní poměr dohodou z důvodu organizačních, když žalovaný firmu zrušil. Žalovaný sám ji vydal potvrzení o tom, že ji má být vyplaceno odstupné, které ji však nevyplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, kdy žalobkyně měla vykonávat práci prodavače a obchodního zástupce s místem výkonu práce [obec], [ulice a číslo] a [ulice a číslo] na dobu neurčitou (pracovní smlouva). Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu o rozvázání pracovního poměru, v niž se uvádí, že důvodem ukončení pracovního poměru je skutečnost, že zaměstnavatel již nemůže dále provozovat svoji činnost v nebytových prostorech. Dále je zde uvedena dohoda o odstupném s tím, že zaměstnanci náleží odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, které bude vyplaceno v řádném výplatním termínu po skončení pracovního poměru (dohoda). Žalobkyně za duben 2017 při odpracovaných 20 dnech a 160 hodinách dosáhla hrubé mzdy 15.500 Kč v květnu 2017 při odpracovaných 17 dnech a 136 hodinách dosáhla hrubé mzdy 11.457 Kč a v červnu 2017 při odpracování 8 dnů, 64 hodin dosáhla hrubé mzdy 5.636 Kč (výplatní lístky). Žalovaný vydal žalobkyni potvrzení pro ÚP, kde uvedl, že zaměstnání žalobkyně u žalovaného trvalo od [datum] do [datum], že jí přísluší odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jako průměrný výdělek uvedl 15.850 Kč a dále že zaměstnání bylo ukončeno z organizačních důvodů (potvrzení). Dalším potvrzením pro ÚP žalovaný potvrdil, že odstupné ve výši 40.909 Kč nebylo doposud vyplaceno žalobkyni (potvrzení). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána jako prodavačka a obchodní vedoucí v době od [datum] do [datum]. Pracovní poměr byl ukončen dohodou z organizačních důvodů podle § 52 písm. c) zákoníku práce, když žalovaný přestal vykonávat svou činnost. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr žalobkyně byl ukončen z organizačních důvodů dohodou podle § 52 písm. c) zákoníku práce, náleží žalobkyni odstupné podle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce ve výši trojnásobku jejího průměrného výdělku, který soud zjistil z posledního výdělku dosaženého u žalovaného za období od dubna, května a června 2017, kdy za toto čtvrtletí dosáhla žalobkyně celkem 32.593 Kč hrubého při odpracovaných 360 hodinách, tedy její průměrný hodinový hrubý příjem byl 97,54 Kč a průměrný hrubý měsíční výdělek činil 15.746 Kč. Žalobkyni tak přísluší nárok na odstupné ve výši 47.238 Kč. V tomto směru soud žalobě vyhověl, včetně potvrzení, které je žalovaný jako zaměstnavatel povinen žalobkyni vydat podle § 313 zákoníku práce, kdy při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje o zaměstnání, druh konané práce, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu, zda byly prováděny srážky ze mzdy a údaje o započitatelné době zaměstnání a další údaje na žádost zaměstnance. Soud žalobu částečně zamítl, když dospěl k závěru, že žalobkyni přísluší odstupné ve výši 47.238 Kč a předmětem žaloby bylo odstupné ve výši 50.545,50 Kč, tedy co do částky 3.307,50 Kč a dále dospěl k závěru, že o výplatě odstupného byla mezi účastníky uzavřena dohoda podle § 67 odst. 4 zákoníku práce a to, že má být vyplaceno v nejbližším výplatním termínu, který podle pracovní smlouvy činí 15. dne v měsíci, tedy podle dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené dne [datum] by odstupné mělo být vyplaceno do [datum], což je řádný výplatní termín a v prodlení je tak žalovaný od [datum]. Na úroky z prodlení pak má žalobkyně právo ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění s tím, že část doby prodlení od [datum] do [datum] soud zamítl ze shora uvedených důvodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19.955,35 Kč, přičemž tato částka představuje 86,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,46 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 6,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.046 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.545,50 Kč sestávající z částky 3.140 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání) a z částky 1.570 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast u jednání, které se nekonalo) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15.630 Kč ve výši 3.282,30 Kč.